Category Archives: Společnost

Spojme se se světem

Dr. Michael LaitmanŽádný člověk se nenarodil bezdůvodně, a samozřejmě, žádný člověk nebyl probuzen k duchovnu pro své vlastní záměry. V duchovním světě se jeden člověk nepočítá, ale celý systém.

To je důvod, proč se každý člověk musí sám sebe neustále ptát: „Jak pomohu upevnit společné spojení? Jak předám své procitnutí mým přátelům? Jak se podílet na hledání společného plánu odhalit mezi námi Stvořitele? Jak nás spojuje?

Na závěr zjistíme, že jsme v jednom systému, jednom spojení, jedné funkci, a vyšší síla existuje uvnitř nás stejnoměrně za všech podmínek. Pak dosáhneme zdravého a dokonalého stavu světa. Společně se sjednotíme s touto silou především proto, že nás zapojuje stejně a současně.

Nedostatky, které máme v našich životech, jsou trhliny plánu světa, které se nyní musí projevit. Objevíme zlo, bolest, zmatek a nepořádek v temnotě, kterou ukrývá. To nám dovolí udělat přesnou diagnózu stejným způsobem, jakým stanovuje doktor diagnózu nemoci. Stvořitel před námi obnažuje symptomy prostřednictvím katastrof a problémů.  

Doufejme, že budeme mít dostatek rozumu a cítění, dostatek přípravy a především vzájemnou podporu, abychom rozpoznali podstatu těchto událostí. Když cítíme bolest, když se na někoho rozčílíme, nepřeji si ho vidět, když omlouvám sám sebe a dokazuji si, že mám pravdu a všichni ostatní se mílí, pak si potřebuji uvědomit, že jsem zmatený těmi samými přáními a myšlenkami, které dosud nejsou připravené se spojit se společným systémem.

Neměl bych od nich utíkat. Potřebuji s nimi správně pracovat, dokud nevytvořím zcela správný přístup k druhým, počínaje nejbližšími přáteli a příbuznými, lidmi, které nenávidím nejvíce, kteří mi jsou vzdálení a opační, konče. 

Jak je psáno: „Láska překryje všechny hříchy.” Křičíme kolem “miluj svého bližního” ne protože jsme srdeční. Skutečná láska je vzájemné prolnutí, bez jakýchkoli rozdílů za účelem spojení sil, které nás aktivují, plán, který musí být odhalen mezi námi v analogii času a prostoru, spojující nás všechny v jedno. Musíme využít všech dostupných metod toto světu vysvětlit. To je naše práce mezi kongresy.

Doufám, že budeme během lekcí lépe sjednocení, opravdu doporučuji číst můj blog bez ohledu na to, že se opakuje. Budu ho zásobovat názory mnoha vědců a odborníků a udělá to svou práci: Umožní nám to spojit se se světem. Potřebujeme to.

Dnes musíme cítit přání a bolest světa, jejich dojmy a pocity z krize a použít to vždy k tomu, abychom hledali cesty jak vysvětlovat, ovlivnit a trošku utlumili bolest lidí, aniž bychom je uklidňovali, místo toho jim ukázat správnou cestu jak nahlížet na své problémy. Tato práce vyžaduje hodně času a musíme to udělat.

[55062]
Ze 7. Lekce kongresu v Torontu, 18/09/2011

Egoismus na cílové čáře

Dr. Michael LaitmanOtázka: Co říká věda kabaly o současné chvíli? Jak nám může pomoci v tomto důležitém přechodném období?

Odpověď: Žijeme ve výjimečné době. Náš svět stojí na prahu vzestupu k vnitřnímu, duchovnímu rozvoji člověka uvnitř nás.

Doteď, jak vysvětluje věda kabaly, jsme se vyvíjeli přirozeně, poslouchali jsme impulsy našeho egoismu. Donutil nás transformovat společnost, změnit rodinný život, rozvíjet technologie, přebudovat země a útvary, zavést změny ve školství a kultuře. Vždy jsme byli vedeni směrem, ke kterému nás nutila naše vnitřní potřeba.

Avšak dnes jsme dosáhli určitého nasycení. Svět jakoby nám přestal poskytovat potěšení. Více nás ekonomicky neuspokojuje: Cítíme určité bariéry, které nám brání se pohnout. Americká teorie konzumní společnosti s nekonečným růstem exportu a importu, s neomezenou technologickou a výrobní kapacitou se vyčerpala. Navíc jsme se dostali ke klesajícímu trendu, poklesu, který bude podle ekonomů dlouhý a nikdo neví, kdy skončí.

Podle vědy kabaly, jak jí chápeme dnes, krize nikdy neskončí. V tomto stádiu vývoje jsme si uvědomili svůj egoismus, stejně tak i potenciál okolní přírody, které způsobuje hrozné utrpení.  Výsledkem je to, že jsme na pokraji kolapsu v oblastech lidského a společenského rozvoje, vzdělání a ekologie. 

V této situaci je třeba zvážit, co se s námi stalo. Budeme tímto způsobem pokračovat? Doslova jsme zničili sami sebe  tím, že jsme zřejmě udělali chybu v našich záměrech a cílech. Chceme navýšit spotřebu a tím ničit prostředí? Chceme se zaseknout na našem “mechanickém” závodě?

Použité vyrobené zboží vyhazujeme, abychom si koupili nové. A to je náš život. Chtěli bychom naše bytí naplnit podobnými hrami v bohatství, cti a moci? Je smysl lidského života v mesíční změně mobilních telefonů a jiných symbolů spotřeby?

Dnes nás proces, kterým procházíme, nutí zpomalit a vyzývá nás k tomu, abychom se nad tím zamysleli. Zřejmě je v přírodě jiný plán a my se do něj musíme podívat. 

Všeobecná moudrost, celková rovnováha, homeostáze, kterou objevujeme v přírodě, zůstává mimo člověka. Pro přírodu je lidská bytost cizí element, rakovinový nádor, požírající své prostředí i sebe. 

Ničíme lidskou společnost, rozmazlujeme sebe i naše děti, vše překrucujeme a nenecháváme si příležitost pro správnou existenci. Podíváme-li se na svět „ze strany“, lidé se zdají být slepí, pohybující se po sebevražedné cestě. Pokračují v hraní mocenských her, aby zničili sami sebe, děti, společnost a budoucnost a nejsou si toho vědomi.  

To je důvod, proč jsme v krizi. Ve skutečnosti to není krize. Je to spása. Dnes, když všechny systémy, jež jsme vytvořili, kolabují, dostáváme jasný signál, který nás vede k bodu pravdy. Nakonec můžeme vidět, že nemáme jinou možnost, než radikálně změnit svůj postoj k životu.

Namísto abychom se valili směrem k sebedestrukci, což je stále politiky a ekonomy žádoucí, a ve skutečnosti i větší částí lidstva, všichni lidé, komunity a organizace, které již chápou, co se děje, musí společně vypracovat nový přístup ke světu a přírodě, abychom pokračovali dál jiným způsobem.

[52667]

Příroda netoleruje nerovnováhu

Dr. Michael LaitmanPřibližujeme se  rovnováze s přírodou. Snaží se uvést všechny své části do rovnováhy. Srovnávají se teplotní rozdíly, vítr srovnává rozdíly v tlaku vzduchu, hozený objekt padá směrem k místu, kde dosáhne rovnováhy silou gravitace. Tento proces je zaměřen na rovnovážný stav kdekoli a v jakémkoli ohledu. V jakékoli oblasti, ať už je to chemie, fyzika, biologie atd.., vše je založeno na tomto principu. Vše směřuje k rovnováze, úlevě od tlaku. Vše se podřizuje zákonu entropie. Příroda si přeje se uklidnit. Rozdíly a výkyvy netoleruje v žádných parametrech.

Nakonec vše dosáhne rovnováhy. A nyní zákon přírody vyžaduje rovnováhu v lidské společnosti. Vidíme výbuchy a  nepokoje, což je cesta přírody, která vyžaduje rovnováhu. Neživé, rostliné a živé úrovně už byly na tahu a nyní je na řadě člověk. Uvnitř nás se objevuje touha po rovnováze, avšak být mezi sebou v rovnováze znamená být „jako jeden muž s jedním srdcem.“ Každý můžeme být jiný, ale je tu jedno kritérium: Jsme zavázáni se mezi sebou vzájemně podporovat. 

A ohledně toho se nedá nic dělat: Ať už to chceme či nikoli, příroda vyhraje, protože je to ohromná síla. 

Vystává otázka: Proč nezmizíme jako mamuti a dinosauři? Proč zkrátka neopustíme scénu jako část, která tam nepasuje? Vždyť náš nesoulad s přírodou je mnohem větší, než ten vymizelých dinosaurů. Nicméně, na rozdíl od nich, máme úkol, předurčení, cíl: Musíme se napravit a změnit naši původní povahu. Oni toho nebyly schopní a tak vymizely přirozeně v průběhu evoluce, zatímco my jsme povini uvést se do rovnováhy se stávající fází vývoje. 

To je důvod, proč jsme přešli do stádií, kde náš nedostatek harmonie s přírodou se projeví v těch nejzávažnějších formách, nepovede však k úplnému vyhubení. 90% světa může zmizet, ale někteří lidé i přesto zůstanou, aby změnili lidskou povahu a dosáhli nezbytné rovnováhy. 

To je cíl a není jiné cesty. 
Z 5. části denní lekce kabaly 29/08/2011, “Národ”
[52967]

Kabala – budovat ne ničit

Dr. Michael Laitman

Otázka: Mnoho různých metod a skupin říká věci podobné těm, o kterých hovoří kabala. Jak se můžeme obrnit proti vlivu takových myšlenek? Existuje v tom nějaké nebezpečí a jak bychom se k nim měli postavit?

Odpověď: Vzhledem k povaze mé práce jsem měl možnost studovat různé metody a dokonce absolvovat zkoušky z těchto předmětů, když jsem pracoval na své PhD diplomové práci. Mezi kabalou a ostatními metodami je hluboká propast. Všechny ostatní metody se zabývají pouze určitým druhem morálního, světského zdokonalení člověka, nasměrovaného především na to, aby se cítil v klidu a relaxovaný.

Kabala nikoli. Kabala je orientována přímo na změnu povahy člověka. Protože svět existuje pouze uvnitř našeho subjektivního vnímání, to je to, co potřebuje napravit. To znamená, že člověk by se měl starat o jeho či její egoismus spíše, než jej ničit, a nad ním vybudovat novou povahu, nazývanou také jako vyšší svět, ve které se bude on či ona schopen cítit, v této jiné podstatě. Je to úplně jiná metoda.

Nicméně pokud studujete ostatní metody, nikdo vám neřekne, abyste to nedělali. Studujte kabalu a postupně začnete mezi ní a ostatními učeními vidět rozdíl.  

Žádná z existujících metod není založena na skutečné podstatě světa, na třech liniích, třech silách, které ovládají tento svět, na vzrůstu altruismu nad egoismus bez likvidace egoismu, ale právě jeho správným používáním v sobě, atd. To může být také pozorováno ze starých kabalistických kořenů a síly jejích zdrojů: množstvím knih a hloubkou všech vysvětlení. To, co před sebou vidíte, je skutečně enormní prostředek k nápravě celého lidstva.

Jsou lidé, kteří skutečně touží po nápravě, chtějí dosáhnout cíle bez ohledu na cokoli a jsou na to připraveni. Jsou také lidé, kteří by chtěli dosáhnout cíle, ale ne jakýmkoli způsobem. Zvažují, kolik musí zaplatit a nakolik je zapotřebí pro to pracovat. To je důvod, proč by to mnoho lidí v podstatě chtělo, ale není mnoho těch, kteří po tom opravdu touží. Niméně, každý den jich je více a více.

Doufáme, že dosáhneme konečné nápravy rychle, snadno a v našem století, za našeho času a naší generace. Dokonce i já, postarší muž, doufám, že ještě uvidím, jak celé lidstvo přímo a energicky postupuje jedním duchovním stupněm za druhým, aby dosáhlo konečné nápravy.  
[49936]
Z nedělní virtuální série lekcí 31/07/2011

Stav absolutní svobody

Dr. Michael LaitmanStvořitel vše stvořil proto, aby potěšil člověka. Potřebujeme ale nádobu, touhu, abychom přijali dobro, které nám chce dát. Chtěl dát radost, ze které se sám těší: odevzdání. Na světě žádná další radost neexistuje!

Nicméně, abychom cítili tuto radost, musíme mít opačné vlastnosti, nedostatek naplnění, protože opakem přání odevzdávat je přání přijímat potěšení.  Proto Stvořitel stvořil přání těšit se, umělé stvoření, které předtím neexistovalo, opačný otisk sebe sama.

A nyní v sobě stvoření cítí tyto protiklady. Na jednu stranu cítí, že je možné se radovat z naplnění svého přání. Pak ale provede kalkulaci a začne si přát odevzdávat. To jest, že už více nehledá naplnění.

Odevzdání není naplnění, ale vlastnost, přání dávat. V odevzdání, člověk není potěšen tím, co přijme na oplátku, ale sám akt odevzdání se pro něj stane naplněním.  Avšak v přijímání, čin je oddělen od naplnění. A když do mě naplnění vstoupí, cítím se potěšen. Tak mé přání a naplnění jsou dvě opačné věci a já musím tvrdě dřít, abych se naplnil, protože je mi opakem.

Avšak, v odevzdání potřebuji pouze cítit něčí přání a uspokojit je. A přímo tento čin, ku druhé osobě, kterou uspokojuji, se stává naplněním. Neočekávám, že bych přijal na oplátku jakoukoli odměnu. Mým potěšením je akt dávání.

Kvůli tomuto rozdílu se musí člověk, pracující s přijímáním, vždy kontrolovat a zvážit: Kolik jsem dal a kolik mi zaplatí? Je to tím, že platba nezáleží na mně, ale na druhém, na tom, kolik by mi chtěl dát. Pokud však pracuji v odevzdání a chci pouze to, nejsem závislí na nikom a mohu se sám rozhodnout, kde jsou mé hranice!

Proto ten, který kráčí po cestě odevzdání sám určuje, do jaké míry v ní chce být. A Stvořitel s ním souhlasí! Existuje tu pouze jeden obecný zákon odevzdání a lásky, který obklopuje a naplňuje celé stvoření. Na odevzdání neplatí žádné omezení či zákaz! Proto se každé stvoření může samo rozhodnout, na jaké úrovni vzhledem k této kvalitě, myšlence, úmyslu odevzdávat, chce být.

Nemůže tu být žádná kalkulace, kolik jsem dal a kolik mi bude zaplaceno. Není zapotřebí se bát, dal-li jsem méně, měl bych dostat méně. Jsem v tomto všezahrnujícím zákoně vzájemného odevzdání, obalujícím a naplňujícím celý vesmír, neboť „není nikoho jiného kromě Něj.” Já sám určím, na jakém stupni chci být. V souladu s tímto stupněm prožívám odhalení či ukrytí mé schopnosti odevzdávat, a do té míry se raduji.

[49673]
Z 1. části denní lekce kabaly 29/07/2011, Shamati #61

Vyzařování lásky na svět

Dr. Michael LaitmanOtázka: Pokud pokračujeme v práci na naší vnitřní jednotě a vzájemném spojení, budeme se i více milovat navzájem ve vnějším světě?

Odpověď: Ano, ale neplatí to pouze pro nás, ale pro celý svět. Je to přeci všechno jeden systém. Pokud na našem stupni (který je výše, než ten zbytku světa) se snažíme přblížit naše duchovní části k jednotě, tím, že tak činíme, přibližujeme též materiální části, myšleno lidi, k jednotě mezi nimi. 

Vskutku není lidí, není jednoty či roztržek mezi nimi. Jsou to vše ty samé duše, pouze si sebe a spojení mezi sebou představují z úhlu pohledu nazvaného „tento svět.“ Všechno co vidíte, je jedna a ty samé duše ve stejné síti, pouze vnímají sebe a spojení mezi sebou jako náš iluzorní svět. 

Proto pokud aspirujeme k tomu vytvořit toto spojení, zatímco jsme s nimi uvnitř v tomto společném systému, pouze na vyšším stupni vědomí a porozumění, přirozeně to každého ovlivní. 
[48141]
Ze 2. části denní lekce kabaly 14/07/2011,  Zohar

Jeden milionář na každých 500 lidí na Zemi

Dr. Michael Laitman

V médiích (z bog.com): Boston Consulting Group uvádí, že navzdory globální krizi, „milionářské domácnosti rostou co do počtu i bohatství. Představovaly pouze 0,9 procenta všech domácností, které však vlastní 39 procent světového bohatství, oproti 37 procentům v roce 2009. Počet milionářských domácností vzrostl o 12,2 procenta v roce 2010 asi na 12,5 mil.“ Jinými slovy, existuje jeden milionář na každých 500 lidí na Zemi.

Můj komentář: Tendence k rostoucímu počtu milionářů ukazuje rychlý pohyb směrem k realizaci zla, nerovnosti, která je v rozporu s celkovou rovnováhou, hlavním přírodním zákonem. Ale jak si to uvědomíme: přes katastrofy, nebo rozum? Jak se staneme toho tak vědomi, abychom zavedli jeden zákon sjednocení a rovnosti v rozumné spotřebě?
[47045]

Systémová omezení

Dr. Michael LaitmanOtázka: Dejme tomu, že si chci koupit přepychový vůz, který je dvakrát tak dražší, než běžné auto. Jak tím dělám ostatním lidem něco špatného?

Odpověď: Všichni jsme v globálním, integrálním, omezeném systému přírody, který je propojený v jedné „kouli“, ze které se nemůžete dostat. Jste zavázán být v této kouli a být velmi precizně propojen s ostatními. Není ničeho více či méně než to.  

Proto když si koupíte dvakrát tak dražší vůz, stanete se rakovinou buňkou, protože v tomto případě si jej nekupujete, abyste vedl normální život a sloužil ostatním, ale abyste si „urval další sousto“. Čím více „zkonzumujete“ nad vaše základní potřeby, tím zhoubnějším nádorem se stáváte.

Ideálně postavený společný organismus: Každé osobě v něm se musí dostat nezbytných životních potřeb, a v každém dalším ohledu myslet jen na ostatní. Stvořitel vytvořil přání a jeho naplnění. Takže proč si najednou berete více, než kolik vám náleží?

Všechna přání jsou sjednocena v jedno. Světlo je naplňuje a dává jim život v jedné formě. Najednou však “přetahujete deku na svou stranu,” toužíte mít více. Výsledkem je, že váš nadbytek zcela určitě půjde na úkor někoho jiného. 

Dnes to můžeme jasně vidět: Miliarda lidí je na pokraji hladovění, a mezitím, přírodní zdroje dochází svého konce. Brzy je spotřebujeme a nezbyde nám nic.

Veškerou naší konzumní produkcí se blížíme konci.  A co bude dál?

Proto, pokud chcete dosáhnout života v rámci životních nezbytností proti své vůli, pak se to tak stane. Všechno je konečné, limitované, vypotřebované. Vše má svůj konec a ten je čím dál tím blíž. 
[46157]
Ze 4. části denní lekce kabaly 22/06/2011, “Matan Torah (Dávání Tóry)”

Zpátky k harmonii

Dr. Michael LaitmanOtázka: Problém spočívá v tom, že si lidé myslí, že zemi vlastní a podle svého přání, vyždímat jí jak je to jen možné, zemi ničí. Lidé nechápou, že země jim byla dána pouze k tomu, aby jí užívali, ne jako jejich osobní vlastnictví. To vede lidstvo k válkám, bojům o podmanění většího teritoria a zdrojů. 

Jak může studium moudrosti kabaly sladit rozdílné pohledy lidí a donutit je pochopit, že sobeckým využíváním země v první řadě škodí sami sobě?

Odpověď: Může se  tak stát pouze tehdy, pokud vidí odvrácenou stranu mince! Nenaučíme-li se vidět tento svět coby průhledný a objevit síly, které v okolní realitě působí, nezměníme se. Naše ego lze zlomit pouze pokud jasně vidíme, jak jeho činy přináší bolest: „Ublíží mi.“ 

Musíme dojít k stavu, kde odhalíme, že příroda je integrální. Pak už jednoduše nebudu schopen páchat zlo, protože v tom budu spatřovat to, že ubližuji sám sobě. To je jediný způsob! Není žádná další možnost. Lidé se jinak neučí.  

Toto vzájemné spojení mezi námi však můžeme odhalit prostřednictvím studia prostředí, které se snaží spojit a sjednotit, a snaží se vzrůst nad své ego. Pak ucítíme, jak je to složité a začneme zkoumat sami sebe, naši povahu, a všechny naše egoistické vlastnosti; rozlišujeme, nakolik jsme či nejsme schopní se spojit s ostatními oproti našemu přání a pozvedat je v našich očích.  

Je to ohromná duševní práce a pokračuje, dokud nezačneme objevovat vnitřní síly. V podstatě k tomu dochází, když odhalíme hlavní sílu, sílu jednoty, která změní každého z nás.

Zatím nemáme na výběr. Dnes se lidstvo nachází ve velmi nebezpečném stavu. Můžeme jasně vidět, že v průběhu dalších 10-15 let vyčerpáme všechny světové zdroje energie. Produkce hlavních zdrojů energie jako ropa, plyn, uhlí a voda rychle mizí. Potřebujeme dosáhnout rovnováhy s přírodou.

[44676]
Z lekce v Římě 20/5/2011

Jediné užití tohoto světa

Dr. Michael Laitman

Ani si neuvědomujeme, jak hluboce jsme ponořeni ve své egoistické povaze. Naše buňky, naše těla, náš svět, naše myšlenky a přání a v celku vše, co existuje, je jen egoismus a nic víc.

Vše usiluje o to dostávat, pohlcovat co nejvíce dobroty pro sebe, jak je to jen možné. To je povaha, do které jsme se narodili a kterou žijeme, nemajíc sebemenší tušení, že kromě toho existuje možnost i něčeho jiného.

Přesto musíme jít od jednoho světa k druhému, nebo jinými slovy, osvojit si další nový svět, prorůstat z bodu v srdci, rozvíjet jej do nového duchovního „těla“. V podstatě je obdobné našemu stávajícímu tělu, které nám jen připadá tělesné, avšak ve skutečnosti je vyobrazeno silami a vektory. Místo toho, abychom tento obraz spatřili na displeji počítače, vidíme ho 3D v našem vědomí.

Vnímáme realitu na obrazovce dostávajícího přání. Vše, co jsme schopni přijmout či vnímat, dopadá na tuto obrazovku, kde se zastaví a vytváří obraz, který vidíme.

Nicméně síly odevzdávání jsou zcela odlišné. Nemůžeme je zastavit obrazovkou přijímajících přání, a proto je nevnímáme. Pouze tvorbou obrazovky v odevzdávajících přáních odhalíme druhou polovinu reality. Po pravdě necítíme půlku, ale skoro 100% toho, co existuje. Jakékoli množství Světla tato nová obrazovka, úmysl odevzdávat, zastaví, je druh obrazu, jaký na ní vidíme.

Ze svého bodu v srdci je velmi složité druhé „tělo“ pozvedat. Abyste toho dosáhli, musíte vkročit do skupiny, jako do lůna matky, a začít se v ní vyvíjet. Člověku se to jeví jako něco odpudivého a nereálného. Stojí proti tomu celý svět, a proto nad tím neuvažuje nebo tomu nepřikládá žádný význam. 

To je důvod, proč je pro nás velmi složité zaměřit se na skupinu. Cokoli považuje prostředí za důležité, to je důležité i pro nás. Pokud svět považuje práci ve skupině za nedůležitou, tak i my na to každou vteřinou zapomínáme. Dokonce když se snažíme prohloubit spojení, poslouchat o něm a podporovat jej v našich myšlenkách, stále se nám to zdá dětinské, nereálné a naivní, a proto to není důležité pro větší svět. A naopak, pokud by se ta nejnereálnější věc stala důležitou pro každého, pak bychom o ní přemýšleli, mluvili a usilovali.  

Proto potřebujeme “společenský názor,” důvěru, vzájemný vliv, který nás přesvědčí, že děláme něco skutečného, a že náš svět nemá žádnou cenu. Co zde máme kromě pomíjivého života plného strádání? Kdyby nebyla jedinečná příležitost získat věčný, dokonalý život během této doby, pak by byl pro nás i naše děti tento svět k ničemu.  
[39711]
Z 5. Lekce WE! kongresu 4/1/11

Strana 3 z 612345...Poslední »