Nejhorším nepřítelem člověka usilujícího o duchovní je Amálek. Když nás tento Amálek překoná, pak pociťujeme nedostatek v důležitosti duchovního, mlhu, únavu. Zbavuje nás touhy vyvinout vlastní úsilí k odhalení podstaty Stvořitele a k pokusu stát se Jemu podobnými. Objevujeme mnoho důvodů, proč bychom to neměli dělat. A tomu se říká moc Amáleka.

Nevystupuje proti nám jako zjevný, otevřený nepřítel, ale obvykle se nenápadně plíží a probouzí únavu, lenost a duchovnímu odebírá veškerou důležitost.

Ve svém životě se můžeš věnovat tisícům různých věcí, místo toho, abys udělal velmi důležitý, konkrétní, přesně definovaný čin, který tě dovede k cíli. Souhlasíš se vším kromě tohoto! To se nazývá Amálekem.

On se ti neodhaluje jako nepřítel, který tě nenávidí a útočí, o kterém je jasné, že ho musíš zničit.

Z lekce podle článku Rabaše, 2. 9. 2011

Originální článek zde.

[#54522]

Filed under: Duchovno, Stvořitel | Add Comment →