Jako ryba v moři světla
Musíme cítit, že jsme zcela ve Světle, jako tělo ponořené do vody. Mé tělo je ze všech stran obklopeno vodou, která je úzce spjata se všemi mými pohyby.
V tomto stavu musím cítit, že jsem uvnitř Vyššího světla tak, že každým svým nepatrným pohybem, v myšlence či přání, v každé snaze mého srdce i mozku, okamžitě zvu Světlo, aby ke mně přišlo. K tomu dochází okamžitě, bez prodlevy. Musím ve svém životě dosáhnout takového pocitu.
Každý z nás se ponoří do těchto vod a dostane kyslík pouze v okamžiku, kdy se pohybujeme směrem k sobě navzájem. Pokud jsou naše srdce přitahována k jednotě mezi sebou, pak máme něco, odkud dýchat. Pokud se srdce nechce sjednotit, pak bez vzduchu dýchat nemůžeme. Musíme cítit tento stav v naší duchovní práci: Jsme ponořeni uvnitř moře Světla, jako voda, a kyslík záleží pouze na spojení mezi námi. Tak musíme nějak donutit naše srdce toužit po jednotě.
Přítomnost kyslíku závisí na naší blízkosti jednoho k druhému. A pak se začneme spojovat, ne kvůli tomu, abychom dostali kyslík, ale abychom udělali radost Stvořiteli! Jak můžeme pozvednout toužení dostat kyslík na touhu dělat radost Stvořiteli, dokonce i když se bez vzduchu dusím?
Nakonec dosáhneme stavu, kde náhle přestaneme potřebovat kyslík a cítíme se jako ryba ve vodě! Ani jsme o tom neuvažovali, pouze o tom, jak Mu udělat radost.
[128561]
Z 1. části denní lekce kabaly 21/02/2014, Workshop
Nastavení komentářů | Share Feedback | Ask a question