Musíme dosáhnout takového spojení v kabalistické skupině , aby se stalo „Stvořitelem“.

Stvořitel je míra spojení mezi námi, kdy vnímáme jiného, jako sebe samého.

Musím se po celou dobu kontrolovat,  jestli se přibližujeme k takovému spojení nebo ne?  Přibližuji se ke Stvořiteli?

Mezi námi se rodí Stvořitel. V našich vztazích, v napětí, v úsilí, ve snaze ke spojení mezi námi, odhalujeme to, čemu se říká Stvořitel.

Představte si, že ve spojení mezi sebou přitahujeme něco takového, čemu se říká „Přijď a spatři!“ (Bore = Bo – přijď, re – spatří = Stvořitel).

Vytvořili jsme společné kli s deseti sefirot odevzdání. A toto kli odhalujeme spolu s naplněním, jedině když usilujeme o správný model spojení mezi námi, nebloudíme ve fantaziích o sobě a Stvořiteli, ale víme přesně, co musíme odhalit.

Filed under: Cesta, Duchovno - Žádné komentáře→

Přicházíme do tohoto světa a do vnímání této reality, abychom se odsud pozvedli do pravé reality Vrchního Světa. Celá naše mise v životě je přijít z našeho nevědomého stavu k vědomí, abychom prožili tuto pravou realitu.

Nejprve musíme projít dlouhou cestou vývoje skrze stupně nehybné, vegetativní a pohyblivé úrovně, dokud se v nás nevynoří bod v srdci – touha vstoupit do pravé reality. Když konečně zjistíme, co náš pravý stav znamená (odevzdání, kořen duše a Stvořitel), pochopíme, že se musíme naladit na nějaký systém, který nám toho pomůže dosáhnout.

Dosud jsme pro to neměli předpoklady, myšleno požadovanou sílu, myšlenky a porozumění. Kde je ten adaptér, zprostředkovatelský stupeň mezi námi a odevzdáním? Skrze jaké prostředky bychom měli postupovat?

Je řečeno, že jsou tři prostředky, jimiž postupujeme: učitel, skupina a knihy. Avšak potřebujeme ztratit naději do takového body, kdy pochopíme, že to jsou jediné prostředky, a tak je začneme používat.

Tehdy začíná běžet přípravné období „tří až pěti let“ (viz. Uvedení do Talmud Eser Sefirot, str. 23). Musíme se kontrolovat každý moment, zda jsme opravdu v tomto období „tří až pěti let“ a pokud ne, musíme hledat změny, které nás přivedou k odevzdání.

Nakonec, pokud jsme obdrželi probuzení a Stvořitel nám dal tuto touhu, musíme se ujistit, že vykonáme svou duchovní misi. Pokud takové probuzení naopak obdržíme a nehledíme si jej, odmítajíce Stvořitelovo pozvání k Němu přijít, bude to největší hanba, kterou si vůbec můžeme představit.

Proto musíme vyvinout tolik úsilí, kolik je možné, abychom pro sebe postavili hranice a umístili všude stráže, které nám nedovolí utéct během těžké chvilky. Musí na nás být dáváno pozor, když jsme ve stavu, během něhož nad sebou nemáme kontrolu a prožíváme těžké myšlenky a různé kalkulace, které nás nutí zapomenout na duchovní cestu a cíl.

Musíme pro sebe všechny tyto koncepty určit správně a v celé jejich hloubce. Co je odevzdání, co jsou podmínky a prostředky pro jeho dosažení, a odpovědí na jakou touhu přijde Světlo nápravy? Musíme si jasně uvědomovat každý procházející stav, abychom si uvědomili, zda jsme na cestě „tří až pěti let“ nebo zda jsme se od ní odchýlili.

(Z Přípravy ke Každodenní lekci – 16.11.09)

Filed under: Cesta, Duchovno, Prostředí - Žádné komentáře→

Není žádný rozdíl v jakém jazyce se věda kabaly zkoumá a pro spojení Stvořitele se stvořením nenívůbec zapotřebí rozumět hebrejsky.

Vždyť ve všech čtyřech jazycích, které věda kabala používá (Tanach, Halacha, Hagada a Kabala) – nejde o podobu písmen, slov nebo výrazů v hebrejštině.

Jazykem se nazývá spojení stvoření se Stvořitelem – přání se světlem. Vnějším vyjádřením může být bučení krávy, úsměv kojence a dokonce i bez vnějších projevů.

Jak mé srdce reaguje na Stvořitele a jak s ním mluví? Nepotřebujeme něco psát nebo vyslovovat. Jazykem se nazývají moje přání v podobě Stvořitele.

V duchovnu nejsou tvary, zvuky, písmena, vůně, pohyby. Jazyk spojení se Stvořitelem je to, kolik mám v sobě stejných vlastností jako ON.

Není tu spojení s  žádnou řečí člověka v tomto světě.

Filed under: Cesta, Duchovno - Žádné komentáře→

Otázka, kterou jsem dostal: Stvořitel k nám mluví skrze naše vlastní pocity. Co nám můžete o tomto jazyce říct?

Moje Odpověď: Člověk musí poznat sám sebe.  Musí po vnějších silách požadovat, aby mu pomohly se analyzovat, jít do sebe tak hluboko, jak je jen možné, a najít, proč je takový, jaký je, a kdo hluboko uvnitř doopravdy je. A tam, na tom nejhlubším bodě uvnitř, nachází jeden Stvořitele, svůj vlastní kořen.

Představujeme si obrovský svět a Stvořitele vně nás. Myslíme si, že jsou vně nás všechny druhy věcí. Avšak vše to existuje jen aby nám to ulehčilo začít zkoumat chápat samy sebe.

Filed under: Cesta, Člověk, Spojení - Žádné komentáře→

Otázka, kterou jsem dostal: Říkáte, ze vzdělání kabaly je po stovky let prenášeno metodou „z úst do úst.“ Co to znamená?
Odpověď: „Z úst do úst“ znamená, že je tato spiritualni záležitost skrze Masach (Clonu) od učitele k žákovi predávána až do chvile, kdy se oba budou nacházet v tom samém bodě sprituálního stupně. Je mezi nimi stejné pouto, jako mezi dospělým a dítětem na tomhle světě. Dospělý se musí vžít do situace dítěte, aby ho mohl ucit, a zároveň aby to to dítě od dospělého pochopilo. Učení je tak možné, protože se oba nacházejí na stejném stupni a úrovni vnímání světa. 

To samé se děje i ve spirituálním světě. My muzeme navázat spojení s učitelem, protože se toto spojeni nachází na stejně nízké úrovni, na které se nachází začínající student.Tak se toto spojení nazývá „z úst do úst,“ což znamená: že zkrze společný Masach (Clonu) dochází ke spojení mezi Parzuf tohoto vyššího stupne a Parzuf nižšího.
Tato clona se nachází na úrovni Pe (ústa), a proto je to celé označováno jako spojení „Pe el Pe” z úst do úst.

Filed under: Duchovno, Studium, Vzdělání - Žádné komentáře→

Otázka: Čím je zvláštní 4. stádium přímého světla (behina dalet), proč se vlastně jmenuje stvoření?
Odpověď: Ona dostává všechno světlo, které bylo v prvním stádiu, ale kromě toho je v ní jeden důležitý doplněk, nechce dostat jen světlo, ale také status Stvořitele – stát se stejná jako On, čili kochat se nejen světlem, ale také pozicí dávajícího!

Existuje podobenství o boháči, který ve městě potkal chudáka,  kamaráda ze svého dětství. Pozval jej do svého domu, oblékl jej do nejlepších šatů, živil ho a chtěl ho u sebe nechat navždy a dávat mu všechno, co si bude přát.

Jednoho dne ale zjistil, že je jeho kamarád smutný. Ten na otázku domácího: „Co chceš, abych pro tebe ještě udělal?“, odpověděl: „Být jako ty, abych necítil, že všechno dostávám“. Ale tohle mu on dát nemůže, i kdyby dal chudému příteli všechno.

V takovém stavu absence nezávislosti 4. stádium přestalo přijímat světlo (zkrátka udělalo cimcum alef C“A), zbavilo se spojení se Stvořitelem a stalo se samostatným. A náš další vývoj se věnuje tomu, jak se stát Stvořiteli podobnými.

Filed under: Duchovno - Žádné komentáře→

Otázka, kterou jsem dostal: Co je clona? Z čeho se skládá a jak ji mohu rozpoznat?

Moje odpověď: Clona je síla, která vám umožňuje přemýšlet o ostatních místo přemýšlení o sobě. Je to když získáte odlišný způsob myšlení, cítění a dělání rozhodnutí. Když se to stane, je to jako byste byli znovu zrozeni!

To se nazývá zázrak – „Zázrak východu z Egypta.“ Je to když vyjdete ze své egoistické touhy a náhle se začnete starat o ostatní. Všechny vaše myšlenky začnou pracovat tímto způsobem.

Právě teď se to zdá jako děsivá změna. Kdo by to chtěl? A dokonce i když o tom mluvíme, uvnitř se toho velmi bojíme.

Avšak Vrchní Světlo na nás vykoná tuto změnu. Nevím, jak to udělá. Stane se to jednoduše stejným způsobem, jako nás stvořilo. Tato změna v člověku se nazývá zázrak. Světlo, které naši touhu vytvořilo, na ní také může provést tento „upgrade.“

Filed under: Duchovno, Láska, Spojení, Vnímání - Žádné komentáře→

Hlavním faktorem, ovlivňujícím rychlost duchovního vývoje, je návyk. Pokud by člověk požadoval odměnu za každý čin, který vykonal, rychle by dosáhl odhalení Vrchního světa.

V noci jsem vstal a přišel jsem na lekci – kde je má odměna?

Dal jsem Ti otázku – kde je Tvá odpověď? (když se obracíte na Stvořitele) 

Obrátil jsem se ke skupině a snížil jsem se, abych byl naplněn velikostí cíle – kde je?

Pokud bych tímto způsobem neustále požadoval od sebe, přátel a od Stvořitele, používal bych každý okamžik svého života (ať dobrý či špatný) efektivně a postupoval bych rychle.

Člověk musí být jako malé dítě v neustálém hledání a poznávání. Nejděsivější prokletí je stát se starým zatímco jste ještě dítě, protože pak byste nadále nemohli studovat a být ohromováni, neměli byste životní náboj a tak byste se stali jen unavenými starci.

Ne, stařec by měl být jako dítě!

Filed under: Cesta, Studium, Zdraví - Žádné komentáře→

Otázka, kterou jsem dostal: Máme si cenit stavů, které již přešly?

Moje odpověď: Obecně a jako pravidlo bychom neměli hledět zpátky do minulosti nehledě na to, zda byla dobrá či špatná! To není správné chování, je to Klipa! Začínám se užírat za to, co jsem udělal, vzpomínám na to, co jsem někomu řekl, jak jsem špatně jednal… Ale co je nejdůležitější, nemohu s tím nic udělat! 

Jakýkéliv odvolávání se na minulost a jakékoliv kalkulace s ohledem na minulost jsou nepřípustné. Dívejte se pouze dopředu, protože Stvořitel je vpředu, před vámi! Hrabete se v sobě, ve svých vzpomínkách, místo abyste se zaměřili na svou práci se Stvořitelem.  

Zapamatujte si že, žádná minulost není!

Filed under: Cesta - Žádné komentáře→