Otázka: Jak se můžu podobat Stvořiteli, když nemá žádnou formu?

Odpověď: Stvořitel nemá žádnou formu v obvyklém chápání tohoto světa. Světlo nemá žádnou formu, vyšší stupeň sám o sobě také nemá žádnou formu.

Rabaš píše, že všechny světy jsou světlem Nekonečna, ale v našich přáních (Kelim) se neodhalují.

Mimo člověka neexistují žádné světy. Světy zobrazují vztah mezi vnějším systémem v člověku k jeho vnitřnímu systému, k Duši.

Proto všemu přisuzujeme formy, včetně Stvořitele. Stvořitel (Bo-Re) se nazývá „Přijď“ (Bo) a „Uvidíš“ (Re).

Jak se měním a zdokonaluji své vlastnosti, vytvářím ze své nenapravené touhy přijímat – vnější formu.

Podle toho, jak napravuji svůj postoj k této vnější formě – tedy napravuji svá egoistická přání – se ona začleňuje do mě.

Každý stupeň se mi nejprve jeví jako vnější. A pak, díky své práci v prostředí, jsem povinen pozvedat důležitost prostředí ve svých očích, abych ho viděl jako nejvyšší a žádoucí.

Jak přecházím od nenávisti k lásce, začínám po něm toužit, od poživačného vztahu k němu přecházím k touze mu odevzdávat – a tohoto vyššího stupně dosahuji.

Je to, jako bych ho pohlcoval do sebe, čemuž se říká „převrácení nenávistníka v milujícího“.

A tak stále více a více, dokud do sebe nezahrnu celý vesmír a nebudu ho vnímat jako svůj vlastní.

Z přípravy lekce, z knihy „Šamati“, 19. 4. 2010

Originální článek zde.

[#12939]

Filed under: Duchovno, Stvořitel, Svět, Vnitřní práce, Vyšší světlo | Add Comment →