Otázka: Existuje velmi slavná hollywoodská herečka – Julia Roberts. Nedávno napsala zprávu, kterou nazývají senzační.

Řekla: „Dáváme si na obličej tuny make-upu, pícháme si do něj injekce, hladovíme. Chceme napravovat věci, které to nepotřebují. Teď je čas postarat se o svou duši.“ To je začátek prohlášení.

Řekněte mi, prosím, proč lidé nezačnou přemýšlet o duši dříve? Pomalu stárnou, přestávají být krásní, dostávají méně rolí a tak dále, a najednou se v nich začínají objevovat otázky duše. Proč až nyní, a ne dříve?

Odpověď: Žena má spoustu těchto vláken, které ji svazují s naším vnějším světem. Musí dobře vypadat, musí být atraktivní, musí svádět. Musí být relativně úspěšná v kariéře. Ve svém vlastním podnikání. A tak dále a tak dále. Takže má mnohem více starostí. To trvá asi do padesáti, možná i do šedesáti let.

A pak se dostaví lítost: „Kde je moje duše? Kde jsem ji cestou ztratila a co s ní mám dělat? Samozřejmě už nemohu být stejná jako ve dvaceti.“

Otázka: Ale díky své duši to možná mohu dokázat. Je to tak?

Odpověď: Prostřednictvím duše ano.

Otázka: Takže to je pro ni velmi důležitý moment – přechod od vnějšího k vnitřnímu, k duši, jak ona říká?

Odpověď: Ano.

Poznámka: Na internetu je to samozřejmě velmi žádané, dá se říct. Má to milióny zhlédnutí, když hollywoodské hvězdy a další slavní lidé najednou začnou mluvit o duši.

Odpověď: Protože takový člověk, který dosáhl v životě relativního úspěchu, všem oznamuje, že navzdory svým úspěchům, slávě, penězům a tak dále, stále potřebuje nápravu spojení se smyslem svého života, se Stvořitelem. Má to obrovský účinek. Má to obrovský dopad. Následují ji desítky, stovky, miliony žen. Ale samozřejmě je to všechno relativní.

Otázka: Co pro vás znamená „zabývat se duší“.

Odpověď: Zabývat se duší – podle mě to znamená, že se člověk začne sám sebe neustále ptát, každou minutu po celý den, každý den: „Co je v mé duši?“ „Co je se mnou?“ „Kde se nacházím?“ A zde se začíná objevovat jeho potřeba Stvořitele, potřeba odhalit vesmír, jeho smysl, jeho tajemství. A tak dále.

Otázka: Říká se tomu „práce s duší“?

Odpověď: Ano. Kdo jsem já, proč existuji?

Otázka: Julia Roberts dále říká: „Jak můžete očekávat, že vás někdo bude milovat, když nedokážete milovat sami sebe? Nezáleží na tom, jak vypadáte navenek, pokud jste uvnitř prázdní.“

Co to znamená mít se rád?

Odpověď: Milovat sám sebe znamená milovat to, co mě naplňuje, o čem přemýšlím, v čem spočívá smysl mého života, jeho naplnění a tak dále.

Poznámka: Tedy milovat své myšlenky a tak dále.

Odpověď: Všechno kromě svého vzhledu.

Otázka: Když člověk cítí, že je v něm prázdnota, jak to říká ona, co je třeba dělat? Co znamená „jsem prázdný“?

Odpověď: Člověk musí usilovně pracovat, aby sám našel smysl svého života.

Otázka: Kvůli tomu přichází prázdnota?

Odpověď: Ano. Je to velmi závažná otázka.

Otázka: Je to dobrý stav?

Odpověď: Rád bych se s ní sešel v televizním pořadu nebo někde jinde a mluvil s ní.

Poznámka: To znamená o duši, prázdnotě, je toho hodně, o čem by se dalo mluvit.

Odpověď: Je toho hodně, o čem by se dalo mluvit, ale nejsem si jistý, zda by to dobře dopadlo.

Otázka: Chápu, prázdnota vzniká v člověku vyzrálém, když k němu přichází naléhavá vnitřní potřeba?

Odpověď: Když zůstávají požadavky bez odpovědi. Musel bych ji zachránit. Rozhovor by se nepovedl. Ukázalo by se, že to není příjemné, že ji nelze zanechat v tomto stavu, že jí nemohu klást ostré otázky a tak dále.

Otázka: Takže nejdříve byste ji uvedl do zmatku?

Odpověď: Trošku, trošičku by to bylo na ostří nože. A pak bych to vzdal, stále bych ustupoval a ustupoval.

Otázka: Je to správný způsob, jak s lidmi mluvit? To znamená, že nejdříve kladete otázky, trochu je zaženete do slepé uličky a pak jim pomůžete?

Odpověď: Ano. Ale velmi opatrně.

Otázka: A ona pokračuje: „Dnes prohlašuji, že už nebudu používat make-up, nechci nosit tvář někoho jiného. Uvědomuji si, že mám vrásky, ale chci, aby byly vidět. Tohle jsem já a chci, abyste mě přijali takovou, jaká jsem.“

Když se žena rozhodnou stárnout přirozeně, je to správné rozhodnutí?

Odpověď: Ne, není. Žena by měla o sebe pečovat tak, jak si to dopřávala vždycky. A neřekl bych, že teď musí trávit více času před zrcadlem než dřív – ne. Myslím, že ne. Měla by to tak dělat, protože získává odlišný přístup svého okolí.

Otázka: Když se žena trochu přikrášlí?

Odpověď: Když je žena krásná, když je přitažlivá, když se umí prezentovat a ne nějaká zanedbaná, opuštěná…

Poznámka: Takže když se trochu nalíčí, je to správné?

Odpověď: Je to správné. Nedělá to pro sebe, ale pro ostatní. Dříve to dělala pro ostatní, ale zároveň pro sebe. Takže záleží na jejím pohledu na svět.

Otázka: Přijímat člověka takového, jaký je. Když teď řeknete: „Přijměte mě takového, jaký jsem“, co to znamená?

Odpověď: Jsem zvyklý být takový, jaký jsem. Takže i kdybych měl předstoupit před milion lidí, vypadal bych takhle.

Otázka: To je zvenčí. A co uvnitř?

Odpověď: A uvnitř by měl být člověk vždycky sám sebou, pod podmínkou, že bude správně pochopen.

Otázka: Takže toto vnější existuje, přemýšlím o vnějších věcech?

Odpověď: Samozřejmě. Mluvím také s dětmi nebo s dospělými a dalšími.

Otázka: „Dobrý den“, „na shledanou“ – chováte se zdvořile, a tak dále a tak dále. Je to nutné?

Odpověď: Ano.

Otázka: Postoupíme trochu dále. Julia Roberts pokračuje: „Neumíte si ani představit, kolik peněz na vás kosmetické firmy vydělávají. Podařilo se jim dostat do vaší hlavy, že nutně potřebujete investovat peníze, abyste oddálili to, co je nevyhnutelné.“

Mělo by mě vůbec zajímat, jak na mně vydělávají, nebo se o to nemám starat?

Odpověď: Pro mě je důležité, co chci. Pokud chci dojít k nějakému cíli, a pokud ho lze dosáhnout líčením, veřejným vystupováním a tak dále, pak to udělám. Důležitý je cíl a jeho dosažení.

Poznámka: Julia Roberts uzavírá: „Rozhodla jsem se říct sama sobě: Přestaň! Vnější obal je to poslední, na čem by nám mělo záležet. Záleží jen na naší duši. Pamatuj si to navždy.“

Odpověď: Samozřejmě. Prožila život, jaký prožila, dá se to říct o každé ženě. A už se uklidni.

Obecně se musíte samozřejmě snažit udržet styl, úroveň, kterou po vás lidé chtějí, vyžadují, abyste jim mohli předat svá nová poselství a přání.

Otázka: I toto poselství o duši?

Odpověď: Ano. Vždyť je to potřebné, že zůstáváš sám sebou v dobrém slova smyslu.

Otázka: K tomu potřebujeme svůj vnější obal, že? Právě k tomu?

Odpověď: Ano.

Otázka: Když se ve starých textech, například jako je „Píseň písní“, píše o tom, jak se žena zdobí před svým pánem, o čem se hovoří?

Odpověď: Samozřejmě o vnitřní kráse.

Otázka: O čem psal král Šalamoun, když mluvil o ženě, která čeká na svého vyvoleného?

Odpověď: Psal o té ženské části lidstva, jakoby ženské části, která se musí přiblížit k mužské části lidstva a ve správném spojení mezi nimi odhalit Stvořitele.

Otázka: Takže je to v podstatě píseň zpívaná Stvořiteli?

Odpověď: Ano. Ooh! Samozřejmě! „Píseň písní“ je tou nejvyšší písní! Proto se jmenuje „Píseň písní“.

Otázka: Takže můžeme udělat nějaký závěr: venku, uvnitř… Žena, která by měla zůstat, jak říkáte, vždy krásná – je to tak? Jak takovou být?

Odpověď: Nevím, nesrovnávám vnější vzhled s vnitřním dosažením. Člověk stráví 50, 60, 70 let svého života, aby si osvojil a vytvořil ze sebe správnou nádobu, aby splynul se Stvořitelem. To je v podstatě práce člověka. Vnější make-up s tím nemá nic společného.

Poznámka: Ale přesto jste řekl, že pokud mluvíme o ženě, musí se žena zkrášlovat?

Odpověď: Ano, musí.

Z televizního programu „Novinky s Michaelem Laitmanem“, 26. 2. 2024

Originální článek zde.

[#327014]

Filed under: Duše | Add Comment →