Pojem domova se dnes pro masy lidí po celém světě relativizuje. Každý den vede snaha o lepší příležitosti a pracovní místa mnohé k migraci na nová místa. Rekordní množství lidí prostě nemá na výběr a jsou nuceně přemístěni v důsledku války, pronásledování, zločinu nebo přírodních katastrof. Podívejme se, co nás může naučit svátek Sukot o vytváření skutečného pocitu sounáležitosti a pokojného soužití.
Když nad sebou stavím Suku – přístřešek pro svůj egoismus – tento svůj egoismus ukrývám v jejím stínu, skrývám před světlem 99 % svých přání se potěšit a začínám vidět 1 % světla.
Tím ze světla ponechávám jeden tenký paprsek (Kav Dak), v němž vidím Stvořitele. Začínám v něm postupně odhalovat své nové vlastnosti. A to se nazývá „Ušpizin“ (hosté) – jsou to moje napravené vlastnosti, které se připojily k odevzdání.
Fantastická historie
Od nepaměti se člověk snaží poznat neznámé. Hledáním Atlantidy, da Vinciho kódu, sněžného muže a mimozemšťanů se zabývají vědci a badatelé po celém světě. Vášeň pro poznání a vrozená zvědavost pozvedly člověka do vesmíru a přiměly jej sestoupit do hlubin oceánu.
Avšak, jak ukazuje praxe, nejtajemnější a nejpodivuhodnější se vždy nachází v naší těsné blízkosti. Často dokonce ani nositelé tajemství nemají ponětí, co se nachází v jejich rukou. To lze bez nadsázky připsat svátkům, které židovský národ každoročně oslavuje již po celá tisíciletí. Jedná se o fantastickou historii, jež je hodna ztvárnění světovou kinematografií: o tom, jak od nepaměti největší tajemství, které je zakódované v předpisech židovských svátků, dosáhlo svého adresáta – současné lidstvo. (Pokračování textu…)
Sukot je velmi symbolický svátek pro naši duchovní práci.
Přichází poté, co si člověk uvědomil zlo, což nastává v Jom Kipur, když člověk pochopí, že jeho touha po sebepotěšení, jeho egoismus, veškerá jeho podstata, je zlem a on nemá žádnou možnost se z něho vymanit. (Pokračování textu…)