Ve vztahu k našim přátelům, nebereme v úvahu jejich osobní vlastnosti, ale spíše něco, co patří k naší duchovní cestě. Nezajímám se o jejich každodenní problémy. Zametáme to všechno stranou a zapomínáme na všechno, co existuje kolem nás. Zajímá nás pouze jedna věc – jejich aspirace směrem vzhůru! To je jejich bod v srdci a tomu se věnuji! To je můj ladící bod!

Absolutně nezáleží na tom, jaké vlastnosti mají. Mohou být netrpělivý, dobří, nebo ne tak dobří: na tom nezáleží! Všechno to jsou naše zvířecí pozemské vlastnosti. Všechny zůstanou na úrovni našeho světa. Nejdůležitější je pro mě spojit se s jejich bodem v srdci. To je to, po čem touží stejně jako já.

Ladění ve skupině je velmi zvláštní a jemnou akcí.
[75078]
Z kongresu ve Vilniusu 23/3/12, lekce 2

Do tohoto všemi známého pravidla je důležité zapojení nápravy všech přání (srdce) a myšlenek (rozumu) člověka. A naopak, pouze nápravou všech těchto svých přání a myšlenek, dosáhne člověk vlastnosti lásky k lidem, lásky ke všemu lidstvu a k přírodě.

V každém člověku je láska k bližnímu velmi slabá, a proto ji neprojevuje zjevně, ale pokud se několik lidí spojí do skupiny, a každý bude potlačovat vlastní egoizmus ve vztahu k druhému, pak každý dostane síly všech ostatních. V takovém případě se zvětší osobní síla všech členů skupiny, a přemění se do jedné velké síly, a tak se objeví možnost plnění zákona přírody, „miluj bližního“.
Vzniká tak rozpor: pro dosažení lásky k bližnímu je nutné napravit všechny své egoistické vlastnosti, nebo pro dosažení lásky k bližnímu je zapotřebí pouze láska k přátelům ve skupině?

Obvykle se lidé spojí, aby zlepšili svůj vlastní stav, a každý kalkuluje, kolik odevzdává a kolik dostává od ostatních. Taková skupina se zakládá na egoizmu. A pokud člen takové skupiny cítí, že je schopen mimo skupinu dostat více, než ve skupině, lituje pak, že se v ní nachází. Taková společnost oddaluje člověka od povznesení na úroveň „Člověk“.

Ve skutečnosti, dosažení lásky je možné pouze díky nápravě všech svých egoistických vlastností a myšlenek. Ale pokud se v lásce spojí malá přání každého dohromady, pak ve spojení se vytvoří nová, obrovská síla – a tuhle sílu má každý ze skupiny možnost použít pro dosažení lásky k přátelům, a poté člověk dokáže přijít k lásce ke všemu lidstvu a Přírodě.

Ale všechno to je možné za určité podmínky: že každý potlačí vlastní egoizmus ve vztahu k druhému. Pokud je však člověk svým egoizmem odloučen od přítele, nemůže pak od něho dostat sílu lásky k bližnímu. Tj. pouze v míře sebe anulování ve vztahu k přátelům, může od něj dostat sílu lásky.    Dále…
Podobá se to napsání čísel: pokud na začátku napíšeš 1, a potom 0, je to 10, tj 10x větší, a pokud po jedničce napíšeš dvě nuly, bude to 100, tj o 100x více. To znamená, že pokud je přítel – jednička, a já jsem 0, pak dostávám od svého přítele 10x víc. Ale pokud si myslím, že jsem jako dvě nuly ve vztahu k příteli, dostávám od něho 100x víc.

A naopak, pokud se člověk cítí, že je jednička, a přítel je nula, dostane pak 0,1, to znamená, že je 10x menší než jeho přítel. A pokud si člověk říká, že je jednička, a má dva přátele, kteří jsou jako dvě nuly proti němu, pak je 0,01 proti nim. Takže, čím více člověk ponižuje své přátele, tím je sám menší.
Nicméně, i když už má síly milovat bližního, a je schopen tuto sílu reálně projevit, a cítí, že vlastní výhoda mu pouze škodí, přesto – nevěř sobě a boj se, že se můžeš zastavit uprostřed cesty, a spadnout do egoizmu. Musíš se bát, že dostaneš takové radovánky, kterým nedokážeš odolat, a naplníš se jimi, namísto lásky k bližnímu. Právě strach, zřítit se do egoizmu, poskytuje člověku síly dodržovat zákon přírody – zákon odevzdání a lásky.

(Na základě článku Rabaše „O pravidle miluj bližního svého, jako sebe samotného“) [72525]

Otázka: Historie lidstva ukazuje, že rozvoj lidstva během 10 tisíc let nedokázal změnit podstatu člověka. Jaká síla může pomoci to udělat?

Odpověď: Existuje taková síla v přírodě, když se snažíte stát integrální částí přírody, najednou začínáte dostávat nějakou sílu, podporu. To je zákon přírody. Příroda nám jde jakoby naproti.

Není to mystika. Podle svých činů jsem dost vzdálen mystickým výkladům. Jednoduše to vidíme. Musíme se snažit být integrální, jako dítě, které se chce stát dospělým, ono si na dospělého hraje.

 V čem spočívá integrální metoda? Lidé se scházejí, zpočátku poslouchají kurz integrálního vzdělávání a pak vstupují do kroužku integrální výchovy. V procesu výchovy začínáme prakticky vytvářet jednotnou strukturu.

Když se lidé společně scházejí, vyjasňují vnitřní psychologické problémy spojení mezi sebou, vytváří jedno společné přání a společné myšlenky. Najednou začínají cítit nějakou sílu, podporu. Tato síla, podpora, vzniká jen ve skupině, v kolektivu, který praktikuje metodu integrálního spojení.  Při tom stimulujeme skrytou sílu existující v přírodě, kterou my, jako egoisté, individualisté, nevnímáme a ignorujeme ji. A když se spolu scházíme, začíná se projevovat. A tato síla je schopna nás změnit.

[74594]

Pro porozumění, že jsme v integrované, uzavřené, obří kouli, která nás neustále vyvíjí; je prostě třeba studovat její zákony a snažit se podle toho jednat. Pak se přirozeně budeme cítit lépe.

Nyní připravujeme prezentaci pro OSN o programu vzdělávání pro dospělé.

Vyvíjíme vzdělávací program pro nezaměstnané pro španělskou vládu. Míra nezaměstnanosti mezi lidmi ve věku pod 40 let ve Španělsku vzrostla na 60%. To je velmi závažný problém pro tuto zemi, protože tito lidé postupně ztrácí veškerou naději a nemohou vytvořit rodinu. Jsou v hrozné situaci: Lidé, kteří ukončili studium na evropských universitách, nyní nemají co dělat. Nejdůležitější je, aby se stali součástí běžného vývoje růstu a zlepšování.

Věříme, že místo dávek v nezaměstnanosti, musí tito lidé dostávat stipendia. Studiem se člověk stane užitečným členem společnosti, protože dává společnosti integrálnost, která přivádí národ a společnost do rovnováhy s přírodou.

V důsledku toho se uvolňují velké síly: laskavost a dobrá vůle místo nenávisti, pozorný postoj vůči společnosti, ve které člověk žije, namísto protestních hnutí, atd. Všechny ostré hrany a všechny problémy, postupně mizí. Nyní připravujeme tento program.

Čelíme vážným problémům, protože jsme stále egoisté. I když chápeme, že můžeme překročit ke globální a integrální společnosti, vidíme, že je to nezbytné, máme od ní stále ještě velmi daleko.

Proto integrální vzdělávání je navrženo tak, aby nás na to postupně a jemně připravovalo, nikoli údery a trápeními v důsledku krize, ale porozuměním, změkčilo nás pochopením, přiblížením, racionálně nám pomáhá až do další fáze. To je poslání našeho institutu.

Existují i ​​další lidé na světě, kteří pracují ve stejném směru. Prozatím jich je velmi málo, ale jsme s nimi v kontaktu.

Mimochodem, když je integrovaný systém postupně přijímaný, děje se něco zajímavého: Uvolňuje se mnoho zdrojů. Lidé začínají zacházet s tím co máme správně a najednou nastává rovnováha: všeho je dost pro každého a všichni jsou šťastní. To je to, co člověk skutečně potřebuje. Proto bychom měli vidět, jak nás příroda tlačí k tomuto stavu.
[74309]
Z přednášky na univerzitě Šiauliai, Litva, 3/22/12

Otázka: Kdy bude mít naše práce reálný dopad na uvažování vědců a výzkumníků?

Odpověď: Musíme jim pomoci vidět celý obraz. Již hovoří o znacích integrálního světa, ale nemohou shromáždit jednotlivé poznatky do jednoho systému, jednotné metodiky.

Kromě toho se bojí ponořit se hlouběji do tohoto tématu, protože představa integrálního světa je vede ke konfrontaci s těmi u moci. Současné vlády stále jednají egoisticky a individualisticky a neuvědomují si, že tím ničí sami sebe. Politici nemají integrální vnímání. Na rozdíl od nich vědci pozorují přírodu a mluví o tom, co vidí. Kdo je slyší, to je jiný příběh ….
Existuje další problém: Jakkoli úžasné slova pronesená různými odborníky a specialisty můžou být, bez ohledu na to, jak moc káží o propojení a potřebě sjednotit se, nemají prostředky k jeho provedení. Peníze a armády zde nepomůžou. I kdyby všichni lidé na světě vykřikovali: „Ano, chceme být jedna globální vesnice!“ Co se stane po tomto jednomyslném prohlášení jejich vůle? Nic, s výjimkou světové války. Po pocítění ještě těsnějších vazeb, které je pojí k sobě, rozpoutají válku s cílem přerušit toto spojení.

Vědci nemají řešení, nevědí, jak změnit člověka. Tak proč křičet o tom, jak škodlivý je egoismus, když nemáte nápravu? Před naší dobou, lékaři neříkali pacientům, že jsou nevyléčitelně nemocní. Nebyly ani žádné prostředky pro zpomalení progrese nemoci, a proto člověk zůstal ve tmě, aby trpěl méně. Tóra říká „Nedávejte překážky před nevidomého.“ Proč odhalovat pravdu, pokud nejste schopni pomoci člověku vypořádat se s tím?

Takže bez odhalení moudrost kabaly, bez poselství vzájemné záruky postupujícího od nás, lidstvo nemá jedinou šanci cokoli napravit. A to je teď náš problém: Jak můžeme navázat spojení s lidmi a vysvětlit jim, že je možné opravit egoismus a tím napravit svět.

Řeč je právě o nápravě člověka. Nic jiného zde nepomůže. Mnozí již pochopili, že všechno zlé je obsaženo v lidské povaze. Nicméně, rozhazují rukama: „Člověk je egoistický a nelze s tím nic dělat.“ Pokud nebudeme poskytovat lidem metodou nápravy egoismu, pokud nebudeme vysvětlovat, že je to skutečně dosažitelné, svět nemá šanci. Zatím jsme nicméně pracovali polovičatě ….
[74053]
Z 4. části denní lekce kabaly 30/3/2012, „Předmluva ke Knize Zohar“

Otázka: V současné době vědci zjišťují, že jsme všichni vzájemně propojeni, že nespočet vláken, o kterých jsme ani nevěděli, že existují, se táhne mezi námi. Jak to vidí kabalista? Může to skutečně být tak že tato obrovská změť se neustále pohybuje před jeho očima?

Odpověď: Ve skutečnosti je vše velmi jednoduché. A čím dále postupujeme, tím je to jednodušší. Člověk je jednoduchý a Světlo je jednoduché, zatímco mnoho kalkulací vzniká, protože egoismus se protkává s touhou odevzdávat.

Čím dále člověk postupuje, tím přirozeněji vnímá obraz světa. Zvyk se stává druhou přirozeností. Stejným způsobem můžete vidět svou rodinu a blízké: Stane se vaším životem, vaší přirozeností, a už více nevyvíjíte úsilí ve vztazích se svými blízkými, nebo těmi, které skutečně neznáte. Znáte každého z nich a pochopíte všechny souvislosti.

Právě teď se vám to zdá, jako problém, protože to vyžaduje úsilí. Ale když ve vás vládne touha odevzdávat, problémy zmizí. Není nic jednoduššího než poznat duchovní svět a život v něm.

„Je něco takového možné? Jak se mohu starat o všechno, kontrolovat pohyb všech atomů a všech světů? “

Nemusíte ovládat nic, protože všechno je odhaleno ve vás, jako váš vlastní systém. A to je důvod, proč každý další stupeň bude ještě svobodnější od tlaku, od nutnosti pochopit, co se děje. S každým krokem se všechno stane jen jasnější.
[73976]
Z 4. části denní lekce kabaly 29/3/2012, „Úvod do TES“