Baal HaSulam, Dopis č. 11: A žádám tě, abys vykonal největší úsilí na zintenzivnění lásky přátel a přemýšlel o způsobech, jak mezi přáteli lásku zvětšit a anulovat vášeň pro potěšení těla, protože to je příčinou nenávisti. A mezi těmi, kteří svému Stvořiteli přinášejí uspokojení nebude nenávisti, ale bude mezi nimi spíše více soucitu a lásky a to je velmi jednoduché.  A měl bys od teď a dále mým slovům naslouchat, neboť na tom závisí tvůj život. 

Otázka: Jak bychom měli napravit náš postoj vůči přátelům, kteří v nás vzbuzují nenávist?

Odpověď: Měli byste milovat přátele, které nyní nenávidíte, a to je ono. Musíte dosáhnout stavu, kdy pro vás budou důležití, nejdražší, nejbližší a ti nejžádanější. Současně by však nenávist měla být zachována.

Nenávist zůstává pod, a vy se musíte neustále starat o to ji napravit a nad ní vystavět lásku. Takovým způsobem je determinováno duchovní napětí. Duchovno odhalíte v bodu mezi nenávistí a láskou, mezi těmito dvěma silami!

Není jen lásky nebo nenávisti. Obojí, láska i nenávist přichází od Světla, které iluminuje tak či onak, ale vy odhalíte a objevíte sebe ve spojení se Stvořitelem, mezi těmito dvěma pocity.
[100006]
Z 1. části denní lekce kabaly 3/2/2013, Spisy Baal HaSulama

Otázka: Jak je možné spojit sebe-anulování vůči skupině a přání porozumět smyslu textů, které studujeme?

Odpověď: Jeden pocit neruší ten druhý. Musím, společně s ostatními, toužit po tom se spojit v jednom společném bodě. V tomto bodě spojení, kde jsme spolu, cítíme fenomén nazvaný Malchut.

Nejdříve je zapotřebí, aby každý toužil se spojit se všemi ostatními. K tomu je třeba následujícího: sebe-anulování, velikost cíle a důležitost přátel a skupiny. Musím se zaměřit na tohle všechno a toužit po tomto bodu celkového spojení.

Ostatní lidé se na tomto toužení účastní společně se mnou. Jednáme společně, každý anuluje to své. V podstatě opustíme celý tento svět a všichni  usilujeme o to jít vpřed. Prostřednictvím našeho spojení chceme vytvořit nádoby dávání, ze kterých se zrodí přání dávat, náš vztah ke Stvořiteli.

Pak, v tomto toužení dávat Stvořiteli, Jej začneme cítit, vyšší Světlo, které na nás dopadá a naplňije nás. Čím více je toto toužení ujasněné,  a které roste podle síly přání: 0, 1, 2, 3, a 4, tím rozvinutější bude. A do té míry v nás bude odhalena síla dávání, přilnutí ke Stvořiteli. Je to vlastně celá naše práce.

Otázka je: Jak lze toto toužení po sebe-anulování a porozumění materiálu kombinovat? Porozumět znamená vědět, myšleno odhalit nebo se spojit. Sefira Daat (Vědění) symbolizuje spojení, jak je řečeno, “A Adam poznal Havu (Evu), svou ženu”.

Když se od základu anuluji, pomůže mi to připravit se na spojení. Bez toho bych nebyl schopen se s ostatními spojit. Abych se dostal do bodu spojení, musím se anulovat.

[99385]
Z 1. části denní lekce kabaly 28/1/2013, Spisy Baal HaSulama

Pokud necítíme reakci na náš postoj, pak je tu problém. Je to, jako kdybychom pokračovali proti zdi a nemohli to změnit, a ani tím nemohli změnit sebe. V takovém případě mezi námi není spojení.

Může to být absolutní nenávist nebo absolutní láska, vlastně na tom nezáleží, ale pokud jsme proti něčemu, co se nemění, pak ani my nejsme schopni vůči tomu změnit svůj postoj. Pokud se neměním, cítím, že jsem mrtvý, neboť pocit života je určován změnami.

Takže, pokud nemohu ke své lásce cokoli přidat a druhá strana nedokáže také nic přidat, nebo ve mě něco vyvolat, pak se nacházíme ve velmi problematické situaci. Je pravdou, že dosažení absolutní lásky je cílem našeho vztahu se Stvořitelem, ale tak je tomu pouze, pokud se pozvedneme a vybudujeme naši lásku na vzájemném dávání omezením našeho ega.

Před láskou Stvořitele se ukryji a přijmu ji pouze jako pohon, který mi umožní Ho milovat. Přijmu potěšení pouze tak, že Mu dávám. Pak taková absolutní láska neanuluje naše pocity jednoho k druhému, ale spíše nám dovolí je více rozvinout.

Konec nápravy je koncem nápravy nádob, ale ne koncem růstu dávání. Dávání nemá hranic, a tak je tento stav nazýván světem Ein Sof (Nekonečno). Přání přijímat má hranice a konec, a záměr má také hranice a konec, ale schopnosti povznést se nad naše přání přijímat se správným záměrem nemá konce.

[99027]
Z 1. části denní lekce kabaly 29/1/2013,  Spisy Baal HaSulama

Otázka: Je možné v člověku uspíšit probuzení bodu v srdci?

Odpověď: Ano, je to možné dvěma způsoby, ale nejdříve mě nechte Vám něco vysvětlit: Lidé, ve kterých se dosud bod v srdci neprobudil, patří k úrovni „národů světa“ neboli AHP. Ti, v nichž se jiskry již probudili se nazývají „Israel“, což znamená, že touží přímo ke Stvořiteli (Yashar-El). Jsou přitahování nahoru a musí se postarat o kohokoli, kdo je dole, takže „body v srdci“ mohou být probuzeny pouze dvěma činy:

1. Externím činem—šířením našich materiálů, integrálním vzděláváním, knihami, filmy, atd.

2. Vnitřním činem—spojením mezi námi, což ovlivní každého dalšího, dokonce ikdyž si toho nejsou vědomi prostřednictvím systému, ve kterém jsme spojení.

 

Otázka: Může tento obrázek představovat externí a interní práci ve skupině?

Odpověď: Ano, může. Vyšší část (červená) je prací bodů v srdci skupiny, zatímco v nižší části (v modré) jsou všechny přání přijímat skupiny. To vše patří stejnému „tělu“ skupiny.

Otázka: To znamená, že na jedné straně pracuji s přítelem a dívám se na něj jako na svůj odraz a napravuji v sobě jeho vlastnosti, a na straně druhé mu přátelsky říkám: “Hej! Něco děláš špatně….“

Odpověď: Ne, to není duchovní práce. Nemusím v sobě napravovat vlastnosti přítele, protože pokud je to přítel, znamená to, že za ním stojí Stvořitel. Takže se na něj podívám a jeví se mi dokonalý, napravený. Pokud vidím, že je s ním něco špatně, okamžitě si to přisuzuji sobě.

Takže k příteli nemám žádné stížnosti. Naopak, stěžuji si jen sám na sebe.

Celkově vzato, musím přátelům neustále ukazovat povznesenou náladu, důvěru a radost v duchovní cestu, a také se vnitřně o skupinu obávat, aby přátelé prostřednictvím mě přijali Světlo, kteé napravuje.

[99034]
Z 1. části denní lekce kabaly 29/1/2013, „Rozmluva doplňující Zohar“

Odpověď: Procházíme různými stavy, dokud nevytvoříme tu správnou žádost. Ta zahrnuje množství komponent. Můžeme to porovnat s výborným jídlem, které se skládá z tuctů ingrediencí.

My tyto ingredience nemusíme držet v naší hlavě, naší mysli, neboť se akumulují a zformují v nás, a co je vytvořeno, je ve vás. Něměli byste se tím trápit; starejte se o jiné věci, jako kuchař, který připravuje jídlo, a který automaticky ví, co má přidat a co vyžaduje jeho pozornost.

Co je samo o sobě studium moudrosti kabaly? Vše se zdá být jednoduché; lidé, kteří chtějí studovat přijdou a je tam expert, který je učí. Sedí a mluví, a kdokoli chce slyšet přijde a naslouchá. Takových míst je na světě spousta, kde lidé studují všechno možné.

Ale když člověk začne studovat moudrost kabaly, rychle mu dojde, že studenti musí být navzájem propojeni. Takže, ok, dobrá, je alespoň pár takových příkladů. Lidé se spojují v rámci skupiny; může to být třída nebo skupina, atd.

Je to jen tam, říkáme jim, ”Musíte se mezi sebou spojit v lásce.”

Už tohle vypadá jako mysticismus. Něco podobného najdeme ve východních moudrostech a také v náboženství, které káže o spojení mezi lidmi, „Miluj bližního svého jako sebe sama.“

Později se o této kvalitě spojení hovoří. Takže pak vyrozumíme, že problémem není jen studium, ale všechny ostatní věci, jež ho doprovází, hlavní je však spojení.

Jak by to tak mohlo být? Přišel jsem studovat určitý druh moudrosti. Jsem ochoten to dělat společně s ostatními; jsem ochotný se k nim připojit, aby spojení mezi námi bylo v souladu se studiem. Ale ne, je mi řečeno něco dalšího, “Musíte se s nimi spojit natolik, že přestanete cítit svou vlastní existenci, pro vás budou existovat pouze oni.“ Tomu nerozumím, ale oni to ode mě vyžadují, abych porozuměl materiálu, který sám o sobě není prozatím důležitý.

V této věci mě čeká převrácení 180ti stupňů: Předtím pro mě byl studijní materiál důležitý, chtěl jsem vědět něco nového, dosáhnout moudrosti, a nyní je jasné, že materiál vlastně nění tak podstatný, spíše je to spojení. Na něco takového jsem ani nepomyslel.

Tak co se musí udělat? Jak může člověk pochopit, že vše je dosaženo ve spojení, že nikdy neporozumíme zdrojům, pokud se nezačneme spojovat, protože moudrost kabaly mluví pouze ohledně věci spojení a o ničem jiném.

Na tomto problému klopýtáme. A to je důvod, proč Rabaš započal své články takto: Láska přátel, Význam společnosti, Agenda shromáždění přátel, atd. Bez toho bychom se zkrátka neměli kudy vydat, my však odmítáme to, co nezapadá do našeho přání a veřejného mínění.

Dokonce ikdyž je pro mě těžké přijmout důležitost lásky k přátelům, musím se přesvědčit, že jsem tu pouze kvůli jednomu cíli, spojit se s přáteli takovým způsobem, že se před nimi anuluji, ztratím sebe-existenci a existuji pouze do té míry, do jaké jim mohu dávat, pouze podle jejich přání.

[98792]
Ze 4. části denní lekce kabaly 24/1/2013, Rabašovy spisy, „Láska přátel“

Rozděluji se na dvě části: GE a AHP.  Tou důležitou částí uvnitř mě je GE, a v něm jsem v napraveném stavu.

Na druhé straně, pracuji se svým AHP  pouze pro potřeby druhého: Je to, jako bych „polykal“ jeho přání a začal mu sloužit. Světlo přichází shora, a já předávám toto Světlo druhému prostřednictvím svého AHP, což je jedinný způsob, jakým AHP používám.

Pokud však druhý ničeho nepotřebuje, pak mé AHP neexistuje. Je vloženo do mých GE, a já se vracím do stavu malosti, do napraveného stavu.

Je to tím, že vlastně nic, kromě mých GE, nepotřebuji, a potřebuji je pouze proto, abych byl připraven dávat ostatním. Při každém kontaktu okamžitě prověřím, co druhý chce a když v něm naleznu nenaplněné přání, najdu a rozvinu v sobě pouze tu část, která zajistí to, co si žádá Shora. Pouze do té míry pracuji se svým AHP.

Tomu se říká duchovní svět: Já neexistuji. Existuji pouze do té míry, do jaké dávám ostatním. Dokud však nejsou ostatní, nejsem nic, nula. Je to tím, že mé GE nejsou mnou, jsou pouze stavem připravenosti, hledání – kdo potřebuje mé dávání?
[98785]
Z 1. části denní lekce 24/1/2013, Rabašovy spisy

Vyšší síla ovládá a řídí vše, pod ní jsou „ministři,“ síly, které udržují celou realitu. Realitou je člověk, jedna duše, ve které existuje aktivní síla, čin Stvořitele, Jeho myšlenka.

Tato síla se dělí na mnoho částí, na jednotlivé síly, které fungují na několika úrovních, a které se na různých úrovních zdají být sobě navzájem protikladné, takže se stvoření domnívá, že je na něm takový čin prováděn bez nějakého řádu. 

Je to tak zařízeno úmyslně, abychom byli zmatení zjevným nepořádkem, a měli tak záznam opačného stavu od pravdy, jakoby v realitě žádný Stvořitel nebyl, ale pouze síly stvoření a nějaké další síly. Můžeme si myslet, že Stvořitel existuje, ale Jeho řízení je špatné a má mnoho chyb. Kromě toho, existující síla se zdá být namířena jakoby proti Stvořiteli, jakoby od Něj nic nepocházelo, abychom se pozvedli nad naši tělesnou úroveň.

Pokud si však člověk opravdu přeje spatřit Krále coby vyšší řízení, a toto objevit nad jeho vlastní podstatou, pak je jeho vnímání napraveno a on odhalí, že pro jeho nápravu je vše již připraveno. Bojuje, aby očistil své nádoby a  přivedl je do stavu dávání kvůli dávání tím, že si Stvořitele hlídá, a ve stejnou dobu napravuje své nádoby tak, aby přijímaly kvůli dávání.

V první válce získá sílu víry, ve druhé získá Světlo Chochma, porozumění systému, jeho plánu, důvodům, cílům tím, že pracuje se svými nádobami přijímání. Tak se učí jakým způsobem vyššímu Řízení porozumět a jak jej cítit, tím, že korunuje Stvořitele na toho, jež vládne nade všemi silami. Je to tím, že se tyto síly, jak Jeho ministři tak  i ty, které se zdají být Jeho nepřáteli, různí kriminálníci, vrazi a lupiči, v důsledku této války a toho, že je člověk připisuje jednomu Králi, spojí.

Pochopí, že válka není vedena proti silám, které mu jsou cizí, ale proti sobě samému, aby ve všech těchto silách objevil Stvořitele. To je podstatou všech válek.

Ačkoli slýcháme, že “není nikoho jiného kromě Něj“ a že On je dobrý a schovívavý, musíme si projít všemi úrovněmi, abychom to tak skutečně cítili. Máme před sebou stále dlouhou cestu, na níž se budeme napravovat prostřednictvím všech stavů, které nám Stvořitel předkládá, jimi nás učí umění porozumění a dosažení systému Jeho sil, jejich prostřednictvím tak, že budeme schopni Mu rozumět a cítit Ho. Cítit Ho podle pravidla „ze Tvých činů Tě poznáváme“. Tak Mu budeme postupně více a více podobní. 
[98837]
Z 1. části denní lekce kabaly 27/01/2013, Spisy Baal HaSulama

Baal HaSulam, “Úvod do studia Deseti sefirot,” Bod 141: „Nejsem nikde než v Tóře. Proto dodržujte Tóru a v ní Mě hledejte, a Světlo vás napraví a vy Mě naleznete,“ jak je psáno, „Ti, jež Mě hledají Mě najdou.“

O tohle se snažíme, snažíme se spojit jako jeden muž s jedním srdcem, dosáhnout vzájemné záruky a „milovat bližního svého jako sebe sama“ tím, že ukazujeme naši připravenost na takové spojení během studia. A pak během každé chvíle, odhalujeme nakolik toho nejsme schopni a pak se opět, navzdory všemu, snažíme myslet na sjednocení a spojení.

Doufáme, že naše studium a spojení nám pomůže odhalit Stvořitele, abychom Mu přinesli potěšení. Během studia se toto stává modlitbou, činem nápravy, a to nás posunuje blíže k cíli. Pokud se přátelé snaží správným způsobem spojit, pozvednout své body v srdci nad jejich ego, osvobodit je od jeho řízení, a spojit je, k čemuž dochází během lekce, kde se o takových stavech hovoří, pak tím přitahujeme reformující světlo. A to je vlastně naším úsilím.

Vždy budou nějaké překážky, bude jich víc a víc. Proto se musíme navzájem posílit a právě tehdy, kdy přichází zoufalství a na cestě se objevují velké obtíže, člověk je z nich bezradný, neví co má dělat, chce uniknout, unaví se a usíná, nebo naopak, začne být rozlobený a nedokáže takový stav unést. Ale právě takové stavy jsou nejprospěšnější, protože přidávají další kapku práce, kterou na sebe přitahujeme Světlo.

Ten, který si nezoufá a poddá se, je tím, který uspěje. Tady ani moudrost, ani síla nepomůže, jen vytrvalost. Čas to udělá.

“Čas” symbolizuje mnohé snahy, které člověk každou chvílí vyvíjí, dokonce i ty nejmenší. Tyto pokusy se nahromadí, spojují a na závěr přináší i řešení.
[98320]
Z 1. části denní lekce 7/1/2013, „Úvod ke studiu Deseti sefirot“