Proč bychom měli mít sedm miliard Rabi Šimonů?

Dr. Michael LaitmanOtázka: Co je nutné udělat proto, abychom naši práci prováděli správně: Zaseli semínka a sklidili úrodu, a neplakali nad suchým polem?

Odpověď: Poté, co jste si prověřili, že jste našli tu pravou skupinu a toho pravého učitele, musíte jít „vírou nad rozumem.“ Jinak Vám egoistická mysl nic nedovolí

Problém je v tomto: člověk přijde a zdánlivě se vším souhlasí, je připraven udělat všechno, ale souhlasí postupovat ve skupině pouze po malých krůčcích, rychlostí a způsobem, jakým ego dovolí.

A tak bude potřeba od 15 do 20 let, aby někam postoupil a něčeho dosáhl, pokud vůbec. Neboť tempo postupu se nachází v oblasti jeho ega. Jinými slovy, postupuje každopádně do úrovně, do které mu to umožní jeho ego a ne dále. Postupovat rychleji je bolestné! To nemůže, pouze do tohoto limitu. Právě na tomto základě člověk musí prověřit hloubku svého srdce: nakolik se potkává s touto cestou. Našli jste nějakého učitele, nějakou skupinu a musíte si přesně ujasnit: Je to pro vás? Nikdo jiný vám nepomůže; musíte si na tuto otázku odpovědět sami. Je tohle skutečně to, co jsem podvědomě hledal celý svůj život, a chci jen to?

Otázka: Na jiných místech si ale lidé také nejsou jistí, že tohle je to pravé místo?

Odpověď: Určitě, každý musí být na svém místě. “Tak jako mají různé tváře, tak i jejich duše jsou různé”; tak jsou různé i jejich cesty. Proč se nezeptáte a nepřejete si, aby celý svět byl jako Rabi Šimon, autor knihy Zohar? Pak by tu na tomto světě bylo sedm miliard Rabi Šimonů; co je na tom špatného? Ale tak by to nebylo, protože v dokonalém Kli, nikdo není stejný a každý z nich se nachází na jiné úrovni.

Musíte si to prověřit uvnitř svého srdce. A to je důvod, proč vám byla dána svobodná volba: buď budete po celý život vařit na zadním hořáku, a nic vám nebude dost, a budete čekat, dokud vás nepotáhnou na hřbitov, nebo dosáhnete dokonalého života.

[118624]

Z 1. části denní lekce kabaly 16/10/2013, Rabašovy spisy

Základy duchovního žebříku

Dr. Michael LaitmanCílem stvoření, pokud jsme ho vytvořili v souladu s odpovídající činností, je přilnutí ke Stvořiteli. A podle výsledku, je to kvůli dávání všeho dobra stvořením v souladu s Jeho jménem, které zní „Dobrý, který koná dobro.“ A ze strany stvořeních je cíle dosaženo prostřednictvím nápravy z jejich strany, kvůli uspokojení Stvořitele.

Případně, všechny tyto tři podmínky se objevují v bodu sjednocení. Tento bod sjednocení je kumulativní, je „přitahován“ spojeními různých, protichůdných, sobě opačných částí, které se navzájem odpuzují. Tyto části, tj. lidé, navzdory tomu  všemu, vyvíjejí úsilí a práci, a tím chtějí spojit svá srdce dohromady unikátní silou zvanou Reformující světlo. A tak uskutečňujeme cíl stvoření.

V dnešní době se nacházíme na úrovní „tohoto světa,“ který se nachází pod žebříkem duchovních stupňů. A idea je taková, že všechny úrovně jsou odhaleny zde, v úrovni tohoto světa. To znamená, že kabalista dosahuje všech úrovní, zatímco se také nachází v dosažení úrovně tohoto světa. Tento žebřík „je umístěn na zemi a jeho vrchol dosahuje nebes.“ A dokonce ikdyž jeho výška dosahuje a roste do nebes, jeho základy se nicméně nachází na zemi.

A proto každý vzestup po žebříku duchovních stupňů je vyjádřen ve vztazích mezi lidmi, ve vztazích neživé, vegetativní, živé a mluvící v tomto světě.  Je pro nás snadné to vysvětlit takto, podle spojení mezi větví a kořenem. A to je v podstatě to, co musí být odhaleno.

Kabalisté toto odhalili v „potenciálu“ nikoli činy v tomto světě, v malém měřítku, v malých spojeních, v malé skupině. A my tento žebřík musíme objevit aktivně, ve větším měřítku.

Avšak pro každý případ, v souladu s podmínkami, naše dávání Stvořiteli je plněno láskou k druhým. A odtud můžeme dojít závěrů o tom, které síly a úsilí je zapotřebí do lásky k druhým investovat tak, abychom takovým způsobem dosáhli lásky Stvořitele.

[118568]

Ze 4. části denní lekce kabaly 18/10/2013, Spisy Baal HaSulama

Roztříštěná jednota

Dr. Michael LaitmanJsme navzájem propojení jako orgány, šlachy a buňky jednoho těla. Naše tělo je prolínáním nekonečných vazeb mezi malými částmi, systémy a buňkami.  Stejně tak se prolínáme mezi sebou, spojeni jeden s druhým. Očividně se nacházíme v jakémsi poli, které je zcela zaplněno všemi druhy vláken a typy spojení, které nás propojují do jednoho. Biliony spojnic a každá spojnice jedná „rychlostí světla“, vskutku nekonečnou rychlostí.

Tyto spojnice v nás není třeba uspořádat či stabilizovat, projevují se v nás již jako hotové. To se nám ukazuje ze stavu Malchut světa Nekonečnaprochází rozbitím a tyto části se před námi odhalují zjevně jako sobě navzájem vzdálené.

Ve skutečnosti však, vzdálenost mezi nimi je nutná, abychom vytvořili „citlivost“, zostřili „rozlišovací schopnost“, aby pro nás bylo možné je vidět, i spojnice mezi nimi. Jinak to není možné; můžeme rozlišovat detaily obrazu pouze za podmínky, že jsou oddělené, pouze v mezeře mezi nimi.

Proto, abychom viděli celkový jednotný systém a byli do něj obsaženi, musíme uskutečnit princip „A budeš milovat přítele svého jako sebe.”  Tady se „tvým přítelem“ nerozumí někdo cizí; spíše, to jsem já. A bez ohledu na co koukám, vidím své části, které se nacházejí vně mě a zdají se mi daleko, vzdálené, mně opačné, neboť takovým způsobem lépe odhalím koncept roztříštění. Čím silněji ve mně rozbití působí, tím více se mi svět jeví roztříštěný a nedosažitelný. Tato roztříštěnost svědčí o intenzitě rozbití uvnitř mně.

[118571]

Ze 4. části denní lekce kabaly 18/10/2013, Spisy Baal HaSulama

V nekonečném proudu Světla

Dr. Michael LaitmanOtázka: Přeji-li si být při práci Stvořitelovým partnerem, co pro Něj musím udělat, aby s tím souhlasil?

Odpověď: Pokud souhlasíte vy, znamená to, že už jste Jeho partnerem. Nemusíte udělat nic jiného, Stvořitel souhlasí pokaždé.

Nicméně vy si Ho vybíráte ne proto, že je tím nejmocnějším, nejinteligentnějším a nejvýhodnějším partnerem. Přejete si být Jeho skutečným pomocníkem, což znamená jít tou cestou k cíli, kterou On stanovil podle Svých pravidel. To znamená, že už jste v dávání (Hafetz Hesed).

Když přijdu ke Stvořiteli a požádám Ho, abych byl Jeho partnerem, znamená to, že jsem vzrostl nad celé své ego a plně vstoupil do stavu dávání kvůli dávání. Zanechal jsem přání fyzického světa na úrovni životních nezbytností a vzrostl nad ně se svým bodem v srdci. Vedle toho vyrostla celá hora nenávisti (Hora Sinaj), mé ego, a já nad něj vystoupal se svým bodem v srdci.

Nyní stojím na jeho samém vrcholku coby dokonalá Bina, Hafetz Hesed, dosáhl jsem tohoto bodu a mohu říci Stvořiteli, že si přeji být Jeho partnerem. Jsem připraven. Nyní mi dej práci! A On říká, “Chceš práci? Tady máš! Vezmeme celou tuhle horu nenávisti a začneme z ní vybírat přání a používat je pro dávání.”

Být Stvořitelovým partnerem znamená chtít být jako On. Stvořitel mi dá Světlo a říká, “Použij své ego, abys dával Světlo druhým, a budeš jako Já, a já pozvednu tvé přání, zvětším ho natolik, že vzrosteš na Mou vysokou úroveň dávání všem, jak to dělám já. Pak budeš partnerem ve všem..”

Přání patří druhým, ale Světlo je mé. Proto musím ustoupit od svých přání se potěšit, začít se angažovat v přáních druhých a používat má pouze k naplnění jejich. Matka má svá vlastní přání a vše má k dispozici. Vlastní celý svět, ale používá ho jen k tomu, aby dávala svému dítěti, jak poroučí jeho přání.

[29276]

Ze 4. části denní lekce kabaly 12/09/2010, Spisy Baal HaSulama

Nic neodkládejte

Dr. Michael LaitmanOtázka: Proč pořád zapomínám a ztrácím myšlenkovou linii, že musíme být jako „jeden muž s jedním srdcem?”

Odpověď: Je to tím, že tuto potřebu nevnímáte jako kritickou; to je celý problém. Když je člověk nemocný, neustále přemýšlí o léku, který by ho uzdravil. Je řečeno, že Světlo je lékem na všechny neduhy, ale my to necítíme.

Nedíváme se na moudrost kabaly jako na osobní i celkový prostředek rozvoje, protože takhle se cítíme dobře. Nepopoháníme se k tomu, aby nás cíl přitahoval natolik silně, že budeme ochotni udělat cokoli, co je třeba.

Co se pak stane v takové situaci? Je řečeno: “dávám na ně krále jako Haman…” a pak, bez možnosti výběru, musíme udělat to, co se udělat musí, což znamená cestu utrpení. Utrpení je nezbytné, ale my jej můžeme nahradit utrpením vnitřním, otřást sebou a roznítit naše přání pro cíl. Je-li cíl důležitý a já jsem mu vzdálen, cítím bolest. Tuto bolest neignoruji, ale spíše vyvíjím úsilí překonat propast mezi mnou a cílem. To znamená, že mi bolest postrkuje vpřed.

Místo toho, pokaždé odpočíváme a myslíme si, že to není tak špatné, a že můžeme počkat. Nicméně Baal HaSulam varuje ve své knize „Ovoce mudrců, “odstavec 13″: …a pravda mu ukáže cestu, a ten který cítí smutek, dává svůj smutek poznat a nemůže jej skrýt nebo se krotit. Tak vskutku budu cítit vás všechny společně, kdy se dnešek stane zítřkem a namísto nyní, řeknete později. A pro to neexistuje pomoc, mimo vyvinutí úsilí a pochopení této chyby a tohoto pokřivení, že ten, jež je Stvořitelem zachráněn, je zachráněn, pokud potřebuje záchranu dnes, zatímco ten, který může počkat na zítra, zmoudří, až když je jeho život u konce. Cítíte to, protože jste odmítli mou žádost vyvíjet úsilí na lásce k přátelům, kterou jsem vám vysvětloval všemi způsoby, jak jsem mohl, že tato hodnota je dostatečná k tomu, aby vám zajistila vše, čeho se vám nedostává.

Vše, co se nám stane, je pouze k tomu, abychom posílili lásku přátel, protože do té samé míry přitahujeme Reformující světlo, které vše napravuje. Pokud provádíme určitý čin, nejdříve musíme prověřit, zda povede k silnějšímu spojení nebo odloučení. Pak okamžitě pochopíme, co by se mělo dělat a co by se dělat nemělo, co bychom měli přiblížit a od čeho odejít. Je to tím, že přitahujeme Světlo spojením mezi námi. Když se spojíme, přitahujeme další porci Světla atd., atd. To je celé tajemství a nic víc na tom není.

[118299] Ze 2. části denní lekce kabaly 10/10/2013, The Zohar

Demokracie, pravidlo duchovního národa

Dr. Michael LaitmanCo je to demokracie? Celý národ, složený z milionů lidí, se shromáždí a lidé jsou tázáni, „Co chcete?“ Někteří říkají, že chtějí fotbal, jiní zas Coca Colu, a je jim řečeno, „Dostanete, co chcete.“ Co jiného mohou masy chtít, pokud nejsou vzdělávány, pokud nejsou pozvednuti po duchovním žebříku? V takovém případě vede demokracie k regresi a degradaci. Takže co je na tom dobrého?

Demokracie je dobrá pouze tehdy, utvoříme-li kruh, což znamená skupinu. Toto je místo, kde se celý svět mýlí. Vlastní idea demokracie je ideální, ale musí být naplněna pouze za určitých podmínek. Není možné ji realizovat s masami, mezi lidmi, kteří nemyslí na zítřek. Takže lidé nechodí volit, protože se nestarají o to, kdo je volen. Jen řvou a nesouhlasí s tím, že vláda nedělá to, co chtějí.

Ani ti ve vládě na všech úrovních, ani volení lidé nechápou, co je demokracie. Je to tím, že to není v jejich nádobách.; nachází se to v kulatých nádobách, které pro ně vůbec nejsou vhodné. Lidé potřebují krále, autoritativní sílu. Král cítí, že „Stát jsem já; je celý můj!” A o své se stará, aby se jeho poddaní dobře cítili, protože patří k němu. Pracuje pro blaho každého z národa, neboť to vše je jeho.

Tak, pokud národ existuje egoisticky, potřebuje krále. Nicméně, pokud stát již postupuje duchovně, potřebuje demokracii. Jsou si opakem: “kruhy” (Igulim) a “rovná čára” (Yosher), dvě formy nádob. Neměli bychom si plést jedno s druhým, protože ani jedno, ani druhé není lepší či horší. Vidíme, že demokracie nefunguje, a že to jsou jen pěkná slova. Svobodné volby a svoboda projevu v médiích jsou jen hračky. Ve skutečnosti vůdci společnosti dělají to, co dělat musí.

[118198]

Z 1. části denní lekce kabaly 10/10/2013, Rabašovy spisy

Splynout se zdrojem života

Dr. Michael LaitmanKvůli naší protikladnosti Světlu, žijeme ve světě utrpení a bolesti, a bez ohledu na to, jak bychom unikli, děláme si to jen horší, protože máme tendenci ustupovat a schovávat se před pravdou natolik, že nemáme ani tušení o správné cestě a nápravách, které na sobě musíme provést.

Proto, pouze poté co projdeme až do konce tohoto bolestného exilu, získáme nakonec vědomosti, upomínku, že existuje metoda, zvaná moudrost kabaly, která nás spojí se Světlem. A pak budeme vědět jak, jeho použitím, můžeme napravit náš vztah k němu tak, že nás bude naplňovat, namísto aby konalo proti nám a ozařovalo nás z dálky, vštěpujíc do nás bolest!

Mimo to, nemáme v tomto světě žádnou svobodnou volbu, vyjma přitahování Reformujícího Světla, které napraví a sjednotí nás se Světlem. Není větší moudrosti či vědy, než kterou je kabala, která pomáhá si uvědomit tuto akci. Nejsou žádné jiné prostředky, jak ovlivnit náš život či osud. Nezlepšíme naše životy za pomoci vědy, kultury či vzdělání, pokud je nebudeme praktikovat v souladu s moudrostí kabaly, jinými slovy, bez našeho spojení se zdrojem našeho života, Světlem.

Přejete-li si úspěch, je to možné jen za jedné podmínky: přitáhnete-li Světlo, které vás napraví a reformuje váš celý svět. A když se pokusíte reformovat svět bez Světla, uděláte to jen horší, protože se schováte před pravdou ještě víc, nutíce sami sebe, abyste prošli rozpoznáním zla, namísto dobré a příjemné cesty.

Právě nyní však máme jedinečnou příležitost odhalit moudrost kabaly a dosáhnout nápravy. Vždyť za celou naší dlouho historii, jsme ještě nezačali provádět nápravy a jen jsme se na to připravovali. Od této chvíle dále, zúčtování s námi nabere plné síly.

[25371]

Ze 4. části denní lekce kabaly 18/10/2013, “Učení kabaly a jeho podstaty“

Ještě jednu lžíci!

Dr. Michael LaitmanStvořitel chce, aby mu stvoření porozumělo a dosáhlo Ho správně. Vybral jazyk „potěšení“ a „trápení“, na který reagujeme. Stvořitel stvořil přání přijímat tak, aby tento jazyk cítilo.

Stvořitel „bodá“ do stvoření, a řve, „Au!“. Vylije na něj kapku sladkého sirupu a stvoření je ohromeno, „Ach!“ A tak jde celý náš život od „Au“ k „Ach“. Mluví k nám prostřednictvím tohoto jazyka. Kapku sladkosti, kapku hořkosti, a různé kombinace těch dvou vedou k nekonečným nuancím a různým odstínům.

Tak Stvořitel rozvíjí přání od primitivního k tomu sofistikovanějšímu, všestranné přání krmené postupně: lžíci sladkosti a lžíci toho trochu horčejšího, takže člověk ochutná všechny možné příchutě.

Tato rozmanitost (TANTA) se rodí v mém přání přijímat, podle způsobu, jakým začnu reagovat a cítit Stvořitelovo dávání. Neustále mě ovlivňuje, ať už potěšením či nedostatky, hořkostí či sladkostí.

Nevím proč Stvořitel tento hořko-sladký jazyk vybral ke komunikaci s Jeho stvořením. Vím jen, že zažívám-li všechnu tu hořkost a sladkost, když je cítím celým svým přáním přijímat, tím se naučím Stvořiteli porozumět. Budu schopen pochopit ne aktuální hořkost či sladkost, a jak jsou pociťovány v mém přání, ale odhalím Jeho, toho, který vybral tento jazyk, aby se mnou promlouval.

[102304]

Ze 3. části denní lekce kabaly 13/08/2013,  Studium Deseti sefirot

Ten, který vše zničil, vše napraví

Dr. Michael LaitmanOtázka: Rozumím tomu, že bych neměl litovat minulosti, ale co bych měl dělat, když se ocitnu ve složité situaci kvůli chybám, kterých jsem se v minulosti dopustil? Znamená to, že nemusím nic napravovat, ale namísto toho doufat ve Stvořitelovu pomoc?

Odpověď: Samozřejmě je to Stvořitel, který vše zničil, a samozřejmě On je ten, který vše napraví. Vy o to musíte pouze požádat, poděkovat Mu za skutečnost, že vidíte poškození, která On způsobil, a být vděční, že jste Ho nyní požádal o nápravu. Vždyť je řečeno: “Vše je v rukou Stvořitele, vyjma strachu ze Stvořitele,” mimo skutečnosti že vidím, že jsem na něj všechno hodil. Kdyby dosud nenapravil váš stav, je to znamení, že jste Ho o to nepožádali, nebo že vaše žádosti nebyly správné; prověřte je!

Nejste odpovědní ani za minulost, ani za budoucnost; jste odpovědní pouze za přítomnost, za stávající okamžik – do míry, do které si můžete vybrat mezi cestou Tóry a cestou utrpení, požádat Stvořitele, aby na vás provedl nápravu – právě to je na vás!

Musíte požádat o nápravu vaší mysli a srdce celou svou bytostí, celým svým vědomím, chytit se Stvořitele všemi svými myšlenkami a pocity tak, že se neztratíte v proudu života, ale raději budete souhlasit se vším, co přijde, a přijmete to celou myslí a srdcem i všemi svými silami.

To ale neznamená, že byste měli jednoduše sedět a čekat, až celou práci udělá Světlo. Vy musíte vykonat mnoho důležitých činů k tomu, abyste dosáhli na tak opravdové myšlenky, za použití všech prostředků, kterých Vám je v tomto světě dáno. Budete muset tento svět vybudovat, změnit společnost, dělat revoluce, poradit si v životě, vychovat děti, pracovat a starat se o druhé lidi tím, že je přivedete ke Stvořiteli blíže – hodně různých věcí!

Kromě toho musíte inspirovat přátele ve skupině, ujistit se, že mají ty nejlepší podmínky pro své studium, rozvoj i spojení. Musíte vykonat mnoho činů, jak fyzických, tak mentálních. Ale to vše je jen k tomu, abyste spojili všechny budoucí chvíle s těmi minulými a stávajícími s jedinou činnou silou ve stvoření. To je naše práce, které se říká práce Stvořitele. On vše dělá a vy ospravedlňujete vše, co On dělá ve všech nádobách vaší duše, ve všech vašich vnitřních pocitech.

[118005]

Z 2. části denní lekce kabaly 07/10/2013, Zohar

Kolektivní hrnec duchovního naplnění

Dr. Michael LaitmanOtázka: Jeden z nejlepších způsobů, jak lidi spojit, je otevřený dialog u kulatého stolu. Lidé, kteří se potkávají u kulatého stolu po delší dobu, si mezi sebou vytvoří dobré vztahy a cítí se k sobě navzájem přitahováni. Musí se spojit do určitých skupin?

Odpověď: K tomu dojde přirozeně. Samozřejmě, že setkání u kulatého stolu musí být vedeno podle určitých principů. Původně je to zamýšleno k tomu, aby se lidé sblížili, navzájem se podpořili, společně si ujasnili pravdu a snažili se najít nejenom společné řešení, ale také společný názor, společné přání, společný cíl, společné porozumění a aspiraci. Nikdo nikoho nepotlačuje, žádným způsobem, ale pouze ho doplňuje.

Zároveň, lidé, kteří jsou zcela rozdílní, najednou začnou chápat, že opozice během spojení vytváří třetí faktor, společný atribut, který se objeví ve zcela nevídané intenzitě, a kterým lze nalézt mnohá možná řešení. Takže kulatý stůl je vskutku nástroj pro vytvoření společnosti vzájemného porozumění.

Výsledkem takového tréninku lidé dojdou k závěru, že je možné společně žít, aniž bychom se navzájem potlačovali, a že nejdůležitější je najít způsob, jak se navzájem doplňovat. Pak se vytvoří střed, společná platforma, která je třetím faktorem, další úrovní; vytvoří se jakási kolektivní „mísa“, která každého živí a ze které může každý získat naplnění.

Tak je vytvořena zvláštní integrální společnost, ve které je každý vzájemně propojen, chápe každého slabinu, jako v rodině respektuje a doplňuje tyto nedostatky. Dostáváme se k tomu, že ačkoli jsme byli stvořeni jako bytosti zcela opačné sobě navzájem, objevíme společný integrál ve spojení mezi námi, který, i když průměrný, je velmi silný.

[117841]

Z Kab TV’ “Časem” 15/09/2013