Čtyři synové

Otázka: Co je to za čtyři syny, zmiňované v paschalní hagadě: inteligentní, kriminální, nevyspělý a neschopný klást otázky?

Odpověď: Všichni čtyři synové hledají odpověď  na stejnou otázku: jak se můžeme povznést nad naším sobectvím?

Inteligentní syn filozofuje a říká, že tyto zákony lze interpretovat tak či jinak, ale není žádné řešení, které by nám umožnilo dostat se z Egypta, to jest povznést se nad vlastním egoizmem.

Kriminální syn říká: „Ale proč se musíme nad ním povznést?“ Nechce se mu tímto zabývat a ptá se: „Jaký je užitek z práce proti sobectví? Nechte mě být, mně je i tak dobře.“ Proto je v našich očích zločincem – protože se nechce povznést nad svůj aktuální stav, byť je špatný. Chápe všechno tak, jak to je a nechce vycházet z Egypta.

Nevyspělý syn říká, že tyto zákony jsou nejasné. Proč se musí odejít z Egypta? Neuvědomuje si, že je v otroctví a tudíž ani jak se z tohoto otroctví osvobodit.

Sedíme teď kolem svátečního stolu. Jeden se cítí jako inteligentní syn, druhý jako nevyspělý, třetí jako zločinec a čtvrtý není schopen položit otázku. A tomuto čtvrtému synovi, který se neumí zeptat, musíme v tento den říct: „Je to na počest toho, co pro nás Stvořitel udělal tím, že nás vyvedl z Egypta“.

Tento syn se neumí zeptat nikoli proto, že je hloupý, chytrák nebo zločinec. Uvědomuje si, že je tu něco, jakási cesta z naší přirozenosti, kterou nejsme schopní vnímat a rozpoznat.

Všichni hosté u stolu také nechápou: „Kam musíme jít a proč? Kde jste viděli, že se dá zbavit vlastního egoizmu? Nic takového v přírodě neexistuje“. Každý se takto táže: inteligentní, nevyspělý a i kriminální.

Ale ten, který se neumí zeptat, se na nic neptá, protože chápe, že se tu skrývá nějaké tajemství, na které se ani nedá zeptat, protože je pro nás zcela nedostupné. Existuje něco nad naším životem, nad naším sobectvím, v jehož područí se nacházíme.

Je důvod, pro který jsme stvořeni a existujeme v tak ubohém stavu. Ale není jasné, co se s tím dá provést – není vidět východisko. Proto je řečeno, že je třeba mu to vysvětlit. Vždyť když člověk dosáhne takové úrovně vývoje, že nemá co říct na ospravedlnění vlastního sobectví, pouze tehdy najde řešení.

Všichni se musíme stát tím synem, který neumí klást otázky. Toto jsou čtyři stupně vývoje člověka. Každý z nás je v určité fázi vývoje a proto se může poznat v jednom ze čtyř synů – podle otázek, které klade.

[# 157095]

Z 544-tého rozhovoru o novém životě, 31.03.2015

Pesach: Příklad pro všechny

Začátek – Pesach: Krok přes propast

Svět nás nenechá na pokoji, dokud neuděláme totéž my pro něj.

V našich rukou je prostředek, schopný pomoci celému světu. Sjednocením lidé vystoupí z „Egypta“, ze vzájemného nepřátelství, a uvidí, že správný lidský vztah je řešením všech problémů. Tento objev změní každého. A proto je metodika Abrahámova dnes všude žádoucí. Toto po nás vyžaduje dnešní doba. Pokud to jako národ Izraele nezrealizujeme, nenabídneme to lidstvu, tlak na nás se bude zvyšovat. Protože svět podvědomě cítí, že před ním tajíme klíč ke štěstí. A naopak, pokud zrealizujeme svoji práci a ukážeme dobrý příklad, svět to s vděčností a úctou přijme. V podstatě právě toto se od nás očekává.

Všechno nejlepšího ke svátku jednoty Přátele!!

[#156601]

Pesach: Krok přes propast

Začátek – Pesach: Noc exilu

Řešení je vždy jedno – v jednotě mezi námi.

Toto nám říká Pesach – svátek symbolizující zrození národa Izraele z jednoty a to navzdory vzájemnému odporu a nechuti. Zatímco mezi námi vládnou nesváry, nejsme národ, jsme v exilu. Pouze dobrý vztah a jednota z nás vytváří společenství, které je právem nazýváno „Izrael“.

V přípravě na toto povznesení děláme v domě úklid – očišťujeme se od nenávisti mezi námi. Pesachový seder je řád pro obnovení našich rozladěných vztahů. Zbavíme se sobeckých „kvasinek“ a následujících sedm dní jíme „macu“ jako symbol výstupu na úroveň vzájemného odevzdání, které se nám v Egyptě zdálo jako „nekvašené“. Začínáme tuto cestu jako otroci vlastní přirozenosti, otroci odloučení, a na konci jsme svobodní lidé, jednotný národ.

A není divu, že je pokaždé nutné znovu se vzdát těch hodnot, které nás rozdělují. Bez ohledu na to, kde žijeme. Každý takový impuls se stává etapou exodu z Egypta – protože „Pesach“ znamená, že překračujeme (pasach) nenávist a postupujeme na úroveň lásky.

Pokračování…

[#156462]

Pesach: Noc exilu

Začátek – Pesach: Za separační vlády

Pravá jednota je kovaná v boji se sobectvím.

Zrání vlastnosti Moše (Mojžíš) v člověku a v národu vede k přímé konfrontaci s faraónem. Tóra popisuje tyto stavy jako „deset ran Egyptských“, deset úderů, zasazených sobectví s požadavkem: „Propusť Můj lid.“ Vše se odehrává na pozadí bezmoci a zároveň zoufalé touhy uniknout.

Tento vnitřní stav „noci“ nám popisuje Pesachová hagada: „Jaký je rozdíl mezi touto nocí a ostatními? …“ V Egyptě se musíme dostat z bažiny sebelásky a směřovat vzhůru, ještě nemajíce sílu k jednotě, ale sílu k útěku už ano. Všichni společně, ve vzájemné záruce, se snažíme dostat pryč od pronásledování, vnitřních rozporů a tím se vzdalujeme od Egypta, dokud se nedostanete k hoře Sinaj, abychom dokončili dílo.

Takže Faraón, egoismus, nás vede na novou úroveň lásky. Ve finále na ni musí vystoupit celé lidstvo, ale jako první to děláme my. Egypt je kovárna židovského národa, nezbytná fáze jejího rozvoje.

Pokračování…

[#156394]

Pesach: Za separační vlády

Začátek – Pesach: Duchovní bratři

Dobrý faraón vždy postupuje místo tyranu.

Skupina Abraháma se přestěhovala na území Kanaánu. Generace se měnily, v každém člověku rostl egoizmus a hlavním cílem bylo udržovat spojení, duchovní bratrstvo.

Konflikty se stávaly intenzivnější až do takové míry, že dokonce ani bratři, synové Jákoba, nebyli schopni je překonat. V Tóře je tento proces popsán jako hladomor. Bratři prodávají Josefa do otroctví v Egyptě (Micrajim), což se nazývá „nahromadění zla“ (mic ra). Propadem z úrovně bratrské lásky se ocitli pod vládou sobectví – faraóna.

Původně byla tato vláda dobrá: Faraón Josefa povýšil, život byl přeplněn různými příjemnostmi. Ale pak se situace změnila a lidé pocítili, že materiální bohatství není v životě všechno. Chybělo jim duchovní spojení a faraón byl proti tomu. Všechny snahy byly marné, dostávalo se pouze egoizmus a ten nedovolil ponechat ani zrnko vnitřní jednoty.

Zdálo se, že není žádné východisko. Nicméně právě toto zoufalství v sobě vytváří sílu, která vede k jednotě – Moše (Mojžíš). Byl vychován v domě faraóna (sobectví) a proto je připraven odolat králi Egypta. V každém z nás žije jiskra, zachovaná podstata židovské duše, s univerzálním pohledem na jednotný svět, ve kterém není místo pro rozdělení.

Pokračování…

[#156351]

Pesach: Duchovní bratři

Začátek – Pesach – připomínka budoucnosti

Základem židovského národa není etnická komunita, ale ideologické spříznění.

Vše začalo před dávnými časy. Kdysi dávno, kdy lidstvo bylo soustředěno ve starověkém Babylonu, žili lidé nenáročně, ale přátelsky. Nicméně doba se měnila a včerejší dobří sousedé na sebe začali křivě hledět a postupně se navzájem odcizili.

Představte si tuto situaci pod prizmatem naší doby: tráva se zdá u souseda zelenější, má luxusní Cadillac, nejmodernější pračku a včera jsem viděl, jak mu dovezli novou ledničku. Jeho manželka je pro moji manželku trnem v oku, má každý den nové šaty, jeho děti se chovají vyzývavě a navíc si pořídil dva strašné čistokrevné psy, kteří na mého psa hledí s upřímným opovržením…

Stručně řečeno – ve starověkém Babylonu se zvýšilo sobectví a lidé se přestali cítit jako jeden národ. Zdálo se, že začali mluvit různými jazyky.

V té době se objevil Abrahám – mudrc, který odhalil vnitřní podstatu toho, co se odehrávalo, a našel skutečné řešení konfliktu. Aby se udržely vroucí přátelské vztahy, bylo nutno překonat toto zvýšené sobectví.

Nicméně většina nesouhlasila s tímto přístupem a všechno skončilo hromadným rozdělením – kmeny a národy byly rozptýleny po celé Zemi.

Jen málo z nich následovalo Abraháma. Tito pak položili základy židovského společenství, které i přes stále rostoucí sobectví udrželo pocit vzájemné blízkosti a teplé rodinné vztahy.

Pokračování…

[#156252]

Pesach – připomínka budoucnosti

Svátek Pesach nám připomíná nejen minulost, ale i budoucnost.

Pesachový večer staletí spojuje židovské rodiny kolem svátečního stolu. Pesachový seder je popsán v každém detailu, ale není to formalismus, jeho klidný ceremoniál znovu oživuje hromadný odchod z Egyptského otroctví.

Ale když jsme vyšli z Egypta, proč pokaždé znovu opakujeme: „Tento rok – otroci, v příštím roce – svobodní lidé „? Naši učenci říkají, že za všemi známými událostmi je ještě jedna vrstva informací – ani ne tak o historii, jako o vztahu mezi lidmi. Nebo spíše o jednotě a vzájemném pochopení, kterého dosáhl židovský národ a které jsou nezbytné nejen pro židy, ale i pro celé lidstvo, zvláště v dnešní době.

Pokračování…

[#156199]

Dilema: lidstvo a korporace

Názor: Americká ekonomika nabírá sílu, ale průměrný Američan to necítí. Evropské ekonomiky jsou ve své většině ve špatném stavu, ale obyvatelé jsou v pohodě. Co je za tím?

Právo Spojených států reaguje pouze na požadavky velkých korporací a superbohatých lidí. Většina velkých amerických korporací si nepřeje, aby Američané vydělávali víc. Příjmy střední vrstvy v Kanadě a v mnoha zemích západní Evropy překračují úroveň platu ve Spojených státech. Chudí v Evropě jsou mnohem bohatší, než chudí ve Spojených státech.

Akcionáři žádají snížit platy pro zvýšení zisku a růstu cen akcií a korporace jsou odpovědny před svými akcionáři. Firmy hledají jakékoliv způsoby, jak minimalizovat daně, přemisťují kapitály do zemí poskytujících takovou příležitost.

Poznámka: Výsledek: naše sobectví rozdělí svět na několik miliónů velmi bohatých a miliardy velmi chudých a bude pokračovat ve snižování počtu nežádoucích spotřebitelů…

Epidemie osamělosti

Výzkum: Obezita je menší hrozbou pro lidské zdraví než osamělost a izolace od společnosti. Nedostatek integrací do společnosti je vysokým rizikem pro život.

Výzkumníci došli k závěru, že riziko smrti mezi mladými lidmi je více spojeno s osamělostí než s věkem.

V blízké budoucnosti také předpovídají epidemie osamělosti, přičemž tento účinek bude mít vliv i na ty, kteří jsou obklopeni spoustou lidí, ale zároveň se cítí osaměle.

Poznámka: Tento problém se bude prohlubovat, protože svět je stále více nakloněn k vnějším vztahům. Osamělost lidí ukazuje na nesrovnalost našich osobních vztahů s kladnými vazbami v přírodě. Míra této nesrovnalosti vytváří všechno utrpení ve světě.

Algoritmus pravdy

Zpráva: vyhledávací gigant Google přiřazuje monopol na „pravdu“ a začíná manipulovat realitou. Google vytváří nový algoritmus, který bude pro nás poskytovat to, co si myslí, že je „pravda“, nikoliv „fikce“.
Obsah nebude založen na popularitě, ale na volbě majitelů GOOGLE, s filtrováním myšlenek a nápadů, které považují za „nepravdivé“. To znamená, že za „pravdu“ bude považováno pouze to, co je výhodné pro majitele média.
Poznámka: Všechno směruje k úplnému podřízení člověka. Toto je výzva sobectví. Pokud by neexistoval cíl stvoření, přivést všechno k podobenství Stvořiteli, a to prostřednictvím pochopení bezvýznamnosti naší přirozenosti, potom je samozřejmé, že plán vedení Google bych splnil.