Stvořitel – učitel

Otázka: Chtěl bych, abyste co nejdéle zůstali s námi.
Odpověď: Za prvé, když lidé mají mezi sebou dobrý vztah, potom si myslí, že je dobré být vedle sebe. Nevím, zda je to nejlepší místo – být blízko.
Za druhé. Pokud budeme mluvit o mně, učitel se nachází tak dlouho s žáky, nakolik je to pro něj nutné. Jakmile není potřeba – existuje jiná práce – je převeden na jiné místo.
Takže, nic na tom není strašného. Musíte myslet jen na to, jak realizovat to, co je napsáno v původních zdrojích a to je všechno. Bude učitel, nebo nebude – to nezávisí na nás. Důležité je to, co v současné době děláme. Pokud budou takové skupiny, pokud jim budou ženy aktivně pomáhat, podporovat v úsilí k dosažení centrálního bodu přání skupiny, pak bude všechno v pořádku.
Žádný učitel potom není třeba – Stvořitel, světlo vás bude učit. Ve skutečnosti, to je to, co se snažíme tady „chytnout“ – metodiku práce se světlem.
[# 76896]
Z 4. semináře evropského kongresu 25.03.2012

Mají filantropové duši?

Otázka: Mají filantropové duši?
Odpověď: Filantropové nemají duši, stejně jako ostatní obyčejní lidé. Asi 10% lidí na světě má přirozený sklon podělit s ostatními. Dostávají z toho potěšení a proto  tak činí.
Otázka: Čím se liší od těch, kdo poznal svojí duši, tj. stal se odevzdávajícím?
Odpověď: Duše – je součást naší touhy dostávat potěšení, napravené na odevzdání bližnímu.
Filantropové se nenapravili, a proto nemají duši. Realizují přání založené v jejich egoizmu – dostávat potěšení z toho, že dávají ostatním. Ale to není považováno za přání odevzdávat. To je stejná egoistická touha užívat, vždyť to dělají proto, aby dostali potěšení.
[# 159558]
Z rozhlasového pořadu pro radio 103FM, 10.05.2015

Šťastná rodina je v paralelním vesmíru

Otázka: Jak zařídit mír v rodině?

Odpověď: K tomu je jediný recept – každý se musí povznést nad vlastním egoizmem s cílem vytvořit mír v rodině, v domě. Pak budeme mít pocit vyšší existence.

A člověk by měl cítit, že společnost vidí a odsuzuje jeho rodinné hádky. Společnost musí podporovat člověka v jeho úsilí o posílení rodiny. Vždyť názor společnosti natolik působí na člověka, že není schopen jednat opačně.

Umět se zastavit se ve chvíli hněvu je výhra natolik vzácná, že se má cenu tomu naučit. Odměna je veliká.

Stejně, jako ovládáme svoji nespokojenost v práci před šéfem ze strachu z propuštění, stejně tak je nutné se držet doma. K tomu ale nepotřebujeme vynakládat úsilí, nebudeme v sobě dusit hněv, skřípět zuby a hrozit výbuchem.

Všeobecné veřejné mínění bude podporovat takovou atmosféru, že každý pocítí, jak je nepatřičné být nervózní a vylévat si svůj hněv na ostatních. Budeme žít jinak, podle jiných zákonů, v radosti a klidu, jako na dovolené.

Skončí všechny hádky a konkurence, křičení po dětech. Není třeba k tomu nic vysvětlovat – bude se to vznášet v atmosféře, stane se to normou chování a ovlivní každého.

Poznámka: Mluvíte o nějakém paralelním vesmíru s naprosto odlišným vnímáním života.

Odpověď: Dá se říct, že se ocitneme v budoucím světě, který je ovládán silou lásky a dávání. A každý se bude přidávat k této síle lásky, chránit ji.

Existuje mnoho opravdovějších zájmů, než jsou skandály. Člověk je unavený z takového života a sní o změně. Neví, co má dělat – zůstává pouze rozvod a únik. Nevidí žádnou cestu ven z této slepé uličky. Navrhuji vám krásnou, vyrovnanou, snadnou cestu ven.

[# 159138]

Z 522. rozhovoru o novém životě, 02.15.2015

Jak porozumět moudrosti kabaly?

Otázka: Proč je tak těžké pochopit kabalu?
Odpověď: Pokud se jí pokusíte porozumět – to je obtížné, dokonce nemožné, protože pro pochopení kabaly a smyslu života, musíte změnit myšlení a smyslové orgány. Jinak to dělá světlo v důsledku praktických úsilí ve skupině, která je pozemským prototypem vyšší vlastnosti odevzdání. Kabala – je metodika praktická a jde ji pochopit pouze ve změněném přání a mysli. Ve výsledku, bude muset každý člověk v takové skupině napravit své přání.

[# 159075]

Den soudu nad sebou samotným

Otázka: Proč zločin týkající se člověka se počítá jako něco horšího než zločin proti Stvořiteli? Vyplývá z tohoto, že člověk nemá možnost nastavit vztah se Stvořitelem, pokud nemá dobrý vztah s lidmi kolem sebe?
Odpověď: Nemůžeš oslovit Stvořitele, pokud jsou v tomto světě lidé, kterým jsi udělal škodu. Stvořiteli se dá odevzdávat pouze přes lidi, v souladu se zákonem: „Od lásky ke stvořením k lásce ke Stvořiteli“. Stvořitel je skryt a rozkrýt ho je možné pouze odevzdáním lidem. Proto se věda Kabala nazývá tajnou vědou. Učí nás, jak skutečně a správně odevzdávat lidem, aby jsi přes ně rozkryl Stvořitele. Pokud to nevíme, potom nikdy nedokážeme odevzdávat Stvořiteli. Ukončíme svůj život a nedosáhneme žádných správných výsledků.
Otázka: Například jsem něco udělal příteli a chci se s ním usmířit. Bude stačit požádat o odpuštění, jak je to ve zvyku před „dnem soudu“?
Odpověď: Samozřejmě, že nestačí, pokud se pouze omluvíš proto, aby jsi neměl hřích před Stvořitelem v „den soudu“. Kvůli tomu jsi připraven dávat dárky příteli, hlavně aby ti odpustil a ty jsi se ospravedlnil před Stvořitelem.
Ale v každém případě alespoň tak, vždyť od „lo lišma“ přichází k „lišma“. Skutečně se usmířit s přítelem- znamená začít ho milovat. Tj. anulovat všechny vlastní přání a být připraven udělat kvůli němu doopravdy všechno. Je to náprava záměru v srdci, když nezůstává žádná myšlenka o sobě samotném- nezáleží na tom, co se stane se mnou.
Taková náprava se nazývá skutečným odevzdáním a lze se tomu naučit pouze v Kabale.
Takže je možné říct, že podstatou „dne soudu“- je vyjasnění toho, co v sobě můžu zkrátit, abych poté začal působit v odevzdání a lásce k bližnímu. A prostřednictvím lásky k lidem dosáhnu lásky ke Stvořiteli. „Den soudu“- je den soudu nad sebou samým.

[#144712]
Z besedy č. 438, O novém životě, 30.9.2014

 

Lenost je založena v lidských genech

Průzkum: Geny jsou zodpovědné za naši neochotu pracovat, vnitřní prázdnotu a melancholii. Ale proč člověk potřebuje geny odpovědné za lenost?  V procesu myšlení mozek používá až 60% energie vyrobené tělem.

Pro generování síly lidé veškerou svoji energii vynakládali na získání potravy. Bez lenosti ale dlouho nepřežiješ. Lenoši a povaleči žijí déle a pracují, pokud tedy chtějí, lépe. Mnozí z nich se dokonce stávají génii.

Podle přírodních zákonů obecně platí, že velké osobnosti nespěchají s odhalováním svého nadání. Favority u učitelů nikdy nebyli Byron, Darwin, Churchill, Picasso. Einstein měl ve škole reputaci slowpoke (pomalu přemýšlejícího). Skoro všichni géniové měli ve škole podobnou charakteristiku: ne bez schopností, ale líní. Průměrné schopnosti v dětství, nezářivé úspěchy v mládí, skromný začátek pracovní aktivity – podobné rysy jsou v biografii mnoha významných lidí.

Kromě základů, stanovených přírodou pro transformaci talentu do úrovně génia, je nutné  zvláštní psychologické prostředí. To je důvod, proč starověcí filozofové za hlavní schopnost dobrého učitele považovali umění naučit dítě ztrácet čas. Nuda je skvělý nástroj pro rozvoj představivosti. Bez představivosti není génius. Einstein řekl, že představivost je důležitější než znalosti.

Poznámka: V souladu s vědou Kabala, je nutné dát vyššímu světlu, síle našeho vývoje, možnost jednat, tj. naladit se na něj a nezasahovat…

[# 158767]

33. den Omeru- záruka nápravy

Pokud usilujeme o spojení, ukáže se, že naše přirozenost – je absolutní zlo, egoismus, jednající pouze pro svoje blaho a na úkor bližního. I když si myslíme, že máme alespoň nějaké dobré úmysly ve vztahu k ostatním, ve výsledku to také skončí jako skryté sobectví.

Pokračovat ve čtení

Tajemství úspěšného manželství

Pokud chce mít nevěsta dobré manželství, musí se ze všech sil snažit vytvořit takovou domácnost, na kterou je ženich zvyklý.

V tom případě bude rodina žít dobře a přátelsky. Od dávných dob se nevěsta stěhovala do domu ženicha a tam se učila od tchyně, jak hospodařit.

Muže bude taková rodina přitahovat, bude se o ni starat a nebude ji chtít ztratit, pokud v domě bude stejná vůně, stejné jídlo, stejné vztahy jako v dětství v domě jeho matky. Nedokáže potom takovou ženu opustit.

Otázka: Co je třeba udělat, aby měla žena stejný pocit?

Odpověď: Pro ženu je hlavní, aby byl muž svázán s rodinou a staral se o ni. Žena má mnohem praktičtější vztah k rodině a mnohem snadněji si zvyká na změny, než muž. Žena rodí a toto mění celý její vnitřní svět. Pokud má po boku starostlivého manžela, který je svázán s domovem, nepotřebuje nic víc.

Žena je připravena na změny. Není náhodou, že bylo zvykem, že mladá rodina žila v domě rodičů muže a ne u rodičů nevěsty. Žena má schopnost zvednout se a jít za svým manželem, zvyknout si na něco nového. Koneckonců, jejím úkolem je vytvořit nový domov. Domov – to je žena, ne muž.

Otázka: A rodina závisí na ženě nebo na muži?

Odpověď: Rodina se zakládá uvnitř domácího hnízda. Rodina – to jsou naše vzájemné vztahy.

[#158626]

 Z 521- ho rozhovoru o novém životě, 02.15.2015

Kabalistická „meditace“ v zájmu sjednocení

Otázka: V kabale také existuje určitý druh meditace, vnitřní kontemplace, soustředění, čím se to liší od východní meditace?
Odpověď: To je úplně jiný efekt. Kabalistická „meditace“ – je vytvoření záměru. Rozdíl je v tom, že v záměru soustředím své vnitřní úsilí na to, jak se spojit se s ostatními, téměř se spojit se stejnými lidmi usilujícími o jednotu mezi námi. Uvnitř tohoto praktického spojení chceme odhalit sílu jednoty a lásky.
To znamená, že v Kabale člověk není izolován od okolního prostředí, ale naopak se snaží co nejvíce s ním vnitřně spojit.
Ve východních technikách může člověk meditovat o samotě, nepotřebuje nikoho jiného. Dokonce i když se lidé sejdou společně pro tuto meditaci neexistuje mezi nimi žádné praktické sjednocení. Metodika kabala navrhuje hledat právě uvnitř skupiny příležitost pocítit se jako jeden člověk.
Pouze za podmínky, že dosáhneme takové jednoty, jako jeden člověk, můžeme ztratit pocit vlastního „já“ a zapojí se do „my.“ A když se toto „my“ promění do „jeden“, potom pomocí této jediné síly odhalíme duchovní úroveň.
Každý je proto povinen prakticky zrušit vlastní egoismus v rámci skupiny, zcela se anulovat před ostatními. Každý ruší vlastní „já“ a přátele vidí jako sebe.
Tím, že člověk vystupuje ze sebe a vstupuje do svých přátel, ztrácí se jeho minulé „já“ jakoby existující samostatně, individuálně a začíná se cítit jako v nové realitě, neoddělitelný od všech.
Tento pocit neexistuje v našem světě a jde ho dosáhnout pouze za použití zvláštní vyšší síly přírody. Tato síla je základním pohonem metodiky nápravy.
[#158534]
Z 509-ého rozhovoru o novém životě, 25.01.2015

Práce na poli tužeb

A pokud člověk zasvětí Bohu vlastní pole, musí ocenit jeho osetí: za setí ječmene padesát stříbrných šekelů. Pokud věnované pole chce vykoupit, ať ke svému  odhadu přidá pětinu a bude to vlastnit. [Tóra, „Leviticus“, „Bechukotay,“ 27:16; 27:19]

Pole – to je oblast přání, která můžeme používat. Půda znamená nejnižší, primitivní, vrozené touhy. Ale mohou být přes úsilí obrácena do tužeb vegetativních, vegetativní do živočišných, a živočišné do lidských. Proto je pole považováno za základ naší práce.

Nejdůležitější pro nás je brát pole jako příležitost k dosažení nejvyšší duchovní úrovně. Proto se v Tóře hodně mluví o koupi, prodeji, dobytí území, čímž se nerozumí fyzické činy v materiálním světě, ale pěstování z nulových přání (země), přání první, druhé, třetí a čtvrté úrovně – to jest neživé, vegetativní, živočišné a lidské. Toto je práce na poli.

Samozřejmě, že na poli roste i plevel, okrasné stromy a stromy přinášející ovoce. Existují pole, na kterých se pasou stáda i volně žijící zvířata. To znamená, že země je základem všeho existujícího: základní přání, ze kterého člověk rozvíjí všechna ostatní.

V našem světě práce s půdou probíhá přirozeně, protože nás k tomu nutí síly rozvoje, ale v duchovním světě člověk začíná od nuly, zjišťuje, které přání se v něm právě probudilo a co s ním má dělat.

[#158299]

z televizního programu „Tajemství věčné Knihy“, 10.12.2014