Svět jediné duše

Z článku Baal HaSulama „Svět“: V našem světě nejsou žádné nové duše obnovující se, podobně tělům, ale existuje jen určitý počet duší, které se točí v koloběhu změny forem a každá nová generace se obléká do nového těla.
A proto z pohledu duší, jsou všechny generace od počátku stvoření až do konečné nápravy definovány jako jedna generace, pokračující v životě několik tisíc let, dokud se nerozvije a nepřijde ke stavu, jaká má být.
Z tohoto pohledu naprosto není důležité, že během této doby každý několik tisíc krát změnil svoje tělo, jelikož duše – podstata těla, netrpí těmito změnami.
Otázka: Pokud každá generace transformuje stejný počet duší, jak to, že populace země roste?
Odpověď: Duše se dělí podle množství těl. Ve skutečnosti, je zde pouze jedna duše rozdělena na více částí. Ale toto rozdělení existuje pouze v našem vnímání, ale ve skutečnosti to tak není.
„Reinkarnace duše“ – je změna podstaty touhy. Každý okamžik je zde spousta „reinkarnací“.
Existuje pouze jedna duše, která nám připadá rozbitá. Vidíme ji rozptýlenou do různých těl, rozdělenou na sedm miliard lidí, mimo to zvířata, rostliny, kameny. Celý svět – je součástí touhy po potěšení, procházející změny, „cykly“ rozvoje přání.
Kabalista popisuje cykly napravené touhy, vybavené anti-egoistickou clonou.
Otázka: Jaký je význam materiálního světa, odehrávajícího se před našima očima v měnícím se čase?
Odpověď: Význam tohoto světa je v tom, abychom ho správně používali a s jeho pomocí se pozvedli na duchovní úroveň, připojili k viditelnému materiálnímu obrazu duchovní obsah. Tímto osvěcujeme tento svět, a on se mění v duchovní.
Objevujeme spojení mezi všemi částmi vesmíru: na úrovni statickém, vegetativním, živočišném a co je nejdůležitější na lidském, stále více je spojujeme v lásce a vzájemné podpoře, až dosáhneme jediného, úplného obrazu reality.
[# 161711]
Lekce z článku "Svět", 21.06.2015

Existuje Bůh?

Otázka: Existuje Bůh?
Odpověď: Já nevím, co lidé rozumí pod slovem „Bůh“, ale vezmeme-li v úvahu, že to je nějaká síla, která ovládá všechno, tak je to- Příroda.
Studujeme přírodu a vidíme, že všechno v ní je racionální, vyvážené, funguje podle nějakých vlastních zákonů.
Některé z těchto zákonů známe, některé – ne, jejich podstata je od nás skrytá. Věříme v zázraky, že pomocí nejrůznějších činů údajně můžeme udělat něco tak či onak – a to vše je proto, že nám chybí dostatek znalostí. Věda kabala nabízí poznání těchto zákonů.
Přírodu lze nazvat Bohem, ale musíme si pamatovat, že je to naprosto přesná síla, která není předmětem žádných rozmarů. Není to máma a táta, kterým se můžeme vyplakat a je jim nás líto. Naše slzy tady nepomůžou – je to systém, který působí podle vlastních přesných zákonů. Jak se říká: „Dal Jsem zákon, a Já ho neměním.“
V souladu s vědou kabala, je číselný význam (gematria) slov „Příroda“ a „Bůh / Stvořitel“ stejný. Proto apelovat ke Stvořiteli je stejné, jako apelovat k přírodě. Ale je lepší tuto sílu nazývat přírodou, aby bylo hned jasné, že jde o přesné zákony a žádné čtení modlitby tady nepomůže.
Člověk musí vědět, jak se má chovat a napravit se, aby se pro něj tyto zákony staly požehnáním. A pokud je nebude správně používat, pak samozřejmě získá negativní reakci – jako s každým fyzikálním zákonem.
Proto žádný Bůh, kterého jde uklidnit, nebo od něj něco vymodlit- není!
[#161819]
Z TV programu "Rozhovory s Michaelem Laitmanem" 06.10.2015

Co je tam za hvězdami?

Otázka: Už jste si někdy myslel, že se budete zabývat vědou kabala? Kdy jste ten pocit poprvé dostal?

Odpověď: Myslím, že ve věku sedmi nebo osmi let jsem už věděl, že určitě přijdu na to, proč jsou potřeba hvězdy. Vždycky jsem byl fascinován obrovskou černou oblohou.
Jako chlapec, jsem šel ven na dvůr, zíral na temnou oblohu, a nechápal, kde jsem, co jsem, na co je to všechno, a proč tak záhadně blikají hvězdy.
V té době se mi zdálo, že to souvisí s astronomií. Moc rád jsem jí zabýval, dokud jsem si neuvědomil, že astronomie – je jen mechanický výpočet, a přestalo mě to zajímat.
Nevěděl jsem tehdy co je to kabala, a netušil, že v ní je možné najít odpověď o podstatě existence. A to vždycky byla moje touha. Později, za studia kabaly, jsem si uvědomil, že se mnou pohybovalo rešimo – vnitřní potřeba, touha poznat cíl stvoření. Věděl jsem, že na to nikdy nezapomenu.
Otázka: Kabala je pro všechny nebo jen pro ty, v nichž se objevilo rešimo (informační záznam), a člověk si pokládá otázku: „Co je tam za hvězdami“?
Odpověď: Myslím, že v naší době, a to díky našim úsilím, odhalíme kabalu pro každého, vždyť tato věda je ve skutečnosti velmi blízká člověku.
V lodi našeho života jsme pohaněni proudem, který nás postupně někam odnáší. Kabala pomáhá podílet se na tomto procesu, přidat k přirozenému vývoji touhy (protože touha – to je vše stvořené) svoji účast.
Pak v míře své účasti na vývoji touhy člověk začne zkoumat příčiny, původ, samotný tok, a účel, jak na to může mít vliv, kde jsou hranice jeho svobodné vůle. Kromě toho, chápe svůj původ, svůj pevný bod v tomto procesu a svůj konečný stav.
Všechno tohle lze otevřít pro sebe, povznést se nad přirozeným, nevědomým vývojem naší rozsáhlé touhy – veškeré hmoty vesmíru, v pochopení této obrovské mechaniky.
Takové odhalení podléhá pouze tím, u nichž je potřeba poznat účel existence. A pokud to člověk nemá, nemá cenu ho k tomu nutit. Bude plavat přirozeným způsobem, v souladu s rychlostí stanovené pro obecný rozvoj mechanismu vesmíru.
[# 161355]
Z TV programu "Rozhovory s Michaelem Laitmanem" 01.06.2015

Válka – je znamení divokosti

Názor: Můžeme vidět, jak tady a tam na zeměkouli pobíhají lidé se zbraněmi 21. století v rukou, svým rozumem se však zároveň nachází ve středověku.
Nezůstává nic jiného, než se divit tomu, že lidé, kteří mají moderní vědu a techniku, informační technologie, nemají ani nejmenší představu o tom, jak je uspořádán tento svět, nemluvě o lidské společnosti.
Dokonce na genetické úrovni lidstvo podléhá nepříznivé selekci: průměrné IQ se nezvyšuje, ale snižuje jednoduše proto, že intelekt není až tak zapotřebí pro člověka obklopeného nádhernými vymoženostmi,  není potřeba se schovávat před predátory, zabývat se lovem.
Plody toho, co nazýváme civilizace, kultura, vytvořená mizerným množstvím lidí, jsou ale k dispozici miliardám, šetří je od životních starostí. A důsledkem toho – je postupné zdivočení, stopy tohoto jsou velmi dobře patrné v naší době.
Jak jinak můžeme vysvětlit tuto vlnu nenávisti, která se objevila jako blesk, že domorodí lidé jsou ve válce mezi sebou a stali se z nich nepřátelé? Právě teď, se osvícení stává nejdůležitějším úkolem. Možná, že pouze vzdělávání otupělého národa může zastavit odehrávající se šílenství.
Poznámka: Osvícení nepomůže! Je nutné pochopení nezbytnosti sjednocení všech dohromady přes všechny rozdíly a rozpory. Ale síla na to není. Rozděluje a tlačí nás od sebe „zlá přirozenost“, sobectví. Proti němu je jen jedna síla – „dobrá přirozenost“, vyšší světlo.
Přivolat její dopad na nás všechny, na celé lidstvo, můžou pouze židé a ti, kteří se k nim připojí v tomto úsilí. Tak nám vysvětluje příležitost nápravy naší přirozenosti věda Kabala.
Lidstvo tlačí na židy svojí nenávistí a bojkoty. Musí vyžádat po židech to, aby přitáhli do našeho světa vyšší světlo, sílu jednoty – pouze tohle je nutné pro náš svět!
[# 161197]

Jednota – je základní zákon přírody

Otázka: Povinnost společnosti – žít v takové jednotě, jako orgány těla – to je socialistický, nebo kapitalistický zákon?
Odpověď: Tento zákon není spojen se socialismem a kapitalismem, pochází od Přírody. Příroda zavazuje všechny lidi sjednotit, aby zajistit pro každého normální životní úroveň, bezpečnost, prosperitu, pro ženy, děti a staří lidé.
Společnost musí být propojena dobrými, harmonickými vztahy. Každé rozumnému člověku je jasné, že v takové společnosti všechno bude lepší, a bude s tím souhlasit jak socialista tak i kapitalista. Nežívá, vegetativní a živočišná příroda existují v dokonalé symbióze, a člověk je povinen dosáhnout stejné harmonie.
Problém je pouze v lidském sobectví, který nám brání žít šťastně. Egoistická síla motivuje člověka být hrdým na sebe, snažit se povznést nad ostatní.
Namísto investování do společnosti a dostávání od něj jen to nezbytné, jako harmonické fungující orgány těla, každý chce vládnout nad ostatními, dát méně a získat více.
Sobectví je zvláštní moc, která patří pouze člověku. Pravě egoizmus nám brání v dosažení teto unii a ničí lidskou společnost.
Celá příroda se nachází v absolutní rovnováze, i když to nevidíme ani necítíme. Jediná síla, která porušuje tuto rovnováhu – sobeckost člověka, který chce ovládnout neživou přírodu, rostliny, zvířata a dokonce i lidi – celý svět!
Historie nám ukazuje, že v míře svého rozvoje, lidstvo budovalo různé druhy společenských vztahu, ale pokaždé náš egoismus kazil rovnováhu a vedl k novým formám otroctví, středověkému kapitalismu, pak k více modernějšímu. Všude egoismus roztrhával ty správné kontakty mezi lidmi, a toto vedlo ke konci současného systému.
Sváry ve společnosti je jako disharmonie mezi orgány jakéhokoli živého těla – znamená smrt. Život je pouze ve správném spojení.
[# 161059]
Ze studia článku "Národ" ("Auma"), 09.06.2015

Láska – nebezpečná nemoc

Studie: Zamilovanost ovlivňuje tělo jako nemoc. Láska – je nebezpečná nemoc, která způsobuje vážné poškození lidského zdraví. Když je člověk zamilovaný, prožívá hodně emocí.
To má negativní dopad na zdraví a nakonec to skončí spoustou nemocí. V době zamilovanosti člověk není schopen adekvátně uznat, že se jeho zdravotní stav zhoršil.
Euforie ze stavu štěstí je nad zdravým rozumem. Tragédie, kterou prožívá zamilovaný v moment zhoršení vztahu nebo v jiných situacích spojených s druhou polovinou může být pro člověka smrtelným.
Poznámka: Ve skutečnosti to jde říci zcela opačně. Ale skutečnost je taková, že láska v našem světě – je nejsilnější egoistický šok, vyšší egoistická touha, která chytí člověka do svých sítí a pevných objetí až do úplného odpojení rozumu.
Pomocí tohoto pocitu člověk rozšiřuje své sobecké touhy a zároveň se omezuje pouze na ně. Ale pokud je láska skutečná, tj. altruistická, „od sebe“ k ostatním, aniž by byl ohled na sebe, taková láska člověka neomezuje, naopak, otevírá nové pocity „mimo něj“ – a takto člověk pochopí svět mimo sebe.
[# 160988]

Skutečná jistota

Otázka: Je možné dosáhnout stejného harmonického, vyváženého stavu, ke kterému vede studium kabaly, také na dovolené nebo odpočinkem?
Odpověď: Dokud člověk není dostatečně vyvinutý, může se uspokojit i jednoduchým výletem nebo dovolenou. Člověk jede do přírody, odpoutá se od své práce, která je nekonečným závodem, odpojí se od zpráv, a uklidní se…
My ale mluvíme o lidech, kteří jsou si vědomi, že se nacházejí pod vládou nemilostných sobeckých sil. A v takovém případě výlet nepomůže, protože člověk cítí, že není schopen v klidu odpočívat. Nemůže se zbavit myšlenek, že zbytečně propadá jeho prázdný život, který skončí bez jakéhokoliv prospěchu.
Člověk je zoufalý z toho, že se v tomto životě nemůže realizovat. Nedokáže ležet na lehátku u bazénu nebo u moře a radovat se. Sobectví v něm září, touha po potěšení ho nenechává v klidu. Nevidí, kde by se mohl naplnit – jeho život je prázdný.
Podle počtu konzumovaných léků a antidepresiv je vidět, že v dnešní době je to velmi běžná nálada. Trpí všichni, ale mnoho z nich už přišli k pochopení, že je nutné opustit tuto slepou uličku.
Zde je tedy možné ukázat člověku, že existuje řešení. Není to žádný uklidňující prostředek, umožňující dočasně ztlumit nátlak sil zla a nechat naše živočišné tělo odpočívat, jako kočka, která se válí pod sluncem a na nic nemyslí.
Moudrost kabaly nám umožňuje odhalit pozitivní sílu přírody a nastolit rovnováhu mezi těmito dvěma silami: negativní a pozitivní, spojit v sobě plus a mínus. Když se plus a mínus dostávají do rovnováhy, objeví se mezi nimi duchovní svět, vyšší dimenze, náš další stav, budoucí svět.
A pak se uvidíme ne v tomto světě, na pláži u moře pod sluncem, obklopení hordou kamenů, rostlin, zvířat, lidí, ale nacházejícími se v poli sil, které řídí náš svět. Pozvedáme se na úroveň těchto sil a tam se nachází zdroj štěstí a naplnění.
[#160582]
Z 477. besedy o novém životě, 18.12.2014

Všichni jsme jedna velká rodina

Názor: Média nám ukazují nekonečné množství problémů. Strach, napětí, deprese. Pocit, že všechno šlo mimo kontrolu, svět je ve tmě. Ale tma je absence světla. Takže nemusíme bojovat s temnotou, ale je nutné přinést světu světlo a tma ustoupí. Přičemž stačí 1% světlé populace, aby tma ustoupila a změnila se na pozitivum.

Poznámka: Tímto se v podstatě zabýváme. Ale já si myslím, že celému světu bude stačit 600 000 přinášejících světlo a všechno zazáří světlem. Pro začátek jich stačí i deset!

[# 160279]

Co se stane s duší po smrti?

Otázka: Co se děje s člověkem, který zemře? Co se stane s jeho duší?

Odpověď: Ten, kdo odhalil svoji duši, zůstává žít v ní, protože duše není spojena se smrtí těla.

A ten, kdo nedosáhl duše, tomu zůstává pouze rešimo (od slova „rošem“ – zápis) – informativní část, jako DNA, určitý kód, který má záznam celé vnitřní podstaty člověka.

A když tělo zemře, informativní část se musí spojit s novým tělem v našem světě, a znovu začít cestu. Rešimo má každý člověk. Z tohoto vyvíjíme svoji duši.

Otázka: Řekl jste, že duši má pouze ten člověk, který ji staví …?

Odpověď: To je pravda. Staví ji ze své egoistické touhy, založené na rešimo které působí uvnitř touhy a nutí ho stavět duši.

Otázka: Co mám, co nemám, a co musím postavit?

Odpověď: Každý člověk má jen egoistické touhy. Ale může to být tak (a stane se to s každým), že náhle uvnitř něho vypukne zvláštní přání – poznat svoji duši, zjistit, proč žije, co je smyslem života, zdrojem života.

To znamená, že se v něm probudilo rešimo – malá jiskra, tzv. bod v srdci. A pak člověk začne přemýšlet, co má dělat, protože toto přání na něj začíná tlačit, nenechává ho v klidu žít.

Na základě tohoto rešimo se člověk obrací na svoji egoistickou touhu a začne hledat to místo, kde může realizovat tuto jiskru. Touto cestou přichází na místo, kde studují skutečnou Kabalu, která učí, jak vytvořit duši. Vytvořit duši – znamená změnit touhu dostávat pro sebe, na touhu dostávat ve prospěch druhých.

[#159350]

Z programu na rozhlasové stanici 103FM, 05.10.2015

Stvořitel – učitel

Otázka: Chtěl bych, abyste co nejdéle zůstali s námi.
Odpověď: Za prvé, když lidé mají mezi sebou dobrý vztah, potom si myslí, že je dobré být vedle sebe. Nevím, zda je to nejlepší místo – být blízko.
Za druhé. Pokud budeme mluvit o mně, učitel se nachází tak dlouho s žáky, nakolik je to pro něj nutné. Jakmile není potřeba – existuje jiná práce – je převeden na jiné místo.
Takže, nic na tom není strašného. Musíte myslet jen na to, jak realizovat to, co je napsáno v původních zdrojích a to je všechno. Bude učitel, nebo nebude – to nezávisí na nás. Důležité je to, co v současné době děláme. Pokud budou takové skupiny, pokud jim budou ženy aktivně pomáhat, podporovat v úsilí k dosažení centrálního bodu přání skupiny, pak bude všechno v pořádku.
Žádný učitel potom není třeba – Stvořitel, světlo vás bude učit. Ve skutečnosti, to je to, co se snažíme tady „chytnout“ – metodiku práce se světlem.
[# 76896]
Z 4. semináře evropského kongresu 25.03.2012