Proč mě nic nenaplňuje?

Otázka: Proč jsem za celý svůj život nedosáhl pocitu úplného naplnění?
Odpověď: V tomto světě člověk nemůže pocítit úplné naplnění, protože jakmile se něčím naplňuje, v ten samý okamžik se tento pocit začíná ztrácet a my z tohoto úrovně sestupujeme.

Proto člověk nikdy nemá pocit, že dosáhl toho co si přeje a že nic víc nepotřebuje. Dosažením naplnění potěšení okamžitě mizí. A tak to je v našem světě vždy. Jsme takto stvořeni proto, abychom v sobě rozvíjeli nová a nová přání, abychom ve výsledku pochopili, že se nedají naplnit. Potom člověk přichází k vědě kabala- vědě o dostávání, která mu vysvětluje to, jak ve skutečnosti vybudovat obrovské nekonečné přání a naplnit ho dokonalým potěšením.

#170501

Z lekce v ruštině, 11.10.2015

Ynet: Nikdo si tohle nezaslouží

Z mého sloupku na Ynet:
Nikdo si tohle „nezaslouží“
Vzestup islámského terorismu je viditelné znamení, které ukazuje, že svět je mimo rovnováhu. Je důležité pochopit, že čím více budou vlny násilí pokračovat, lidé celého světa budou ukazovat obviňujícím prstem na nás. Řešení se nachází ve spojení lidí Izraele, kteří jsou připraveni změnit osud celého světa k lepšímu.
V pátek třináctého Francie pochopila  – tentokrát je to ideologická válka „Islám proti západnímu světu“, napsali analytici. A skutečně, všechny symboly západu trpěly jeden po druhém. Počínaje známým fotbalovým stadionem v Paříži, kavárnami a módními restauracemi, a populárním rockovým klubem konče. Vražedná mapa byla nakreslena tak, aby potvrdila, že uspějí v zasažení všech symbolů svobodného světa.
Mezitím si Izrael zvykla na denní útoky: členové Litmanovy rodiny (zesnulí), otec a jeho syn, kteří byli na cestě na oslavu předsvatebního Šabatu, byli zavražděni krvežíznivým teroristou. Ostatní děti v rodině se zachránily pouze zázrakem.
Masakr v Paříži vyvolal v Izraeli smíšené reakce. Na jedné straně tento horor – bolest ze ztráty a žal, který je něčím známým v každodenním izraelském životě – v nás vyvolal identifikaci s Francií. Vždyť my známe tento smutný pláč, svíčky na náměstích a mládež, která se shromažďuje u provizorních památníků.
Zároveň jsme však slyšeli jiné hlasy: „Dobře jim tak! Nakonec pocítili, co cítíme my. Teď nám rozumějí.“ Někteří šli dále a nabídli zaslání dodávky potravin a vína z Judeje a Samaří. Ano, ty samé produkty, které se rozhodla EU označit několik dní předtím.
Současně se mezi mnoha lidmi šíří skrytá naděje, že možná teď už Evropané „nám porozumí“ jako bratři v době potíží… Nedělejme si však iluze. Bohužel je tomu tak, že čím více Evropa cítí, že čelí útoku, tím více se zvýší nenávist k Izraeli.
Co spojuje teroristické útoky v Paříži a Izraeli?
Vlna teroru v Paříži je první temnou předzvěstí nové situace, do níž svět vstupuje. V blízké budoucnosti se tlak, který je od narození zakořeněný v extrémistických islámských kruzích, provalí ven v podobě strašlivých útoků. Cíl: rozšířit Islám do celého světa, do Evropy nejdříve.
Kniha Zohar předpověděla tyto procesy více než před dvěma staletími. „A v budoucnu děti Ishmaele vyprovokují velké války ve světě“(Zohar pro všechny, Parshat VaYera). Ačkoliv se na povrchu zdá, že jsou zde boje mezi jednotlivými islámskými větvemi (Sunité, Šíité), v praxi se všechny přiklánějí ke stejné ideologii.
Nárůst islámského terorismu je zřetelnou známkou, která ukazuje, že svět je v nerovnováze.
Podle Knihy Zohar jsme my všichni propojeni v jediné síti. V současné situaci touto sítí probíhá negativní síla, která nás strhává do extrémního separatismu a nenávisti. Naopak pozitivní síly, které oživují síť spojení mezi námi – jednota, starostlivost a vzájemný zájem – jsou skryty a neprobíhají zde.
Zvýšení pozitivní síly ve světě
Na rozdíl od národů světa, které se shromáždily na základě národnosti, izraelský národ vznikl na ideologické bázi. Před 4 000 lety, v době našeho otce Abraháma, byl altruismus tím původním základem, který nás spojoval. Charakter tohoto národa a způsob jeho začlenění nám předem nadiktoval určitou historickou roli: sjednotit se a vnést pozitivní, sjednocující síly do sítě spojení, která je mezi všemi obyvateli světa.
Když dnes pohlédneme na temnou propast, do níž se svět řítí, naše mise se vyjasňuje. Spojení mezi námi je jedinou cestou, jak přinést dobro na svět, jak být „světlem národům“. Proto toto je jediná síla, která umožní zklidnit zlo, které v současnosti představuje islámský terorismus. Spojení mezi lidmi Izraele může změnit osud celého světa k lepšímu. Toto je skutečná ideologická válka, která se dnes ve světě vede.
Je důležité si uvědomit: čím více násilí bude ve světě, tím více národů nás bude obviňovat. Letitá nenávist, která je v nich už dva tisíce let, pochází z nevysvětlitelného pocitu, že my – jsme kořenem zla ve světě.
Útoky v Paříži a Izraeli jsou voláním k probuzení pro celý svět, i pro nás. Abychom zabránili další krvavé lázni, musíme se spojit a rozproudit pozitivní sílu, sílu spojení, která skrze nás vybalancuje negativní sílu ve světě. Od okamžiku, kdy se začneme přibližovat jeden druhému, se naše životy, stejně jako životy zbytku světa, budou měnit k lepšímu. To rozhodnutí je v našich rukách.
Společenské cvičení
Musíme si zvyknout na spojení mezi námi v každodenním životě: doma, na pracovišti, na ulici, dokonce v supermarketu. Například na silnici člověk může upřednostnit druhého – netroubit jeden na druhého, ale představit si, že vaše milované dítě řídí ten vůz před námi.
Začněme se dívat jeden na druhého laskavě a v okamžiku, kdy identifikujeme naši zlou inklinaci nutící nás k soutěži a využívání namísto přátelství a bratrství, chytíme ji při činu a umlčíme ji.
Naším prvním krokem je rozpoznat naši egoistickou přirozenost, podle níž se chováme. Po tom, co podnikneme několik takovýchto jednoduchých cvičení, která budou ještě detailněji popsána v dalších článcích, uvidíme, jaká změna se děje v naší izraelské společnosti a jak se mění i postoj světa k nám.
[170097]

 

Jak můžeme zlepšit naše životy?

Otázka: Mluvíte o vyšším systému, kteří řídí naše životy. Pomůže mi k úspěchu a ke zlepšení mého života a osudu, když začnu studovat moudrost kabaly a naučím se tento systém více do hloubky? Budu schopen kontrolovat svůj osud?

Odpověď: Celkově vzato, moudrost kabaly umožňuje člověku poznat, co se děje a jak může zlepšit svůj život.

Poté s tím, co se již naučil, může dosáhnout různých úrovní vzájemné spolupráce, nebo může vědět, co se děje a zůstat pasivní a pokračovat ve svém současném životě. Minimálně však získá trochu klidu v mysli, stejně jako porozumění, proč se věci dějí, že vše má svůj důvod a odkud se vše bere. To je pro člověka velká podpora.

Takových lidí je mnoho. Nemůžeme říct, že každý díky studiu kabaly dosáhne úrovně, na níž může řídit svůj život.

Jsou takoví, kteří uvyknou pasivnímu studiu i takoví, kteří pokračují do velké hloubky. Ti mohou dosáhnout stavu, ve kterém zlepší své životy a budou je řídit sami.

Máme samozřejmě zájem na tom, aby lidé dosahovali této úrovně a abychom měli studenty, kteří dosáhnout konečného cíle. Vše však závisí na samotném člověku.

[168962]

Z programu rozhlasové stanice 103FM, 01.11.2015

Praktická kabala: Jak pocítit vyšší svět?

Kongres v Oděse „V kruhu jednoty“. Lekce č. 1.

V našem světě existuje speciální podmínka k tomu, abychom začali cítit vyšší svět: vytvoření malé společnosti, minimálně deseti lidí, kteří se musí neustále snažit být vzájemně propojeni, jako živý organismus v plném a dobrém integrálním spojení.

A pokud se mezi sebou pokusíme vytvořit takovou strukturu, začneme v sobě postupně pociťovat nové integrální vlastnosti. Nepatří ale nikomu z těchto deseti členů – místo toho se stanou jejich společnou vlastností.

Tato obecná touha, která se mezi námi projevuje jako touha spojit se jako jediný duchovní člověk, je tím, co vytváříme – doplňujeme myšlenky druhých tak, že se stávají naší společnou myslí. Ve výsledku je vytvořena nová duchovní jednota: jedna osoba z celé desítky.

Každý z nás to zakouší, protože jakmile vstoupíme do tohoto obrazu, cítíme to na vlastní kůži. Rozpouštíme se v tom a společně se stáváme jediným systémem, jediným smyslem.

Každý, kdo opouští své egoistické vnímání světa prostřednictvím spojení, prostřednictvím integrace každého do něčeho jediného, dosahuje vnímání nového světa, který nezávisí na předchozím stavu.

A v tomto smyslovém orgánu, který tvoříme, začínáme cítit nový stav přírody nazývající se vyšší svět, systém, který nás řídí a ovlivňuje docela jinými vlastnostmi světa: ne sobeckými, ale opačnými.

Vše v našem světě je vytvářeno na základě dvou protikladných vlastností: plus a mínus, horké a chladné a tak dále. Rovnováha mezi nimi vytváří stav života, pohodlí, homeostáze – o toto usilujeme. Rovnováha existuje ve všem kromě naší egoistické touhy.

Avšak objevení vyššího světa umožňuje vybudovat nový systém, v němž budou naše egoistické a altruistické touhy ve vyváženém stavu a místo zničení egoismu dojde k jeho doplnění. A navíc, altruistické touhy nepatří k našemu světu, protože to, co považujeme za altruismus na fyzické úrovni, je zase jen egoismus.

Vstup do rovnováhy mezi sebe-zájmem a novým systémem – systémem dávání, integrace a vystoupení ze sebe – se v kabale nazývá „láska“. Láska je stav, ve kterém naplňuješ touhy druhého, aniž bys chtěl cokoliv pro sebe. Toto je opačný stav tomu, v němž se lidstvo v současnosti nachází.

V okamžiku, kdy tohoto stavu dosáhneme alespoň jednou na minimální úrovni, můžeme vybalancovat naše ego, protože všechny tyto stavy jsou navyšovány – ihned pocítíme, kde se nacházíme.

Kolem nás se projeví síly, které řídí náš svět. Začneme pociťovat, že existujeme uvnitř celé sítě sil, a potom nám začne být jasné, co se s námi děje a co je nutné udělat. Toto je naše role.

A tak člověk, který má skutečně vážnou touhu získat smysl života a systém řízení vyššího světa, se okamžitě, automaticky a nedobrovolně jako náboj v elektrickém poli, ocitne v jedné z našich skupin – a pokud ne, najde nás na Internetu.

Je to zákon přírody, protože v tu chvíli má takový člověk určitý negativní náboj, který hledá pozitivní bod, jenž je pro něj vhodný – aby se k němu připojil a získal z něj, co je žádoucí. Takto je organizován celý systém přírody.

A když k nám přijde, okamžitě jej začneme učit správný způsob spojení s přáteli, protože hlavní věcí je praktický trénink. Během tohoto učebního procesu je člověk spojen s ostatními podobnými jemu samému, vytváří společně s nimi sdílený smyslový orgán a začíná v něm pociťovat systém řízení vyššího světa.

Velice doufám, že můžeme uskutečnit velikou věc a objevit pravdivý obraz našeho světa, který potřebujeme.

Koneckonců, pokud prakticky přijmeme zdroj všech našich problémů a hledáme možná řešení, pozvedneme se na vyšší úroveň, která je nad všemi nedostatky našeho světa a vstoupíme do nového systému – systému harmonie mezi námi a přírodou na všech úrovních.

[168759]

Z první lekci kongresu v Oděse 16.10.2015

Program života, část 2

Konec nevědomého vývoje

Otázka: Jaký je rozdíl mezi vědomým a nevědomým vývojem?

Odpověď: Celou dobu jsme se vyvíjeli nevědomě, pod negativním tlakem, který na nás byl zezadu vyvíjen. Příroda nás nutila pokračovat a tlačila nás do zad tím, že nám posílala různá neštěstí, nenaplněné touhy a vjem neustálého nedostatku.

Už je to dlouho, co jsme ztratili naději, že se v budoucnosti dočkáme dobrých věcí. Přesto však tlak zezadu je tak ohromný, že nás nutí pohybovat se kupředu. Ať už se díváme dopředu nebo se ohlížíme zpět, vidíme jenom mínusy a předem víme, že zítřek nám nic dobrého nepřinese. Ale doufáme, že zítra bude méně utrpení než dnes. Už to je pro nás dobrá věc.

Taková je tendence současného vývojového stupně. Chápeme, že svět degraduje a potápí se níž a níž, tedy ztrácí své hlavní hodnoty. Není před námi nic, co by nás mohlo rozesmát, a přesto jdeme dál prostě jen proto, že současná situace je neúnosná.

Je to nežádoucí a negativní forma vývoje, která vede pouze k dalšímu zhoršení. Jen se podívej na problémy, které vyvstávají v Evropě, na Dálném a Středním Východě, v Severní a Jižní Americe, Rusku, kdekoliv na světě.

Neexistuje žádná země, v níž by bylo možné schovat se před problémy. Můžeš si být jistý, že brzy na zemském povrchu nebude jediné tiché místo. Klid a mír nebude možný ani na tom nejodlehlejším ostrově v oceánu.

Je jasné, že se pohybujeme zlým směrem. To vysvětluje, proč současná generace nechce mít děti ani rodinu. Jsme stále na začátku tohoto procesu, ale ta tendence je už zřejmá. Vše, co se nám děje, přichází proto, aby nás donutilo poznat, že s tím vším musíme něco udělat.

Kabala nás učí, že pokud odmítáme následovat cíl stvoření dobrovolně, dobrou cestou, budeme muset pokračovat pod nátlakem, tak jako je tomu nyní.

Cíl, který pro nás příroda připravila, je za hranicí našeho vesmíru, nad naší přirozeností. Lidstvo se musí vyvíjet neomezeně, za hranicemi času a prostoru. Naše současná forma existence na povrchu Země je dočasná a velice omezená.

Po určitém stupni vývoje se naše vlastnosti změní. Naše orgány vnímání, díky nimž vnímáme tento materiální svět, budou změněny. Díky těmto novým kvalitám uvidíme jiný obrázek světa: nekonečný svět a my v něm jako ti, kdo mají neomezené možnosti, ať už v čase či prostoru.

Abychom mohli učinit tento přechod od dnešního materiální obrázku k novému, neohraničenému stavu, potřebujeme podstoupit kardinální vnitřní změny.

Pokračování příště…

[167428]

Z besedy č. 623. O novém životě, 08.09.2015

Bez úsilí nejsou výsledky

Otázka: Činí kabala jakožto věda přesné předpovědi? Například Baal HaSulam věděl, že bude světová válka, a tak se snažil přestěhovat Židy z Polska do Izraele a poté cestoval do Polska, aby podnítil sjednocení stávkujících dělníků. Věděl, že jeho mise je odsouzena k neúspěchu?

Odpověď: Toto je trochu jiný, dokonce trochu nevědecký přístup z pohledu světa. Je to proto, že kabalista bere v potaz úsilí, které investuje.

V zásadě je tomu tak, že pokud chceš dosáhnout něčeho v našem světě, musíš investovat určité úsilí.

Například aby mohlo být objeveno něco nového v přírodě, lidstvo po staletí se bilo hlavou o zeď, investovalo do toho určité úsilí. Nemůžeme si stěžovat: „K čemu to dělali? Měli něčeho okamžitě dosáhnout.“ Protože nakonec si uvědomíme, že všechna tato úsilí postupně vytvářela určitý základ, díky němuž učinil nový objev někdo další.

Tímto způsobem souhrn lidského úsilí přináší svět k novému průlomu, novému vzestupu. Stejně je tomu v duchovní práci.

A proto nemohu říct, zda Baal HaSulam věděl, že jeho snahy nepovedou k úspěchu. Viděl jsem, jak můj učitel Rabash investoval úsilí navzdory všemu, co se z mého pohledu zdálo naprosto nelogické. Ale on tak činil dál, protože člověk se nepotřebuje spoléhat pouze na svou mysl. Musel jít k dalšímu stupni.

Otázka: Znamená to, že viděl, co na nás čeká za rohem?

Odpověď: Ne, neviděl to! Ale i kdyby to viděl, nijak by to jeho úsilí nezmenšilo a dokonce, jakkoliv se to našemu obvyklému logickému přístupu zdá zbytečné, on věděl, že v každém případě je to nezbytné.

[168374]

Z TV pořadu „Kabala a věda“, 07.10.2015

Nenávist – to je začátek lásky

Otázka: Uvědomuji si, že nesnáším Stvořitele. Kdysi jsem si myslela, že Ho miluji. Ale byl to blaf. Svoji lásku jsem necítila, ale nenávist k Němu jistě cítím. Jakoby jsi chtěla shořet, aby jsi to necítila.
Nemůžu s tím žít. Nemůžu dýchat z Jeho Velikosti, vím, že existuje pouze On, a dělá jen dobro. Nenávist, uvnitř mě je pouze nenávist. Neumím milovat, vůbec nevím co je to láska.
Jsem sama v celém světě, nikdo jiný není, a uvnitř mě žije jen nenávist. Ale už to nebolí. Zjistila jsem, že uvnitř mě je někdo, kdo mě vidí. Nemá pocit, nic, žádné výčitky, není smutný, není veselý, je jako zeď. Prostě je.
Odpověď: Je to zázrak co jsi otevřela – protože to je láska ke Stvořiteli, a proto se cítíš jak Ho nenávidíš ve svém sobectví – od této chvíle začne náprava. To je radost!
Hodně štěstí a  jen tak dál.

[#169723]

Je možná nesmrtelnost těla?

Otázka: Fyzické tělo člověka – je součástí stvoření. Pokud se člověk naučí žít podle přikázání, stane se jeho fyzické tělo nesmrtelné?
Odpověď: Fyzické tělo nemá nic společného s přikázáními. Dosažení přikázání – je náprava egoismu do úrovně odevzdání a lásky k bližnímu. Pravě tato vlastnost se nazývá napraveným člověkem.
Je nám přikázáno, postupně, znovu a znovu, měnit každou ze svých 613 egoistických tužeb na altruistické použití, a tak stále více a zjevně cítit v napravených vlastnostech vyšší svět.
Otázka: Co kabala nazývá tělem?
Odpověď: Tělo je souhrn tužeb. Nyní máme 613 egoistických tužeb, tj, egoistické tělo. Nápravou egoizmu, obdržíme jiné, svaté tělo, to je touha milovat a odevzdávat.
[#169727]
Z lekce v ruštině, 11.10.2015

Otec dává bílou, matka červenou a Stvořitel dává duši

Poté, co získáme skupinu, po nějaké době slyšíme, že je to na nás, abychom pracovali na našem vzájemném spojení aby se stali jako „jeden člověk s jedním srdcem“, což znamená dosažení Arvut (Vzájemné záruky). A tak se snažíme jeden druhému přiblížit. K tomu každý potřebuje provést určitou přípravu.

Někdy to trvá pár měsíců a někdy roky, než člověk uslyší, že pouze ve spojení mezi přáteli, ve skupině, mezi lidmi se odhaluje Stvořitel – vlastnost dávání: Kli a Světlo.

Zabere to hodně času, než člověk konečně začne pracovat na spojení, na důležitosti cíle, důležitosti vyšší síly, dávání, a na důležitosti spojení, v němž se tato myšlenka realizuje. A čím více úsilí investuje do lásky k přátelům, tím silnější jsou odmítnutí a různé rušivé vlivy. Přicházejí téměř okamžitě.

Jsou lidé, kteří jsou ochotní přestát všechny obtíže a pracovat na spojení mezi nimi navzdory všem překážkám. A ostatní si neuvědomují, že právě takto má být, a když pociťují odmítnutí, nechápou, že toto odmítnutí přichází od Stvořitele. Domnívají se, že toto odmítnutí je pádným důvodem, a tak opouštějí hru a končí se studiem.

Jestliže člověk nadále investuje do spojení s přáteli a chce vidět své vztahy celistvé a osvícené důležitostí cíle a důležitostí Stvořitele, poté po určitém čase začíná dostávat Světlo nápravy. Cítí, jak se v něm vytváří specifická vlastnost, „soucit“ (Chafec- Chesed). Už na sebe myslí méně a více se stará o uskutečnění cíle, celistvosti. To se nazývá „obdržet bílé od otce.“

Čím více člověk investuje do toho, aby se udržel ve stavu Bina, stavu absolutního dávání, v bílém od otce, vjemu celistvosti, důležitosti cíle a všech prostředků k němu vedoucích, tím více postupuje. I když zažívá více vzestupů a sestupů, nacházejí se ve stejné linii, „pravé linii“.

Poté k němu přichází „červené od matky“- kritizování, vnímání nedostatku, což znamená „levá linie“. Zde se od člověka vyžaduje konfrontace, přecházení zleva doprava a zprava doleva. Je to na člověku, aby neustále toužil po pravé – po Chasadim (Milosrdenství), po dávání, po „bílé“, po celistvosti, po důležitosti cíle, po spojení s přáteli, zatímco kritizování, „červené od matky“, se dostaví samo a bude odhaleno ve správný okamžik ve správném rozsahu.

A tak doplňují jedna druhou: pravá a levá linie, celistvost a nedostatek. Je na člověku, aby investoval pouze nezbytné úsilí, které je třeba k doplnění těchto linií tak rychle, jak je možné, než v sobě objeví zoufalství. Koneckonců, člověk bude vždy cítit, že nedostatek, „červené od matky“, levá linie je větší než pravá.

Tak jako v běžném životě, nepříjemné okamžiky si pamatujeme více než ty příjemné, jelikož naší podstatou je touha po potěšení. Užívání si je bráno jako samozřejmost, protože přímo koresponduje s mou touhou. Pokud místo potěšení najednou dostanu utrpení, nedostatek potěšení nebo bolest, negativní obsah v mé touze, je přirozené, že se mi to zdá nezasloužené. Koneckonců, čekal jsem přece něco jiného.

Takže člověk si vždy myslí, že levá linie vítězí nad pravou. Musí naplnit tyto dvě linie co nejrychleji, než z něj vytryskne modlitba o „střední linii“, aby Stvořitel uvedl jeho stavy do souladu. Žádá o pomoc, protože nemá zájem být v levé linii, v pocitu nedostatku, jelikož to mu nedovoluje děkovat Stvořiteli. Pouze z toho důvodu žádá o střední linii, upřesňuje písmena své modlitby a usmiřuje pravou a levou linii tak, aby nedostatek v obou liniích sloužil ke stvoření střední linie.

Od tohoto okamžiku člověk začíná stav Ubar (Embryo). „Otec dává svoji bílou, matka červenou a Stvořitel dává duši.“ To je počátek duchovního zrození.

[127778]

Z přípravy na lekce 19.02.2014

Program života, část 1

Jakým směrem postupujeme?

Otázka: Proč žijeme a co je účelem našeho vývoje?

Odpověď: Tak zaprvé, toto nezáleží na nás. Jak je psáno: „Jeden se rodí, žije a umírá ne ze své vlastní vůle.“

Nevíme, co se nám přihodí v dalším okamžiku a to je požehnání. Lidské bytosti se rodí a žijí nikoliv svou vlastní volbou. V každém okamžiku zápasíme o přežití v podmínkách, které nám život předkládá. A to je dobře. Jinak bychom byli úplně zmatení.

Život zasazuje člověka do rámce, který si nevybírá. Nevíme, jaký osud je pro nás připraven, koho dnes potkáme, co se nám stane cestou do práce nebo zpátky domů, co očekávat pro naše děti a příbuzné.

Nemáme žádné poznání toho, co se nám stane – jestliže prožijeme den bez přílišného utrpení, jsme šťastní: „Díky B-u! Tento den to šlo dobře!“

Kdo jsme ve srovnání s vesmírem a jeho nekonečnými hvězdami a planetami? Drobný hmyz plazící se po povrchu Země, jehož život je zasvěcený pouze boji o přežití.

A přesto se ptáme, co je účelem našich životů a staráme se o účel naší existence, možnost určovat budoucnost, řídit osudy našich rodin, lidí, zemí a celého světa. Všechno záleží na naší schopnosti ptát se sebe samých na konečný cíl našeho vývoje. Závisíme na úrovni, z níž si tyto otázky pokládáme a na přesnosti našeho hledání odpovědí na ně.

Je zde všeobecný vývojový program, který operuje ve světě. Pokud se na naše životy podíváme zblízka, uvidíme, že to nejsme my, kdo činí rozhodnutí – jsme uvnitř matrixového programu. Tento program na nás neustále pracuje, dává naší existenci nové parametry a umisťuje nás do různých vnějších a vnitřních podmínek.

Naše poznání sestává z našich niterných zážitků v mysli a srdci, tělesných vjemů a věcí, které vnímáme kolem sebe. A ve výsledku neustále postupujeme a zpracováváme interní a externí data v souladu s programem, o němž nemáme ponětí.

Ten program je v nás instalován v okamžiku narození a pokračuje s naší výchovou. Nejsme těmi, kdo jej určují. Jinými slovy, nemáme v životě žádnou moc činit rozhodnutí. Vidíme, že chlapec a s dívka se „náhodně“ potkají, poté se vezmou a žijí spolu po mnoho let. Proč se to děje? Nejsme schopni zodpovědět ani tuto jednu prostou otázku.

Když se snažíme pochopit naši životní cestu, celkový program přírody, který nás posouvá ke zvláštnímu cíli, když se učíme, k jakému cíli směřujeme, potřebujeme moudrost kabaly. Ze všech pozemských věd je zde pouze jedna, která hovoří o lidském vývoji, jež překračuje materiální hranice i náš vesmír.

Moudrost kabaly hovoří o řídících a ovládajících vektorech, které začínají mimo náš vesmír a mají dopad na náš malý svět, stejně jako na lidi, kteří v něm žijí. Náš pokrok je nevědomý – dochází k němu pod vlivem síly, která nás k němu nutí.

Nicméně výsledkem této evoluce bude to, že lidstvo dosáhne stavu, v němž si lidé budou muset zvolit, jestli chtějí pokračovat svůj vývoj vědomě, dobrovolně, s uvědoměním nebo naopak.

Jednota zvyšuje naši touhu a tak nám umožňuje dosáhnout cíle, který je pro nás přírodou připraven.

Pokračování příště…

[167381]

Z besedy č. 623. O novém životě, 08.09.2015