Přání slouží rozum
Otázka: Kabala hovoří o tom, že lidská mysl má velkou sílu, což potvrzuje řada vědeckých studií. Je známý takový efekt jako placebo, kdy pacienti dostávali tablety, které nemají žádné účinky na zdraví, ale výsledky byly velmi podobné léčbě skutečným lékem. Moderní výrobci robotů umí vyrobit stroj, který zkoumá lidskou mysl a plní úkoly. Co je to mysl a jaký je mechanismus jeho působení?

Odpověď: Materiál stvoření- je přání potěšit se, které se dělí na 4 části podle síly. První tři části přání: neživá, rostlinná a živočišná mají fyzický obraz v tomto světě. Neživá touha se projevuje ve formě kamenů, kovů, zkrátka celé Mendělejevové tabulky. Neživá touha je charakterizována svojí pasivitou. Celá její síla je nasměrovaná na to, aby zůstala ve statickém stavu a neměnila se. Tato touha je velmi malá a chce jenom udržet to, co má. Pak se přání rozvíjí, roste, až ze sebe hmota začíná vydávat radioaktivní látky. Začne se v ní totiž projevovat více náznaků na vnitřní život a dokonce něco vychází i ven. Mezi stupněm neživé hmoty a rostlin jsou korály- „živé“ kameny, ve kterých se projevuje a začíná se v nich rozvíjet pocit životu. Rostlina žije a umírá, mění se v průběhu času, cítí okolní prostředí. Existují dokonce výzkumy, které dokazují, že rostlina cítí, jestli je člověk, který se k ní přibližuje dobrý nebo zlý. Rostlina potřebuje vzduch, potravu, má již více aktivní vztah k životnímu prostředí. Přání pak rozvíjí dále a z rostlinného se promění v živočišné. Existují rostliny dravci, kteří chytají kořist a tím se živí. Živočišný úroveň jsou všichni živočichové včetně lidského těla. Čím větší je touha po potěšení, tím více potřebuje síly mysli na to, aby udržoval svůj život v nejlepším a bezpečném stavu. Jde to velmi dobře vidět pozorováním sebe samotného: jak sedím, ležím, ať dělám cokoliv, stále myslím na to, jak naplnit své živočišné tělo. Těšit se co nejvíc a co nejmíň trpět. A protože moje touha mě nutí usilovat o maximální užitek pro sebe s co nejnižšími náklady, začíná to ve mě rozvíjet sílu mysli. 1. je paměť- abych si zapamatoval kde mi bylo špatně a kde dobře. Musím prakticky realizovat sílu mysli, abych viděl dobré a špatné dopředu, přibližoval se k užitečnému a vzdaloval se nepodstatnému. Začínám aktivně komunikovat s okolím, hledat dobrou společnost a vyhýbat se té špatné. Musím posoudit, co pro mě bylo dobré v minulosti, v přítomnosti a budoucnosti, proto začínám cítit čas ve vztahu k svému naplnění.
Síla mysli se rozvíjí a stará se pouze o naplnění touhy, je povolána se postarat, aby se touha netrápila a měla potěšení. To je zřejmě vidět u zvířat a malých dětí, dospělí  to musí maskovat, protože skrývají svoji skutečnou touhu.

Pokud chci od tebe něco dostat, nezeptám se na to přímo, ale jednám oklikou. Vzhledem k tomu, že má touha po potěšení se dotýká tvé touhy po naplnění, začíná mezi námi hra, aby ten druhý neměl pocit, že ho chci zneužít. Předstírám, že chci naplnit tvé přání, ale ve skutečnosti sám dostávám potěšení.

Síla mé mysli bere v úvahu tvé egoistické přání, které ti samozřejmě neumožňuje pracovat pro mě. Ale já se snažím tě poznat a zahrát to tak, aby jsi nakonec naplnil mou touhu.

Vyžaduji-li to, jsem připraven také udělat něco pro tebe ve formě náhrady. Takto se rozvíjí spojení mezi námi a naše mysl. Je vidět, jak dítě roste a učí se všechny tyto triky. My si to neuvědomujeme, ale právě takto funguje celá lidská mysl.
[#177716]
Z besedy č. 688. o novém životě, 09.02.2016