Jedinou svobodu, kterou máte, je vaše reakce ke Stvořiteli

Všechny myšlenky a touhy, ať už soukromé nebo sociální, jsou k nás sesílány ze shora, od Stvořitele.

Všechny pramení z jediné síly v Přírodě ( viz. článek “Není nikdo jiný kromě Něj”). V tomto případě je nutné, být v neustálém vnitřním dialogu se Stvořitelem, neustále zkoumat, co objevíte ve své mysli a srdci, snažit se porozumět, co se vám Stvořitel snaží říct, jak vás řídí, a co by mělo být vaší reakcí.

Nejprve si člověk musí  uvědomit, že vše je k nám posíláno ze shora s účelem, abychom se vyvíjeli. Proto to člověk musí přijímat s vděčností, protože to bylo speciálně zvoleno, aby to bylo vhodné jeho stavu a aby to zajistilo jeho optimální vývoj pro dosažení Stvořitele.

Poté člověk musí  pocítit žádost. Nakonec, pokud člověk necítí touhu postupovat, pokud cítí, že má důležitější věci, kterým se musí věnovat, a jiné problémy, které musí nejprv vyřešit, takže se o ně rychle postará a pak se vrátí ke Stvořiteli – to je k němu také sesláno ze shora, proto aby rozpoznal, „K čemu to?“

Tím, že se zabývá  kalkulacemi o tom, co je důležitější, člověk zapomíná, že s ním je ze shora hráno, že mu Stvořitel ukazuje, jak lehko se (člověk) od Něj dokáže odpojit. Koneckonců, Stvořitel je odhalen jen mocí (virtue) lidských snah udržet spojení s Ním. Vše, co existuje ve mně a kolem mě, přichází od Něj. On existuje ve mně, řídí vše, co se ve mně a mně děje.

Jediný bod, který  od Sebe (míněno od Stvořitele) nechává svobodným, je moje reakce. Zde může být vyjádřeno mé „Já.“ Tento bod je ve mně a tento bod mě budí a odhaluje se mi, pokud důrazně trvám na uvědomění si, že mi, mým myšlenkám a touhám, Stvořitel ze shora vládne. Tento bod, kde rozpoznávám Jeho vládu ze shora, kde Jej toužím cítit a odpovídat Mu – je bodem pravdy, počátkem lidského „Já.“  

První mezinárodní kabalistický kongres v Turecku!

První kabalistický kongres svého druhu, Euroasijský kongres svede oba kontinenty dohromady pod společným tématem „Sjednocený svět v nové realitě.“

Tento kongres je otevřen absolutně každému, ať už jsou v kabale noví, nebo studují po leta.

Obzvláště zveveme všechny, kteří studují s Bnei Baruchem skrze Bnei Baruch Learning Center či na vlastní pěst skrze www.kab.tv.

Kongres bude obsahovat lekce Michaela Laitmana, kulturní večery, hry pro každého, jídla, písně, tance, a co je nejdůležitější, množství lidí z odlišných etnik a mluvících různými jazyky, setkávajících se zde v tomto společném bodě lidské jednoty! Luxusní hotel též zaručí pohodlný pobyt jak pro dospělé, tak pro děti.

Kongres se odehrává v Kremlin Palace v Antalii v Turecku. Očekáváme mezi 1500-2500 účastníky, takže se ujistěte, že se zaregistrujete co nejdříve, protože místa jsou omezená. Informace a registrace na kabbalahbbprague@gmail.com

Krize smaže válku pohlaví

Dvě otázky, které jsem dostal, o vztazích mezi muži a ženami:

Otázka: Stále je zde nevyřešená otázka týkající se chování (behavior) mezi muži a ženami, jejich konflikty jsou příkladem pro všechny konflikty v jakýchkoliv vztazích: pokud tento konflikt není vyřešen, nemůže zde být řešení pro všechny ostatní vztahy.

V moderním světě se ženy snaží stat se rovnými mužům – ne tím, že dělají stejnou  práce, ale tím, že získají stejné uznaní jako muži, hrající své hloupé globální hry, zatímco ženy nadále udržují celou domácnost, a všichni víme, že bez té nic ve světě nebude fungovat.

Jaké jsou zamýšlené  způsoby chování budoucího systému? A co si pan Laitman myslí  o paní Laitmanové vzhledem k tomuto tématu? Můžeme vidět paní Obamovou, paní Clintonovou, ale nikde nevidíme paní Laitmanovou!

Moje odpověď: Válka mezi pohlavími je smýšlená. Krize ji smaže a přivede všechny zpět k jejich přirozeným rolím. A až zaujmeme naše přirozené role, budeme se v životě cítit spokojeně.

Když jsem studoval s Rabašem, paní Laitmanová zasvětila spoustu své fyzické a emocionální energie, aby se starala o rodinu mého Učitele, a vždycky mi pomáhala na mé cestě. A pokračuje ve své podpoře dodnes!

Avšak “Kol Kvoda Bat Melech Pnima” (velikost ženy leží v její skromnosti – modesty) – nechce se veřejně prosazovat nebo být slavnou. Nemá touhu bavit veřejnost. Má děti a vnoučata je s tím zcela spokojená!

Otázka: V jedné ze svých řečí o mužích a ženách jste řekl: “Pokud chceme mít dobrou, šťastnou a úspěšnou rodinu s hodnými dětmi, napravme svou vnitřnost (internality), která se poté rozšíří i do vnějšku (externality).” Takže dokud se nenapravíme, proč bychom se měli ženit a rodit děti, které budou nešťastné?  

Moje odpověď: Abyste měli co napravovat! Podle tradice se během zásnub a svateb rozbíjí talíř a sklenice, což naráží na to, že svou cestu začínáme rozbití a nenapravení, a že se musíme společně napravit v manželství (Zivug). Manžel a manželka se spojují proto, aby mezi nimi byl odhalen Stvořitel  (Ish Ve Isha Ve Shechina Beynechem). 

Kabalistická definice

Otázka: Co je Zionismus? Co má dočinění s Kabalou a Bnei Baruch?

Moje odpověď: “Kabala je metodou odhalení Stvořitele člověku v tomto světě” (Baal HaSulam, článek “Esence moudrosti Kabaly”). Zionismus je sociální hnutí pro návrat do Zionu ( Israele ). Kabalistická definice je následující: Země Israel se také nazývá “Zion” ze slova Jecia – “východ” ( exit ) v hebrejštině. Jakýkoliv člověk, která opustí limity našeho egoistického světa a vstoupí do Vyššího, Altruistického světa, vstoupí do “Zionu.” Mi Tzion Tize Tora  (Tóra přijde ze Zionu) znamená, že když člověk opustí svůj egoistický stav. Přijde ke Světlu.

Otázka: Během posledních dvou lekcí jste zmínil “Smíšený dav.” (Mixed multitude) Kdo to je?

Moje odpověď: “Smíšený dav” (Erev Rav) jsou protivníci kabaly, kteří brání lidem v návratu z duchovního exilu a objevení Stvořitele. A dokonce I když člověk touží po dávání a lásce, Erev Rav se mu snaží zabránit v postupu jakýmikoliv možnými způsoby. Zastoupili Mojžíšovi cestu, když se snažil odvést lidi z Egypta ( duchovní vyhnanství ) k odhalení Stvořitele. Také mu kladli všechny možné nástrahy během jeho čtyřicetileté cesty pouští.

Dnes také rozšiřují všechny možné druhy pomluv. Nemohou nadále mluvit proti Kabale, protože to už není možné, ale proti lidem, kteří ji rozšiřují, včetně naší organizace. Je psáno, že jsou Irei Hašem Ovdei Paroh – ti, kdo se bojí Stvořitele, ale přejí si zůstat uvnitř svého egoismu.

Gaon z Vilny (Agry) napsal ve Světle Zoharu, 3: 28 “Adam Ve Išto”: “V budoucnosti nám Mojžíš odhalí vše, narozdíl od toho, jak je to teď schováno v Tóře ve formě příběhů, zamýšlených pro Erev Rav, kteří nestudují skrytý význam.”

Kde je hranice mezi tímto světem a duchovním světem?

Otázky, které jsem dostal od žen, o spojování duchovna s tímto světem:

Otázka: Studovala jsem Kabalu se (sdružením) Bnei Baruch dva roky a ve stejný čas jsem získala titul v Ekonomii. Avšak necítím žádnou touhu pokračovat v materiálním životě. Moje rodina si dělá o mé apatii starosti. Je možné vyvážit práci ve financích s duchovním růstem? Jak mám také ovlivnit svou rodinu, která si myslí, že žena musí jednat podle toho, co od ní společnost očekává?   

Moje odpověď: Vaše činy nesmí ubližovat vaší rodině, a každý by měl cítit, že jste součástí rodiny. Můžete studovat kabalu jen pokud je vše ve vašem životě normální a to do té míry, nakolik vám to volný čas dovolí.

Otázka: Moje dcera je tak pohlcena kabalou, že pro ni zbytek světa už nic neznamená. Upřednostňuje kabalu před vším ostatním a nechce dělat nic jiného. Nemá zájem o nástup na univerzitu nebo do práce a tvrdí, že má právo žít svůj život, jak ji napadne a že nemusí sledovat sociální normy. Cítím, jako bychom ztráceli dceru a společnost ztrácela obřana. Bývala velmi úspěšnou studentkou a toto je výsledek. Co mám dělat?

Moje odpověď: Každý, koho se zeptáte, potvrdí, že nabádám lidi, aby si udělali profesi, založili rodinu a tak dále, protože jedinou cestou, jak se člověk může napravit a dosáhnout Vyššího Světla je z „normální“ pozice v tomto světě.

Otázka: Prosím pomožte mi porozumět spojení mezi duchovnem a hmotnou existencí. Na jedné straně je materiální svět světem následků a na druhé straně nemá s duchovním světem nic společného. Kde je hranice, která značí konec duchovna a počátek hmnotné existence, která není s duchovnem nijak spojena?

Moje odpověď: Hranice leží v rozdílu (gap – trhlině) mezi dvěma světy, protože jsou oba pociťovány uvnitř člověka. Jeden je cítěn se záměrem „pro mě samotného“ a druhý – se záměrem „pro Stvořitele.“

Byli jsme jako ve spánku

 Otázka:  Jestli si já sám v sobě musím představit Stvořitele,  tak jak  poznám, jestli je skutečný nebo  je jen v mé představivosti? Může to být pouze v mé fantazií,  může to být spánek? 

Odpověď: A  jak si teď ověříš, že celý tento život není spánek? Je možné, že spíš i nyní a  jen si ti zdá, že  mi pokládáš tuto otázku? Vždyť vše je relativní. 

Pokud  jsme pouze v jedné částí reality, v jedné její egoistické části, a to části  dostávat, –  nejsme schopni určit, jestli je toto spánek nebo skutečnost. Nemáme s čím  náš stav porovnat – jsme ponoření do vlastní sobeckosti a rozlišujeme pouze jedno: co je pro nás nejvýhodnější. Proto nejsme schopní  si představit stav, který je opačný  sobeckosti a to, když  se místo sobeckosti dostaneme do stavu  odevzdání.

 

Jestli člověk cítí obě tyto formy:  zisk i dávání, teprve pak může postavit  proti sobě jedno s druhým, jako dvě různé měření. Jenom ten,  kdo se současně nachází  ve stavu získání a nad ním buduje stav odevzdání  – může určit svou pozici. 

 

Není možné oddělit spánek od reality, pravdu od lží a to do té doby, dokud  nepocítíš druhou sílu, než je tvá přírodní sobeckost – sílu Stvořitele. Nejde to, pokud se nacházíš  zavřený uvnitř sebe.

 

Kabalisté píší, že celá její antecedence byla jako ve spánku. Tak se cítí  člověk, který vychází z této reality  v duchovní svět, „hainu ke holmim“ –  řečeno v žalmu velkého kabalisty – krále Davida. Co to znamená dostat se z této reality? To znamená mít ještě jednu vlastnost – odevzdávat se. A pak tento člověk vidí, že realita kterou cítil ve vlastnosti dostávat,  byla  jako spánek.

Rytmus hudby hýbe světem

Otázky, které jsem dostal, o hudbě, falešných duchovních učeních a eutanázii:

Otázka: Co je důležitější v hudební skladbě, moudrost nebo duchovno?

Moje odpověď: Duchovno.

Otázka: Je poslouchání hudby ztrátou času?

Moje odpověď: Ne pokud vám pomáhá soustředit svůj záměr na cíl.

Otázka: Kdysi jsem slyšel výraz: Rytmus hudby hýbe světem! ( The rhythm of music makes Earth go round! )

Moje odpověď: To je poetické a romantické…

Otázka: Podle (zákona) Přírody, jaké procento lidstva vědomě pocítí otázku o smyslu života tak silně, že budou schopni studovat kabalu?

Moje odpověď: Není zde žádné specifické procento – bude to kdokoliv s bodem v srdci.

Otázka: Co si myslíte o falešných učeních, která nevědomky používají prvky učení, které fungovaly v minulosti?

Moje odpověď: Nic.

Otázka: Ptám se, protože jsou to tyto druhy učení, které vedou na “duchovním trhu.”  Jaká je jejich úloha?

Moje odpověď: Abychom se poučili z chyb.

Otázka: Jak nahlížíte na eutanázii?

Moje odpověď: Problematicky.

Pravda může být poznána pouze zevnitř

Dvě otázky, které jsem dostal o tom, jak si být jist, že člověk následuje správnou cestu :

Otázka: Chci najít Pravdu s velkým P, ale vše vypadá jako lži. Jak mohu dokázat sobě a ostatním, že Kabala je pravdivá? Nestačí říct, že všechno je zlé, a pouze “naše Tóra” je pravdou.

Moje odpověď: Vývoj a růst vždy přicházejí s pocitem chyby a její nápravy, stejně jako ve vyhledávacím systému, namířeném na určitý cíl. Pocity nejistoty, pocity že všechno je falešné a lživé, jsou všechny nezbytné a měl byste být vděčný, že je cítíte.

Pouze zvířata nedělají chyby, protože jsou ovládána přírodou, zatímco člověk se musí vyvíjet vlastními rozhodnutími. Navíc nesmíme potlačovat tyto vlastnosti v ostatních:  naopak bychom měli je povzbuzovat, I kdyby nás tito lidé měli nakonec opustit. Nechte je najít si a ověřit si vlastní cestu. Jinak se nestanou lidmi, ale zůstanou “zvířaty,” jelikož je psáno: “Všichni jsou jako zvířata” – všichni, kromě těch, kdo přitahují Světlo růstu a nápravy.

Otázka: Je mnoho skupin a škol, které studují kabalu. Podle vašeho názoru je každá skupina, která studuje autentické zdroje vhodná ke společnému studiu kabaly?

Moje odpověď: Jen vy můžete říct, jaká skupina a způsob studia jsou pro vás nejlepší. Někteří lidé si ještě potřebují projít různými druhy mysticismu, náboženství a kabaly jako (teoretických) znalostí ( Baal HaSulam to popisuje, když píše o  “Kabalistech Jeruzaléma”). Poté co toto všechno vyzkouší ( možná v dalším životním cyklu ), dospějí ke studiu autentické kabaly, což je přijímání Světla s cílem napravit vlastní egoismus. Vskutku to je jediný důvod pro existenci kabaly v tomto světě, jediný důvod proč Tóra (Kabala) byla dána. Stvořitel řekl: ”Stvořil jsem egoismus a stvořil jsem Tóru pro jeho nápravu,” nebo jinými slovy: s cílem, aby lidstvo dosáhlo kvality “Lásky ke svým bližním” – základního zákona celé Tóry a celého světa.

Proč je mi špatně, i když všechno mám?!

Otázka: Co musí člověk dělat, aby se zachránil v tomto světě? Pokud jsi do dneška myslel pouze na sebe, tak v nově se otevírajícím světě se budeš muset spojit s ostatními. Stačí to, aby jediným záměrem člověka byla jeho vlastní záchrana?

 

Odpověď: Bohatě. Člověk obvykle začíná otázkou: „V čem je smysl mé existence?„. Ale když se zabývá touto otázkou, je důležité vědět, co má vlastně na mysli. Možná je mu zle v materiální rovině: propustili ho z práce a jiné problémy, nemoci, popotahování. Nebo je mu zle z toho, že cítí prázdnotu, i když je materiálně zabezpečen, stejně mu nic nedodává potěšení ze života, všechno je nesmyslné a prázdné.

Lidé, kterým je špatně v materiálním životě, patří k té částí lidstva, nacházející se v dolní částí pyramidy vývoje. Potřebují vědět, jak naplnit svůj materiální svět.

Ale jsou lidé, kterým není špatně z absence materiálního naplnění. I když jsou materiálně zabezpečení, stejně přitom cítí, jako by nic neměli. Důvod je v tom, že u nich vzniká nové, nemateriální přání. V člověku se najednou probudí tak zvaný bod v srdci,  kvalitativně nové přání. O takovém přání se v kabale říká: jestli cítíš, že v tomto světě už nedokážeš být šťastný, pak otevři vyšší svět a přesvědč se, jak je nádherný… Potom už nezbývá volby.

 

Rozpor mezi náboženstvím a kabalou: Činy versus Záměry

holdOtázka, kterou jsem dostal: Podle Rabaše jsou vyvolení lidé ti, kteří se dokáží přesunout z vnějšího k vnitřnímu, a s pomocí lidských činů se změní I lidské srdce. Zároveň nám ale připomínáte, že vnější přikázání nejsou o nic víc, než vnější znaky, které nemají žádné spojení s nápravou duše. 

 Moje odpověď: Když Rabash mluví o “vnějším dodržování”, nemyslí fyzické vykonávání činů, ale záměr “pro sebe samotného.” Vnitřní dodržování značí záměr “pro Stvořitele.”

Co se týče fyzických činů, Stvořitel řekl: “Nezajímá mě, jak zabíjíte dobytek, přikázání byla dána pro lidskou nápravu.” Jinými slovy, veškerý vztah mezi přikázáními a činy leží v záměrech člověka a ne v činech samotných. Kdyby si byl člověk vědom toho, že jeho činy nemají význam, byl by kabale nesmírně vděčný za to, že mu dává správné vedení.

Celý protiklad mezi náboženstvími a kabalou leží v jejich hodnocení významu činů a záměrů: Co je důležitější, činy nebo záměry? Kabala ve skutečnosti nepopírá důležitost činů ( tradic ) ve formování a řízení společenských hranic. Ale náboženství musí také přijmout, co je psáno, že činy bez záměrů jsou mrtvé a nenapravují člověka. Záměry mohou být změněny pouze studiem kabaly.   

Člověk musí začít tím, že připustí, že není dokonalý – v tom leží kámen úrazu! Je to proto, že prvořadý úkol náboženství je dát člověku pocit hrdosti a dokonalosti za dodržování ustanovení. Myslí si, že když tak činí, slouží Stvořiteli a celý svět a všichni ( v něm ) jsou mu zavázáni.

Kabala na druhé straně člověku ukazuje zrovna to, jak je ve skutečnosti falešný a nedokonalý. Vidí to ve Světle Stvořitele, které na něj sestupuje během studia. A člověk se cítí nešťasten s výsledky svého studia, ale pokud je schopen pozvednout se nad tento pocit a postavit pravdu nad trápení, postupuje. A pokud není schopen tak učinit, schází z cesty.

Článek 66 “Předmluvy ke Knize Zohar” mluví o nezbytnosti klást větší důraz na záměry než na fyzické dodržování. Celý rozpor mezi kabalou a náboženstvími leží v jejich přesvědčení o tom, co je důležitější.