Odevzdávání příkladem

Otázka, kterou jsem dostal: Jak se nižší anuluje před Vrchním?

Moje odpověď: Zpočátku mi další duchovní stupeň připadá jako temnota, zatímco je to ve skutečnosti vyšší úroveň odevzdání. Jelikož nejsem schopen to vztáhnout k té úrovni, způsobuje to tedy uvnitř mě pocit temnoty, prázdnoty a deprese. 

jsem schopen anulovat svůj egoismus (sebe) pouze s pomocí vyššího stupně. Abych to udělal, musím se obrátit ke skupině a obdržet od ní velikost cíle vztahujícího se ke spojení s Vrchní Úrovní v odevzdání. Pak jsem připraven prosit Vyšší Úroveň, žádajíce ji, aby mi dala velikost cíle, takže se pro mě důležitost cíle stane vyšší než přijímání. Touto cestou se připravuji k souhlasu s Vrchní Úrovní a anuluji se před Ním.

Následkem mé prosby se mi Vrchní Úroveň otevírá a ukazuje mi velikost odevzdání do takové míry, do jaké jsem připraven odevzdávat – stávám se Mu rovným a pozvedám se do Jeho úrovně. Splývám s Vrchní Úrovní, získávajíce od něj nové porozumění. Pak se přesunuji do druhého stádia a začínám jednat nezávisle.

Toto je obecně přijímanou metodou vzdělávání, kdy mi starší student dává příklad, bere mě za ruku a předkresluje mi obraz – a poté obraz kreslím sám.

Duše je nestárnoucí

Dvě otázky, které jsem dostal, a které se vztahují k věku duše:

Otázka: Proč mívají nevinné děti rakovinu, AIDS nebo jiné nevyléčitelné nemoci? Není to od Stvořitele nespravedlnost?

Moje odpověď: Ve všech jsou stejné duše; duše nemají věk.

Otázka: Jaký smysl má to, že dítě zemře nebo má těžkou nemoc? Získává z toho duše zkušenost a je v tom nějaký význam?

Moje odpověď: Duše nemá věk. Všechny duše byly v rozbití jediné duše zrozeny společně. Proto mají rozdílný věk pouze těla a dítěti není dávána přednost před starcem.

Tango se Stvořitelem

Otázka: Co dělat, jestli cítíš, že jsi absolutně ve všem řízený zhora?

Odpověď: To je pozoruhodné pokud člověk cítí, že je na100% podřízen! Proč jsi myslíte, že je třeba s tím něco dělat?

Je velmi dobré, jestliže cítím, že mne Stvořitel vede, že se nacházím spolu s ním, v každém svém hnutí, „duší i tělem“. (Tělo – to je moje přání a duše – je to, čím Jeho pokyny přijímám).

Cítím Jeho přání – okamžitě měním svoje přání – a pociťuji, jak se s ním spojuji, opakuji po Něm všichni Jeho kroky.

Pohybujeme se společně, až do úplné nápravy, když už nebude možné odlišit Jeho přání od mých, kdo z nás je první a kdo je druhý. Pohybuji si těsně za Ním bez jakéhokoliv zdržení.

Takový stav se jmenuje Gmar Tikun (konec nápravy), když nejsou rozdíly mezi mnou a Jim!

Mezi námi se rodí Stvořitel

Musíme dosáhnout takového spojení v kabalistické skupině , aby se stalo „Stvořitelem“.

Stvořitel je míra spojení mezi námi, kdy vnímáme jiného, jako sebe samého.

Musím se po celou dobu kontrolovat,  jestli se přibližujeme k takovému spojení nebo ne?  Přibližuji se ke Stvořiteli?

Mezi námi se rodí Stvořitel. V našich vztazích, v napětí, v úsilí, ve snaze ke spojení mezi námi, odhalujeme to, čemu se říká Stvořitel.

Představte si, že ve spojení mezi sebou přitahujeme něco takového, čemu se říká „Přijď a spatři!“ (Bore = Bo – přijď, re – spatří = Stvořitel).

Vytvořili jsme společné kli s deseti sefirot odevzdání. A toto kli odhalujeme spolu s naplněním, jedině když usilujeme o správný model spojení mezi námi, nebloudíme ve fantaziích o sobě a Stvořiteli, ale víme přesně, co musíme odhalit.

Držení se cesty tří až pěti let

Přicházíme do tohoto světa a do vnímání této reality, abychom se odsud pozvedli do pravé reality Vrchního Světa. Celá naše mise v životě je přijít z našeho nevědomého stavu k vědomí, abychom prožili tuto pravou realitu.

Nejprve musíme projít dlouhou cestou vývoje skrze stupně nehybné, vegetativní a pohyblivé úrovně, dokud se v nás nevynoří bod v srdci – touha vstoupit do pravé reality. Když konečně zjistíme, co náš pravý stav znamená (odevzdání, kořen duše a Stvořitel), pochopíme, že se musíme naladit na nějaký systém, který nám toho pomůže dosáhnout.

Dosud jsme pro to neměli předpoklady, myšleno požadovanou sílu, myšlenky a porozumění. Kde je ten adaptér, zprostředkovatelský stupeň mezi námi a odevzdáním? Skrze jaké prostředky bychom měli postupovat?

Je řečeno, že jsou tři prostředky, jimiž postupujeme: učitel, skupina a knihy. Avšak potřebujeme ztratit naději do takového body, kdy pochopíme, že to jsou jediné prostředky, a tak je začneme používat.

Tehdy začíná běžet přípravné období „tří až pěti let“ (viz. Uvedení do Talmud Eser Sefirot, str. 23). Musíme se kontrolovat každý moment, zda jsme opravdu v tomto období „tří až pěti let“ a pokud ne, musíme hledat změny, které nás přivedou k odevzdání.

Nakonec, pokud jsme obdrželi probuzení a Stvořitel nám dal tuto touhu, musíme se ujistit, že vykonáme svou duchovní misi. Pokud takové probuzení naopak obdržíme a nehledíme si jej, odmítajíce Stvořitelovo pozvání k Němu přijít, bude to největší hanba, kterou si vůbec můžeme představit.

Proto musíme vyvinout tolik úsilí, kolik je možné, abychom pro sebe postavili hranice a umístili všude stráže, které nám nedovolí utéct během těžké chvilky. Musí na nás být dáváno pozor, když jsme ve stavu, během něhož nad sebou nemáme kontrolu a prožíváme těžké myšlenky a různé kalkulace, které nás nutí zapomenout na duchovní cestu a cíl.

Musíme pro sebe všechny tyto koncepty určit správně a v celé jejich hloubce. Co je odevzdání, co jsou podmínky a prostředky pro jeho dosažení, a odpovědí na jakou touhu přijde Světlo nápravy? Musíme si jasně uvědomovat každý procházející stav, abychom si uvědomili, zda jsme na cestě „tří až pěti let“ nebo zda jsme se od ní odchýlili.

(Z Přípravy ke Každodenní lekci – 16.11.09)

Stvořitel nepotřebuje slova

Není žádný rozdíl v jakém jazyce se věda kabaly zkoumá a pro spojení Stvořitele se stvořením nenívůbec zapotřebí rozumět hebrejsky.

Vždyť ve všech čtyřech jazycích, které věda kabala používá (Tanach, Halacha, Hagada a Kabala) – nejde o podobu písmen, slov nebo výrazů v hebrejštině.

Jazykem se nazývá spojení stvoření se Stvořitelem – přání se světlem. Vnějším vyjádřením může být bučení krávy, úsměv kojence a dokonce i bez vnějších projevů.

Jak mé srdce reaguje na Stvořitele a jak s ním mluví? Nepotřebujeme něco psát nebo vyslovovat. Jazykem se nazývají moje přání v podobě Stvořitele.

V duchovnu nejsou tvary, zvuky, písmena, vůně, pohyby. Jazyk spojení se Stvořitelem je to, kolik mám v sobě stejných vlastností jako ON.

Není tu spojení s  žádnou řečí člověka v tomto světě.

Stvořitel k nám mluví jazykem pocitů

Otázka, kterou jsem dostal: Stvořitel k nám mluví skrze naše vlastní pocity. Co nám můžete o tomto jazyce říct?

Moje Odpověď: Člověk musí poznat sám sebe.  Musí po vnějších silách požadovat, aby mu pomohly se analyzovat, jít do sebe tak hluboko, jak je jen možné, a najít, proč je takový, jaký je, a kdo hluboko uvnitř doopravdy je. A tam, na tom nejhlubším bodě uvnitř, nachází jeden Stvořitele, svůj vlastní kořen.

Představujeme si obrovský svět a Stvořitele vně nás. Myslíme si, že jsou vně nás všechny druhy věcí. Avšak vše to existuje jen aby nám to ulehčilo začít zkoumat chápat samy sebe.

Šíření kabalistického vzdělání z úst do úst

Otázka, kterou jsem dostal: Říkáte, ze vzdělání kabaly je po stovky let prenášeno metodou „z úst do úst.“ Co to znamená?
Odpověď: „Z úst do úst“ znamená, že je tato spiritualni záležitost skrze Masach (Clonu) od učitele k žákovi predávána až do chvile, kdy se oba budou nacházet v tom samém bodě sprituálního stupně. Je mezi nimi stejné pouto, jako mezi dospělým a dítětem na tomhle světě. Dospělý se musí vžít do situace dítěte, aby ho mohl ucit, a zároveň aby to to dítě od dospělého pochopilo. Učení je tak možné, protože se oba nacházejí na stejném stupni a úrovni vnímání světa. 

To samé se děje i ve spirituálním světě. My muzeme navázat spojení s učitelem, protože se toto spojeni nachází na stejně nízké úrovni, na které se nachází začínající student.Tak se toto spojení nazývá „z úst do úst,“ což znamená: že zkrze společný Masach (Clonu) dochází ke spojení mezi Parzuf tohoto vyššího stupne a Parzuf nižšího.
Tato clona se nachází na úrovni Pe (ústa), a proto je to celé označováno jako spojení „Pe el Pe” z úst do úst.

Udělej ze mne Stvořitele!

Otázka: Čím je zvláštní 4. stádium přímého světla (behina dalet), proč se vlastně jmenuje stvoření?
Odpověď: Ona dostává všechno světlo, které bylo v prvním stádiu, ale kromě toho je v ní jeden důležitý doplněk, nechce dostat jen světlo, ale také status Stvořitele – stát se stejná jako On, čili kochat se nejen světlem, ale také pozicí dávajícího!

Existuje podobenství o boháči, který ve městě potkal chudáka,  kamaráda ze svého dětství. Pozval jej do svého domu, oblékl jej do nejlepších šatů, živil ho a chtěl ho u sebe nechat navždy a dávat mu všechno, co si bude přát.

Jednoho dne ale zjistil, že je jeho kamarád smutný. Ten na otázku domácího: „Co chceš, abych pro tebe ještě udělal?“, odpověděl: „Být jako ty, abych necítil, že všechno dostávám“. Ale tohle mu on dát nemůže, i kdyby dal chudému příteli všechno.

V takovém stavu absence nezávislosti 4. stádium přestalo přijímat světlo (zkrátka udělalo cimcum alef C“A), zbavilo se spojení se Stvořitelem a stalo se samostatným. A náš další vývoj se věnuje tomu, jak se stát Stvořiteli podobnými.

Co je clona?

Otázka, kterou jsem dostal: Co je clona? Z čeho se skládá a jak ji mohu rozpoznat?

Moje odpověď: Clona je síla, která vám umožňuje přemýšlet o ostatních místo přemýšlení o sobě. Je to když získáte odlišný způsob myšlení, cítění a dělání rozhodnutí. Když se to stane, je to jako byste byli znovu zrozeni!

To se nazývá zázrak – „Zázrak východu z Egypta.“ Je to když vyjdete ze své egoistické touhy a náhle se začnete starat o ostatní. Všechny vaše myšlenky začnou pracovat tímto způsobem.

Právě teď se to zdá jako děsivá změna. Kdo by to chtěl? A dokonce i když o tom mluvíme, uvnitř se toho velmi bojíme.

Avšak Vrchní Světlo na nás vykoná tuto změnu. Nevím, jak to udělá. Stane se to jednoduše stejným způsobem, jako nás stvořilo. Tato změna v člověku se nazývá zázrak. Světlo, které naši touhu vytvořilo, na ní také může provést tento „upgrade.“