Duchovno je radost

Pokud člověk není plný radosti, pak není v duchovním stavu. Pokud chcete v duchovnu pokračovat do dalšího stavu, musíte dokončit svůj současný stav.  To znamená, že musíte dosáhnout radosti v přítomnosti a souhlasit s ní, jako byste ji pečetili. Pak vystoupíte na další, vyšší úroveň.

Pokud nedosáhnete radosti v současném stavu, nikdy jej nedokončíte, a můžete dokonce i klesnout níže. Dokonce i když jste se už začali probouzet a cítit duchovní stav, pokud v něm nedosáhnete pocitu radosti, budete vrženi nazpátek dolů do místa, kde jste necítili žádné duchovno.

Znakem, že jste dokončili svůj současný stav je pocit prázdnoty ve vašich egoistických touhách a pocit, že chcete být nad nimi, ve stavu většího věnování. A pokud jste radostní, znamená to, že již toužíte po věnování – po další úrovni. Jste připraveni přijmout další touhu.

Nezáleží na tom, co se vám na cestě nápravy děje – vzestupu či sestupy. Vždy byste měli být šťastní, jako malé dítě, které se něco snaží udělat nehledě na to, zda v tom uspěje nebo ne. Nejdůležitější věc je úsilí, které vyvíjí. To je to, co mu umožňuje růst.

Granátové je symbol tužeb duše

Otázka, kterou jsem dostal: Na lekci jste řekl, že se duše člověka skládá z 613 egoistických tužeb, a že je člověk musí napravit na věnování tím, že během kabalistických studií přitahuje Světlo, přicházejíce tak k vlastnosti „milování bližního svého jako sebe sama.“

Tato náprava 613 tužeb se nazývá dodržování 613 přikázání. Také jste řekl, že je duše jako granátové jablko, které se skládá z 613 semen stejným způsobem, jako se duše skládá z 613  tužeb. Ale kdo to ověřil?

Moje odpověď: Popsal jste to správně.  O granátovém jablku byl napsán jeden článek,  který obšírně popisuje projekt, ve kterém vzali badatelé určité množství jablek z různých zemí a spočítali jejich semínka. Každé granátové jablko mělo různý počet semen – některé míň než 613 a jiné více, ale průměrný počet byl 613.

Proč v Soudný žádáme o odpuštění?

Otázka, kterou jsem dostal: Koho bychom měli žádat o prominutí na den Jom Kipur, když se vě vědě kabaly učíme, že vně mě není nikdo?

Moje odpověď: Ze všeho nejdřív bychom měli žádat o odpuštění naše přátele. Pokud člověk nemá odpuštění od každého, pak nebude mít nic, s čím by se obrátil na Stvořitele. Ale co je v duchovnu odpuštění?

Odpuštění je odhalení mého současného stavu, který mohu napravit, v kontrastu k touhám, o nichž bych si ani nemohl představit, že bych se s nimi mohl vyrovnat a žádat jejich nápravu. Musím své touhy rozlišovat postupně a postupovat krok za krokem.

Odpuštění (Slihot) a Jom Kippur (Den Usmíření) znamená odhalení našich rozbitých nádob (Kli) či duše. Pozorujeme ji a srovnáváme ji se stavem úplné nápravy – Purim. Proto nazýváme opačný, nenapravený stav, který odhalujeme Ki-Purim – Jako Purim).

Jom Kipur tedy symbolizuje dobu, kdy člověk opravdu žádá, aby mu byly prominuty všechny jeho „hříchy.“ Ale nechce to, protože je to někde napsáno, ale místo toho chce odhalit, jak opačný je ke konečnému stavu, který si je schopen představit. To je stav jednoty všech duší kvůli rovnocennosti se Stvořitelem, silou a touhou milovat a věnovat

Na Rabašovu paměť

(23.09.09) Dnes je den upamatování se na mého Učitele, rava Barucha Šaloma Leviho Ašlaga – Rabaše. Všichni jsme živeni tím, co jsme od něj dostali. Byl jediným člověkem, který porozuměl Baal HaSulamovi, který pokračoval jeho cestou, a kdo několika dalším studentům předal metodu.  Fakt, že jsme schopni postupovat za použití Rabašovi metody, vidět, slyšet, a chápat co napsal je možné jen díky Rabašovi.

Rabaš každý týden psával článek a těchto článků máme přes 400. V nich poskytuje vysvětlení celé vědy kabaly, včetně všeho, co se vztahuje k vnitřní práci člověka.  Skrze tyto články nám dal možnost vstoupit do vnímání duchovního světa. Vysvětlil celou metodu systematicky, jednoduše a přístupně, formou, se kterou se lidé mohou snadno ztotožnit.

Důvodem, proč často cituje Tóru, Talmud a jiné kabalistické zdroje je, aby nás spojil s originálními zdroji a pomohl nám pochopit, jak jejich autoři (kabalisté) přemýšleli. Takto nám sdělovali své pocity.

Není pochyb, že kdyby nebylo Rabašových knih, nebyli bychom schopni se spojit se spisy Baal HaSulama. Bez Rabašových vysvětlení by pro nás bylo nemožné „otevřít“ Baal HaSulamovy knihy.

Jsem vděčný Vrchní Síle, že mi seslala tak velkého Učitele, skrze nějž jsem přijal kabalu.  Jeho životní prací byl duchovní průlom do nové úrovně a odhalení kabalistické metody.

Baal HaSulam tuto metodu ve svých článcích také uvedl, ale ty zůstaly skryty. Rabaš vzal materiály svého otce a přepsal je ve formě, které mohl svět porozumět. Také je ústně předal svým studentům.

Rabaš byl prvním kabalistou v celé historii kabaly, který začal otevřeně přijímat studenty. Po roce studia s Rabašem jsem dal několik lekcí v Bergově centru. Lekce nebyly pro běžné publikum, ale pro instruktory. Po těchto lekcích opustili všichni instruktoři Bergovo centrum, protože pochopili, že to co dělali, nebyla vůbec kabala, ale místo toho jen byznys.

Přivedl jsem je spolu s celou skupinou mladých, laických lidí ke studiu s Rabašem. Celkem to bylo kolem čtyřiceti lidí. Rabašovi bylo v té době 77 let a celý svůj život ztrávil životem v Bnei Brak – židovské ortodoxní komunitě s přebytkem zákazů a omezení. Ale navzdory všemu se nebál všechny tyto nové, laické mladíky přijmout za své studenty!

Tito lidé se neplánovali vrátit k náboženství; přišli za ním, aby studovali exkluzivně kabalu. Takto začal mladé laicky z Tel Avivu učit kabalu! To byla revoluce, kterou udělal, a ta nasměrovala svět vstříc nápravě. Byl to úplně nový fenomén, takový, jaká historie kabaly nikdy neviděla. Byl to začátek šíření kabalistické vědy ve velkém měřítku, jelikož těchto čtyřicet studentů pokračovalo v jeho cestě.

Rabaš byl velkým revolucionářem. Vlastnil ohromnou vnitřní sílu, která mu to umožňovala navzdory jeho chasidské komunitě a jeho příbuzným.

Vše, co mám, jsem přijal od něj. Naše skupina, Bnei Baruch (Synové Barucha) je po něm pojmenována. A věřím, že si opravdu zasloužíme stát se jeho duchovními dědici.

Ať je v nás jeho paměť požehnána!

Pokud je jí dána možnost, naše egoistická touha se stane zlodějem

Není lehké pochopit, že je zde metoda, jak být naplněn věnováním místo přijímáním. Zdá se to nelogické a společnost to také nepodporuje.

Avšak vše to tak bylo záměrně uspořádáno, aby nám tato možnost být naplněn věnováním, dosáhnout nekonečného naplnění a cítění věčného života, zůstala skryta. Jinak by se naše egoistická touha hnala přímo, aby se těšila z věnování. (Koneckonců nejdůležitější věc je pro ni přijímat potěšení). Je jako zloděj, který běží v čele davu a křičí, „Chytněte zloděje!“

(Z denní lekce kabaly z Šamati #13)

Naučit se rozumět Stvořiteli je klíčem ke štěstí

Vše, co bylo stvořeno a vše co se děje, je pro nás nezbytné, abychom poznali Stvořitele. Pokud na to člověk nezapomene, pak se soustředí na to porozumění, jak s ním Stvořitel komunikuje skrz vše co se děje uvnitř a vně něj. To je podobné tomu, jak se dítě učí komunikovat se svou matkou. Všimli jste si někdy, jak intenzivně se na ni dívá, snaže se porozumět, co mu říká, snaže se naučit její jazyk? Právě skrz současnou krizi nám byla dána možnost objevit, co se nám všem Stvořitel jasně snaží říct.

V minulosti touto cestou komunikoval pouze s vybranými jednotlivci. Ale dnes musí Stvořitelovy činy začít brát na zřetel celé lidstvo. To je to, co postrádáme.

Kdyby tomu svět porozuměl, unikli bychom všem nepříjemným událostem, které se dnes dějí, právě tak jako těm, které na nás jěště čekají. To protože místo boje s větrnými mlýny, bychom komunikovali s příčinou toho všeho – se Stvořitelem.

Čím rychleji rozpoznáme Stvořitelovu komunikaci s námi skrz věci, které se dějí, tím rychleji Mu porozumíme. Pak objevíme, co to je, co musíme napravit a změnit – a svět bude naplněn Světlem.

Dárek je ceňen pouze natolik, nakolik si přijímající cení dávajícího

Zpravodajství (ze Science News Magazine): Lidé se mýlí, když si myslí, že čím víc utratí za dárky, tím víc budou dárky oceňovány…příjemci dávali přednost dárkům, které opravdu potřebovali nebo které měli speciální osobní význam, nezáleže na ceně…Je to vskutku vnímaná myšlenka, která se počítá…

Můj komentář: Můžeme od světa přijmout jen tolik, kolik může přijmout zvíře: jen tolik, kolik je nezbytné pro existence našeho těla. V tomto ohledu jsme úplně stejní jako zvířata.

Veškerý nadbytek, který  “přijímáme” je pouze k naší škodě. Je zde moudré  rčení, “Trochu nezdravého jídla je lepší než příliš zdravého jídla.” Nadbytek v nás vytváří prázdnotu, přináší depresi a nekonečné stíhání iluzorního naplnění.

Tak jak Stvořitel uskuteční  Svůj plán “blažit stvoření absolutní a věčnou rozkoší”? Toho není dosaženo zvýšením kvantity naplnění, ale jeho kvality. Jsme neschopni přijmout víc, než je nezbytné pro existence našich zvířecích těl. Avšak když si uvědomíme velikost Stvořitele, který nám dává, nekonečně to zvýší naše vnímání toho, co od Něj přijímáme, protože On je nekonečný. Takto dosáhneme vjemu věčného a perfektního života. A tedy cíl našeho vývoje leží v dosažení, “Ochutnej a viz, jak dobrý Stvořitel je.”

Žijte svůj život jako obvykle, a studujte Kabalu

Otázky, které jsem dostal, o fyzických předpisech (dodržováních – physical observance) a Kabale:

Otázka: Studuji přes Internet a jsem světský člověk, ale nemám jasno v tom, co dělat s přikázáními ( jako je Kashrut, Tefillin, Tzitzit, Kippah, motlitby a tak dále). Dokonce I poté, co jsem si poslechl vaši lekci o náboženství, není mi stále jasno toto: je cesta osobní nápravy dostatečná nebo musím dodatkem dodržovat přikázání?

Moje odpověď: Kabala doporučuje každému člověku zůstat takovým, jaký je. Člověka může  napravit pouze Vyšší Světlo, proto člověk nemusí dělat nic jiného, než studovat (což zahrnuje skupinu, Maaser, knihy, rozšiřování a pro muže je vhodnější, aby byl ženat). Všechny nápravy uvnitř vás budou provedeny Vyšším Světlem (Ohr Makif).

Otázka: Měl by člověk dodržovat přikázání nebo jen studovat? A jak se lidé dostanou k bodu, kdy kompletně vynulují svůj egoismus a dosáhnou lásky?

Moje odpověď: Žijte stejně, jako jste žil předtím, a studujte kabalu. Světlo vás bude navádět, jak byste se měl změnit.

Otázka: Měla by vdaná žena, která studuje kabalu, dodržovat hmotné přikázání? Jestli ano, pak jaká přikázání by měla dodržovat? A co je duchovním kořenem rituální čistoty rodiny?

Moje odpověď: Účelem všech hmotných přikázání je udržovat hranice lidské existence, ale ne náprava lidské duše. My v Bnei Baruch je dodržujeme jako kulturní dědictví nebo tradici. Kabala nikoho nezavazuje provádět žádné fyzické činy.

Otázka: Nejsou přikázání, které nám byla nařízena, radou, jak postavit pravé nádoby, vhodné pro náš duchovní kořen? Pak, poté co získáme zkušenost ve výstavbě vhodného záměru, přiblížíme se k stvoření nádoby na Světlo, která mu padne?

Moje odpověď: Jistě, mate pravdu. Všech 613 přikázání jsou nápravy 613 touh duše 613 Světly, které svítí a napravují je během studia Kabaly.

Otázka: Pokud se někdo nachází v okolnostech bytí v komunitě, kde je vnější dodržování Micvot a Halacha normou, není pak od člověka požadováno, aby žil v souladu s tímto sociálním dekorem? Člověk může zůstat vnitřně “světský,” nebo si neustále klást otázky o oprávněnosti svých záměrů a toužit po tom znát (ne věřit v) Ribono Šel Olam (Stvořitele), správně?  Můžeme být vnitřně připojení ke Světovému Kli, studovat s Ari Online, být částí skupiny, a přesto navenek kráčet v hávu Ortodoxie?

Moje odpověď: Samozřejmě, a to je to, co od vás Tóra žádá: zatímco následujete vnější rituály, přidat k nim vnitřní, pravé předpisy (dodržování – observance). Nebo jinými slovi, přidat pravou Tóru k jednoduché Tóře. Kabala je brána jako Torat Emet – pravá Tóra, nebo také jako Pnimiut HaTorah – vnitřní Tóra.

Co dělat, když jste “altruista”

Otázka, kterou jsem dostal: Jako člověk, který se potýká s tím, že je egoistickým altruistou, chtěl bych vědět, jakou radu nám můžete dát, když se unavíte až k bodu, kdy nejste k ničemu. Moje matka říkávala, “Pokud se nebudeš starat o sebe, nemůžeš se starat o nikoho jiného.” Jěště jsem nebyl schopen rozlišit nějakou “magickou čáru,” která mi řekne, abych se přestal starat o ostatní a staral se sám o sebe.

Moje odpověď: Nebudete schopen se změnit bez Vyššího Světla, ale bude vždy užívat vašeho egoismu jinými cestami, které se jeví altruistické, ale ve skutečnosti jsou vespod egoistické. Pouze Vyšší Světlo, které stvořilo egoismus jej může napravit. Vyšší Světlo na sebe přitahujeme během studí. Musíme předem souhlasit s tím, jak nás změní, protože právě teď si nejsme schopni představit naši novou, altruistickou formu.

Pročež byste měl jen studovat a “starat se míň” o ostatní, dokud nepochopíte, jak to dělat správně. Někteří lidé nejsou schopni studovat, mohou jen “jednat.” Ti by měli následovat rady Kabalistů, jak pomáhat ostatním. Jinak se jejich pomoc změní ve škodu pro dávajícího I přijímajícího.

Je nám povoleno zlobit se na Stvořitele?

Dvě otázky, které jsem dostal, o zlobení se na Stvořitele:

Otázka: Když cítíme tolik bolesti, zlobíme se na ostatní, na hmotný svět a na sebe samotné kvůli našemu egoismu, je nám povoleno zlobit se na také na Stvořitele?

Moje odpověď: Nezáleže na tom, na koho jste rozlobení, ve skutečnosti se zlobíte na Stvořitele a On to tak vnímá. Koneckonců, On vytváří celý váš obraz světa jeden každý okamžik.

Otázka: Učíte, že podle ekvivalence formy, člověk vidí špatné vlastnosti v ostatních pouze do toho stupně, nakolik sám má tyto vlastnosti. Co dělat, když nenávidíte zlo ve vás a v ostatních, a když vše kolem vás je Stvořitel, který je Laskavý a Benevolentní? Vyplývá z toho, že nenávistí ke zlu, nenávidím Stvořitele!? Jak je možné spojit nenávist ke zlu a ospravedlnění Dobroty a Benevolence?

Moje odpověď: Pouze pokud se napravíte a stanete se laskavými k ostatním, stanete se laskavými ke Stvořiteli a ospravedlníte jej. Tohle je ekvivalence formy.