Žijte svůj život jako obvykle, a studujte Kabalu

Otázky, které jsem dostal, o fyzických předpisech (dodržováních – physical observance) a Kabale:

Otázka: Studuji přes Internet a jsem světský člověk, ale nemám jasno v tom, co dělat s přikázáními ( jako je Kashrut, Tefillin, Tzitzit, Kippah, motlitby a tak dále). Dokonce I poté, co jsem si poslechl vaši lekci o náboženství, není mi stále jasno toto: je cesta osobní nápravy dostatečná nebo musím dodatkem dodržovat přikázání?

Moje odpověď: Kabala doporučuje každému člověku zůstat takovým, jaký je. Člověka může  napravit pouze Vyšší Světlo, proto člověk nemusí dělat nic jiného, než studovat (což zahrnuje skupinu, Maaser, knihy, rozšiřování a pro muže je vhodnější, aby byl ženat). Všechny nápravy uvnitř vás budou provedeny Vyšším Světlem (Ohr Makif).

Otázka: Měl by člověk dodržovat přikázání nebo jen studovat? A jak se lidé dostanou k bodu, kdy kompletně vynulují svůj egoismus a dosáhnou lásky?

Moje odpověď: Žijte stejně, jako jste žil předtím, a studujte kabalu. Světlo vás bude navádět, jak byste se měl změnit.

Otázka: Měla by vdaná žena, která studuje kabalu, dodržovat hmotné přikázání? Jestli ano, pak jaká přikázání by měla dodržovat? A co je duchovním kořenem rituální čistoty rodiny?

Moje odpověď: Účelem všech hmotných přikázání je udržovat hranice lidské existence, ale ne náprava lidské duše. My v Bnei Baruch je dodržujeme jako kulturní dědictví nebo tradici. Kabala nikoho nezavazuje provádět žádné fyzické činy.

Otázka: Nejsou přikázání, které nám byla nařízena, radou, jak postavit pravé nádoby, vhodné pro náš duchovní kořen? Pak, poté co získáme zkušenost ve výstavbě vhodného záměru, přiblížíme se k stvoření nádoby na Světlo, která mu padne?

Moje odpověď: Jistě, mate pravdu. Všech 613 přikázání jsou nápravy 613 touh duše 613 Světly, které svítí a napravují je během studia Kabaly.

Otázka: Pokud se někdo nachází v okolnostech bytí v komunitě, kde je vnější dodržování Micvot a Halacha normou, není pak od člověka požadováno, aby žil v souladu s tímto sociálním dekorem? Člověk může zůstat vnitřně “světský,” nebo si neustále klást otázky o oprávněnosti svých záměrů a toužit po tom znát (ne věřit v) Ribono Šel Olam (Stvořitele), správně?  Můžeme být vnitřně připojení ke Světovému Kli, studovat s Ari Online, být částí skupiny, a přesto navenek kráčet v hávu Ortodoxie?

Moje odpověď: Samozřejmě, a to je to, co od vás Tóra žádá: zatímco následujete vnější rituály, přidat k nim vnitřní, pravé předpisy (dodržování – observance). Nebo jinými slovi, přidat pravou Tóru k jednoduché Tóře. Kabala je brána jako Torat Emet – pravá Tóra, nebo také jako Pnimiut HaTorah – vnitřní Tóra.

Co dělat, když jste “altruista”

Otázka, kterou jsem dostal: Jako člověk, který se potýká s tím, že je egoistickým altruistou, chtěl bych vědět, jakou radu nám můžete dát, když se unavíte až k bodu, kdy nejste k ničemu. Moje matka říkávala, “Pokud se nebudeš starat o sebe, nemůžeš se starat o nikoho jiného.” Jěště jsem nebyl schopen rozlišit nějakou “magickou čáru,” která mi řekne, abych se přestal starat o ostatní a staral se sám o sebe.

Moje odpověď: Nebudete schopen se změnit bez Vyššího Světla, ale bude vždy užívat vašeho egoismu jinými cestami, které se jeví altruistické, ale ve skutečnosti jsou vespod egoistické. Pouze Vyšší Světlo, které stvořilo egoismus jej může napravit. Vyšší Světlo na sebe přitahujeme během studí. Musíme předem souhlasit s tím, jak nás změní, protože právě teď si nejsme schopni představit naši novou, altruistickou formu.

Pročež byste měl jen studovat a “starat se míň” o ostatní, dokud nepochopíte, jak to dělat správně. Někteří lidé nejsou schopni studovat, mohou jen “jednat.” Ti by měli následovat rady Kabalistů, jak pomáhat ostatním. Jinak se jejich pomoc změní ve škodu pro dávajícího I přijímajícího.

Je nám povoleno zlobit se na Stvořitele?

Dvě otázky, které jsem dostal, o zlobení se na Stvořitele:

Otázka: Když cítíme tolik bolesti, zlobíme se na ostatní, na hmotný svět a na sebe samotné kvůli našemu egoismu, je nám povoleno zlobit se na také na Stvořitele?

Moje odpověď: Nezáleže na tom, na koho jste rozlobení, ve skutečnosti se zlobíte na Stvořitele a On to tak vnímá. Koneckonců, On vytváří celý váš obraz světa jeden každý okamžik.

Otázka: Učíte, že podle ekvivalence formy, člověk vidí špatné vlastnosti v ostatních pouze do toho stupně, nakolik sám má tyto vlastnosti. Co dělat, když nenávidíte zlo ve vás a v ostatních, a když vše kolem vás je Stvořitel, který je Laskavý a Benevolentní? Vyplývá z toho, že nenávistí ke zlu, nenávidím Stvořitele!? Jak je možné spojit nenávist ke zlu a ospravedlnění Dobroty a Benevolence?

Moje odpověď: Pouze pokud se napravíte a stanete se laskavými k ostatním, stanete se laskavými ke Stvořiteli a ospravedlníte jej. Tohle je ekvivalence formy.

Nebe je pocit rozkoše z toho, že jste podobní Stvořiteli

Otázky, které jsem dostal, o pekle a nebi, snech a duševních poruchách:

Otázka: Začínám mít zájem o kabalu a mou první otázkou je: existuje nebe a peklo?

Moje odpověď: Peklo je poznání, že egoismus člověka ja zlý a hanba za užívání jej v současnosti (nikdo není souzen za svou minulost). Nebe je pocit rozkoše, když jsme podobni Stvořiteli, když usilujeme o nezištné dávání a lásku.  .

Otázka: Před pár měsíci jsem sledovali vysílání vaší raní lekce, kde jste vysvětloval, že si občas člověk plete prostředky, které nás dostanou k cíly s cílem samotným – paní se služebnou. Můžete to prosím znovu vysvětlit?

Moje odpověď: Nejdůležitější věcí v životě je vždy dělat jasný rozdíl mezi tím, co jsou prostředky – celý svět, a co je cíl – Stvořitel. Pro více na toto téma, viz. “Uvedení do Talmud Eser Sefirot.”

Otázka: Mám otázku o snech. Tento týden jsem měl sen o tom, že se mi zlomil zub. Sen byl pěkně strašidelný a druhý den jsem si v kabalistické knize snů přečetl, že to znamená něco špatného. Chtěl jsem se vás zeptat, co v tomto případě dělat?

Moje odpověď: Zapomeňte na sen a usilujte o cíl.

Otázka: Ve vašem článku Psychiatrie a Kabala stále nerozumím tomu: mohou lidé s Bi-Polar Disorder studovat? Jsem člověk s touto poruchou a je pro mě velmi důležité vědět, jestli mohu studovat neb one. Nechci ztrácet svůj čas.

Moje odpověď: Já to v těchto případech povoluji, ale pouze v rozumné míře.

Pochyby jsou vytvářeny novými stupni, které jsou ve vás odhalovány

Dvě otázky, které jsem dostal, o pohybách, které přijdou během cesty:

Otázka: Mnoho lidí popisuje moment, kdy se poprvé setkali s kabalou jako pocit: “To je ono! Konečně jsem našel to, k čemu jsem byl předurčen!” Během mého prvního setkání s Kabalou jsem take cítil, že jsem našel nejsprávnější řešení. Co mě ruší je, že mám ještě nustálé pochybnosti o této cestě, a že musím neustále tyto pochybnosti odsunovat stranou za pomoci studia. Proč nemám pocit jistoty?

Moje odpověď: Jiní lidé mají také stejné pochyby o autentičnosti této cesty, protože každý člověk si musí najít a ověřit autentičnost tohoto učení sám. Právě následkem pochyb, abychom se z nich dostali, se člověk vyvíjí a postupuje.

Naší cestou je sami studovat, co Stvořitel stvořil. Proto když se člověk na sebe začne dívat z pohledu cizince (člověka stojícího mimo – outsider) a zachází se sebou “z daleka” či “zvenčí,” pomáhá mu to studovat Stvořitele. Pochyby vás budou procházet celou cestou do vaší plné nápravy, protože jsou neustále generovány novými stupni, které jsou odhalovány a ještě nejsou napraveny.

Otázka: Když studuji vědu Kabaly, ale nepřijímám vše, co čtu a slyším, pohybuji se správným směrem?  Některé věci mě zasáhnou přímo do srdce a přijmu je celou svou duší, ale jsou zde také okamžiky analýz a pochyb.

Moje odpověď: Autentické stadium je vždy postaveno na ověřování. Avšak měl byste zkoumat také sebe: možná je to váš egoismus zkoušející, jak je pro něj něco výhodné? Vyšetřující se musí povznést nad sebe a své egoistické zájmy a být schopen přijímat věci objektivně. To by mělo být výsledkem vašeho zkoumání. Pouze “zvíře” nemá žádné pochyby, protože funguje díky primitivnímu egoismu.

Soustřeďte se na záměry místo tužeb

Otázka, kterou jsem dostal: Jelikož egoismus musí projít všemi fázemi vývoje, můžeme přesně říct, jakou fází člověk prochází skrze to, o co v tomto životě usiluje? Pokud je, řekněme, člověk přitahován k vědění, znamená to, že už prošel všemi předchozími fázemi? A měli bychom se nutit vyvíjet, hledat cesty, jak stimulovat naše touhy?

Moje odpověď: Neměli bychom si našich tužeb všímat. Vyvstávají v nás bez toho, abychom to kontrolovali, podle zákonů vývoje duše. Měli bychom se místo toho soustředit na nápravu našeho záměru: jak se stavíme k touhám, které se v nás vynořují, jestli je chceme realizovat “pro naše dobro” nebo “pro dobro ostatních” (tím, že se připojíme ke skupině a budeme studovat autentické texty).

Jaké touhy se ve vás vynořují a jak se mění je něco, co na vás nezáleží. Záleží na spoustě příčin – vnitřních ve vás a vnějších, které jsou určovány obecným stavem všech duší – systémem, ve kterém se nacházíte.

Rozdíl mezi duchovní nápravou a rituálním předpisy

Dvě otázky, které jsem dostal, o náboženských předpisech (observance – dodržování, obřady):

Otázka: Nebyli velcí Kabalisté jako Rav Ašlag, Moše Cordovero a jiní nábožensky založení (religious)? A proč nosíte kipu (jarmulku)!?

Moje odpověď: Musíte rozlišovat mezi náboženstvím a národní tradicí či kulturou. Když Baal HaSulam používá slovo “náboženství,” myslí jen Kabalu, která je pro každého. Na druhé straně, když mluví o tom, co obyčejně v našem světě nazýváme “náboženství,” říká “tradice” nebo “etika (Musar).” Podívejte se na článek “Esence náboženství a jejich účel.”

Proto Baal HaSulam píše, že dokonce i po úplné nápravě světa, až bude vše odhaleno všem a nebude zde místo pro víru (protože „Každý  Mě pozná, od nejmenších po největší“), tradice stále zůstane jako lidská kultura. Proto já, jež už žiji v budoucnosti, stále respektuji tradici mého národa, jako třeba jeho svátky a další zvyky. Proto také nosím kipu a dodržuji rituály.

Po obecné nápravě  všech duší v jejich pozemských, tělesných formách se duše sjednotí  do jedné pravé duše Adamovy na stupni Světa Nekonečna. Ve stejnou chvíli bude část duše, která jim dává pocit tohoto světa také napravena a proto se vnímání hmoty rovněž ztratí. Budeme pokračovat v existenci jen ve formě jediné duše „Adama.“

Otázka: Proč jsou zde duchovní činy, které musíme dodržovat na pozemském stupni (jako je Maaser, studium, šíření a skupina), stejně jako činy, které fyzicky dodržovat nemusíme (jako třeba nasazování Tefilin)?

Moje odpověď: Protože činy jako je Maaser, stadium, rozšiřování a skupina jsou skutečné, zatímco ostatní jsou prozatím na vašem stupni iracionální, protože ještě nemáte clonu (screen) , abyste je mohli dodržovat. Co se týče činů, které mají následky v našem světě a ve Vyšším Světě, každý čin je uskutečněn na svém stupni a výše. Tradice by měly být dodržovány těmi, kterým od narození náleží. To je kultura člověka. Ti z národů světa (ti, kteří nejsou židy), kteří chtějí duchovně postupovat nemusí dodržovat hmotné tradice určené židům.

Když postupně  získáte clonu a začnete s ní pracovat, nazývá se to dodržování 613 nařízení (náprava vašich záměrů z „pro sebe“ na „pro Stvořitele“ přes 613 tužeb duše) skrz 613 náprav (Tariag Eitin) a 613 naplnění (Tariag Pkudin). Začnete je dodržovat sám, jelikož je psáno: „Lidská duše ho učí.“

Byli jsme stvořeni jako části celku

Otázky, které jsem dostal, o egoismu a jeho nápravě:

Otázka: Skoro každý den čteme zprávy z různých zemích o rodičích, zabíjejících své děti, dětích zabíjejících rodiče, manželkách zabíjejících své manžely a manželích – své ženy, vnoučata – prarodiče a tak dale. Co to je? Je to jeden z projevů globální krize?

Moje odpověď: Je to projevem poslední faze egoismu v svém počátečním stupni. Proroci napsali, že přijde čas, kdy “soucitné ženy budou vařit a pojídat své vlastní děti” (Eikha 4:10). To je to, co se stane, pokud nebude následovat varování proroků a neprojdeme těmito časy jinou cestou, ve Světle Kabaly, která napravuje egoismus.

Otázka: Tak či tak, Stvořitel nás nutí vyvíjet se skrz utrpení. Takže se člověk nevyvíjí vlastní vůlí, ale z nutnosti. Ale není Stvořitelovým plánem stvořit někoho, kdo je Mu roven, partnera? Co je tohle za rovnost?

Moje odpověď: Celá fáze svobodné vůle a nezávislého vývoje je stále před vámi. Nicméně k ní můžete být přivedeni pouze utrpením. Jinak vás egoismus bude tlačit ke všemu, jen ne k duchovnímu vývoji. Během všech předešlých časů jsme se vyvíjeli pouze rozvíjením vlastního egoismu, ale teď nám byla dána možnost vyvíjet se vlivem Světla. Takže teď mate volnost – volnost jak se vyvíjet.

Otázka: “Chci k Tobě být dobrý, aby Tys byl dobrý ke mně” – to je citace z vaší knihy v ruštině, Být vyvoleným národem, str. 324. Není to egoistický záměr? Nebo je to napravený egoismus?

Moje odpověď: Je to napravený egoismus. Ale není vždy možné chápat záměr, protože slova mohou pouze vyjádřit lidské touhy. Jinými slovy: “Žádám Tě, abys mě napravil a udělám pro to vše.” A “dobro” znamená kvalitu lásky a dávání.

Otázka: Dnes se každý z nás egoisticky cítí jako jednotlivec. Co bude každý z nás cítit po nápravě? Bude v sobě každý z nás cítit Společné Kli? (obecné – Common Kli)

Odpověď: Rozhodně, protože tak jsme byli stvořeni: jako části celku. Místo, abychom vnímali sebe, musíme vnímat celý organismus. Vnímání uvnitř sebe je náš svět, zatímco vnímání vně sebe samého je Vyšší Svět.

Předmluva ke vědě kabaly. Články 13-16

Uvedení do vědy kabaly (Pticha).
Článek 13-16, výtah:

13. Podobně jako jsou hmotné objekty odděleny prostorem, duchovní objekty jsou odděleny odlišnostmi vlastností. Dva lidé, jejichž názory jsou podobné, jsou si blízcí, zatímco dva lidé, jejichž názory jsou protikladné, jsou (od sebe) daleko. A dokonce I když jsou si fyzicky blízko, pořád se cítí od sebe vzdálení. Takže duchovní objekty jsou blízko nebo daleko jeden od druhého jen díky jejich vlastnotem: odlišnost ve vlastnostech odděluje jeden od druhého, zatímco podobnost vlastností je přibližuje, vedouce ke splynutí.

Touha byla stvořena Stvořitelem a není ani dobra, ani špatná. Stav stvoření není  určován touhou, ale pro koho jet a touha používána. Stvořitel dává, a proto když stvoření používá touhu “pro dávání” (“for the sake of bestowal”), je podobné a blízké Stvořiteli. Na druhé straně, stvoření, které používá touhu pro “sebe samotné” (“for its own sake”) (pro to, aby přijímalo), je v protikladu ke Stvořiteli a tudíš od Něj vzdálené.

Pro stručnost v Kabale používáme termíny: “záměr přijímat” a “záměr dávat (věnovat),” ale oba míní použití stejné touhy:

  • “Kvůli sobě samotnému” (pro své vlastní dobro – For one’s own sake) je nazýváno “přijímat,” a
  • “Kvůli Stvořitele (For the sake of the Creator) (nebo kvůli příteli)” je nazýváno “věnovat.” (to bestow)

Nicméně člověk by neměl nikdy zapomenout, že touha dávat v přírodě neexistuje. Je zde jen touha přijímat (přijímat naplnění, rozkoš). Avšak pokud je tato touha používána „pro Stvořitele,“ pak je to naprosto rovnocené dávání.

14. Čtvrtá fáze, jež cítí, že je opačná Stvořiteli, přestane přijímat Světlo. Tato akce se nazývá Cimcum Alef (První omezení). Výsledkem je, že touha zůstává prázdná. Pak se rozhodne, že bude přijímat pouze, pokud to potěší Dárce, Stvořitele.

15. Tak vyvstane nová podmínka přijímání – přijímat pouze pro Stvořitele. Tak činíce, stvoření dosahuje ekvivalence formy se Stvořitelem. Například: člověk přijde do domu jeho přítele, který mu nabídne, aby zůstal na večeři. Přirozeně host odmítne jídlo, nezáleže na tom, jak je hladový, protože se mu nelíbí pocit, že je přijímajícím, který nedává nic na oplátku (jako by třeba dával v restauraci). Avšak hostitel jej pobízí a přemlouvá, říkajíc, že jej host velmi potěší, když přijme jídlo. Když dostane host pocit, že tomu tak skutečně je, souhlasí, že přijme jídlo, protože se už nadále necítí jako přijímající, naopak, cítí, že tím že bude souhlasit  s přijímáním od hostitele, dělá mu službu a těší jej.

Navzdory tomu, že kvůli hanbě (pramenící) z přijímaní nemohl host přijmout, i když byl hladový, hostitelovo přemlouvání a hostovo odmítnutí dalo vzniknout nové podmínce: přijímání stávající se dáváním (reception turned to bestowal). Tak se stalo díky změně hostova záměru. Host přijímá, ale jeho záměr se změnil. Je to přesně síla odmítnutí jídla a ne pocit hladu, což je skutečná touha, co se stalo základem pro přijetí jídla.

16. Vidíme, že místo užívání  touhy přímo, je používána „opačným“ způsobem: rozkoš  narazí na odmítnutí- Clonu (the Screen), která Světlu stojí v cestě k touze. Pak se objeví Odražené Světlo (Reflected Light) – touha přijímat pro hostitelovo dobro. A pouze v rozsahu tohoto záměru  –  Odraženého Světla – je Přímému Světlu umožněno vstoupit do touhy. Přijímání Světla se nazývá „Zivug de Hakaa“ (kontakt úderem, interakce úderem – striking interaction) – nejprv úder, pak interakce.

Touhy přijímat pro Stvořitele jsou nazývány „čisté“ (od egoismu). Touhy přijímat pro sebe samotné jsou nazývány „nečisté“ (pošpiněné egoismem). Nemohou přijmout Vyšší Světlo a proto jsou nazývány „duchovně mrtvé.“

Jak překonat globální krizi

Globalizace je odhalením nového stupně propojení mezi námi. Měla by být blahodárnou, ale vidíme,  že nám jen přináší víc a víc problémů. Proč se tak děje? Je to proto, že používáme globální jednotný systém pozpátku: s účelem pozvednout sami sebe tím, že srazíme ostatní dolů, místo abychom se naučili pracovat spolu. Vždy se snažíme porazit, pokořit a být lepší než ostatní.

Tak se děje proto, že jsme se vyvinuli až do bodu totální provázanosti každého s každým, ale naše provázanost je v protikladu k Přírodě, která je sjednocená. To protože naše vzájemné působení je zcela egoistické: každý člověk je připraven pohltit všechny ostatní. Nicméně zákon systému hlásá, že všechny jeho části musí pracovat pohromadě, v koordinované podobě, podle principu „ber ostatní v úvahu stejně jako bereš v úvahu sebe.“

Když se snažíme budovat naše vztahy podle nejspravedlivějšího principu: „co je mé, je mé a co je tvé, je tvé,“ lidstvo jako systém bude chátrat a vyvoláme ještě větší krizi. To protože dnes, v naší globální propojenosti, egoisticky spravedlivý člověk, obchod, banka, vláda nebo pravidlo prostě „nefungují.“

Tak co bychom měli dělat? Měli bychom vzít v úvahu zákony nedílného, uzavřeného systému, který je jako tělo a postupně se podle toho napravovat. V praktických okolnostech to znamená:

  • Uspořádat distribuci tak, že každý člověk obdrží pouze tolik, kolik potřebuje,
  • Zřídit univerzální vzdělávací systém, který učí lidi o zákonu lidské existence v uzavřeném systému.

Dokonce jen první pohyby, které uděláme v tomto směru, ukončí naši opozici k Přírodě a přivedou nás k harmonii s ní. Pak krize a utrpení zmizí. Současná krize vlastně uvolní dost lidí a sil k tomu, aby tento plán byl realizován. Znalosti o světě, ve kterém se náhle nacházíme, budou umožněny každému, kdo má porozumění. (Knowledge about the world we have suddenly found ourselves in will be met by everyone with understanding.) Krize, která nyní probíhá, nás na to připravila. Dnes musíme být převychováni, abychom věděli o tom, jak žít v uzavřeném, propojeném systému, kde jsou všichni “na jedné lodi,” kde spása každého člověka záleží na každém. Musíme se  dozvědět – my a naše děti – o novém světě.

Strana 166 z 171« První...1020...164165166167168...Poslední »