Nebojte se, když jste popletení

Dr. Michael LaitmanOtázka, kterou jsem dostal: Čím víc vysvětluješ strukturu duchovních světů, tím víc jsem popleten. Proč se tak děje?

Moje odpověď: Představ si, že půjdu k doktorovi a řeknu mu o svých vnějších příznacích. Požádá mě, abych podstoupil lékařské texty, zváží výsledky a prodiskutuje je s jiným doktorem. Když mezi sebou mluví, nerozumím ničemu, ačkoliv mluví o mě, o mých pocitech a mém zdraví. To protože jejich debata o mě je na vnitřnější, komplexnější úrovni, o tom, co se uvnitř mě skutečně děje. 

Pak mi dají pilulku; její náplň je mi také neznámá. Vezmu si ji, jednoduše důvěřuji tomu, že mi oni a předepsaná pilulka pomohou. Samozřejmě mě zmátli svými technickými lékařskými diskuzemi a nikdy jsem je neměl poslouchat. V našem světě bude ovšem pilulka fungovat nehledě na to, zda člověk rozumí tomu, co doktor říká.

Zde, během studia, čtu o tom, co o mě tito kabalističtí „doktoři“ píší: jeden kabalista píše druhému a popisuje to, co se vnitřně děje duším v systému, ve kterém se duše musí napravovat. Samozřejmě ničemu z toho nerozumím! Avšak protože se toho příběhu začnu účastnit a chci chápat a cítit to, připojuji se k nim a přibližuji se tomu, abych se stal takovým, jako oni.

Pokud se chci stát „doktorem“ jako oni, používám své spojení s nimi a učím se. Pokud se cítím zmaten, ale chci pochopit esenci, pokud cítím, že mi kniha povídá o nápravě mé duše, nemám na vybranou. Musím se naučit jejich jazyk (jako latinu, používanou v lékařském oboru) a pak pochopím, o čem mluví.

Kabalisté své knihy psali pro své druhy. Mluví mezi sebou jazykem, kterému rozumí, protože tento jazyk vysvětluje odlišné světy a duchovní koncepty. Já v tomto bodě vůbec nechápu, co znamenají.

Avšak pokud se budu snažit porozumět tomu, co mě učí, a budu se v tom snažit žít a cítit to, pak tyto knihy otevřu a pokusím se do nich vstoupit. Na úrovni mého porozumění nezáleží. Na čem záleží, je mé přání vstoupit dovnitř se svými pocity, místo toho abych se to snažil pochopit svou vnější myslí. Musím žádat odhalení.

Musím vidět to, o čem píší. Popisují to, co vidí a cítí, a já to musím chtít taky cítit. Proto mě můj nedostatek porozumění, vidění a cítění jen tlačí k tomu, abych postupoval.

Promiň, nechtěl jsem tě probudit!

Dr. Michael LaitmanČím víc nás Stvořitel probudí, tím větší jsou Jeho očekávání. Stvořitel probudil pár miliónů lidí, kteří teď studují Zohar a čeká na jejich správnou, vědomou a dobrovolnou reakci, která by projevila jejich připravenost se „vzbudit.“ “Probuzení zdola” (Itaruta de-Letata) se musí stát rovnocené “probuzení Shora” (Itaruta de-Leila). Když se tyto dva procesy setkají, naplní nás Světlo Stvořitele.

Nejprve nám Stvořitel Shora sesílá impulz, aby nás inspiroval; otevíráme knihu a začínáme číst a studovat. Později ze to pro nás stane velmi obtížným. Ale proč, co je důvodem? Je to proto, protože tento pocit také přichází od Stvořitele. Přestává nás inspirovat a dává nám šanci se „probudit zdola.“

Stvořitel na nás vloží břemeno, které je rovnocenné naší původní inspiraci. Zdánlivě říká: „Počkej! Nepotřebuji tě. Nevolal jsem tě. Zapomeň na to, není to pro tebe. Uklidni se!“ Hraje tuto hru záměrně poté, co nás již „probudil.“ Je to jakoby udělal chybu a pak změnil svůj úmysl. „Ne! Ještě spi, neprobouzej se.“

Tím, že nás zpomaluje, chce, abychom nahradili Jeho probuzení naším dobrovolnou snahou se probudit. Jinak se vše děje na „jeho účet,“ místo našeho vlastního úsilí. Na co to je dobré?  Tímto způsobem se duchovní nádoba na Světlo nepřipraví.

Proto se cítíme, jako bychom duchovno odmítali. Avšak byla naše předchozí touha opravdu naší nebo nám Shora byla dána šance projít těmito okolnostmi? Teď, když jste přesvědčeni, že duchovno nechcete – to je vaše pravé já, vaše touha přijímat potěšení, ke které můžete přidat ten samý pocit probuzení, který jste zažili prve.

Stvořitel nás vzbudil, my jsme Jeho probuzení obrátili v „naše vlastní“; uvědomili jsme si je a umožnili je dalším lidem. Pak se společně s druhými pokoušíme přitahovat Vrchní Světlo. Používáme tuto situaci jako zesilovač: Naše žádost roste v přímé proporci k počtu lidí, kterým jsme skrze práci proti našemu vlastnímu egoismu dokázali předat toto poznání. Dostáváme nazpátek „620 krát“ víc; o tolik silnější se stane náš vlastní postup vstříc dalšímu stupni.

Následování Stvořitelova příkladu

Dr. Michael LaitmanV každém daném okamžiku jsou nám Shora sesílány různé stavy (touhy a myšlenky). Vždy musíme hledat způsoby, jak se udržovat v hramonii s přírodou, v odhalení se Stvořitelem, odhalit v nás kvalitu odevzdání. Tímto způsobem se začínáme kultivovat.

Přesně takto roste v našem světě dítě. Dítě neustále pátrá po způsobech, jak se o světě něco naučit. Dítě hledá vlastnosti a spojení, jak může svět brát, a jak se jej může účastnit.

Potřebujeme se svými touhami a myšlenkami uvnitř nás udělat stejnou věc. Potřebujeme pochopit, jaký druh sil nás ovlivňuje, jak na ně správně reagovat, a jak odhalit jejich Zdroj. Zdroj je odhalen v úsilí identifikovat jej ve všem ve světě, jelikož zde „Není nikoho kromě Něj“ a On je „Dobro, které činí dobro.“

Jako v našem světě, kde dítě nemůže vyrůst, dokud nebude následovat příkladu dospělých, my v duchovním světě také nemůžeme růst, pokud si nenajdeme svého Učitele, Stvořitele. Toto hledání pokračuje v každém okamžiku, jelikož se od Něj učíme sílu odevzdání.

Snažíme se svým dětem dávat příklad, aby nás kopírovaly; Stvořitel vůči nám (uvnitř nás) jedná stejným způsobem v duchovním světě. Ukazuje nám příklady, jak z egoismu – Lo Lišma – dosáhnout odevzdání – Lišma. Proto musíme zkoumat Jeho příklady a stát se jim podobnými, abychom se pokaždé pozvedli skrze víru nad rozumem.

Potřebujeme získat novou, vyšší mysl, novou vlastnost odevzdání, abychom Mu byli schopni porozumět. Pak uvidíme, že v každém okamžiku jsme učeni, jak odevzdávat. Jinými slovy od Něj dostávám příklady, jak se musím napravit, a skrze ně stoupám z jednoho stupně k dalšímu.

Čím je studium těžší, tím je to lepší

difficult Naše myšlenky a touhy jsou provázány. Proto právě teď, když studujeme Knihu Zohar, pokud je někdo líný, oslabuje to všechny ostatní. Ten člověk bude za svůj skutek potrestán tím, že pro něj bude ještě těžší pokračovat ve studiu.

Všichni jsme ve společné lodi. Buď v ní vrtám díru, nebo se, jak nejlépe můžu, snažím naši společnou loď poháněn svou myšlenkou.

Čím méně energie mám, tím je to pro mě obtížnější. Avšak pokud tyto překážky překonám, pak ke společnému usilí vyvolávat Světlo přispívám velikou snahou. Proto všechny ostatní ovlivňuji a to se mi skrze ně vrací. Výsledkem toho skončím jako vítěz.

Proto čím obtížnější to je během studia, tím je to lepší. Musím cítit odpovědnost, protože jsem podepsal skupinovou smlouvu, vzájemnou záruku, a tento fakt mě zavazuje jednat.

Je nemožné číst Knihu Zohar sám; potřebuji prostředí. Prostředím jsou lidé, kteří studují po celém světě a očekávají od studia výsledky. Stvořitel probudil několik milionů lidí v různých částech světa, kteří teď čtou Knihu Zohar společně s námi. 

Každý člověk, který sedí před svou televizí nebo počítačovou obrazovkou musí pochopit, že pokud je v tomto okamžiku líný, pak ovlivňuje všechny ostatní! Tento přestupek se k němu vrátí a bude jej odstrkovat od dosažení cíle stejnou měrou, do které nám všem ublížil.

Proto není studium jen mou osobní prací. Právě teď se všichni z nás snaží společně přitáhnout Obklopující Světlo a s jeho pomocí přiblížit naši loď blíže k cíli. Je psáno, že člověk musí dosáhnout takového stupně lásky ke svému příteli, že by mu dal svůj poslední polštář, kdyby jej ten přítel chtěl.

Nyní se zamyslete: váš přítel chce postupovat vstříc duchovnímu cíli a společně postupujete stejným směrem. Avšak ty ho náhle opustíš! Jaký druh trestu si zasluhuje zrádce takového kalibru?

Čekáš na spásu?

Dr. Michael LaitmanZohar, kapitola “Šemot (Exodus),” bod 247: Šedesát je Malchut, mocné nahoře, ze strany Gevury, které se drží řezeb, myšleno vnějškovosti svaté Chaji Izraele, což je Malchut. Proto jsou pojmenovány po ní, šedesát královen (Malchujot).  To jsou andělé, ustanovení nad národy. Osmdesát služebných jsou andělé, ustanovení řezbami Malchut pod šedesáti královnami. Proto jsou nazývány služebné a ne královny. A služebným není konce…

Vše, co čteme v Zoharu, se děje uvnitř touhy. Není nic jiného než touha. Čteme o jejích vnitřních fenoménech, změnách a různých vztazích mezi jejími částmi.

Je to veliké zařízení, kolektivně zvané Malchut, které se potřebuje měnit, pokaždé se přivádějící do větší rovnocennosti se Světlem. Proto všechna jména a termíny, napsané v Zoharu, existují ve svých různých vztazích uvnitř Malchut, uvnitř naší touhy.

Proto potřebujeme pouze přemýšlet, jak přitahovat Světlo k touze, která je v Zoharu popsána. Ačkoliv specificky nerozumíme, jaké vlastnosti nebo změny jsou popisovány, nebo čemukoliv, co se děje, stále čekáme na spásu: aby Světlo ovlivňovalo tuto touhu, abychom chápali a vnímali touhu a Světlo, které ji naplňuje a cítili je společně. Vskutku je nemožné cítit jedno bez druhého, ale pouze pokud je mezi nimi kontakt, dokonce i v první, minimální míře.

To je to, na co čekáme. A všechna slova a písmena, která v Knize čteme, existují pouze v této touze – v naší duši.

Rozšiřování našeho vnímání – protiklady mohou být oba pravdivé

Dr. Michael LaitmanIzák je síla, která roste opačná Abrahámovi a slouží jako „pomoc proti němu.“ Začínáme objevovat, že duchovno není jednotlivá síla, jak jsme si předtím mysleli. Nejsme schopni pochopit, jak mohou dva koexistovat dva protikladné pojmy, a jak mohou být oba pravdivé. Není ještě pochopeno, že právě v této kolizi a rozporu je odhalena pravda. Myslíme si, že by vše mělo být přímé a jasně definované.

Avšak začneme si uvědomovat, že věci nejsou tak jasně střiženy, jak jsme je původně vnímali. Když začneme pracovat s naší vlastností „Izáka“ a napravovat ji, začneme si uvědomovat, že věci nejsou tak přímočaré, jak jsme je předtím exkluzivně skrze svůj egoismus vnímali. Jinými slovy, vše, co jsme viděli skrze svůj egoismus, byla touha se těšit a potěšení, které je té touze opačné, ale nyní vidíme, že je zde levá linka a pravá linka. Navíc mohou být obě pravdivé a správné, což nám pomáhá postupovat. Na druhé straně si mohou obě odporovat, ale obě mají nicméně v tvorbě místo, protože jsou obě připoutány ke Stvořiteli.

Vskutku je uvnitř nás zahrnuta jak vlastnost „Izáka,“ tak „Abraháma“: naše vlastní kvalita přijímání, díky níž člověk zůstává stvořením, které existuje od Stvořitele odděleně; a nad tím je vlastnost odevzdání, kterou jeden získává od Stvořitele. Následuje, že mezi těmito dvěma silami uvnitř člověka je vždy vnitřní konflikt. Tak pouze pozvedáním Izáka přijde Abrahám s ohledem ke Stvořiteli k pochopení své pravé pozice. Proto slovo „syn“ (Ben) znamená „porozumění“ (Leavin), což je Bina, nový stupeň.

Duchovní vlastnosti uvnitř mě: Abrahám a Izák

Dr. Michael Laitman “Abrahám” je první duchovní vlastnost, kterou uvnitř odhalíme. Je to hlavní vlastnost odevzdání, Chafec Chesed (těšící se milosrdestvím). Když Abrahám dosáhne „stáří,“ myšleno, že je mu zcela odhaleno určité stádium, vynoří se nový stav, který je zásadně odlišný od předchozímu stavu.

Toto je proces, ve kterém se před dosažením dalšího stádia Abrahám neustále pozvedá nad svoji předchozí touhu, asociovanou s Babylonem. Nejprve se vzdálí od všech sil a tužeb babylonských obyvatel, kteří uctívají jiné bohy. Když se od toho odpoutá, opustí toto místo či stádium a vynoří se nový stav. Na tomto novém stádiu se cyklus opakuje. Opět odhalí touhu uvnitř, která jej vrací do předchozího stavu, který právě opustil.

Jelikož nad touhy neustále kvalitativně roste, pouze se to zdá, jakoby se vynořoval nový stav. Touha se na „levé straně“ odhalí jako opačná Abrahámovi, ale zároveň je to jeho „syn.“ což znamená, že to je následek, pocházející z Abraháma. Takto se jako zdroj nečistých sil, spojený s levou stranou (Klipot), vynoří „Izák,“ který značí levou linku, Binu, Gevuru (vítězení, překonávání).

Kde je mé opravdové já?

Dr. Michael LaitmanDokud se neomezím podle podmínek, ustanovených Druhým Omezením (Cimcum Bet), pokračujeme v žití bez clony a zůstáváme „roztříštěni.“ Proto jsme subjekty vlivu Prvního Omezení (Cimcum Alef).

Je povinné, abychom naše touhy uvedli do souladu s podmínkami Druhého Omezení, stavu, ve kterém jsme byli před tím, než nastalo roztříštění nádob. Touhy, které jsou asociovány s těmito podmínkami symbolizují „exodus“ ze sebe do jiných duší. Kdo jsou tyto „ostatní duše“? Jsou to mé vlastní touhy, které ode mě byly odříznuty, jako kdybych již byl obřezán. Nebyl jsem to já, ale můj Vrchní Otec a Matka (Aba ve Ima), kdo provedli tuto obřízku, dokonce ještě než jsem si začal uvědomovat sám sebe, svou duši.

Jelikož kdokoliv, kdo žije v tomto světě, musí dosáhnout nápravy, Aba ve Ima se rozhodli nám tento úkol ulehčit tím, že naše duchovní nádoby rozřízli do dvou částí: našich vnitřních a vnějších přání. To aby nám dali šanci pracovat pouze s našimi vnějšími touhami a tak nám zamezili udělat chybu.

Proto je náš svět jasně rozdělen do dvou částí: já a svět, který je vně mě. Dokonce i když se mi mé vnitřní touhy zdají důležitější, stále musím pracovat na mý vnějších touhách, protože to jsou mé touhy vyšší, „mluvící“ úrovně. Zůstávajíc uvnitř svých tužeb, musím se naučit. jak udělat přednost touhám ostatních, což znamená napravit sebe a pracovat s touhami na úrovni Druhého Omezení.

Touhy Druhého Omezení jsou umístěny vně mě, zatímco touhy Prvního Omezení zůstávají uvnitř. Celá má touha je rozdělena do dvou částí, vnější a vnitřní, a to je pro mě opravdu veliká pomoc.

Musíme být Stvořiteli vděční, že nám daroval dvojité vnímání reality, které nám ukazuje, jak jednat a vyvarovat se toho, abychom dělali chyby. Naše touhy na úrovni Druhého Omezení od nás byly odříznuty a ji byly objasněny:  představují realitu vně nás. Naše práce se skládá z měnění našeho přístupu vůči „vnější části“ nás a zvyšování její důležitosti za pomoci skupiny a Vrchního Světla.

Nebe a peklo jsou „konstrukce,“ které prožíváme uvnitř

Laitman_028_08Zohar, kapitola“VaJaera (A Hospodin se objevil),” bod 258: The Din (rozsudek), který Stvořitel vykonal v záplavě a Din v Sodomě jsou oba Dinim pekla, jelikož hříšní jsou v pekle odsouzeni vodou a ohněm.

Bod 259: Sodoma byla odsouzena rozsudkem pekla, jako je psáno, „Hospodin začal chrlit na Sodomu a Gomoru síru a oheň; od Hospodina z nebe to bylo.“ Jedna byla odsouzena vodou, druhá byla odsouzena ohněm. A hříšní v pekle jsou odsouzeni těmito dvěma rozlišeními, neboť je zde peklo sněhu, což je voda, a je zde peklo ohně.

Musíme pochopit, že děláme všechna rozlišení uvnitř nás, zatímco realita sama se nemění. Já jsem Svět Nekonečna dokonce i te’d a nic se v existující realitě nemůže nikdy změnit. Jediná věc, která se mění, je mé vlastní vnímání, pocit, uvědomění, pochopení a zhodnocení. Toto jsou změny, které cítím.

Je psáno, „Každý člověk soudí do stupně svého vlastního nedostatku.“ Jinými slovy, vyobrazuji si uvnitř sebe obraz podle svého zhodnocení Světa Nekonečnosti. Proto jsou nebe a peklo, dobro a zlo, a rozsudek ohně a vody různé úrovně mého přístupu k statickému, neměnnému obrazu. Je psáno, „Nezměnil jsem Své HaVaJaH.“

Vyobrazujeme si svou vlastní realitu uvnitř nás naším přístupem ke konstatnímu stavu. Vše závisí na našich vlastnostech, vnímání a zhodnocení Světa Nekonečnosti, Stvořitele, Světla, absolutního odevzdání.

Nebe, peklo a různé druhy rozsudku jsou všechno stavy, které odhaluji uvnitř sebe. Navenek se nic nemění. Vše je určováno změnou, která se odehrává uvnitř mého vědomí či pohledu. Jinými slovy závisí všechno na mě a mých vnitřních hodnotách, vlastnostech a základech.

Následuje,  že vše závisí na výchově a společnosti, která mi pomůže změnit mé základy. Takto si k neměnné realitě mohu vyvinou přesnější přístup. Čím rychleji budu schopen měnit své vnitřní vlastnosti, tím rychleji budu procházet z jedné „konstrukce“ k další.

Otázky o duši, životě a smrti

Dr. Michael Laitman Otázka, kterou jsem dostal: Chtěl bych vědět, zda jestli když v tomto životě začnu studovat kabalu a nedosáhnu nápravy, než zemřu, přijdu ke kabale znovu v příštím životě? Budu si o této moudrosti něco pamatovat ve svém příštím vtělení?

Moje odpověď: Musíš si věřit, že dosáhneš nápravy teď! Pokud ne, pak se v přítím životě ke kabale rychle vrátíš na té úrovni, kterou jsi dosáhl teď.

Otázka, kterou jsem dostal: Jak by měli přátelé studenta kabaly, který zemřel kvůli nemoci, toto vztahovat ke Stvořiteli?

Moje odpověď: Nemůžeme soudit důvody, protože nevidíme systém duší a nerozumíme, proč každý z nás umře, jako například Ari, který zemřel v 38 letech. Když odhalíš systém duší, pochopíš roli těl.

Otázka, kterou jsem dostal: Co je nejlepší a nejjednoudšší cestou, jak podle kabaly vysvětlit smrt a vtělování dětem?

Moje odpověď: Vysvětli to stejným způsobem, jakým to vysvětluješ dospělému. Ony to přijmou, budou uspokojeny a nebudou se bát!