Kde je náboženství, a kde je kabala

1. Znalosti o životě v tomto světě a vědy o jeho přirozenosti mi v něm dovolují žít.
 
Náš svět cítíme skrze vlastnost přijímání a stále více ho odhalujeme rostoucí vlastností přijímat.
 
Existují dočasně skryté věci, zatím nepoznané lidmi, ale které se nám časem otevírají. Jsou skryté mně – ale já se spoléhám na odborníky, doktory a vědce.
 
2. Existuje také něco úplně tajného a skrytého, co nemůžeme poznat, pokud však nezačneme tento svět cítit ve vlastnosti odevzdání. V takovém případě cítíme to, co je našim vlastnostem přijímání světa absolutně skryté. 
  
 3. Existují teorie o skrytém světě (Božím) a o tom, k čemu nás zavazuje. Říká se tomu víra nebo náboženství . 
  
 Všichna existují ve své mnohotvárnosti a rozporech právě kvůli té skryté části světa. 
  
Jejich stoupenci nemluví o možnosti Jeho (Božího) odhalení, ale o možnosti Jeho využívaní v tomto nebo „v druhém“ životě. I když sami takové zkušenosti nemají.
Jsou chytří a praktičtí, ale neučí, jak proniknout do uzavřené reality. Kdyby se v ní nacházeli, určitě by se snažili odhalit ji všem, vždyť v tomto je cíl stvoření. 
  
Vnucují nám to, co sami kdysi od někoho slyšeli. Výborní řečníci a znalci psaného, nedávají však konkrétní doporučení, jak máme dosáhnout Vyššího světa. Takový vztah k utajenému se jmenuje náboženství, nebo víra. 
  
4. Jsou lidé, kteří získali vlastnost odevzdaní a v ní odhalují absolutně skrytý (ve vlastností přijímání) svět a nabízejí všem možnost Jej odhalit. 
  
Nenutí mne měnit vlastní život, plnit obřady, vždyť není žádné spojení mezi fyzickými činy a vlastnostmi odevzdaní. 
  
Vysvětlují mi mechanismus složení obou světů a jak jej máme odhalit  – ne věřit v Boha, ale odhalit Stvořitele.
 
Z ranní lekce „Tělo a duše“, , 29.11.2009

Sundejte si z očí reklamní brýle!

Podle psychologů se během života chováme v souladu s modely a obrazy, které získáme v dětství, a také z reklam, filmových hrdinů a jiných příkladů.
 
Vychovatelé mě psychologicky modelují a vkládají do mě stereotypy názorů a chování.
 
Tuto informaci přijímám jako fakt a ona podvědomě určuje můj pohled na život.
 
Dívám se na svět skrz tyto stereotypy, které ve mně budují stupnici hodnot – a vše v tomto světě oceňuji podle ní, jakýkoliv jev cítím jako více nebo méně důležitý.
 
Svět se mi jeví v souladu se stupnicí, zformovánou ve mně. Nevidím skutečný obraz, pozoruji svět podle programů, založených ve mně společností.
 
Nejsme schopni se zbavit v nás zavedených údajů a názorů na tento svět.

Studiem Kabaly v sobě rozvíjíme nový smysl, typ chování v něm, ve vlastnosti odevzdání, a v něm jsme volní od názorů světa, volní jako osobnosti!
 
z lekce „Tělo a duše,“ 26.11.2009

Tři komponenty našeho duchovního vývoje

1. Učitel nebo instruktor mě směruje vstříc cíli a vysvětluje mi stádia, vedoucí k jeho dosažení.
2. Knihy (autentické zdroje) jsou zdrojem Obklopujícího Světla, které mě napravuje, a do menší míry zdrojem vědomostí a příkladů.
3. Skupina nebo prostředí využívá mých pocitů závisti (Kinat Sofrim) a žárlivosti, aby probudila mé úsilí k dosažení vlastnosti odevzdání navzdory egoistické touze přijímat, která mi dominuje.

Začni pociťovat duchovno!

Vstup člověka do duchovního světa absolutně nezávisí na tom, jestli zná, jak je uspořádaný duchovní systém, o kterém vypráví Zohar, nebo nikoliv, chápe co čte, anebo ne.
 
Naopak, vědomosti a chápání se mohou stát překážkou, vadit mu v pochopení duchovního světa.
 
Vcházíme do duchovního světa podobní dětem, které se narodily v tomto světě – cítí, ale neví co.
 
Dítě především cítí. Časem začne chápat spojení mezi tím, co cítí: mačká tlačítko – hračka se pohybuje, tahá za kliku – dvířka se otevírají.
 
Stejně tak vcházíme do duchovního, především musí vzniknout pocit, až potom znalost.

z lekce ke knize Zohar, 25.11.2009

Nauč mne tajemství moudrosti

Zohar: Duše říká Stvořiteli: „Řekni mi tajemství Vyšší moudrosti: co vidíš a jak spravuješ Vyšší svět?
Nauč mne tajemství moudrosti, kterou jsem dříve neznala a ani se ji neučila, aby mi nebyla hanba procházet Vyššími úrovněmi.
 
Vysvětlení:  Duše říká Stvořiteli  znamená, že člověk už docílil spojení s Vyšší sílou, cítí, jak funguje Stvořitel, jak ho probouzí.

Řekni mi tajemství Vyšší moudrosti  znamená, jak mohu přitáhnout světlo, které mně napraví, abych dokázal odhalit celý Vyšší systém?
Vždyť všechno otevíráme ve svém přání, nic jiného než přání  nebylo vytvořeno a právě v něm se projevuje  tento svět a budoucí, Stvořitel, stvoření, světy, duchovní úrovně, všechno je uvnitř přání, a pouze jeho nápravou dokážu postupovat dále.

Co vidíš a jak spravuješ Vyšší svět? – Proč je duše tak zvědavá?
Protože poznávat Stvořitele znamená odevzdávat Mu, jako je řečeno: „Znej svého Stvořitele a pracuj pro Něho“. Našim cílem je poznat celý vesmír na úrovni Stvořitele a ve všem se Mu stát rovným.

A proto duše žádá: Nauč mne tajemství moudrosti, kterou jsem dříve neznala a ani se ji neučila!
Na každé úrovni, kam postupujeme pomocí světla, v sobě musí člověk odhalit nové přání, které nás vrací ke zdroji Vyšší moudrosti.
A moudrost je v tom, jak mám použít všechny své vlastnosti pro odevzdání bližnímu.

Výňatek z lekce knihy Zohar, 24.11.2009

Skrytá síla knihy Zohar

Otázka: V čem je užitek zkoumání knihy Zohar v současnosti? Určitě ji potřebujeme studovat, abychom dosáhli duchovna? 
  
Odpověď: Ano, nyní nastal čas studovat knihu Zohar. Čekal jsem na  to dlouho, protože jsme potřebovali přípravu. 
  
Nyní jsme dosáhli stavu, kdy je mnoho lidí na celém světě schopno vystoupit po duchovních schodech (komentář na knihu Zohar se jmenuje „Sulam “ – schody). 
  
Proto společně začínáme studovat knihu Zohar . Každý, kdo se k nám připojí ve studiu a dokáže odřeknout sebe před ostatními tak, jako to děla malé dítě, bude moci proniknout ve svém pocitu tam, o čem vypráví kniha Zohar. 
  
Zohar se nezkoumá rozumem. Zohar se obrací k srdci člověka a rozviji jeho pocity, aby začal cítit dvě vlastnosti: odevzdaní a přijímání. Není náhodou, že Baal Sulam pojmenoval svůj komentář na knihu Zohar – „Sulam“ (schody). 
  
Zohar není možné zkoumat individuálně, ale pouze ve skupině. Byl také napsán skupinou kabbalistů , ve spojení deseti duší. 
  
10 kabbalistů, kteří napsali knihu Zohar, představují duchovní nádobu z 10 základními Sefirami. Každý z nich ztělesňoval jednu Sefiru, zvláštní sílu celé nádoby (kli), vytvořené Stvořitelem. 
  
Proto, když se budeme snažit stát takovou celistvou nádobou,  budeme od nich moci  získat to poselství, které na nás dokáže zapůsobit. 
  
Jestli se budeme snažit zkoumat knihu Zohar právě ve skupině, rychle pocítíme, jak nás síla uzavřená v knize Zohar spojuje. 
  
Jenom ve spojení mezi námi budeme moci přijmout, pochopit a pocítit jejich poselství, vždyť chápeme srdcem, totiž přáním, které je zorganizováno tak, aby pochopilo duchovní poselství. 
  
Pouhým rozumem není možné pochopit Zohar, je zapotřebí skupina, která je připravena na cestu, ve které lidé už nevěří, že dosáhnou duchovno jinými způsoby, kteří se zbavili omylu, mnohé si vyjasnili, jsou připraveni se odříct sami sebe a cítí, že samostatně, vlastními silami, nic nedosáhnou.

Ti jsou připraveni přistoupit ke zkoumání Zoharu a začlenit se do něj.

Nový jev XXI. století

Dnes, ve XXI století, se nám poprvé globálně otevírá to, že lidstvo je jediný systém a je opačný přírodě a Stvořiteli.
Dříve světlo (Vyšší informace) působila na každého z nás tak, abychom ve své sobeckosti rostli.

Teď jsme vyrostli, světlo nás spojilo a vyvolává v nás jiný vývoj – opravu spojení mezi námi.

Ukončili jsme svůj osobní egoistický vývoj, a teď pozorujeme, že ztrácíme přání se vyvíjet dál a to v jakékoliv oblasti lidského rozvoje.

Svět docílil neuvěřitelných možností, ale lidi už nezajímají. Protože přání se stalo jiné – už není osobní přání každého naplnit své ego, toto začínáme pozorovat také na úrovni našeho světa.

Svět docílil hranice, ve kterých se neobjevují nové prázdnoty a my necítíme, že je potřebujeme naplňovat.

Světlo nás přestalo rozvíjet. Nyní na nás příroda tlačí a nutí nás ke správnému spojení s ostatními, stát se podobnými Jemu (Stvořiteli).

Je to jiný druh světla, zaměřený na naše spojení, a proto dnes procházíme globální krizí, krizí spojení mezi námi, kvůli našim neshodám s přírodou Stvořitele.

Tohle je nový jev XXI. století, který jsme dříve neviděli. Dnes veškeré problémy vznikají v měřítku celkového systému, nemáme kam utéct .

Proto všichni cítíme, že se vaříme v jednom hrnci.

Hra z úmyslu Stvořitele

Otázka: Jak se mám stavět k tomuto světu do překročení machsomu – jako k pomyslné realitě?

Odpověď: Vztah k tomuto světu musí být velmi snadný – pokud  přebývám v tomto snu, musím ho  uskutečňovat. Napsáno: „Soudce nemá nic většího, než to, co  vidí jeho oči“.

Jsem povinen pracovat, starat se o rodinu, dělat všechno potřebné v tomto životě, ale přitom plně chápat, že je to spánek, „Svět – je hra!“ a já ho uskutečňuji jako hru.

Ale stavím se k této hře vážně. Vždyť celou tuto realitu pro mně připravil Stvořitel , proto abych v ní existoval, dodržoval  její zákony a rozvinul „bod v srdci “ – ve svém vztahu ke Stvořiteli.

Dvě úrovně, zemské a duchovní, nemají žádné spojení. Na pozemské úrovni, kde  „ve spánku“ přebývám, uskutečňuji všechno potřebné pro tento život a na duchovní úrovni, hlídám spojení se Stvořitelem, vyvíjím ho a úděluji tomuto všechnu svou pozornost. Proč bych jinak žil, když ne pro spojení s Ním?

Odevzdávání příkladem

Otázka, kterou jsem dostal: Jak se nižší anuluje před Vrchním?

Moje odpověď: Zpočátku mi další duchovní stupeň připadá jako temnota, zatímco je to ve skutečnosti vyšší úroveň odevzdání. Jelikož nejsem schopen to vztáhnout k té úrovni, způsobuje to tedy uvnitř mě pocit temnoty, prázdnoty a deprese. 

jsem schopen anulovat svůj egoismus (sebe) pouze s pomocí vyššího stupně. Abych to udělal, musím se obrátit ke skupině a obdržet od ní velikost cíle vztahujícího se ke spojení s Vrchní Úrovní v odevzdání. Pak jsem připraven prosit Vyšší Úroveň, žádajíce ji, aby mi dala velikost cíle, takže se pro mě důležitost cíle stane vyšší než přijímání. Touto cestou se připravuji k souhlasu s Vrchní Úrovní a anuluji se před Ním.

Následkem mé prosby se mi Vrchní Úroveň otevírá a ukazuje mi velikost odevzdání do takové míry, do jaké jsem připraven odevzdávat – stávám se Mu rovným a pozvedám se do Jeho úrovně. Splývám s Vrchní Úrovní, získávajíce od něj nové porozumění. Pak se přesunuji do druhého stádia a začínám jednat nezávisle.

Toto je obecně přijímanou metodou vzdělávání, kdy mi starší student dává příklad, bere mě za ruku a předkresluje mi obraz – a poté obraz kreslím sám.

Duše je nestárnoucí

Dvě otázky, které jsem dostal, a které se vztahují k věku duše:

Otázka: Proč mívají nevinné děti rakovinu, AIDS nebo jiné nevyléčitelné nemoci? Není to od Stvořitele nespravedlnost?

Moje odpověď: Ve všech jsou stejné duše; duše nemají věk.

Otázka: Jaký smysl má to, že dítě zemře nebo má těžkou nemoc? Získává z toho duše zkušenost a je v tom nějaký význam?

Moje odpověď: Duše nemá věk. Všechny duše byly v rozbití jediné duše zrozeny společně. Proto mají rozdílný věk pouze těla a dítěti není dávána přednost před starcem.

Strana 154 z 163« První...1020...152153154155156...160...Poslední »