Otázka, kterou jsem dostal: Co bych měl dělat, pokud se během lekce k Zoharu nemůžu koncentrovat ani 5 minut? Nevím, kde to všechno mám uvnitř sebe hledat.

Moje odpověď: Za každou cenu pokračuj v tom, že v sobě hledáš všechny vlastnosti, popsané v Knize Zohar. Kdyby bylo nemocnému řečeno, že tento text obsahuje informace, díky nimž se může uzdravit, uniknout potížím, bankrotu a jiným problémům, chamtivě by “hltal” text, snažíc se absorbovat každé jeho slovo. Pokud by byl vystrašený a hledal v textu spásu, snažil by se mu porozumět, i kdyby byla kniha napsaná v cizím jazyce.

Ale nás nedostatek duchovnosti nestraší. Pouze prostředí v nás může vyvolat tuto touhu.

Takže dokonce i když nevíš, kdepo tom  uvnitř sebe pátrat, stejně pokračujv hledání. Představ si, že vstupuješ do nového, temného, neznámého místa a nic nevidíš. Máš baterku a pokaždé, když něco uslyšíš, namíříš tou baterkou a doufáš, že něco najdeš.

Jako dospělí studujeme tak, že naplňujeme svůj intelekt. Ale pocity se skrze intelekt nevyvíjí.  Jako děti se však vyvíjíme posloucháním a pozorováním, aniž bychom rozuměli tomu, co jsme slyšeli či viděli. Právě proto jsme rozvinuli své pocity a mysl. Byly nám vyprávěny příběhy, ukazovány věci, ale my jsme jim nerozuměli. Byla nám vysvětlována spojení mezi věcmi, ale my jsme je nechápali. Avšak právě kvůli našim snahám porozumět jsme se změnili ze zvířete v lidskou bytost.

Proto teď, když se snažím uvnitř sebe rozvinout nové smysly a mysl, čtu Zohar bez toho, abych rozuměl o čem “to” vše je. Avšak mé snahy uvnitř mě odkrývají nové schopnosti a nakonec začnu vnímat a chápat něco, co mi bylo skryto.

Vrchní Svět je mezi námi. Potřebujeme jen pokračovat v tom, že se bude vyvíjet z lidské bytosti tohoto světa vstříc tomu, abychom se stali “člověkem” Vrchního Světa. Vynalož veškeré úsilí, abys viděl. Takto se vyvinou tvé smysly. Poté co začneš vnímat, začne pracovat také tvá mysl.

Zařazen do: Z ranní lekce, Zohar - Žádné komentáře→

Zohar, kapitola “Šemot (Exodus),” bod 247: Šedesát je Malchut, mocné nahoře, ze strany Gevury, které se drží řezeb, myšleno vnějškovosti svaté Chaji Izraele, což je Malchut. Proto jsou pojmenovány po ní, šedesát královen (Malchujot).  To jsou andělé, ustanovení nad národy. Osmdesát služebných jsou andělé, ustanovení řezbami Malchut pod šedesáti královnami. Proto jsou nazývány služebné a ne královny. A služebným není konce…

Vše, co čteme v Zoharu, se děje uvnitř touhy. Není nic jiného než touha. Čteme o jejích vnitřních fenoménech, změnách a různých vztazích mezi jejími částmi.

Je to veliké zařízení, kolektivně zvané Malchut, které se potřebuje měnit, pokaždé se přivádějící do větší rovnocennosti se Světlem. Proto všechna jména a termíny, napsané v Zoharu, existují ve svých různých vztazích uvnitř Malchut, uvnitř naší touhy.

Proto potřebujeme pouze přemýšlet, jak přitahovat Světlo k touze, která je v Zoharu popsána. Ačkoliv specificky nerozumíme, jaké vlastnosti nebo změny jsou popisovány, nebo čemukoliv, co se děje, stále čekáme na spásu: aby Světlo ovlivňovalo tuto touhu, abychom chápali a vnímali touhu a Světlo, které ji naplňuje a cítili je společně. Vskutku je nemožné cítit jedno bez druhého, ale pouze pokud je mezi nimi kontakt, dokonce i v první, minimální míře.

To je to, na co čekáme. A všechna slova a písmena, která v Knize čteme, existují pouze v této touze – v naší duši.

Zařazen do: Cesta, Zohar - Žádné komentáře→

Zařazen do: Studium, Symboly, Věda, Zohar - Žádné komentáře→

Zohar, kapitola“VaJaera (A Hospodin se objevil),” bod 258: The Din (rozsudek), který Stvořitel vykonal v záplavě a Din v Sodomě jsou oba Dinim pekla, jelikož hříšní jsou v pekle odsouzeni vodou a ohněm.

Bod 259: Sodoma byla odsouzena rozsudkem pekla, jako je psáno, “Hospodin začal chrlit na Sodomu a Gomoru síru a oheň; od Hospodina z nebe to bylo.” Jedna byla odsouzena vodou, druhá byla odsouzena ohněm. A hříšní v pekle jsou odsouzeni těmito dvěma rozlišeními, neboť je zde peklo sněhu, což je voda, a je zde peklo ohně.

Musíme pochopit, že děláme všechna rozlišení uvnitř nás, zatímco realita sama se nemění. Já jsem Svět Nekonečna dokonce i te’d a nic se v existující realitě nemůže nikdy změnit. Jediná věc, která se mění, je mé vlastní vnímání, pocit, uvědomění, pochopení a zhodnocení. Toto jsou změny, které cítím.

Je psáno, “Každý člověk soudí do stupně svého vlastního nedostatku.” Jinými slovy, vyobrazuji si uvnitř sebe obraz podle svého zhodnocení Světa Nekonečnosti. Proto jsou nebe a peklo, dobro a zlo, a rozsudek ohně a vody různé úrovně mého přístupu k statickému, neměnnému obrazu. Je psáno, “Nezměnil jsem Své HaVaJaH.”

Vyobrazujeme si svou vlastní realitu uvnitř nás naším přístupem ke konstatnímu stavu. Vše závisí na našich vlastnostech, vnímání a zhodnocení Světa Nekonečnosti, Stvořitele, Světla, absolutního odevzdání.

Nebe, peklo a různé druhy rozsudku jsou všechno stavy, které odhaluji uvnitř sebe. Navenek se nic nemění. Vše je určováno změnou, která se odehrává uvnitř mého vědomí či pohledu. Jinými slovy závisí všechno na mě a mých vnitřních hodnotách, vlastnostech a základech.

Následuje,  že vše závisí na výchově a společnosti, která mi pomůže změnit mé základy. Takto si k neměnné realitě mohu vyvinou přesnější přístup. Čím rychleji budu schopen měnit své vnitřní vlastnosti, tím rychleji budu procházet z jedné “konstrukce” k další.

Zařazen do: Vnímání, Zohar - 1 komentář →

Zařazen do: Utrpení, Zohar - Žádné komentáře→