Kniha Zohar, kapitola “Beresheet (Genesis),” článek 119: Světla Davidovy líčí zobrazení do stupňů od Chazehu Malchut a níže, kde není tváře člověka. Tj. stupně od Chazehu a dále rostou a jsou obsaženy v Davidově  Malchut, která je tváří člověka od Chazehu a výše.

Zobrazení znamená úroveň nějakého stupně. Líčení je jako páření, protože v Zivugu, stupně vyjdou ve správném zobrazení podle kvality toho Zivugu, aby napravili zobrazení všech těch, kteří jsou obsaženi ve tváři člověka, ve vnitřním zobrazení. 

Uvnitř stvoření jsou čtyři typy přání: neživé, vegetativní, živé a lidské. Rozvíjejí se krok za krokem, protože záměrem Stvořitele je přivést stvoření těmito úrovněmi neživého, vegetativního a živého do takového stupně svého vývoje, že si bude přát být lidským. Stvoření se nestává lidským přirozeně, jak by příroda či stvořitel to tak mohli udělat. Ne, obraz člověka je odhalen v tomto stvoření pouze jako výsledek počátečního porozumění, chápání, přání, úsilí a proseb – vše pramení z něj. Pouze tak k tomu dochází! 

To je důvod, proč je vývoj postupný. Kousek po kousku, během deseti tisíc let za našeho vývoje historií, na všech našich předcházejících a těch nejvzdálenějších stupních, jsme v průběhu, potencionálně, „zaseli“ vnitřní kvality vnímání, takže dnes, v naší generaci, by se probudili a pomohli nám si uvědomit jejich účel. Vskutku, na lidské úrovni pro sebe musíme rozluštit formu a způsob, jakým musíme růst, proč tomu musí být tímto způsobem a ne jiným – skutečně vytesat „z kusu mramoru“ něco, co dosud neexistovalo, něco, o čem se nikdo nikde dosud nezmínil a postrádáme tak příklad.

Musím poznat Stvořitele, vytvořit ze sebe, z toho „kusu mramoru“ , podle něho stejnou formu. A Stvořitel se v tomto procesu nezjevuje, protože kdyby se odhalil, bral bych si od něj pouze něco povrchního. Pokud ho však studuji, kopu, abych odhalil vnitřní podstatu, z mých nejniternějších tužeb a napříč hloubkou všech mých úrovní – neživé, vegetativní, živé a lidské. A pak se rozhodnu, zda budu či nebudu podobný Stvořiteli, protože to je úplným opakem toho, co jsem si přál původně. Budovat člověka je velice těžká a pečlivá práce, která si vyžaduje ohromné pozornosti ke každému detailu. Právě to je práce, kterou studujeme ve knize Zohar, v kapitole „Dvě velké osobnosti.“

[65714]
Ze 2. části denní lekce kabaly 8/1/2012, Zohar

Kniha Zohar, Kapitola “Pekudei,” Bod 844: V tomto paláci stojí Dumah. Stojí nahoře, ve třetím paláci Sitry Achry, a dole, v prvním paláci.  Je to on, který zachytí duši, když je zapuzena ze svatého paláce pověřencem, Taharielem. Dumah stojí v bráně první síně Keduši, aby zachytil duši a vtáhl jí do paláců Tuma’a. Také je tam několik iniciátorů zákona a potrestaných s ním.

Předpokládejme, že jsem v soudní síni, kde operují různé síly a mě je o nich řečeno: “Tenhle ti může pomoci, tenhle je pro tebe, tenhle je proti tobě.“ Neustále přemýšlím o tom, jak mi mohou pomoci vylepšit mou situaci. 

V tu samou dobu, protože jsem slyšel o všech těch silách, nepřemýšlím o tom, jak mezi sebou navzájem interahují. Nezajímá mě to. Přemýšlím pouze o tom, jak vyřešit svůj problém a vyhrát soudní líčení. 

To je způsob, jak bychom měli číst knihu Zohar: neustále chtít, aby všechny ty síly, o kterých hovoří, mi pomohli pokračovat, uspět a dosáhnout odhalení. 
[60774]
Ze 3. části denní lekce kabaly 15/11/2011, The Zohar

Otázka: Pokud pokračujeme v práci na naší vnitřní jednotě a vzájemném spojení, budeme se i více milovat navzájem ve vnějším světě?

Odpověď: Ano, ale neplatí to pouze pro nás, ale pro celý svět. Je to přeci všechno jeden systém. Pokud na našem stupni (který je výše, než ten zbytku světa) se snažíme přblížit naše duchovní části k jednotě, tím, že tak činíme, přibližujeme též materiální části, myšleno lidi, k jednotě mezi nimi. 

Vskutku není lidí, není jednoty či roztržek mezi nimi. Jsou to vše ty samé duše, pouze si sebe a spojení mezi sebou představují z úhlu pohledu nazvaného „tento svět.“ Všechno co vidíte, je jedna a ty samé duše ve stejné síti, pouze vnímají sebe a spojení mezi sebou jako náš iluzorní svět. 

Proto pokud aspirujeme k tomu vytvořit toto spojení, zatímco jsme s nimi uvnitř v tomto společném systému, pouze na vyšším stupni vědomí a porozumění, přirozeně to každého ovlivní. 
[48141]
Ze 2. části denní lekce kabaly 14/07/2011,  Zohar

Otázka: Jak mohu udržovat konstantní záměr, že Zohar hovoří pouze o spojení mezi námi?

Odpověď: Hlavní věc je záměr. Pokud můžete poslouchat text Zoharu a udržet správný záměr, pak poslouchejte. Pokud nemůžete poslouchat, protože vás poslech odvádí od záměru, pak zůstaňte v záměru.

Stejné podmínky pro udržení stálého záměru k nápravě světlem platí pro studium všech ostatních kabalistických materiálů, a obecně pro každý okamžik života. Pokud člověk nemůže zůstat v záměru, je škoda plýtvat úsilím a ztrácet čas.
[47597]
Z 2. části denní lekce kabaly 07.07.2011, Zohar

Otázka: Když zjednodušíte knihu  Zohar, nemáte obavy z jejího zruinování?

Odpověď: Ne,  nemám obavy, protože vím zcela jistě, že jsem to já, který jí kazí! Text Zoharu pro lidi je sestaven z originálního textu knihy Zohar  a Sulamova komenáře, je spleten dohromady a zjednodušen. 

Proto je zcela jistě zruinován v porovnání se zdrojem. Mnoho slov (jako Behina a jiné) které podtrhují přesnost, byly z vět odebrány, aby byl text jednoduší. Výsledný text je prostý, méně přesný, za to více konkrétní.

Museli jsme přistoupit k tomuto poklesku, abychom text Zoharu přiblížili úrovni čtení a porozumnění průměrnému čtenáři. Samozřejmě, tento text za žádných okolností nenahrazuje zdroj.  Je určen ke čtení Zoharu masami.

Někteří studují kabalu jako mechaniku, někteří studují kabalu jako moudrost, někteří studují kabalu, aby si ji zapamatovali, někteří studují kabalu kvůli psaní knih, někteří studují kabalu, aby učili – ale někteří kabalu studují proto, aby se změnili. Pod vlivem vyššího Světla, které sestupuje na člověka při procesu čtení knihy Zohar, začne cítit vyšší svět, a pak, z pocitů, jí začne rozumět. To je skutečné studium Kabaly. A kniha Zohar pro lidi je určena tomuto druhu lidí. 
[46774]

Otázka: Co mohu udělat během dne, abych se připravil na ranní lekci, zejména pro čtení knihy Zohar, tak abych měl maximální výsledky?

Po prvním omezení (Tzimtzum Aleph) a rozhodnutí stvoření pouze přijímat Světlo přes anti-egoistické clony, začneme existovat v jiném druhu reality. Jednoduchý zákon přijímání v souladu s velikostí touhy není jediný zákon, který zde funguje, tak jak to bylo před omezením v Malchut Nekonečna.Po omezení se stane nemožné přijímat cokoli v otevřené touze. Tento zákon operuje nad námi, a pokud je touha přijímat potěšení pod Malchut nekonečna, světlo v něm nemůže svítit, protože musí projít přes tento zákon, tuto podmínku, která je zabudovaná v přírodě.

Kromě toho nestačí jednoduše udělat omezení. Otázkou je, co chceš po omezení a dále? Do té míry, do které si přejete být podobní Stvořiteli ve svých činech, odevzdávat stejně jako on, obdržíte světlo, malé potěšení s názvem „Světlo Hassadim (milosrdenství)“, které vás naplní.

Toto Světlo Hassadim také obsahuje NRNHY, všechny úrovně Bina, dokud nedosáhnete stupně, kdy všechny vaše touhy začínají být naplněné Světlem Hassadim, protože váš záměr je být Hafetz Chesed: „Já nechci nic pro sebe! Přijímám potěšení z toho, že jsem stejný jako Stvořitel tím, že nepřijímám nic. “

Toto je úroveň spravedlivého. Vidí, že Stvořitel nepřijímá, a tak také nechce přijímat. Jinými slovy, dívá se na jeho akci, ne úmysl. Stvořitel nepřijímá, a já chci mít pouze sílu přestat toužit po naplnění.

A pak ke mně přichází světlo a dává mi možnost, která mi umožňuje nepřijímat, bez ohledu na to, jak moc dostávám. Ale hned další chvíli dostávám ještě větší touhu přijímat potěšení Shůry.

Světlo ve mně rozvíjí tuto touhu a já budu chtít dostávat znovu. A znovu žádám: „Dej mi sílu k zastavení přijímání,“ a síla je mi dána. A pak jsem naplněn potěšením nazývaným „Hassadim,“ a jsem spokojen s tím, že jsem jako Stvořitel, tím že nepřijímám.

A pokaždé se moje prázdná touha přijímat potěšení ve mně zvětšuje tímto způsobem, ale místo toho, abych žádal o její naplnění, překonávám to a žádám o sílu  být jako Stvořitel, místo toho abych byl naplněn. Chci se spokojit s Hassadim, jako GAR de Bina.

Dosažení GAR de Bina znamená, že jsem získal touhu odevzdávat. Teď jsem Hafetz Hesed, dokončil jsem „pokání ze strachu.“ Co znamená „ze strachu“? To znamená, nedostávat nic pro sebe a být jako Stvořitel tím, že nepřijímám.

To neznamená, že jsem absolutně stejný jako Stvořitel, ale dělá nás to podobným podle našich Kelim (nádob). Nemá touhy přijímat, a já ano, ale já jsem je opravil, takže už mi nevadí. Získal jsem takovou sílu, že i když mám nekonečné Kli (touhu) přijímat rozkoš, je zcela naplněno Světlem Hassadim, a já nechci nic než to. Proč? Stvořitelova velikosti na mě září, chci být jako on a užívat si tím, že jsem mu podobný.

Poté se mi přirozeně odhaluje nová prázdná touha. Do té doby nechápu, co to je, podobně jako ve čtyřech fázích přímého světla, kdy po přijímání ničeho v GAR fáze Bet (dvě), začnu chápat: „Stvořitel dává, On je dárce, jak mohu tedy dávat svými činy, jako On? “

I nyní, kdy se vyvíjím zezdola nahoru, začínám chápat, že budu-li schopen přijímat kvůli odevzdání, budu úplně stejný jako On. To je můj cíl a prostředky jsou přijímání za účelem odevzdání.

Jak to mohu udělat? Žádám další sílu od Světla, tak aby mě napravilo, což mi umožní přijímat v těchto Kelim tak, že potěšení, které cítím, bude pouze v zájmu odevzdání hostiteli. Cítím to potěšení, užívám si všechny jeho chutě, jak je psáno: „Ochutnejte a uvidíte, že Stvořitel je dobrý.“ Čerpám z toho obrovské potěšení a nic co cítím, mě nemate. Jsem si jist, že všechna tato radost může být pocítěna pouze pod podmínkou, že dávám tuto radost Jemu.

Pak cítím, jak moc jsem mu dal a jak moc si to užívá. Tak můj Kelim roste ještě víc, protože jsem pochopil, kdo to je, koho těším. Teď jsem jako on, a ještě větší než On, protože mu dávám radost!

Můj Kelim expanduje ještě více za hranice touhy přijímat potěšení, které ve mně bylo vytvořeno Stvořitelem. Jakmile se spojím se skupinou, stávám se majitelem sedmi miliard duchovních jisker, ne jen jedné jiskry, jsem teď spojen se Stvořitelem a stávám se majitelem obrovského Kli, stejně velkým jako Stvořitel, kterému odevzdávám.

Vnímám Jeho Kli, v němž On dostává potěšení, jako své vlastní, protože ho naplňuji. Dokážete si představit, co to je?! Zde se dostáváme do jiné dimenze. Ale je nemožné o tom mluvit… Je to postupný proces vývoje, kde každý okamžik přináší pochopení toho, co dělat dál.
[28588]
Z druhé části denní lekce kabaly 3.12.2010, Zohar