Category Archives: Záměr

Jak se dostat skrz ke Stvořiteli

Dr. Michael Laitman

Otázka: Co to znamená protlačit svůj požadavek „skrze skupinu,“ skrze jednotou?

Odpověď: „Skrze skupinu“ znamená, že protlačuji svou touhu prostřednictvím integrovaného systému. A pokud je tato touha schopna stát se podobnou tomuto integrálnímu systému, je to známkou toho, že moje touha je podobná touze Stvořitele. Je psáno: „Udělej svou touhu jako jeho.“

Nemohu-li to udělat, pak Ho stále adresuji přes skupinu a žádám o sílu nápravy. Ale to neznamená, že jsem svou touhu protlačil skrze skupinu ke Stvořiteli tak aby mi odpověděl a naplnil mě jeho silou odevzdání, tak abych mohl dávat v praxi.

Naopak, obracím se ke skupině a vidím, jak moc nenávidím ostatní, nechci být s nimi, jsem jimi odmítán nebo je odmítám. A pak v těchto zkoumáních, v bojích a kolizích s každým, jsou to právě všechny tyto nenapravené stavy, které pozvedám nahoru a žádám: „Naprav je! Já čekám! Chci se spojit s ostatními!“ Pak je to nádherná modlitba.
[67580]
Z 2. části denní lekce kabaly 25/1/12, Zohar

Řekni mi, jak vidíš skupinu, a já ti řeknu, kdo jsi

Dr. Michael Laitman

Otázka: Kde by měl každý z nás začít vytvářet vlastní prostředí?

Odpověď: Začněte tím, že vyvoláte inspiraci a zapůsobíte na všechny vaší touhou vytvořit prostředí. Pokuste se podnítit je beze slov, abychom všichni toužili po tom, vytvořit prostředí, které nás zaváže, změní nás a přiblíží nás tak, že se propojíme. To je nezbytnost. Bez takové společnosti, bez správného spojení mezi námi, nemáme kde  spiritualitu odhalit. Spiritualita je odhalena pouze ve spojení mezi námi.

Forma spojení mezi námi je forma duchovního světa, forma úrovně, na které člověk je. V okamžiku, kdy mě ovlivňuje a já ji chci objevit, bude úroveň spojení záviset na mě. Ve stejné skupině jsou ti, kteří ji vidí na úrovni 50 a jsou tací, kteří vidí, že je na úrovni 5 a jiní ji vidí jako naprosto dokonalou v Gmar Tikkun (závěrečná korekce).

Duchovní realita nemá předem stanovenou formu, vše závisí na člověku. To je důvod, proč tolik potřebuji prostředí, které mě bude nutit, abych s ním zacházel správně. To je vše, co potřebujeme.

Vlastně, když vidím, že je napraveno, vidím, že to tak bylo vždy, a mě jen chyběla touha to objevit, chyběla mi citlivost. I nyní jsme ve skupině a v prostředí, které je v Gmar Tikkun, ve světě nekonečna. Ale to mě nepodněcuje k tomu, abych to odhalil. Tím, že probouzím přátele vytvářím efekt, který mi pomáhá zjistit, že jsou absolutně napravení.

V důsledku tohoto cyklu, který se ke mně vrací, se sám napravuji. Toto je nazýváno modlitba, soudit sám sebe, jak se vrátit do správného postoje prostřednictvím prostředí. Musíme tomu dát hodně rozmyslu, protože to všechno začíná a končí zde.
[67843]
Z 3. části denní lekce kabaly 20/1/12, „Úvod ke knize Zohar“

Usilování o nemožné

Dr. Michael LaitmanOtázka: Když se snažíme pochopit sílu, kterou k nám posílá vyšší stupeň, zjistíme, že je to nemožné…

Odpověď: To je úplně správně. Usilujeme o nemožné, něco, co je mimo naše schopnosti.

Můžeme chtít od osla, aby nám zazpíval árii z opery? Není toho schopen jak s ohledem na svůj vývoj, tak fyzické možnosti. My jsme však v mnohem horší situaci. Osel má alespoň zvukové a sluchové  schopnosti, zatímco my z duchovního světa nemáme nic. Jsme od něj zcela odříznutí.

Je to tím, že duchovní svět je vlastnost odevzdání. Jak ho tedy můžeme cítit v egoistickém přání? Může se dávání odít do dostávání? Může se oheň odít do vody? Samozřejmě, že ne. 

Proto není naše ohromné přání zaměřeno pouze na abstraktní ideu, ale na to nechat vyšší Světlo, aby nás napravilo. V přání musí být spojeny tři komponenty: Israel, Tóra, a Stvořitel. Uvedeno jinak: já, skupina, a vyšší Světlo. Světlo je tím, co mě napravuje; Nikdy ničeho nedosáhnu sám. 

Proto na kongresu Vzájemná záruka, pozvedáme MAN— přání, prosbu, potřebu po vyšší síle, aby nás napravila. To je celá podstata a cíl kongresu. 
[62266]
Ze 4. části denní lekce kabaly 1/12/2011, “Podstata náboženství a jeho účel”

Přestaň se na svět dívat přes roztrhanou oponu!

Dr. Michael Laitman

Otázka: Jakou větu mohu před sebe napsat velkými písmeny, abych pokaždé když jsem roztržitý a mé myšlenky bloudí, se mohl vrátit a zaostřit znovu?

Odpověď: Představte si stav, o který stojí stále usilovat, a popište tak, aby vás tato věta okamžitě upozornila, že vnímáte realitu, jako rozdělenou a rozbitou do různých částí jen proto, že jste uvnitř egoismu.

Jakmile se zbavíte tohoto pohledu skrze své ego, vše se stane jedním celkem. Jako byste se dívali na realitu skrze oponu, která má v sobě malé otvory, a to co vidíte, se zdá být z jednotlivých částí. Ale pak odstraníte tuto oponu ze svých očí a celá realita se ukáže být jedním celkem.

Z 2. částí každodenní lekce kabaly 28/7/11, Zohar

 [49518]

Nechcete-li litovat ztraceného času …

Dr. Michael Laitman

Otázka: Jak mohu udržovat konstantní záměr, že Zohar hovoří pouze o spojení mezi námi?

Odpověď: Hlavní věc je záměr. Pokud můžete poslouchat text Zoharu a udržet správný záměr, pak poslouchejte. Pokud nemůžete poslouchat, protože vás poslech odvádí od záměru, pak zůstaňte v záměru.

Stejné podmínky pro udržení stálého záměru k nápravě světlem platí pro studium všech ostatních kabalistických materiálů, a obecně pro každý okamžik života. Pokud člověk nemůže zůstat v záměru, je škoda plýtvat úsilím a ztrácet čas.
[47597]
Z 2. části denní lekce kabaly 07.07.2011, Zohar

Záměr: Co je důležité, je výsledek

Dr. Michael Laitman

Otázka: Co je to záměr?

Odpověď: Záměr je to, po čem toužíte ze svého stavu. Důležité není to, co říkáte nebo děláte, ale přesně kam míříte, jaký výsledek očekáváte ze současného stavu, a nezáleží na tom, jestli je to váš nebo náš.

Řečeno jinak, jak chcete vidět svůj následující stav? Jak si ho nyní představujete? Co budete dělat: odevzdávat Stvořiteli, přijímat pro sebe, vydělávat, krást, předávat dál, dávat? Jak si představujete sami sebe v příštím stavu? To je váš záměr.

To je důvod, proč jen člověk má úmysly. On je ten jediný v celém stvoření, kdo je mimo čas. Záměr nepůsobí v materiálním čase, ale v duchovním čase, který leží nad naší touhou.
[38606]
Z 3. Části denní lekce kabaly 20.3.2011, Talmud Eser Sefirot

Takže svět by byl stvořen pro mě….

Dr. Michael LaitmanOtázka: Závisí můj záměr na celém prostředí a záměr prostředí na mém záměru? 

Odpověď: Rozhodně! V Shamati #225 se říká: Člověk se nemůže pozvednout nad svůj kruh. Proto, [přeje-li si člověk postupovat] musí nasávat ze svého prostředí. A člověk nemá na výběr, kromě mnoha práce a Tóry. Tudíž, vybere-li si pro sebe dobré prostředí, ušetří čas a úsilí, protože je podle svého prostření utvářen.

To je jasné. Získám-li energii z prostření — a faktem je, že získám vše abych z něj postupoval – pak budu posupovat jen nakolik od nich dostávám. Nemohu být nad tímto stupněm. 

Otázka: Jak mohu vidět své prostředí coby veliké, nevidím-li jako veliké své přátele?

Odpověď: V tom leží celý problém. Koho považuješ za velkého? Nikdo ve tvém světě veliký není. Myšleno, svět nebyl stvořen pro tebe. Pak jaké prostředky použiješ k tomu, abys postupoval? Stvořitel je skrytý. Prostředí je malé. Nemáš nikoho, ke komu bys postupoval a jsi sám na celém světě. Tak se cítíš. 

Principielně se takto cítí každý a to je to, co musíme změnit. 

Ze 2. části denní lekce kabaly 2/14/11, Zohar

Přijímání kvůli dávání

Dr. Michael LaitmanVžydcky před námi musí být jeden cíl: dosáhnout ekvivalence, přilnutí ke Stvořiteli.  Přilnutí je úplná shoda vlastností, kdy námi vládne síla dávání.

Naše hmota, touha po potěšení, se nemění zatím co metoda zaměstnat jí ano:  Touha po potěšení musí být používána k dávání. A k dosažení toho potřebujeme cítit touhy ostatních. Pouze pak odhalíme, že zatímco přijímáme, jsme schopni dávat.

Duchovní čin se zdá velmi podivný, ne jako materiální činy. Pouze pokud odhalíme hlouboké, silné, vzájemné spojení mezi námi, odkrývajíc mezi námi spojení, kamarádství, záruku a lásku, můžeme interahovat jako ozubená kolečka v jednotném systému: Přijímat to, co mi ostatní chtějí dát, tudíž já dávám jemu.

Ukazuje se, že stvořené bytosti pouze přijímají, ale nejprve musí odhalit, že přebývají ve vzájemném dávání a vyjádřit to přesně tímto způsobem. Jak toho dosáhneme?

Stvořitel, základní síla dávání je přítomna mezi a uvnitř všeho. Tudíž, pokud se každý anuluje a my, společně, si začneme přát mu dávat, pak přijímáním jeden od druhého, budeme skutečně schopni dávat. V tomto případě, nikdo od ostatních nepřijímá, ale spíše přijímá vše od Stvořitele. Je tu ale jedna podmínka: Zatímco od něj přijímáme, musíme být jedním.

Může to být přirovnáno k matce, která má mnoho dětí a přeje si dát lásku každému z nich. Když si přejí podporovat vzájemnou záruku a jednotu, aby ji mohli zpětně milovat, když jsou připraveni přijmout její lásku společně, protože jsou svázaní jeden s druhým, pak ji těší a ona je šťastná, že je může milovat, zatímco oni jsou šťastní, když přijímají její dary. Takové přijímání je považováno za úplné dávání. 

Očividně nemohou stvořené bytosti moc dělat vyjma připravit se, a není od nich více očekáváno. Potřebují jen připravit  strukturu, ve které přijmou bohatsví Stvořitele. Nepraktikují dávaní jako takové, nýbrž dávají úmyslem. Tím, že takovým způsobem přijímají, těší dárce.
[33569]

Z 1. části denní lekce kabaly 24/02/11, Rabašovi spisy

Modlit se za změnu

Dr. Michael LaitmanOtázka: Jak se liší kabalistická modlitba od náboženské?

Odpověď: Kabala se zásadně liší od všech ostatních metod a od všeho, co je v našem světě. V krátkosti, Kabala je jedna věc a všechno ostatní jiná.

Jaký je tedy rozdíl? Rozdíl je v tom, že kabala je založena na změně člověka jako takového, spíše než něčeho mimo něj, jeho okolí. Ani nestaví na žádání nějakého „milého Boha“, aby se ke mně choval lépe, nebo aby změnil postoje jiných lidí vůči mně. Nežádám ho změnit svůj zdravotní stav nebo osud, nic takového. Žádám ho o přeměnu svého ega, jen o to!

Celá metoda kabaly je uspořádána tak, aby člověk mohl změnit sám sebe. Na druhou stranu, všechny ostatní metody a náboženství jsou založené na myšlence, že Stvořitel by měl změnit svůj postoj k člověku: žádám ho, aby byl ke mně více milosrdný a laskavý, zatímco ho uplácím.

Kabala nic podobného neumožňuje. V souvislosti se Stvořitelem, jsem jako muž, který se mění v podobu Absolutního. A tento Absolutní je neměnný. Pokud je Stvořitel prvotní příčinou, počátkem všeho, a pokud je naprosto dobrý, absolutní, věčný a dokonalý, pak se nemůže změnit. Jen to co je nedokonalé se může změnit. On se změnit nemůže.

Proto všechny změny nastávají pouze v člověku. Jinými slovy, v závislosti na svých silách, vnitřních stavech a vlastnostech, se cítím více či méně pohodlně. Ale jsem to pouze já, kdo se může změnit. Stvořitel se nikdy nezmění, On je konstantní, všemocná síla přírody.

Proto všechny modlitby, které kabala popisuje, představují prosbu člověka být přeměněn. Komu je člověk adresuje, nějaké zdi? Pokud je Stvořitel konstantní, věčný a úplný, nereaguje na vás žádným způsobem.

Nicméně když na Něho apelujete, budete jiní a obdržíte jinou odpověď, protože zatímco tak děláte, zvýšíte svoji citlivost. Jste stále přítomní ve stejném konstantním poli považovaném za „Stvořitele“, ve stejné konstantní síle. Přesto se modlíte, zatímco si přejete změnit se a výsledkem se vás toto pole dotýká s větší intenzitou. Toto nazýváme „modlitba“.

Slovo „modlit se“ v hebrejštině (Lehitpalel) znamená sobě-uložený soud. „Modlit“ znamená soudit, hodnotit a potrestat sám sebe. Není to apel k někomu, aby prokázal milosrdenství nebo laskavost. Ne, je to vlastní přehodnocení. A to je modlitba.

Proto i když v náboženství používají stejné slovo, v kabale to má opačný význam, stejně jako všechno ostatní.
[33395]

Z 2.lekce v Moskvě 16.1.2011, „Modlitba mnoha“

 

Vyhnanství od záměru

Dr. Michael Laitman

Otázka: Pokud jednoduše pomáhám lidem na tomto světě, mohu z těchto činů získat Světlo, které napravuje duši?

Odpověď: To záleží na vašem záměru. Pokud opravdu máte v úmyslu odevzdání, pak budete jistě přitahovat světlo. Pokud ale převedete starou paní přes ulici a budete si o sobě myslet, jak jste spravedlivý, jen si tím ublížíte.

Existují miliony lidí na celém světě, kteří jsou ochotni pomoci ostatním, a zdá se, že dělají dobré věci na materiální úrovni, ale z nějakého důvodu jejich činy nedělají svět o nic lepší. Veškeré skutky dobročinnosti nepřinášejí žádné pozitivní výsledky, protože záměr je to, co mění svět, nikoli činy.

Stvořitel nepotřebuje vaše činy, pokud je děláte z vašeho ega. Především si musíte položit otázku, zda tyto činy napravují srdce? Před provedením přikázání nebo jakékoliv jiného dobrého skutku se musíte nejprve vyzbrojit správným záměrem. A pokud nemáte záměr, zeptejte se sami sebe, zda ten čin ještě stojí za to dělat.

Pokud je činnost nezbytná pro vaše živobytí, musíte ji provést i bez záměru, neboť se týká toho nejnutnějšího a tudíž není „ani zatracena, ani odměněna.“ Avšak pokud čin přesahuje to, co potřebuje tělo, nemůžete to dělat s egoistickým úmyslem. Konáním egoistických činů poškozujete svět, neboť se sami vzdalujete od spirituality a přinášíte utrpení do tohoto světa.

Kolektivní stav, kdy jsou činy vykonávány bez záměru, se nazývá „vyhnanství.“ A návrat k činům s altruistickými úmysly se nazývá „vykoupení“, s každým takovým činem odhalíte Stvořitele.
[30741]
Z 4. části denní lekce kabaly 24.12.2010, „svoboda“