Category Archives: Záměr

Kde je záměr?

thumbs_laitman_543_01Otázka: Co je to záměr a jak je možné ho ovlivnit?
Odpověď: Záměr je hlavní věcí ve vztahu člověka ke světu, je to přesně to, co člověk chce.

Pokud člověk chce existovat egoisticky, normálně a mírumilovně, jeho činy jsou namířeny dolů, k tomuto světu. Ale jestliže touží dosáhnout vyšší síly, Stvořitele, poslání a cíl získat jeho postavení v další dimenzi, pak je jeho záměr naprosto odlišný. Je na člověku, aby se rozhodl, po čem touží. (Pokračování textu…)

Modlitba je stálý záměr

Povznést modlitbu ke Stvořiteli – znamená pozvednout naše nejlepší, nejintenzivnější touhy tak, jak člověk z radosti vznáší ruce nahoru.
Zároveň tyto touhy propojíme. Každý musí být ponořen do ostatních, cítit sebe pouze v druhých, a v tomto stavu vybrat to nejdůvěrnější, nejdůležitější.
Modlitba je naše jediná touha, ze které nevyhnutelně vychází všechny ostatní. Usilujeme o jednotu, chceme odhalit společnou sílu, která dominuje v celém vesmíru a všude v přírodě – sílu harmonie, rovnováhy, vzájemnosti.
Pro sebe si přejeme stejný stav, pro skupinu, stát, svět a celé lidstvo. Toto je náš záměr, naše snaha. Stálý záměr je pravá modlitba, to, čeho chceme dostat nejvíce a nad čím neustále přemýšlíme.
Dále to budeme transformovat do další fáze. Uvidíme, jak naše touhy po jednotě budou realizovány v samotném přání. Obvykle, když člověk usiluje o dosažení nějakého cíle, nepotěší ho potom nic, než samotný cíl. V našem případě v samotném úsilí náhle odhalíme, že se jedná o ten pravý cíl a nic víc není nutné. Je to ta pravá touha, která potěší Vyššího. Přesně tak se to odehrává uvnitř nás.
Aby bylo možné více se soustředit na spojení mezi námi, budeme se muset k tomuto požadavku vracet, a silně toužit o jeho upřesnění, prohloubení, zaostření. Tak se to tvoří uvnitř nás.
Tato stálá snaha je sama o sobě cílem. Na první pohled se nám zdá, že je to pouze podmínka, abychom něco dokázali, ale pak vidíme, že to je samo o sobě je cíl.
Z 1. předběžné lekce na kongresu v Petrohradě, 18.09.2014

 

Co je to „otázka“ v duchovnu?

Otázka v duchovnu je přání (chisaron, touha), na které reaguje vyšší světlo. Světlo přichází a naplňuje přání. Toto se nazývá skutečnou otázkou nebo modlitbou.

Nicméně dokud otázka není vytvořena, vzniká v člověku hodně předběžných otázek, které se nazývají „modlitba, předbíhající modlitbu“. To znamená, že předtím, než člověk dosáhne skutečné modlitby (prosby), mu stále vzniká četné množství malých, osobních, nepřesných otázek, dokud se konečně nevytvoří správná otázka.

V podstatě všechny otázky svádí k jedné: v čem je smysl života, má cenu žít? Pokud ano, kvůli čemu? Je to jediná otázka a člověk si ji pokládá v miliardách různých variací a v souladu s tím pokaždé dostává částečné odpovědi. Ale na konci konečné nápravy to bude vypadat jako jedna obrovská otázka a proti tomu se rozkryje stejně velká odpověď, úplné sloučení (zivug a – šalem).

Otázka: S jakými otázkami je možné se obracet na vás a jaké si máme vyjasnit ve skupině?

Odpověď: Nejlepší bude, pokud přijdete za mnou se skupinovou otázkou. Pokud ve vás vzniká společná otázka, obraťte se na mě.

Replika: Když odpovědi na svoje otázky hledáme ve skupině a nacházíme je, cítíme, že zatím jsou vždy správné.

Odpověď: Je to pravda – „zatím“. A takto to je na každé úrovni: u mě a u všech. Odpověď, která byla správná na této úrovni, není správná na další úrovni, protože Keter nižšího parcufu se stává Malchut vyššího.

[#127475]
Z lekce 10.02.2014

Jak zastavit odsuzování?

Otázka: Jak se člověk může zastavit v odsuzování Stvořitele?

Odpověď: Člověk se nemůže zastavit. Nejsme vlastníky svých činů, v nejlepším případě můžeme pouze žádat. Svojí žádostí aktivujeme světlo, vracející se ke zdroji, ale samotný čin nekonáme. Nápravu může uskutečnit pouze světlo. Světlo světa Nekonečno se projevuje na základě naší žádosti jako odpověď na naše přání napravit se, přiblížit se, stát se podobnými Stvořiteli. Takže pouze světlo toto všechno provádí a naše byla pouze prosba, která musí být pro odevzdání. Musíme se snažit dosáhnout pouze jí a pouze ji brát v úvahu. Nehledíme na své dobré nebo špatné pocity, ale pouze na to, nakolik dokážeme ospravedlnit Stvořitele. Pouze toto nás bolí. Naše bolest se nevztahuje k našemu tělu, ale k našemu vztahu k Němu: dokážeme-li ospravedlnit Stvořitele přede všemi pocity našeho těla, zůstaneme k Němu „přilepení“, dokud Ho nezačneme milovat. Zatím nás řežou zaživa, 7 krát denně, ale my si přejeme najít  bod spojení z opačné strany. A tehdy odhalí svoji tvář, což je skutečně ohromné potěšení, ale vůbec ne v našich starých egoistických přáních a ne v tom světle potěšení, které jsem očekávali.

[ # 135401 ] 

Z lekce 19.05.2014, dopis Baal Sulama

Spojit celý svět se Stvořitelem

каббалист Михаэль ЛайтманZákladní bod, na který se musíte stále vnitřně zaměřovat je princip „Není nikdo, kromě Něj“. Stvořitel je příčinou jakéhokoliv stavu, jakéhokoliv přání, každé myšlenky, každého vnímání, každé události. Mnou a obklopujícím světem se řídí pouze jediná síla.

Všechno tohle je proto, aby spojením se světem v jakékoliv době, ve všech událostech a dějstvích, vnitřních a vnějších jsem přišel k této globální sféře, k tomu nejdůležitějšímu: že není nikdo jiný, kromě Něj. Je to spojení ve společné nádobě. V tomto je naše práce, a na tohle se nasměrováváme.

Avšak svět je velký a proto začínáme ze skupiny (1), až potom přecházíme k celému světu (2). Musím se spojit se skupinou ve všemožných podmínkách a pamatovat také na svět, jako na pokračování své práce.

Z lekce na téma „Role národu Izraele“, 23.11.2012 [#93866]

Proč je tak obtížné udržet záměr?

Dr. Michael Laitman

Otázka: Proč je tak obtížné udržet záměr?

Odpověď: Je to proto, že ve správném záměru, naše touha užívat si okamžitě dosáhne nápravy. Pokud jste i jen na okamžik mysleli se správným záměrem, pak jste opravili přání, které se uvnitř vás v tu chvíli vyskytovalo, a je nahrazeno novým, nenapraveným. A teď si znovu musíte představit jednotnou skupinu všech přátel jako jeden celek.

Pokud tak učiníte a aspirujete ke Světlu, které reformuje, aby trochu odhalilo v tomto stavu kvalitu odevzdání, pak to znamená, že jste opět napravili vaše přání a to se znovu změnilo. Ukazuje se, že pokaždé, když budete odpojeni, znamená to, že nejste odpojeni a nedostáváte se dále od sebe, ale že touhy uvnitř vás se mění, a tak se pohybujete kupředu!
[87037]
Z 2. části denní lekce kabaly 28/8/2012, Zohar

Filtr na cestě ke Stvořiteli

Dr. Michael LaitmanOtázka: Které žádosti dosáhnou Stvořitele?

Odpověď: V prvé řadě musíme pochopit, že když žádost nepochází z kolektivní žádosti, není vůbec akceptována. Lidé volají na Stvořitele z hloubi jejich srdcí, když se zhroutí a ve chvíli smrti, ale nic nepomáhá. Proč? Protože jejich modlitba neprochází filtrem, který je tou jedinou cestou, jak je žádost akceptována. Pouze prostřednistvím systému, pouze prostřednictvím spojení mezi námi, a nezáleží na tom, zda je dobré či zlé, je to pouze s ohledem na spojení, kdy je žádosti vyhověno. 

Otázka: Jak mohu spojit své přání s přáním někoho jiného, když jej vlastně necítím?

Odpověď: Snaž se cítit anebo alespoň brečet, protože cítit nemůžeš. Prostě nechápeš, že tvé osobní, individuální přání nemůže konat jinak. Když přijdou dvě, je to skvělé! Takže, co chceš? Ustanovit spojení, sjednotit? Hádáte se? Jste ale dva; vyjasnili jste si vztah mezi sebou? Skvělé!

Proč je nyní čas k nápravě? Je to tím, že lidé začínají cítit, že ve spojení mezi nimi není něco vpořádku. Bylo to však OK už dříve? Předtím žádné spojení nebylo. Dnes cítíme, že je něco špatně, a že to musíme napravit; takže náprava začíná ode dneška a dále.

Pokud nebudeme brát spojení mezi námi v úvahu, bez ohledu na to jaké je, není nic, s čím můžeme ke Stvořiteli přijít. Osobně nemohu udělat nic; ve mně není nic k napravení. To jediné, co musíme napravit je spojení mezi mnou a ostatními. 

Otázka: Jednou jste o systému řekl, že převádí nereálnou žádost v reálnou. Měl jste na mysli žádost jednotlivce nebo obecně?

Odpověď:  Žádost jednotlivce  není! Skutečnost, že individuálně křičím neznamená, že má žádost je individuální. Důležitou věcí je, ohledně čeho křičím. To je to, co určuje, zda je má modlitba modlitbou mnoha anebo není.

Lidé si myslí, že když se Minyan (deset mužů) shromáždí, že se jedná o modlitbu. Může to však být jeden člověk, který si žádá spojení, nápravu systému, a pak se to nazývá „modlitbou mnoha.“

Takže, když přistupujeme ke studiu, je velice důležité přijít se správnou žádostí. V opačném případě nás studium vzdaluje, namísto elixíru života se z něj stává lektvar smrti. Vidíme, že lidé odchází, utíkají a upadají. Proč se to děje? Je to proto, že to samé Světlo, které operuje ve špatném směru, přináší temnotu, což znamená, že Vás k cíli vede delší cestou. 
[82775]
Z 2. části denní lekce kabaly 12/7/2012, Zohar

Jeden za maminku

Dr. Michael Laitman

Člověk musí kontrolovat svoje reakce každým okamžikem. Možná žádá Stvořitele, aby mu dal dobrý život? V takovém případě je to, jako když říká: „Posíláš mně zlo. Prosím, buď ke mně laskavý.“ Toto dělá “ 99 procent „.

Nebo to člověk říká jinak: „Uvědomuji si, že cítím zlo a chápu, že důvod toho je v mých kvalitách, které jsou opačné Tvým. Koneckonců, každý odmítá podle svých vlastních chyb. A já Tě žádám o nápravu: Dej mi sílu napravit sám sebe.“

Člověk zažívá těžkosti na cestě („Vytvořil jsem zlý sklon“), ale pamatuje si, že mu je posílá Stvořitel („Vytvořil jsem Tóru jako koření“). A pak člověk získá světlo, které je ukryté v Tóře a vrátí ke zdroji. Žádá nápravu svých vlastních kvalit: ty jsou zaměřeny na egoistické přijímání a jsou opačné Stvořiteli – nechť se nasměřují k odevzdání a člověk pak bude cítit, že Stvořitel je laskavý.

Ale proč tohle potřebuji? Cítit se dobře? V tomto případě jsem stále egoista. Nebo proto, abych přestal nadávat na Stvořitele? „Co když mě potrestá, když budu vnímat Jeho dobro jako zlo?“ Ne, to je také egoismus. Jak tedy tvořím svou reakci? K jakému stavu musím přijít? Není to o slovech, ale aspiraci srdce: Jakou korekci žádám?

Žádám o nápravu, když se cítím špatně ve své touze přijímat, ale v mém záměru, namířeném ke Stvořiteli, cítím, že to přichází od Něj, Dobro, které dělá dobře.

Tímto způsobem se člověk dělí do dvou částí, které jsou spojeny: Je ponořen do tmy ve své egoistické a omezené touze po potěšení a cítí světlo nad ní. A pak si je jistý, že náprava, které se mu dostane, není pro uspokojení své sebelásky. Ne, jeho radost je nad tím a on je opravdu ve stavu odevzdání.

Například: Máma mi dělá kaši, ale nechutná mi. Máma věděla, co dělá: udělala pro mě to nejzdravější jídlo. Ale já v něm nevidím hodnotu. Měl bych jí žádat o jinou kaši? Nebo bych měl jíst tuhle, třeba že chutná špatné, a změnit svůj postoj k mámě nad mými pocity? Tímto způsobem začnu získávat její kvality, její pohled na svět, její touhy zaměřené na dávání. Takto rostu, jelikož získám svůj duchovní obraz.

Neexistuje žádné jiné řešení – je psáno: „Všichni Mne dosáhnou, od malých až po velké.“ Kde „dosáhnout“ znamená sjednocení nad naším egoismem. To je základním principem duchovní práce. A i když by se to mohlo zdát těžké, ve skutečnosti je to velmi snadné, když jednám v jednotě se skupinou. Neskutečně těžké je to tehdy, když se snažím jít dál sám.
[76949]
Z 1. části denní lekce kabaly 3/5/2012, Shamati # 8

Jak se dostat skrz ke Stvořiteli

Dr. Michael Laitman

Otázka: Co to znamená protlačit svůj požadavek „skrze skupinu,“ skrze jednotou?

Odpověď: „Skrze skupinu“ znamená, že protlačuji svou touhu prostřednictvím integrovaného systému. A pokud je tato touha schopna stát se podobnou tomuto integrálnímu systému, je to známkou toho, že moje touha je podobná touze Stvořitele. Je psáno: „Udělej svou touhu jako jeho.“

Nemohu-li to udělat, pak Ho stále adresuji přes skupinu a žádám o sílu nápravy. Ale to neznamená, že jsem svou touhu protlačil skrze skupinu ke Stvořiteli tak aby mi odpověděl a naplnil mě jeho silou odevzdání, tak abych mohl dávat v praxi.

Naopak, obracím se ke skupině a vidím, jak moc nenávidím ostatní, nechci být s nimi, jsem jimi odmítán nebo je odmítám. A pak v těchto zkoumáních, v bojích a kolizích s každým, jsou to právě všechny tyto nenapravené stavy, které pozvedám nahoru a žádám: „Naprav je! Já čekám! Chci se spojit s ostatními!“ Pak je to nádherná modlitba.
[67580]
Z 2. části denní lekce kabaly 25/1/12, Zohar

Řekni mi, jak vidíš skupinu, a já ti řeknu, kdo jsi

Dr. Michael Laitman

Otázka: Kde by měl každý z nás začít vytvářet vlastní prostředí?

Odpověď: Začněte tím, že vyvoláte inspiraci a zapůsobíte na všechny vaší touhou vytvořit prostředí. Pokuste se podnítit je beze slov, abychom všichni toužili po tom, vytvořit prostředí, které nás zaváže, změní nás a přiblíží nás tak, že se propojíme. To je nezbytnost. Bez takové společnosti, bez správného spojení mezi námi, nemáme kde  spiritualitu odhalit. Spiritualita je odhalena pouze ve spojení mezi námi.

Forma spojení mezi námi je forma duchovního světa, forma úrovně, na které člověk je. V okamžiku, kdy mě ovlivňuje a já ji chci objevit, bude úroveň spojení záviset na mě. Ve stejné skupině jsou ti, kteří ji vidí na úrovni 50 a jsou tací, kteří vidí, že je na úrovni 5 a jiní ji vidí jako naprosto dokonalou v Gmar Tikkun (závěrečná korekce).

Duchovní realita nemá předem stanovenou formu, vše závisí na člověku. To je důvod, proč tolik potřebuji prostředí, které mě bude nutit, abych s ním zacházel správně. To je vše, co potřebujeme.

Vlastně, když vidím, že je napraveno, vidím, že to tak bylo vždy, a mě jen chyběla touha to objevit, chyběla mi citlivost. I nyní jsme ve skupině a v prostředí, které je v Gmar Tikkun, ve světě nekonečna. Ale to mě nepodněcuje k tomu, abych to odhalil. Tím, že probouzím přátele vytvářím efekt, který mi pomáhá zjistit, že jsou absolutně napravení.

V důsledku tohoto cyklu, který se ke mně vrací, se sám napravuji. Toto je nazýváno modlitba, soudit sám sebe, jak se vrátit do správného postoje prostřednictvím prostředí. Musíme tomu dát hodně rozmyslu, protože to všechno začíná a končí zde.
[67843]
Z 3. části denní lekce kabaly 20/1/12, „Úvod ke knize Zohar“

Strana 1 z 212