Category Archives: Z ranní lekce

Postupně se blížit okamžitému odhalení

Dr. Michael Laitman

Otázka: Je možné, že v jednom okamžiku nic nechápu a pak najednou se mi všechno odhalí, nebo je to postupný proces?

Odpověď: Je to postupný proces, který vede k okamžitému odhalení. Vidíme, že se to s námi děje. Snažíme se dělat to a ono a nic z toho, ale pak najednou získáme porozumění a něco odhalíme. Nechápeme, jak se to stane. Jakoby něco uvnitř nás pomalu rostlo a pak jen prasklo, a my najednou získáme porozumění, pocítění a dosažení jak v mysli, tak i v srdci. Tento proces vyžaduje velkou koncentraci po dlouhou dobu a mnoho kontinuálních fází, které nakonec vedou k náhlému zlomu.

Z 3. části denní lekce kabaly 12/2/12, „Studie deseti  Sefirot“

Odhoďte břemeno včerejška!

Dr. Michael Laitman

Je psáno, že každý musí začít každý den nanovo. Je to, jako by včerejšek neexistoval, počítání začíná od nuly. To platí pro všechno: kdo jsem, co jsem, můj účel, můj cíl, cokoli existuje a vyjde najevo kolem mě. Je to, jakoby jsem se znovu narodil bez již existujících znalostí nebo pochopení. Proč nést  břemeno včerejška s sebou? Ať už jsem měl pravdu nebo ne, v čem je rozdíl? Koneckonců, to bylo včera a včerejšek musí být vymazán.

 Ale jak to máme udělat? Činíme tak při čtení knihy Zohar. Co je na ní tak zvláštního? Dává nám sílu udělat právě to. Říká se, že tato síla může být použita pro dobro a pro zlo, a to závisí na člověku. Zohar dává energii a můj „stroj“ určuje, jak se tato energie použije, v neprospěch nebo v můj prospěch. Musíme proto udělat rozhodnutí: jak chceme použít sílu, kterou dostáváme z knihy Zohar? Tato síla se může stát buď vracejícím světlem, dobrou silou, pomocí nebo lékem, nebo opakem toho, smrtelným jedem. Vše záleží na člověku, jmenovitě na tom o co usiluje.

Když se přibližujeme ke zdroji života, který nás stvořil, z kterého se generuje všechna životní síla, to je to, čemu říkáme „život.“ A „smrt“ je to, když se přiblížíme k našemu egu a následujeme ho. Opravdu, ego bylo záměrně vytvořeno opačné Stvořiteli tak, abychom měli svobodu volby uprostřed. Proto při čtení Zoharu, by naše hlavní úsilí mělo být udržet se ve správném směru.

[65836]

Z 2. části denní lekce kabaly 9/1/12, Zohar

Přechod na odevzdání jako přirozený proces

Dr. Michael Laitman

Naše šíření by mělo být jednoduché: Musíme přivést lidstvo k pochopení skutečnosti, že současná ekonomika se hroutí z důvodů, které jsou mimo naši kontrolu, v důsledku objektivních okolností. Nikdo není na vině, tato fáze je implantována v povaze lidské společnosti jako takové, a je určena pro to aby nás spojila a způsobila vytvoření nové společnosti, která bude žít podle zákonů vzájemných záruk.

Nejprve začneme studovat a přitom se náš myšlenkový proces a postup změní: z úzkého a rovného na velmi komplexní. Pak začneme chápat, jak budovat systém interakce mezi lidmi, obchodními partnery, vládními systémy a tak dále.

Ale především je to studium: integrální vzdělávání. Jak Baal HaSulam píše, může to vyžadovat až tři generace, než lidstvo začne prakticky budovat novou společnost. Tolik času je potřeba, aby člověk realizoval změny a začal myslet jinak.

Ale do té doby budeme žít produkcí všeho potřebného pro naše základní potřeby a postupně pokračovat k integrálnímu pohledu na svět. Krize odstraní všechen nadbytek a sníží nás na úroveň výroby životně důležitého zboží. Již nyní je to zřejmé: Růst nezaměstnanosti v jednom komplexu světové ekonomiky postupně odvádí zisky od všech, včetně těch, kteří jsou na vrcholu. Jachty, diamanty a obrovské bankovní účty, to vše zmizí. Ať chceme, nebo ne, svět přijde k jiné ekonomii.

A my, na oplátku, musíme připravit každého člověka na nadcházející vývoj událostí, tak jak jen můžeme. Samozřejmě musíme zkoumat, jak vytvořit novou ekonomiku, ale obecně se bude budovat sama. Koneckonců, ekonomika je replikou propojení mezi lidmi. Finanční a ekonomický systém je v podstatě kopií našeho egoismu. Proto tím že změníme sami sebe, automaticky začneme měnit naše vztahy ve všech oblastech, včetně ekonomických.

Nepotřebujeme prudké pohyby. Nepotřebujeme urychlit vlnu. Nepotřebujeme revoluce nebo metodu síly. Vše se stane přirozeně, přesně tak, jak Baal HaSulam napsal v „Pracích poslední generace“: „Koncept kolektivismu potřebuje doučovat a dozrávat v lidské mysli v ne méně než třech plných generacích míru a vzájemné shody. Tak svět ještě zažije mnoho otáček a experimentů, než se dostane do závěrečné fáze. A není jednodušší cesta zrání myšlenek, než je cesta kabaly.“

[65725]
Z 4. části denní lekce kabaly 8/1/12, „Svoboda“

Známky toho že na mě Stvořitel pracuje

Dr. Michael Laitman

Otázka: Jaké jsou příznaky toho, že na mě Stvořitel pracuje?

Odpověď: Je to pocit tlaku, jako kdybyste byli kus těsta nebo hlíny, se kterou sochař pracuje a neustále na ni vyvíjí tlak ze všech směrů. V důsledku toho máte pocit, že je třeba jednat, myslet a chtít jiným způsobem než nyní. Pracuje na vás jakoby opravdu rukama a vy cítíte tlak na své myšlenky, touhy, způsob myšlení a postoje.
[65164]
Z 1. části denní lekce kabaly 2/1/2012, Rabášovi spisy

Usilování o nemožné

Dr. Michael LaitmanOtázka: Když se snažíme pochopit sílu, kterou k nám posílá vyšší stupeň, zjistíme, že je to nemožné…

Odpověď: To je úplně správně. Usilujeme o nemožné, něco, co je mimo naše schopnosti.

Můžeme chtít od osla, aby nám zazpíval árii z opery? Není toho schopen jak s ohledem na svůj vývoj, tak fyzické možnosti. My jsme však v mnohem horší situaci. Osel má alespoň zvukové a sluchové  schopnosti, zatímco my z duchovního světa nemáme nic. Jsme od něj zcela odříznutí.

Je to tím, že duchovní svět je vlastnost odevzdání. Jak ho tedy můžeme cítit v egoistickém přání? Může se dávání odít do dostávání? Může se oheň odít do vody? Samozřejmě, že ne. 

Proto není naše ohromné přání zaměřeno pouze na abstraktní ideu, ale na to nechat vyšší Světlo, aby nás napravilo. V přání musí být spojeny tři komponenty: Israel, Tóra, a Stvořitel. Uvedeno jinak: já, skupina, a vyšší Světlo. Světlo je tím, co mě napravuje; Nikdy ničeho nedosáhnu sám. 

Proto na kongresu Vzájemná záruka, pozvedáme MAN— přání, prosbu, potřebu po vyšší síle, aby nás napravila. To je celá podstata a cíl kongresu. 
[62266]
Ze 4. části denní lekce kabaly 1/12/2011, “Podstata náboženství a jeho účel”

Měl jsem peněženku a teď je fuč

Dr. Michael LaitmanOtázka: Snažím se představit si 72 hodin kongresu. Jak mě tento proces přivede k Jednomu, Jedinečnému a Sjednocenému?

Odpověď: Vstoupím do kongresové haly jako svaté lázně (Mikveh), místo, které mě očistí a napraví. Toto místo je naplněno svatou vodou, kvalitou Biny, matčino lůno, jehož se stanu součástí a v němž rostu. Nemusím udělat nic, než se tam usadit jako kapka spermatu uvnitř dělohy. Musím na ní ulpět a vše další udělají ostatní. Musím se jednoduše stát součástí toho, co se děje.  

Je psáno, “Stvořitel přebývá uvnitř svého národa,” kde “uvnitř národa” se má za místo, kde se všichni shromáždí a každý člověk anuluje svůj egoismus jak jen může za účelem sjednotit se dohromady. Pak odhalíme že tam, uvnitř této jednoty, se nachází vyšší—Malchut, Šechina. A uvnitř ní— Šochen, Stvořitel.

Nic víc nepotřebujeme! Jen tam přijít a nebýt inteligentní. Ztraťe své “Já”:  Přijdete dovnitř a rozpustíte se. Někdo Vás o něco požádá, tak to prostě uděláte. Jen se připojíte, bez jakýchkoli vyjasňování. Nejdůležitější věcí je plout ve společném proudu.

To je důvod, proč je kongres vhodný pro každého, pro každého člověka. Pokud tam jen člověk může přijet, pak tam vznikne hybná síla, která nád námi převezme vládu a roztočí nás všechny v jednom víru, jako celek. A my nic jiného nepotřebujeme. Nebudeme potřebovat zvláštní mysl nebo dlouhé studium, jen tuto sílu. S ní už dostanete otisk vyššího, vyššího stupně. Tak přijďte!

Přišli jste tam, zpíváte, tančíte, jíte, připravujete jídlo a anulujete se před tím, co se děje, jak jen můžete. To Vás přivede k vyššímu stupni, protože je tam, uvnitř, ve spojení mezi lidmi.

Tradice společného jídla, zpívání písní a tance byla založena kabalisty. To vše vede k sjednocení a bez jednoty je to nemožné. Abraham jednou pozval hosty do svého stanu a nejdříve je usadil u společného jídla, zatímco vysvětloval, že je nezbytné se sjednotit a milovat bližní.

Bez jednoty nic nezvládneme. Chápu, že náš egoismus, naše podstata je proti. Také jsem kdysi byl proti jednotě, a dokonce více, než vy. To mě ale nezastrašilo: Na jakýkoli egoismus existuje síla jej porazit. Nejdůležitějsí, snažte se být co nejrozhodnutější jak můžete a nastavte svou mysl na to přijít a ztratit se.

Ztraťit se na nějakém neznámém místě, jako peněženka, kterou jste měl a nyní je fuč. Není prostě nic, co s tím můžete udělat: Byla tam a nyní je pryč! Zkuste to!
[62141]
Ze 3. části denní lekce kabaly 28/11/2011, Talmud Eser Sefirot

Bohatý chudák

Dr. Michael LaitmanNení nic kromě čtyř fází přímého Světla. Abychom je však mohli podrobně popsat, potřebujeme celé stvoření, které bylo vytvořeno pod nimi. 

Malchut světa Nekonečna rozhodne, že musí dosáhnout přilnutí, protože nedokáže unést oddělení. Je plné Světla, a na straně Světla, Stvořitele, je dokonalost. Malchut však odhalí úplný opak. 

Je to jako chudák, který přijde ke svému bohatému příteli. Boháč mu dává vše z hloubi svého srdce. Chudák se však stále cítí méněcenný, protože není tím, který to vše vydělal, a nedokáže svému příteli laskavost žádným způsobem oplatit. 

Když přijme dárky, potěší boháče, ale není tím, který tuto situaci vytvořil. Pokud by se nic nezměnilo až na to, že to vše pochází od něj, přijal by vše. Přijal by a radoval by se stejným způsobem. Tak v čem je rozdíl? 

Rozdíl je v tom, že on, on sám, musí tuto situaci vytvořit. Proto musí opustit dosavadní stav a pak se k němu vrátit nezávisle.

To je přešně to, co se děje v Malchut světa Nekonečna. Má vše kromě této speciální části. Na straně světla je plné přilnutí, ale musí projít omezeními a procesem vývoje, aby dosáhla téhož stavu. Jenže pak to chudák bude chtít sám!

Chudák zůstane chudákem a bude chtít dostávat od boháče, přilnout k němu, záviset na něm a radovat se z toho, co od něj dostává. Chudák musí obnovit tuto situaci do posledního detailu. Jinak, pokud se nevrátí zpět do přesně toho stavu, zraní boháče, Stvořitele.

Jediným přídavkem je můj souhlas se vším, co si vytvořil dříve, ale nyní jsem toho dosáhl sám. Dokázal jsem to osobně! Ani bída, ani chatrnost přání či chudoba, ani malost stvořených bytosní není vadou. Chudák se vrátí zpět do stejné situace, situace ve které nemá nic, a vše se k němu dostává z boháčova stolu. Nicméně teď už nejde o ponížení, ale o čest.

Nic na situaci mezi těma dvěma se nezmění až na to, že člověk ukáže, nakolik se vším souhlasí!
[61116]
Ze 3. části denní lekce kabaly 17/11/2011, TES

Hra, která vyžaduje celou mysl a srdce

Dr. Michael Laitman

Otázka: Pokud vím, že hledám věčné štěstí obsažené v odevzdání, ale ještě ho necítím, jaká by měla být moje umělá žádost?

Odpověď: Musíme mluvit více o kvalitách, které ještě nemáme, ale hrajeme si s nimi jako děti. Kromě toho, že dítě vnímá svou hru jako nejzávažnější a skutečnou věc, roste díky této skutečnosti. Zatímco když si hraju já, vím, že to není vážné a skutečné. V tom spočívá celý problém.

Kdybych byl schopen investovat více srdce a mysli do této hry, měl bych z toho větší prospěch. I když to však tak může být, hra funguje tak jako tak. Světlo mě ovlivňuje a já se měním.

A co je nejdůležitější, je třeba pokračovat. Jak je psáno: „Ať se stane cokoliv, ať přijde cokoli, jen neodejít,“ a pak na to přijdete. Světlo vás bude ovlivňovat pokaždé silněji. A i když to může vyžadovat roky, nakonec si začnete všímat změn v sobě, vážit si kvality odevzdání a postupovat s ní.
 [58784]
Z 1. Části denní lekce kabaly 26.10.2011, spisy z Rabáš

Opuštění Egypta bez opuštění svého místa

Dr. Michael Laitman

Všechny malebné popisy, které jsou nám dány v Tóře, nám říkají o čím dál silnějším spojení mezi lidmi. V duchovním světě člověk nevstoupí fyzicky do Egypta, přes hmotné Rudé moře a poušť Sinaj, nebo dosáhne hmotné izraelské země. V duchovním světě toto všechno symbolizuje různou míru spojení mezi dušemi, mezi lidmi, kteří se spojují interně, v jejich touhách.

To je spojení, o kterém nám Tóra říká. Nemluví o zeměpisu nebo historii nějaké skupiny, která chodila po zemi Kananejské a Egyptě. Vypráví jen o spojení, v němž poznáváme tyto stupně. „Odejdi ze své země“ znamená opuštění své egoistické touhy, tedy životu v Babylonu. Je třeba opustit toto přání a dospět k většímu, ve kterém se spojíte se svou skupinou silněji. Tato touha se již nazývá „zem Kananejská“ („země“ znamená „touha“).

Později vstoupíme do levé linie, naše touhy vzrostou, zlý sklon je odhalen více, a to se nazývá „sestoupení do Egypta.“ A když později vystoupíme z tohoto stavu, „Egypta“, tím že se spojíme dohromady, tomu se říká, že jsme v „poušti Sinaj.“

Poté co se spojíme nade všemi problémy, které se nám odhalí, vystoupíme na úroveň nazývanou „země Izrael.“ Všechno jsou to stupně spojení a ne geografická místa.

Jména jsou převzata z našeho světa, ale jsou použita pro pojmenování duchovních stupňů. Můžeme jet autobusem z Babylonu do země Kananejské, pak do Egypta a zpět, ale to by nebyla duchovní cesta. Bylo by to pozemský výlet.

Vše záleží na tom, i když sedíme na jednom místě, jak zdoláváme stupně a objevujeme duchovní světy v nás. Ty se odhalují pouze v závislosti na síle spojení mezi námi. Jak se sjednocujeme, objevujeme duchovní stupně v závislosti na síle naší jednoty.

Všech našich „613 tužeb“ opravíme pouze prostřednictvím spojení. Pokud se člověk nespojí s ostatními, nesplňuje žádné „přikázání“, nedělá žádnou korekci touhy přijímat. Všechny touhy jsou odpojeny od sebe v důsledku rozbití, a mohou být opraveny pouze spojením jednoho k druhému.
[57571]
Z 1. části denní lekce kabaly 14.10.2011, spisy z Rabáš

Duchovní svět není mystika

Dr. Michael Laitman

Problém je, že nejsme schopni pracovat na našem spojení a uvědomit si jeho význam stále více a více za jakýchkoli okolností, jakékoliv situace a každý den. Jediným důvodem je to, že si lidé představují duchovní svět jako něco, co je daleko od reality, v níž v současné době existují. Myslí si, že duchovní svět existuje na jiném místě nebo jiném vesmíru.

Neuvědomují si, že mohou odhalit duchovní svět tady, navíc k tomuto světu. Je příjemné si myslet, že vstoupíme do duchovního světa po smrti. I když se lidé učí v moudrosti kabaly, že uvidí duchovní svět v tomto životě, přesto si představují odhalení světa mimo ten náš, vzdálený od všeho co tu máme.

Nicméně, toto je nesprávné! To co odhalujme je síť spojujících sil mezi lidmi a Stvořitelem, který plní tento svět, tuto realitu. Odhalíme novou řídící a hnací sílu ve vesmíru, která byla dříve skrytá. Kromě našeho sobeckého přání, ve kterém vnímáme „tento svět“, můžeme odhalit touhu odevzdávat a v jejím rámci, odhalíme nový fenomén tzv. „vyšší“ a „budoucí“ svět, což znamená, svět, který k nám přichází.

Pokud se člověk všemi jeho silami snaží přiblížit podobě vyššího světa, Stvořitel, jako nedílné spojující síti, která se odhaluje mezi všemi formami, které v současné době vnímá ve svém světě, pomáhá mu to zabránit vzniku „idolů“ a zůstat realistický namísto toho aby se ztratil v mystice.

Vyšší svět je síť odevzdání, která je odhalena mezi všemi částmi této skutečnosti, jakož i další reality, která se nám odhaluje jako síť sil. Jediná věc, která existuje, jsou síly, protože všechno, není nic jiného než síla touhy, úmyslu a myšlenky. Když člověk vidí realitu tímto způsobem, tak si začne uvědomovat, že veškeré prostředky k dosažení této nové reality jsou přímo v jeho rukou.

Koneckonců, je to dosaženo s pomocí lidí, kteří jsou nositeli síly odevzdání. To jsou jeho přátelé, kteří chtějí získat odevzdání a altruistický záměr. Nyní spolu se svými přáteli může člověk začít stavět a odhalovat tento systém odevzdání.
[57843]
Z 1. části denní lekce kabaly 16.10.2011, spisy z Rabáš