Otázka, kterou jsem dostal: Proč musíme tak dlouho čekat a projít tolika negativními lekcemi, které nás zraňují, než si konečně uvědomíme, jaká je správná cesta?

Moje odpověď: Nečekáme! V každém okamžiku se vyvíjíme, krok za krokem. Ale naše ego, naše touha si užívat, je prostě nekonečná. Její hloubka je nesmírná: nesmírné stvoření. Představte si náš nekonečný vesmír; no, lidská touha je biliónkrát větší než celý vesmír.

Teď musíme začít svou nápravu. A má touha si užívat obsahuje tisíce vlastností, ve kterých potřebuji pocítit rány, abych zareagoval svým “Au!” A pak potřebuji dalších tisíc ran, abych udělal “Ou!” Toto není vtip, celé naše životy takto fungují. Nakonec budu potřebovat ještě dalších tisíc ran, abych se rozhodl: “To stačilo, už to nemůžu vydržet! Něco musím udělat.”

Každá vlastnost se skládá ze čtyř úrovní (Alef, Bet, Gimel, Dalet). A dokud nedosáhneme konečné, čtvrté úrovně, budeme dostávat rány a trpět, aniž bychom se zastavili a zamysleli nad svými nesnázemi. Je to jako když cítím bolest v jedné části svého těla a pak v jiné; vydržím to a říkám si, že to nic není až do té doby, dokud si konečně neuvědomím, že musím něco udělat. Stejný princip platí zde. Ale právě takto to má být, protože jsme uděláni z komplexního, mnohovrstevnatého materiálu, který se vyvíjí z (pouhého) bodu. V této záležitosti není na výběr.

Pouze na konci nápravy všechno, čím jsme prošli, splyne a vytvoří dokonalé dosažení, naplnění a pochopení.

Z třetí části Každodenní kabalistické lekce, 29/04/2010, “Předání Tóry”

Zohar, kapitola “BaHar (Na hoře Sinaj),” bod 63: “Můžeš je navždy používat jako otroky.” Je Micvou (přikázáním) zotročit kanaánského otroka. Ti jsou ze strany Hama, který spácha incest, jako je psáno: “Proklet budiž Kanaán; služebníkem služebníků bude svým bratřím…”

Být otrokem je také náprava. Touha, která může být přinucena poslouchat moc napravených tužeb, se nazývá “otrok, který je blízký svému pánu.” Otroctví je forma její nápravy, správný způsob její existence. 

Prozatím nejsem schopen být uvnitř určité touhy svobodný, ani s ní nemohu sám pracovat za účelem odevzdání. Mohu ji pouze připisovat jiné mé touze. Taková touha může být též zvána “dítě,” “žena,” nebo “dospívající;” ještě to není “muž” ani “hrdina,” který je schopen “překonat” (muž, “Gever” je odvozen od slova “Itgabrut” – překonávání, zdolávání).

Forma touhy, která je schopna pracovat pouze pod autoritou jiné touhy, se nazývá “otrok.”

Z první části Každodenní kabalistické lekce, 25/04/2010, “Zohar”