Category Archives: Vzájemná záruka

Desat přikázání jednoty

Otázka: V předvečer svátku „Šavuot“, symbolizujícího darování Tóry, vysvětlete, prosím Vás, smysl deseti přikázání – rčení, vyhlášených na hoře Sinaj, které je nutné opakovat každý den.

Odpověď: Pro nás desat přikázání znamená hlavně kontrolu našich přání ve vztahu k jednotě. Mluví se pouze o jednotě.

Darování Tóry nastává pouze poté, když národ přijímá podmínky vzájemné záruky, jako jeden člověk s jedním srdcem, u úpatí hory. To jest –  my chápeme, že nad námi je hora našeho egoismu a my dokážeme vystoupit na tuto horu pouze s jedním bodem v srdci. Ten bod se jmenuje Mojžíš, protože nás vytahuje (mošech) z vlastního egoismu.

Hora Sinaj je obrovská, jako Babylonská věž, dokonce i větší. A my jsme se shromáždili u jejího úpatí a jsme připraveni stát kolem této hory našeho egoismu. To znamená, že souhlasíme s tím, že dáme dohromady jednotlivé egoismy do jedné hory, nebudeme se jich bát a bez ohledu na tuto horu nenávisti budeme usilovat o jednotu, i když cílem našeho egoismu je postavit se proti naší jednotě.

Až se tak spojíme, požádáme pak o rozkrytí síly odevzdání uvnitř naší jednoty. Vždyť snaha o jednotu je duchovní nádoba, přání k vzájemnému odevzdání. Jak je řečeno: „Od lásky ke stvořením- k lásce ke Stvořiteli“. Tak přijímáme podmínky k lásce k bližnímu jako k sobě samotnému.

[#136553]

Z lekce 3.6.2014 článek z knihy Šamati

Osobní vztah se Stvořitelem

Otázka: Jak můžu být odpovědný za ostatní, pokud nemůžu být odpovědný ani sám za sebe?
Odpověď: Právě díky tomu, že se přihlásíš sloužit ostatním, stáváš se odpovědným za všechny. Sám pro sebe neexistuješ, ale pouze pro ostatní. Tak funguje zákon vzájemné záruky, ve kterém ostatní nemají svobodnou volbu. Určuji jejich stav a osud a proto přebírám odpovědnost a jsem připraven postavit se za něj. Všechno co se odehrává záleží pouze na mě ať se stane cokoliv, dobré nebo špatné. Připojuji všechny jako svůj dolní parcuf a rozhoduji za všechny.

Otázka: Není to drzost z mé strany takhle přemýšlet?
Odpověď: Není to drzost. Pokud jsme si všichni rovni, potom každý z nás má svůj vlastní vztah se Stvořitelem, nikoli přes ostatní. Všichni ostatní už jdou za mnou. Vždyť ve mně je bod v srdci, moje místo v kořeni duše, které nikomu jinému nepatří. A toto jedinečné místo má každý. Proto každý může říct, že je jedinečný, komu patří jeho vlastnost a nikdo kromě něj. Každý má svojí zvláštní vlastnost a všechny ostatní přichází k vzájemného spojení s ostatními. Touto unikátní, osobní vlastností se spojuji přímou nití se Stvořitelem a v tomto jsem před všemi. Pokud ne já, potom ostatní už nebudou dokonalí. Pouze já můžu napravit tuto vlastnost tím, že jí spojím s celým lidstvem. To jest se všemi ostatními vlastnostmi Malchut světa Nekonečna. Například Malchut světa Nekonečna je 7 mld. částí a každá tato část je spojená se Stvořitelem svojí specifickou vlastností. A všechny mé ostatní vlastnosti pochází ze vzájemného propojení s ostatními 7-mi miliardy.

[ # 135974 ]

Z lekce 27.05.2014 z článku „Darování Tóry“

Ručit za blaho přítele

A tak se stali všichni v národě izraelském odpovědni jeden za druhého, protože jim Tóra byla darována až poté, co byl každý z nich tázán, zda se souhlasem na sebe bere odpovědnost za plnění přikázání “miluj bližního svého, jako sebe samotného” v plné míře. To znamená, že každý na sebe musí vzít odpovědnost pečovat o všechny a starat se o naplnění jejich tužeb v míře ne menší, než je vtištěno do jeho vlastní přirozenosti, aby se staral o své vlastní potřeby.

Otázka: Jak je možné zaručit se za to, aby přítel neměl žádnou starost?

Odpověď: Skupina se skládá a pracuje ve stavu jednoty na základě duchovních podmínek, které musí dodržovat každý z přátel. Je nutné starat se o to, aby každý z přátel měl všechno nezbytné, za co se „nesoudí ani nechválí“, ale musí to mít každý.

A pokud bude mít toto nezbytné minimum, musí mít každý možnost investovat maximum vlastního úsilí pro dosažení cíle svého života spolu se skupinou.

Materialistické cennosti potřebujeme v míře nezbytné pro existenci, ne méně. Z období Talmudu je zrušen požadavek mučit své tělo a vystavovat ho askezi. Proto je zakázáno záměrně se omezovat tak, aby tělo trpělo.

Každý musí zajistit život v tomto světě tak, aby existoval v souladu s běžnými požadavky moderní společnosti. Skupina se o to musí starat. Samozřejmě, že člověk nesmí spadnout do náručí přátel a čekat, že skupina o něj bude pečovat.

Ale pokud přítel vynakládá vlastní úsilí, je nutné mu pomoct dosáhnout úrovně nezbytné pro existenci. Všechny ostatní síly je nutné investovat do naší jednoty, abychom uvnitř ní odhalili Stvořitele.

 [#134257]

Z lekce na téma „Jednota národů“, 04.05.2014

Ani moudrostí, ani silou, jen vytrvalostí

Dr. Michael LaitmanBaal HaSulam, “Úvod do studia Deseti sefirot,” Bod 141: „Nejsem nikde než v Tóře. Proto dodržujte Tóru a v ní Mě hledejte, a Světlo vás napraví a vy Mě naleznete,“ jak je psáno, „Ti, jež Mě hledají Mě najdou.“

O tohle se snažíme, snažíme se spojit jako jeden muž s jedním srdcem, dosáhnout vzájemné záruky a „milovat bližního svého jako sebe sama“ tím, že ukazujeme naši připravenost na takové spojení během studia. A pak během každé chvíle, odhalujeme nakolik toho nejsme schopni a pak se opět, navzdory všemu, snažíme myslet na sjednocení a spojení.

Doufáme, že naše studium a spojení nám pomůže odhalit Stvořitele, abychom Mu přinesli potěšení. Během studia se toto stává modlitbou, činem nápravy, a to nás posunuje blíže k cíli. Pokud se přátelé snaží správným způsobem spojit, pozvednout své body v srdci nad jejich ego, osvobodit je od jeho řízení, a spojit je, k čemuž dochází během lekce, kde se o takových stavech hovoří, pak tím přitahujeme reformující světlo. A to je vlastně naším úsilím.

Vždy budou nějaké překážky, bude jich víc a víc. Proto se musíme navzájem posílit a právě tehdy, kdy přichází zoufalství a na cestě se objevují velké obtíže, člověk je z nich bezradný, neví co má dělat, chce uniknout, unaví se a usíná, nebo naopak, začne být rozlobený a nedokáže takový stav unést. Ale právě takové stavy jsou nejprospěšnější, protože přidávají další kapku práce, kterou na sebe přitahujeme Světlo.

Ten, který si nezoufá a poddá se, je tím, který uspěje. Tady ani moudrost, ani síla nepomůže, jen vytrvalost. Čas to udělá.

“Čas” symbolizuje mnohé snahy, které člověk každou chvílí vyvíjí, dokonce i ty nejmenší. Tyto pokusy se nahromadí, spojují a na závěr přináší i řešení.
[98320]
Z 1. části denní lekce 7/1/2013, „Úvod ke studiu Deseti sefirot“

Síla lásky nás udržuje na oběžné dráze a nedovolí nám padnout

Dr. Michael Laitman

Otázka: Jak mohu zjistit, zda ve skupině existuje láska mezi přáteli?

Odpověď: Lásku mezi přáteli ve skupině lze zkontrolovat podle toho, jak velké mám během dne povědomí o tom, jak moc přátelé, vzhledem k našemu spojení a vzájemné záruce, dávají pozor, aby nikdo z nás nepadl, a udržují nás v konstantní touze po cíli, směrem ke středu skupiny.

V rámci této péče jeden o druhého a vzájemné pomoci je odhalena láska.
[90838]

Od egoismu k lásce je jeden krok vzhůru

Dr. Michael Laitman

Jediným způsobem, jak duchovně pokročit je pracovat ve skupině, díky které se vyjasní zda se chceme spojit jeden s druhým. Nakonec zjistíme, že se spojit nemůžeme a ani nechceme a zcela odmítáme vzájemné spojení.

Naše celá přirozenost se bouří proti takovému spojení. Jsme připraveni dělat cokoli kromě toho. Existují vztahy, které nás baví a chceme je, ale spojení s přáteli, vzájemné propojení, v němž každý jedinec slouží pro všeobecné – s tím naše srdce nikdy nebude souhlasit.

Pouze takový vzájemný vztah se nazývá „spojení“, v němž každý je jako součást v elektrickém obvodu nebo v motoru. Takže v každém úplném systému je každá komponenta součástí systému a musí provádět svou práci a dodržovat své povinnosti vůči jiným částem.

Abychom to udělali, musíme anulovat ego. Lidé, jejichž ego není tak rozvinuté jsou připraveni být s ostatními, je pro ně snadné být blízko, cítit jeden druhého, být přáteli. Nicméně, čím více se člověk rozvíjí, tím více jeho ego roste a tím obtížnější je se spojit s ostatními. Vůbec necítí, že nějaké přátele má.

Kdysi, dokonce před několika desítkami let, lidé cítili blízkost, ale dnes je každý sám. Ani si nevšímáme, jak jsou všichni zavřeni ve své ulitě. Schováváme se za obrazovku počítače a nazýváme to vztahem. Cítíme se takhle lépe, pohodlněji! Celé lidstvo je teď takové.

Existují různé metody pro spojení lidí, které jsou převážně založeny na nacismu, fašismu a fundamentalismu. Tyto metody mají navodit pocit solidarity v masách. Do jisté míry to zastaví jejich psychický vývoj, a tak je jednodušší je řídit.

Ale v duchovním rozvoji na straně druhé, existují dva protikladné přístupy, které jsou integrovány. Na jedné straně, člověk musí být velmi vyvinutý, velký individualista. Každý musí mít pocit, že je naprosto izolován a že nepatří nikomu jinému. Je to tak výrazné, že se zdá, jako by nepatřil do tohoto světa.

Na druhou stranu jsme povinni se spojit tak silně, že by měl každý zcela anulovat sám sebe proti své touze anulovat ostatní. To je ten nejnereálnější požadavek, který může v našem světě existovat, a který je proti trendu vývoje lidstva. Koneckonců, jak se ego vyvíjí, lidé se od sebe stále více oddělují. Všichni se odtahují od ostatních a skrývají se za svým počítačem, mobilním telefonem nebo doma.

Každý žije v ulitě, kterou si pro sebe vytvořil. Najednou je povinen provést opak: opustit své místo a spojit se ve svém srdci a duši. Co je víc, musíme to udělat nikoli tím, že budeme nuceni, ale tím, že to budeme chtít sami! Koneckonců, zjistíme, že tato jednota je nejvyšší hodnota.

Není v tom žádná výhoda, ale zde leží pravda. Tedy je velmi obtížné přistupovat k hodnotám odevzdání a lásky, pokud pro to vnitřně v našich pocitech nenajdeme ospravedlnění.

Je to však princip, podle něhož duchovní svět funguje! Za účelem získání těchto hodnot, které jsou zcela opačné od našich současných hodnot, musíme přijmout pomoc vyšší síly tak, že nás bude ovlivňovat a změní nás.

Musíme o to žádat v průběhu studia. Koneckonců, studujeme akce, které se konají na vyšší úrovni (činy odevzdání, lásky a spojení) pracujeme na systémech duší. Není to mechanický systém, který je bez citu, ale živý systém, ve kterém mysl a pocity působí v souladu se zákonem vzájemné záruky.

Studujeme o vztazích mezi našimi touhami, které jsou ve vzájemném odevzdání, a chceme je napodobit, což znamená studovat je, připojit se k nim a vstoupit do stejného stavu. Tak se přitahujeme do tohoto stavu a pobízíme vliv síly nazývané reformující Světlo.

Musíme přemýšlet a studovat o těchto vyšších stavech, o tom, jak naše egoistické touhy pracují loajálně ve vzájemném dávání.
[88732]
Z 2. části denní lekce kabaly 19/9/12, Zohar

Výhody a nebezpečí virů

Dr. Michael Laitman

Dobré vzdělání je takové, kde lidé dostávají znalosti spolu s vysvětlením, které jsou připraveni přijmout, protože mnoho faktů, které dostáváme bez vysvětlení, a to zejména v našich dětských letech, v nás zůstávají jako viry, a stane se nemožným se jich zbavit. Podvědomě používáme toto zavazadlo skutečností a považujeme je za pravdivé, i když ve skutečnosti jsou špatné a často se nám staví do cesty.

To vše se děje proto, že jako děti a mladiství, jsme byli naplněni různými „nezvratnými“ pravdami bez vysvětlení. Od té doby nám byly vtisknuty a není kam se před nimi schovat. Bez ohledu na to co děláte, nemáte pod kontrolou věci, které do vás byly vtištěny.

To je důvod, proč vše musí být doplněno vysvětlením. Není třeba mást lidi květnatými konstrukcemi na bázi vyšší matematiky, lidé potřebují získat jasná a přístupná vysvětlení, protože jinak se ze znalosti stanou hesla nebo axiomy, a neposunou lidi vpřed. Člověk se potřebuje rozvíjet pomocí zdravého rozumu, když se učí dobrá vysvětlení. Kromě toho je nutné udržovat přiměřenou rychlost, tak aby nadbytek informací neblokoval člověka ve schopnosti absorbovat informace.

Správná výchova je prosta nepodložených faktů. Je to proto, že je lidé nebudou moci používat správným způsobem, a bude velmi těžké zbavit je této zbytečné zátěže. Není možné pracovat s fakty, když neznáte jejich příčiny a důsledky. V tomto případě nedovolí člověku vytvořit společný obraz reality. Místo toho s nimi člověk zachází jako s přísnými zákony.

Zatím v realitě neexistují žádné zákony: vytváříme si je sami. Poté, co jsem se narodil, mě nutnost tlačí začít tvořit obraz o světě, spojujíc jeho části dohromady. Je to proto, že pocházíme z rozbití, a celá naše realita se skládá z kompletování mozaiky z jejích částí na všech úrovních, tak hluboko, jak to jde, z tohoto světa do světa nekonečna, stále přidávajíc nové kvality a množství vlastností. Koneckonců, tento obraz je multidimenzionální.

Takže když dám člověku ultimátum, pokud jde o způsob, jak by měl dát dohromady některé části, pošlu ho na špatnou cestu, dále se řídí pokyny, protože neví, jak provést analýzu a vyvodit analogie. Místo toho, abych mu připravil odpovědi a nahé skutečnosti, musím mu dát studijní techniky, metody a průvodce pro akci.

To je důvod, proč se moderní vzdělávání hroutí. Je to proto, že jsme lití „vojáčci“ kvalifikovaní „pracovníci“, spíše než kreativních lidé, kteří vědí, jak dát dohromady kousky mozaiky.

Otázka: Nemůžete se omezit jen na fakta, i když jsou pravdivé?

Odpověď: Fakta nejsou problém. Člověk potřebuje víc než poznání: potřebuje rozvíjet svou mysl, dávat dohromady věci, které nikdo předtím dohromady nedal. Potřebuje mít přístup, nový program nainstalovaný v sobě, který mu umožní samostatně v sobě vytvořit obraz reality.

Dítě se nenaučí prostřednictvím vynucených akcí: To poskytuje velmi omezený účinek. Když mu něco říkám, musím vysvětlit, proč to tak je. Jinak jsem mu zavedl další „virus“, a nebude schopno racionálně používat tuto „pravdu“, která je v něm vtištěna. V určitém kontextu se bude stále objevovat v jeho podvědomí až do konce jeho života, a jen smrt těla to ukončí.

Otázka: Během období skrytí používáme také slogany, kterým nerozumíme. Proč to pro nás nejsou „viry“?

Odpověď: To je pravda, kabala má své vlastní „motta“: „Není nikdo jiný kromě něj,“ „Dobrý, který dělá dobro,“ „Miluj bližního svého jako sebe samého“, atd. Nicméně, pocházejí z vyššího stupně a nemohou k nám přijít v jakékoliv jiné formě. „Polykáme“ tyto viry, uměle se snažíme utvářet sami sebe v souladu s nimi, a tak lákáme reformující světlo. To nás napravuje a pozvedá, poskytujíc nové chápání světa, novou mysl a nový pocit.

Na druhou stranu, v našem světě, polykáme nepravdivé skutečnosti namísto získávání zdravého rozumu, a to nám nedovoluje postoupit kupředu tím, že kombinujeme všechny díly, studujeme správnou představu o světě a vyvíjíme se na jejím základě.

Koneckonců, můžu být nezávislý v našem světě, avšak nikdy nebudu moci vstoupit do spirituality na vlastní pěst. Naopak, musím se snažit ve mně realizovat zákony duchovního světa, připojit se k nim dle míry svých schopností, a pak mě tam vyšší světlo pozvedne.

Tímto způsobem, pozitivní namísto negativní „viry“ pracují v duchovním světě: buďte v blízkosti skvělých lidí, povyšte své přátele ve svých očích a neustále usilujte směrem ke Světlu, o kterém nic nevíte. Všechny tyto věci nejsou fakta v mém vnímání, nicméně, přijímat je z duchovního světa je prospěšné.

V našem vnímání i knihy kabaly jsou „viry“. Mluví o věcech, které nemůžeme cítit, vidět, nebo slyšet. Nicméně studuji tyto texty, abych se chtěl pozvednout s jejich pomocí. Nechť mě tyto „viry“ napadnou tak abych se nakazil láskou. A pak na to přijdu.
[80379]
Z 4. části denní lekce kabaly 12/6/2012, „Arvut (Vzájemná záruka)“

Hnutí Arvut brožura: „Změna priorit“

Hnutí Arvut (Vzájemná záruka): „Změna Priorit“ (výňatek z brožury):

O nás: Naše organizace zastupuje prakticky všechna odvětví izraelské společnosti: nativní izraelce a přistěhovalce, světské a náboženské, profesory a studenty, podnikatele a zaměstnance, technologické a humanitní specialisty.

Co máme společného? Bez ohledu na to, jak to může znít, sdílíme starost o to, co se děje ve světě. Faktem je, že svět (a naše země není výjimkou), prochází historickou proměnou, které si společnost z větší části není vědoma.

Politologové, historici a filozofové tvrdí, že jsme svědky zrození nové civilizace. Neočekávaně se ocitáme ve zcela nové realitě. Její jedinečnost spočívá v tom, že je hlavně nepředvídatelná a stará tradiční logika už nefunguje. Vypadá to, že jsme velmi nepřipraveni na radikální, nový stav světa – globální integrální svět.

Paul Gliding, autor knihy „The Great Disruption“, popisuje novou realitu velmi přesně: „Dívám se na svět jako na integrovaný systém, takže nevidím protesty, dluhové krize, nerovnost a šílené klima jako nesouvisející problémy, spíše vidím celý systém jak prochází vřavou rozpadu.“
[78612]

Řídím sám sebe pomocí dvou otěží

Dr. Michael Laitman

Člověk potřebuje vidět sám sebe jako bod, který přijímá vše zvenčí. Přátelé a svět obecně, dokonce i neživé, vegetativní a živé, jsou všechno části mé duše. To vše je Malchut (království), jedno Kli (touha / nádoba), jeden člověk, který stojí naproti Stvořiteli.

Proto do té míry, do které se snažím spojit nadšení a dojmy, které ke mně teď přicházejí od přátel, a ne je zrušit, do té míry se stávají reálné, protože připojuji části mé duše k sobě. A pak získávám nový intelekt a emoce v důsledku spojení rozbitého Kli.

Je zakázáno uhasit jakýkoli stav. Musíme se nad ním povznést a zkoumat ho z vyšší úrovně, což je správný přístup. A proto nezáleží na tom, jak se cítím během workshopu: dobře nebo špatně, protože v každém případě se musím povznést nade vším, a objasnit, odkud pocity přicházejí a proč, a pak pokračovat. Je třeba shromáždit ty nejvíce pozitivní a negativní dojmy abychom postoupovali kupředu nad nimi.

Předem musím souhlasit s každým stavem, který přichází, protože moje vlastní sebe-anulování bude postaveno nad všemi těmito stavy. Všechno čím procházím je nezbytné proto, aby mě naučilo převzít kontrolu nad všemi svými stavy a spojit se nad nimi s přáteli i přes své odmítání. Nejdůležitější věcí pro mě musí být spojení, které zdánlivě řídím dvěma otěžemi, a všechny moje pocity a zkušenosti budou na pozadí. Konec činu je v jeho počáteční myšlence. Pokud se člověk chová tímto způsobem, pak správně používá všechny jeho rozeznání.

Je zakázáno nechat vašeho koně utéct, ani doleva ani doprava. Existuje před vámi cíl a je třeba sebe neustále zkoumat podle tohoto: pokud se odchýlíte doleva, pak budete muset přidat z pravé linie, a pokud se odchýlíte napravo, budete muset přidat z levé linie. Vše je určeno pouze směřováním k cíli, a cílem je jednota. V duchovnu nevidíme žádný jiný cíl, jiný než bod jednoty, Arvut (vzájemnou záruku).
[78481]
Z 1. části denní lekce kabaly 20/5/2012, „Diskuze o předchozím kongresu“

Zlo se projevuje ve spojení

Dr. Michael Laitman

Otázka: Máme v našem šíření navodit v lidech pocit studu tím, že jim ukážeme, jak daleko jsou od vzájemné záruky?

Odpověď: Ne. Pouze vysvětlujeme člověku, že může být zachráněn před problémy: za žádných okolností mu neříkáme, že je špatný.

Na člověku není nic špatného. Zlo v nás objevujeme pouze tehdy, pokud se spojíme s ostatními a chceme se o ostatní starat.

Mám různé fyzikální vlastnosti: dobré a zlé, jemné a hrubé, ale zlo se ve mně neukáže, dokud se nedostanu do skupiny, dokud se nezačnu skutečně spojovat, dokud neuslyším o vzájemné záruce a dokud neuvidím, jak to nechci mít. Tento nedostatek touhy –  je zlý sklon.

Vše níže je na zvířecí úrovni a nemá nic společného s nápravou. Náprava se uskutečňuje pouze ve vzájemnosti mezi lidmi, aby bylo dosaženo adheze, spojení a vzájemné záruky. Pouze podle tohoto kritéria můžete být dobrý nebo špatný.

Takže když lidem přinášíme zprávy o vzájemné záruce, neříkáme jim, že jsou špatní. V čem je člověk špatný? Koneckonců, narodil se tímto způsobem. Stvořitel ho vložil do těchto podmínek.

Člověk musí objevit zlo sám a stát se svým vlastním soudcem. Nikdo neví, jak to funguje uvnitř, když usiluje o spojení s přáteli, aby společně s nimi zformoval kolektivní nádobu pro zjevení atributu odevzdání.

Jen pouze s ohledem na to se zlo měří. Když člověk nechce být začleněn do obecné nádoby, to je místo, kde se skrývá jeho zlý sklon. Pokud se nádoba opraví sama, je naplněna atributem odevzdání, tedy Stvořitelem.

Čím více člověk odhalí svou nechuť, zlý sklon, tím více bude cítit, že je třeba něco udělat. Koneckonců, cítí se špatně, a to je záchrana. Není nic lepšího nebo důležitějšího. Tak skrze zlý sklon člověk dosáhne modlitby zvané „pozvednutí MAN,“ a pak obdrží odpověď a je začleněn do každého.

Takže není nic špatného na nikom. Každému jsou dány jeho vlastnosti shora. Do doby, než člověk vstoupí do skupiny, a začne se vyvíjet na mluvící úrovni, neexistuje, a tak není nikdo, o kom můžeme mluvit. Člověk na zvířecí úrovni neexistuje.

[66291]
Z 4. části denní lekce kabaly 13/1/12, „mír“

Strana 1 z 3123