Category Archives: Vnitřní práce

Jste hoden žít mezi napravenými?

Dr. Michael Laitman

Otázka: Jak mě stráže hlídají?

Odpověď: Představme si napravený svět. Policista, strážce, učitel a několik dalších lidí k vám přijdou a začnou vám říkat, co je na vás špatného. A vy jste překvapený a nesouhlasíte s nimi.

Oni ale říkají: “Soudíš podle starých požadavků. Je pravdou, že před měsícem byly podmínky jiné, a tak jsme proti tobě neměli žádných námitek. Nyní však vidíme, že tvé chování je nežádoucí. Budeš-li ve svém vystupování takto pokračovat a nenapravíš se, pak se tvé nežádoucí chování postupně stane nepřijatelným. “

“Musíš napravit svůj postoj k okolí. Každý trpí, neboť kvůli tobě nemohou postupovat. Zdržuješ celkovou nápravu a nikomu dalšímu nedovolíš, aby dosáhl dobrého života! Jsou připravení udělat cokoli, ale ty nereaguješ, tak co můžeš dělat? Musíš se podřídit svému prostředí, spojit se s ním, být mezi ostatní správně včleněn, a tak dosáhnout konce nápravy. Mluvíme za všechny, řekli nám, abychom s tebou promluvili a řekli ti, co je s tebou špatně.“

Tak k vám přijede policejní vůz či veřejný zastupitel a říká vám tohle všechno. Mají obavy, že budete žít jako dosud a nebudete postupovat. Vždyť požadavky, Reshimot (duchovní geny) jsou neustále obnovovány, odhalujíce nový svět, vy ho však vidíte tak jako předtím a nic se pro vás nemění. Znamená to, že jste na „živé“ úrovni, a ve vztahu k duchovnímu světu jste dokonce na úrovni „neživé.“ Zkrátka jste unášen proudem života kamkoli vás zanese, a to je špatné. 

Na pokročilejších úrovních k vám přichází strážci i policisté, a poukazují na jemné detaily a zvláštní podmínky, jimž musíte věnovat pozornost, ale které nejste schopen rozpoznat. Pak vám prozradí, že musíte do takové úrovně sestoupit. V tomto „prostředí“ pro vás není místo a není na co čekat. Musíte opustit město a přestěhovat se na předměstí, do prostředí zlodějů, žít mezi kriminálníky.

To odmítáte, „Jak je to možné!” Oni však tvrdí, že nejste hoden žít mezi hodnými, napravenými lidmi, kteří jsou k sobě navzájem otevření, protože vy se jako oni nechováte. Myslel jste si, že toho hoden jste! Stráže vám však žíkají, že to prověřili a shledali, že nejste…. nemohou s tím nic dělat.

Pro tuto chvíli to odmítáte a máte na každého vztek, později však věci uvidíte objektivně a budete souhlasit, že tomu tak skutečně je, a že nejste hoden na tomto místě se svou ženou a dětmi žít.

Neustále se musím přizpůsobovat pokročilejší generaci a dokonce musím jít druhým příkladem. To uvádí Baal HaSulam ve svém článku „Poslední generace.“ 

[97286]
Z 1. části denní lekce kabaly 2/1/2013, “Úvod do studia Deseti Sefirot”

Je to možné přesvědčit Absolutno?

Dr. Michael Laitman

Otázka: Je-li Stvořitel láska a nekonečná pravda, pak jak je možné se napojit na jeho frekvenci?

Odpověď: Tóra mluví v jazyce lidí, a proto si spojujeme Stvořitele s našimi vlastními vlastnostmi.

Ve skutečnosti žijeme ve světě zákonů. Já jsem před zákonem. Jsem v nějakém prostoru, kde působí jedna síla, a já mohu na sebe přilákat její vliv ve větší či menší míře. Tedy, síla se nemění, já jsem ten, kdo se mění.

V mé mysli ale převádím své změny na ni a to vede ke zmatku. Chci, aby mě Stvořitel miloval víc, navzdory skutečnosti, že jeho láska je již kompletní. Chci, aby mi odevzdával více, a to navzdory skutečnosti, že on už mi odevzdává na 100 procent. Žádám ho o dobro, žádám ho, aby nahradil jeho spravedlnost milosrdenstvím, ale jak můžete žádat absolutno? Jaké změny lze očekávat od síly dobra, která neustále dělá dobro dobrým i špatným lidem? Tak si představte, že Stvořitel neslyší, necítí, ale celou dobu jen dává, vždy odevzdává.

Jsi postaven takovým způsobem, že cítíš svůj stav v touze přijímat. Touha cítí, co ji naplňuje a toto povědomí způsobuje určité pocity. Máme pocity, a proto se vždy mluví o naší emocionální reakci na něco. Například, když se tě dotknu elektrickým drátem s napětím 100 voltů, pak to budeš cítit. Problém zde není v elektrickém drátu ani v touze samotné, ale v kontaktu mezi nimi, v doteku, a to je to, co dává vzniknout pocitu. Takovým způsobem, se v nás rodí všechny pocity, a ne ve Stvořiteli, ale my jakoby připisujeme své pocity Němu.

Proto je nejlepší, nepředstavovat si Stvořitele jako někoho živého. Jednáme se zákonem a v rozsahu změn uvnitř nás, znovu objevujeme jeho vliv. Zde vše závisí pouze na naší citlivosti, našem vnímání.
[92043]
Z 3. části denní lekce kabaly 02/11/12, „předmluva ke knize Zohar“

Jemné ladění k odevzdání

Dr. Michael Laitman

Pokud od samého začátku, i když uměle, „tvrdě pracuji“ před přáteli, pokud skláním hlavu před skupinou, alespoň na fyzické úrovni, tak se tímto způsobem připravuji objevit svou hanbu za své egoistické vady a zůstat v tomto pocitu. Budu schopen ho vydržet a „strávit“, neidentifikuji se s ním, budu za něj vděčný.

Hanba mě správně nastaví před Stvořitelem. Stejně jako jemné doladění, umožňuje chytit tu správnou vlnu. Čím větší moje hanba je, tím přesněji se ladím na úzkém rozsahu frekvence, který mě vede ke Stvořiteli, k vlastnostem, které chci získat. Obraz přede mnou se nestává neostrým, naopak je velmi zaostřený.
[91650]
Z 4. části denní lekce kabaly 28/10/12, Matan Torah (Dávání Tóry)

Profesor dává zkoušky permanentně

Dr. Michael Laitman

Otázka: Včera v průběhu semináře jsme opravdu cítili, že chceme dosáhnout cíle velmi moc a jsme zcela neschopni to udělat. Ale pak pachuť zoufalství zůstala: bezpočet těchto stavů.

Odpověď: Správně. Toto synové Izraele cítili v Egyptě, hrozbu zůstat navždy pod vládou faraona.

Otázka: V reálném životě, pokud chce člověk něčeho dosáhnout, naučit se něco, potřebuje projít zásadní zkouškou. Přijde na zkoušku v zoufalství, protože nemůže vědět všechno.

Odpověď: Naše zkouška není založena na znalostech. Úkol není v tom, dát správné odpovědi, ale v tom že je žádáte.

Představte si, že já jsem zkoušející. Neříkejte mi o svých pozitivních a negativních potenciálech, které se nahromadily během tréninku. Nesnažte se mě obměkčit svým zmatením. Musíte zde jednat jinak: Pokud opravdu vidíte, že neexistuje žádná alternativa, pak přineste vědomí o vlastní bezmoci a ochotu změnit se. Nic víc, jen tyto dvě věci: „Já nemohu“ a „musím“ a obě musí být stejné síly.

Zatím jste od skupiny nedostali ani jednu, ani dostatečnou poptávkou, ani dostatečnou frustraci. Ale oni jsou naproti sobě a na sobě vzájemně závislé: Pokud netoužíte po cíli, neobjevíte jeho nedosažitelnost. Oba póly dosud nemají sílu. Ano, oba se již objevily v důsledku našich seminářů, ale podstata je, jak vyplnit čas mezi semináři.

Otázka: A přesto, v tomto světě, je datum zkoušky, které znám předem.

Odpověď: Doba duchovní zkoušky přichází, když jste schopni ji projít. Chceš to dnes? Prosím. Jakmile jste připraveni, není nic, co vám může zabránit.
[90918]
Z 4. části denní lekce kabaly 10/22/12, „Matan Torah (Dávání Tóry)“

Jednoduchá práce na tom hlavním

Dr. Michael Laitman

Naše současné touhy na neživé, vegetativní a živočišné úrovni nemáme napravit přímo. Jak Baal HaSulam říká, doprovázejí výstup na úroveň mluvení a jsou napraveny s ní.

Otázka: Co máme dělat teď, během přípravného období, kdy nám ještě mluvící úroveň nebyla odhalena?

Odpověď: Práce během doby přípravy je velmi jednoduchá – připojení k velikosti cíle. Toto se nazývá „Izrael, Stvořitel a Tora jedno jsou.“ Spojuji se s přáteli a společně pracujeme na rozpoznání velikosti cíle. Abychom to dokázali, potřebujeme studium, šíření a všechno co děláme obecně, to je vše. Co je důležité, je spojit se s cílem dosažení toho, v co věříme že je vyšší cíl, a to je vše.

Co je víc, cíl pro nás není vnější, ale je v rámci spojení mezi námi. Takže neustále pracujeme na kvalitě spojení, až bude tak čisté, jak je to jen možné.

Během tohoto procesu objevujeme mnoho aspektů našeho ega, ale pouze ve spiritualitě je budeme skutečně znát. Není náhodou, že studenti rabiho Šimona vůči sobě navzájem cítili nenávist, takový druh nenávisti, který zde neexistuje. Nepřemýšlím celý den nad tím, jak mohu ublížit nebo zabít příteli, ale ve skutečnosti, na tomto druhu myšlenek se mé ego „fixuje“ a nemůžu je dostat z mé hlavy.

Nyní se však setkávám s drobnými vyrušeními: Nechci být v kontaktu s přáteli, nemám je rád, nechci se s nimi spojit, nechápu význam jednoty ve skupině. Zdá se, že stále ještě mohu vyčkávat: „Zítra všechno může fungovat, spojíme se a budeme pamatovat na velikost cíle …“ To je naše současné ego.

Otázka: Co se rozumí pod pojmem „spojení“ s ohledem na širokou veřejnost?

Odpověď: Pro ně je to jen jedna jediná věc: Pokud se pěkně spojíme  jeden s druhým, zbavíme se krize a vrátíme se k dobrému a pohodlnému životu, který jsme měli. Neexistuje žádná jiná volba, protože sama příroda nás k tomu zavazuje.

Jak Baal Ha Sulam říká, jsme jedna rodina, takže prostě musíme být spojeni.
[90102]
Z 3. části denní lekce kabaly 12/10/12, Shamati # 3

125-ti rychlostní převodovka

Congress

Dnes chceme mezi námi vytvořit ještě větší jednotu. Přípravné období, které trvalo pěkných pár let, skončilo. V minulosti bychom nebrali tuto výzvu vážně. Avšak dnes jsou venkovní podmínky ve světě, vnitřní podmínky v Izraeli, vnitřní podmínky ve skupině a vnitřním podmínky v každém jednotlivci více či méně příhodně, abychom se „přepnuli na vyšší rychlost.“ Nastal čas.

Otázka: Už jsme zahájili toto zrychlení?

Odpověď: Někteří lidé jsou stále na „neutrálu“, zatímco jiní postupují společně s námi. Každý sám určuje, s jakou rychlostí se pohybuje vpřed.

Otázka: Může ji člověk měřit?

Odpověď: Nemůže ji měřit, ale vše je v jeho rukou. Nakolik je spojen se skupinou, s učitelem, s našimi společnými akcemi? Někteří lidé ještě spí, zatímco jiní vynakládají veškeré své úsilí, aby se zapojili do procesu, a ze dne na den cítí to „extra.“ Všechno závisí na stupni souhlasu s tímto procesem proti své touze. Takže, nehledejte v sobě skuliny, ale spíše jednejte.
[89958]
Z 3. části denní lekce kabaly 10/10/12, Talmud Eser Sefirot

Bloudí části mé duše po ulicích?

Dr. Michael Laitman

Otázka: Jak se mohu držet duchovní práce v mém každodenním životě tak silně jak je to jen možné (na ulici, ve veřejné dopravě, atd.)?

Odpověď: Snažím se dívat na vše skrze systém spojení, skrz systém vzájemného doplňování. Zajímá mě, zda skrze všechno co se přede mnou objeví, uvidím vzájemnou spolupráci mezi dvěma protichůdnými silami, které mi znázorňují různé obrazy.

Jsem-li v kruhu na semináři a přede mnou je devět přátel, partnerů, ale také svým způsobem konkurentů, v tom, kdo dá nejlepší odpověď a kdo bude odpovídat méně přesně, jak můžeme doplnit jeden druhého, jak můžeme hrát společně s cílem nalézt správné odpovědi? Zde je hodně blízkosti i vzdálení.

Pokud jsem na ulici, proč bych nemohl vidět stejného partnera v každém kdo ve mě vyvolá určitý pocit? Nezáleží na tom, zda pro nebo proti, co je důležité je, jak na něj reaguji. Mohu na něj reagovat jako na někoho, kdo je mi velmi blízký? Moje ego mi to nedovolí. Pokud bych se na něho mohl dívat jinak, uviděl bych velmi blízkého a milého člověka a okamžitě bych svůj postoj k němu změnil.

Musíme si s tím hrát, mačkáním start-stop tlačítka pro přijímání a odevzdání a neustále vyjasňovat naše vztahy s ostatními. Pak se stanete pružnějšími a získáte měkčí postoj k životu a ke světu.

Ale v celku budete samozřejmě chtít vidět řídící sílu prostřednictvím tohoto postoje, která vám celý tento obraz představuje a promítá ho před vámi, tak abyste uviděli odhalení Stvořitele, abyste uviděli řídící sílu za tímto obrazem.
[89282]
Z „Virtuální Lekce o Základech kabaly“ 23/9/12

Od egoismu k lásce je jeden krok vzhůru

Dr. Michael Laitman

Jediným způsobem, jak duchovně pokročit je pracovat ve skupině, díky které se vyjasní zda se chceme spojit jeden s druhým. Nakonec zjistíme, že se spojit nemůžeme a ani nechceme a zcela odmítáme vzájemné spojení.

Naše celá přirozenost se bouří proti takovému spojení. Jsme připraveni dělat cokoli kromě toho. Existují vztahy, které nás baví a chceme je, ale spojení s přáteli, vzájemné propojení, v němž každý jedinec slouží pro všeobecné – s tím naše srdce nikdy nebude souhlasit.

Pouze takový vzájemný vztah se nazývá „spojení“, v němž každý je jako součást v elektrickém obvodu nebo v motoru. Takže v každém úplném systému je každá komponenta součástí systému a musí provádět svou práci a dodržovat své povinnosti vůči jiným částem.

Abychom to udělali, musíme anulovat ego. Lidé, jejichž ego není tak rozvinuté jsou připraveni být s ostatními, je pro ně snadné být blízko, cítit jeden druhého, být přáteli. Nicméně, čím více se člověk rozvíjí, tím více jeho ego roste a tím obtížnější je se spojit s ostatními. Vůbec necítí, že nějaké přátele má.

Kdysi, dokonce před několika desítkami let, lidé cítili blízkost, ale dnes je každý sám. Ani si nevšímáme, jak jsou všichni zavřeni ve své ulitě. Schováváme se za obrazovku počítače a nazýváme to vztahem. Cítíme se takhle lépe, pohodlněji! Celé lidstvo je teď takové.

Existují různé metody pro spojení lidí, které jsou převážně založeny na nacismu, fašismu a fundamentalismu. Tyto metody mají navodit pocit solidarity v masách. Do jisté míry to zastaví jejich psychický vývoj, a tak je jednodušší je řídit.

Ale v duchovním rozvoji na straně druhé, existují dva protikladné přístupy, které jsou integrovány. Na jedné straně, člověk musí být velmi vyvinutý, velký individualista. Každý musí mít pocit, že je naprosto izolován a že nepatří nikomu jinému. Je to tak výrazné, že se zdá, jako by nepatřil do tohoto světa.

Na druhou stranu jsme povinni se spojit tak silně, že by měl každý zcela anulovat sám sebe proti své touze anulovat ostatní. To je ten nejnereálnější požadavek, který může v našem světě existovat, a který je proti trendu vývoje lidstva. Koneckonců, jak se ego vyvíjí, lidé se od sebe stále více oddělují. Všichni se odtahují od ostatních a skrývají se za svým počítačem, mobilním telefonem nebo doma.

Každý žije v ulitě, kterou si pro sebe vytvořil. Najednou je povinen provést opak: opustit své místo a spojit se ve svém srdci a duši. Co je víc, musíme to udělat nikoli tím, že budeme nuceni, ale tím, že to budeme chtít sami! Koneckonců, zjistíme, že tato jednota je nejvyšší hodnota.

Není v tom žádná výhoda, ale zde leží pravda. Tedy je velmi obtížné přistupovat k hodnotám odevzdání a lásky, pokud pro to vnitřně v našich pocitech nenajdeme ospravedlnění.

Je to však princip, podle něhož duchovní svět funguje! Za účelem získání těchto hodnot, které jsou zcela opačné od našich současných hodnot, musíme přijmout pomoc vyšší síly tak, že nás bude ovlivňovat a změní nás.

Musíme o to žádat v průběhu studia. Koneckonců, studujeme akce, které se konají na vyšší úrovni (činy odevzdání, lásky a spojení) pracujeme na systémech duší. Není to mechanický systém, který je bez citu, ale živý systém, ve kterém mysl a pocity působí v souladu se zákonem vzájemné záruky.

Studujeme o vztazích mezi našimi touhami, které jsou ve vzájemném odevzdání, a chceme je napodobit, což znamená studovat je, připojit se k nim a vstoupit do stejného stavu. Tak se přitahujeme do tohoto stavu a pobízíme vliv síly nazývané reformující Světlo.

Musíme přemýšlet a studovat o těchto vyšších stavech, o tom, jak naše egoistické touhy pracují loajálně ve vzájemném dávání.
[88732]
Z 2. části denní lekce kabaly 19/9/12, Zohar

Překrývající se světy

Dr. Michael Laitman

Dobré prostředí je společnost, která ovlivňuje člověka pozitivním způsobem a mění ho ve směru spojení, jednoty a nejkomfortnějšího stavu. Je to stále jen pozemská, živočišná pohoda.

Ale pak uvnitř této společnosti, člověk najednou začíná otevírat nádherný zdroj energie, která odtamtud proudí dále a pozvedává ho vzhůru jako fontána vody ke slunci.

Představte si, že náš svět se překrývá, je překryvem mnoha světů, mnoha možností. Nacházíme se v jednom možném řezu a můžeme přejít do jiných. Vše záleží na úhlu pohledu pozorovatele, na člověku.
[88450]
Z diskuze o šíření 07/09/12

Bezcenný pocit studu

Dr. Michael Laitman

Otázka: Předpokládejme, že se mi něco stalo a cítím takový pocit studu, že bych nejraději zmizel. Na co bych měl myslet v tomto okamžiku? Měl bych myslet na cíl?

Odpověď: To nepomůže. Co to znamená: „Měl bych myslet“ nebo nikoli? Musíte být připraveni předem na nejrůznější vlivy z prostředí, knih, přátel, skupiny a dalších věcí, které jsou výsledkem působení společného pole na vás, abyste byli upozorněni na cíl. To znamená, že nastavujete externí „připomenutí“, jinak si na to nevzpomenete. Začnete spojovat cíl s tím, co se vám stalo. A to je hlavní věc. To znamená, že již víte, že to, co se stalo, bylo úmyslné a došlo k tomu z nějakého důvodu.

Kde cítím bolest a hanbu? Ve svém egoismu. Musím se tedy nad ním pozvednout. Nebo naopak, zůstanu s pocitem hanby, protože ten mě směřuje k cíli. Jsem pak připraven ho v sobě zažívat pořád, abych nezapomenul na cíl, a byl k němu přidružený a přibližoval se k němu. Nechť je můj pocit studu silnější a silnější a tak se budu pohybovat směrem k cíli, který bude blíž a blíž.

Zde začínáme s přehodnocením hodnot a proto rosteme. Od této chvíle, to co bude ovládat pohyb, dosažení a dosahování vyšších stavů lásky a odevzdání nad pocitem egoismu jako zla a všeho co je v něm, je v podstatě stud.

Otázka: Je mechanismus, který jste popsal vhodný pro 99% populace?

Odpověď: Nejen pro 99%, ale pro každého, protože touha přijímat je jediný materiál.
[83599]
Z „Diskuse o integrální výchově“ 30. 5. 2012