Category Archives: Vnitřní práce

Celoživotní moment

Dr. Michael Laitman

Otázka: Když světlo Nefesh vstoupí do Kli (nádoby) Keter, koresponduje světlo s Kli, tedy naplňuje Nefesh Keter?

Odpověď: Světlo Nefesh, které vstoupí do Kli Keter ho plně naplňuje, a Kli se cítí zcela naplněno v té kapacitě. Co přiměje Kli dostávat další světlo? Zbytky touhy v něm nejsou naplněny. Nicméně, v této kapacitě, množství, obdrží dokonalost.

Přechod od dokonalosti k dokonalosti, se děje v pádu, když z ničeho nic, „dokonalost“ skončí. Je to podobné, jako když v našem životě řekneme: „Krásná chvíle, ať nepomine!“ Ve chvíli kdy se uděje, už ji nechcete, těšíte se na další. Jakékoliv naplnění vždy musí přinést prvek novosti, jinak to nebude potěšení. Známe to z jakýchkoli našich potěšení.

Potěšení je možné pouze v případě, že existuje správné spojení mezi touhou a naplněním, když nevyruší jeden druhého. Když člověk přijde k tomuto pochopení, vidí, že potěšení v našem světě není možné, protože bude vždy vyrušeno touhou. Proto směřujeme dopředu po celou dobu. Nicméně, v duchovním světě, každé potěšení je dokonalost. Zvláštní zkce jsou nutné, aby se zvíře z tohoto stavu dostalo a postupovalo dále, až do konce, kompletního naplnění.

Co se stane poté, nám není známo. Ale určité další možnosti naplnění a růstu nevyhnutelně existují, jen nám o nich nebylo řečeno.
 [57509]
Z nedělní virtuální lekce 2.10.2011

Letmé myšlenky na Shamati, „Co to znamená, že Sitra Achra se nazývá ‚Malchut bez koruny'“

Dr. Michael Laitman

Vůle užívat si, egoistické potěšení a egoistické touhy se nazývají „tělesný svět“ a touha dát, naplnit a odevzdávat se nazývá „duchovní svět“. Není skoro žádný rozdíl mezi těmito dvěma s jedinou výjimkou – a tou je výsledek.

Pokud člověk vykonává akt odevzdání, musí objevit světlo. To znamená, že dosáhne Keter (koruny). Ale pokud nedělá akt odevzdání, nedosahuje Keter. Jediný rozdíl je výsledek.

Proto, nečisté síly (Sira Achra) se názývají „Malchut bez koruny (Keter),“ kdy jsem v touze přijímat, ale světlo z Keter ke mně nedosáhne.
[57723]
Z 6. lekce na kongeru v Torontu 18.9.2011

Letmé myšlenky na Shamati: „Co je den Páně a noc Páně v práci“

Dr. Michael Laitman

Je řečeno: „Temnota bude zářit jako světlo.“ Neexistuje žádný den nebo noc v naší vnitřní práci. Světlo svítí ve všem a vyplňuje celou Malchut nekonečna. Žijeme v oceánu světla. Jak může být noc?

V duchovnu nemáme žádný den nebo noc, ale cítíme různé změny v našich stavech. Je nutné rozlišovat tyto změny. Možná to jsou mé dny a noci, které cítím ve svém egoismu, kdy den znamená, že jsem vydělal a zvítězil, zatímco noc ukazuje, že nejsem tak šťastný. Mezitím, Stvořitelův den a noc jsou opačné. Pro něj je den možnost odevzdávat, milovat, naplnit a spojit, zatímco noc, naopak, je nedostatek sil odevzdání a lásky.

Proto musíme vždy rozlišovat, v čem žijeme: v temnotě noci nebo v denním světle, ve svém nebo Stvořitelově, a pokusit se zůstat ve správném rozlišení.
[57316]
Z 6. lekce kongresu v Torontu 18.9.2011

Jsme vzdělavatelé

Dr. Michael Laitman

Otázka: Spousta lidí ve světě, zastává spolupráci a péči o druhé. Jak se k nim můžeme připojit?

Odpověď: My se k nim nepřipojujeme. Existuje řada „dobrosrdečných“ jedinců, kteří pracují jako dobrovolníci v nemocnicích, pomáhají potřebným nebo vytváří různé charitativní organizace a fondy. Pomáhají lidem a to je velmi dobré. Podle Baal HaSulama a sociologických průzkumů asi 10% lidstva jsou altruisté.

Nicméně, dnes poprvé v historii, jsme dosáhli rozhodujícího bodu v našem vývoji a je zapotřebí aby se lidé naučily zákony světa, do kterého vstupují. Naším cílem není další egoistické sladidlo, není to pomoc chudým, nebo kosmetické přerozdělení zdrojů v jejich prospěch.

Ne, lidstvo se chystá vstoupit do nové dimenze, ve které musí být propojeno mezi sebou globálně a komplexně. Příroda nám začíná dávat rady, jako kdyby říkala: „Takto byste měli být od této chvíle organicky propojení, jako jeden muž s jedním srdcem stejně jako všechny mé ostatní části. Zastavte ve mně bujet jako rakovina. “

Nikdo kromě nás opravdu nechápe co se děje. Proto musíme vyučovat lidi. Jsme vzdělávací organizace, jejímž jediným cílem je vyučovat zákony globálního světa.

Vzájemné propojení se objevuje všude. Nemůžeme se oddělit i kdybychom chtěli. Jediný způsob, jak přerušit naše spojení je válkou, ale ani to nepomůže, protože vnitřní vazby mezi námi nezmizí. Válka brzy skončí a my budeme muset obnovit spojení, jen za mnohem těžších podmínek.

V současné době krize ničí všechny aspekty života. Musíme vidět tuto situaci jako odrazový můstek do další úrovně. Vývoj přírody nás nutí přejít k nové etapě.

Co tím získáme? Získáme nový systém. Společnou prací, vzájemným propojením, odhalíme vnitřní síly přírody, její vnitřní mechanismy a pozvedneme se na novou úroveň existence. Nejprve se zbavíme všech každodenních problémů a dosáhneme na další dimenzi.

Takže není jiná možnost: Příroda nás nutí, abychom toho dosáhli. To je důvod, proč nedáváme dary o svátcích. Necháváme to na další organizace. Máme plné ruce práce s novým integrálním vzděláváním. Stejně jako školky a školy připravují děti pro život v našem světě, nyní musíme připravit celé lidstvo k životu ve světě, který se projevuje tím, že jsou všichni globálně propojení.

Vyšší, jediný, ucelený systém se blíží našemu lidskému systému zničenému egoismem. Pokud se střetnou, nastane strašlivý výbuch.
[56861]
Z 5. části denní lekce kabaly 7.10.2011, „Jedno přikázání“

Kde je spojkový pedál?

Dr. Michael LaitmanOtázka: Lidé souhlasí s idejí vzájemné záruky, ale neví co s tím. Lidé přijímají naše vysvětlení v dobrém, ale co dál?

Odpověď: To stačí. Nejdříve dáte člověku vysvětlení ohledně situace integrálního propojení, informujete ho o faktu, že v našem globálním světě je nepřípustné se dát na protekcionismus a izolacionismus. „To není má věc“ už nadále není vhodnou výmluvou. Jsme navzájem spojení jako ozubená kolečka, ať už chceme, či nikoli, a není tu žádný takový spojkový pedál, který by nás mohl oddělit jednoho od druhého. Není jiné cesty: Zkrátka se musíme brát navzájem v úvahu, pochopit podstatu vzájemného spojení a jednotného lidského systému. Pouze zvládnutím jeho zákonů budeme schopni se rozhodnout, kam bychom se společně měli ubírat. 

V minulosti jsme byli rozdělení, a byl jsem schopen vzít si od vás cokoli, co jsem chtěl pro svou potřebu. Ale nyní, když jsme se stmelili dohromady, už si od tebe nevezmu další „pytel“, ale jednoduše jej přemisťuji z jednoho místa do druhého ve společném skladu. A časem mi to škodí. 

Stále jsme si neuvědomili význam „jednotného systému.“ Pokud neberete všechny jeho části v úvahu, pak nemůžete jednat. Dnes nám svět ukazuje naše vzájemné propojení, a to je jen první, nejmenší, nejbližší duchovní stupeň. Bez toho, aniž bychom na něj vystoupili, nebudeme schopni dát cokoli v našich životech do pořádku. Vnější tlak bude růst ze dne na den, šrouby se budou více utahovat, a podmínky tohoto prvního stupně na nás budou mít jasnější, mnohem přesnější požadavky.  

Nakonec budeme muset jednotný systém poznat, porozumět mu, včetně něj uvnitř nás, a uvnitř se uspořádat podle jeho zákonů. Pak najednou uvidíme hojnost všude. Jakmile dosáhneme sjednocení, hojnost vyjde na světlo. Bude jasné, že mír a pořádek zavládne všude a my jsme dosáhli míru na prvním duchovním stupni. 

Poté se odhalí další stupeň, a my znovu budeme čelit nepořádku, nespravedlnosti a chaosu….. Takovým způsobem postupně odhalíme náš nesoulad s následující úrovní vzestupu.

[57774]
Z 5. části denní lekce kabaly 16/10/2011, „Mír ve světě“

Letmé myšlenky na Shamati, „Podstata vlastní práce“

Dr. Michael Laitman

Podstatou vlastní práce je dosáhnout uznání důležitosti světla, vlastnosti odevzdání, která je opačná nám, naší touze a všem radostem, které si umíme dnes představit. Musím změnit svůj systém hodnot: dosáhnout stavu, kdy si budu vážit jako diamantů všeho, co je pro mě dnes naprosto nedůležité, úplně opačné všem mým názorům, a připadá mi jako odpad, a budu zacházet jako s odpadem se vším co mé ego hodnotí jako diamanty.

Musím změnit jejich důležitost úplně. Nakonec, dnes vše hodnotím ve svých přijímajících touhách, podle toho, co je pro ně důležité. Ale já je transformuji do touhy po odevzdání, na to, co je hodnotné pro ně. To je hlavní práce člověka: uvědomit si význam odevzdání.

 [56910]
Z 6. lekce na kongresu v Torontu 18.9.2011

Letmé myšlenky na Shamati: „Co je velikost Stvořitele“

Dr. Michael Laitman

Dosáhneme Stvořitele v závislosti na tom, jak moc Ho oslavujeme, a za jak důležitého Ho považujeme. Co znamená „Ho“? Univerzální kvalitu odevzdání.

 Z 6. lekce kongresu v Torontu 18.9.2011

Den, který rozhodne o tvém životě

Dr. Michael LaitmanVše to záleží na člověku a je založeno na vytvoření prostředků pro duchovní rozvoj, to je, na budování prostředí. Tímto prostředím na sebe člověk přitahuje sílu, která ho napravuje. Budováním svého prostředí vlastně vytváří svůj budoucí duchovní svět. 

Zahrnutím do tohoto prostředí člověk začíná cítit, že opustil své ego a je obsažen ve svém bližním, kterého miluje jako sebe. Vychází ze sebe a namísto svého vnitřního světa, který cítil jako „tento svět,“, cítí vyšší, duchovní svět ve společnosti, ve spojení mezi všemi.

A v tomto duchovním světě odhalí jeho vlastnost: vlastnost dávání, která ho naplňuje, to je, Stvořitele. Vše začíná s touto první změnou nazvanou „začátek roku“ (Roš Hašana).

Předtím, člověk prošel rozsáhlými přípravnými pracemi: Snažil se vytvořit si kolem sebe prostředí a přitáhnout síly, které by ho změnili, naplnil vše, o čem je psáno v knihách, a šířil tuto vědomost mezi druhé, aby zvětšil počet lidí, kteří aspirují k cíli stvoření. Tímto způsobem zvýšil celkovou, souhrnnou touhu dosáhnout cíle, a ta ho začala silněji ovlivňovat.  

Nicméně, nevidí úspěch. Kabalisté píší mnoho o této podmínce, tomto bodu a stádiu na cestě. Je to speciální, kritický bod nazývaný „soudný den,“ kdy je rozhodnuto, zda postoupíte, nebo upadnete, odsouzen k životu či smrti.

Ve skutečnosti, člověk určí toto rozhodnutí svou předchozí prací: zda se mu pro sebe podařilo vybudovat podporu skupiny a dostat od nich sílu vzájemné záruky tak, že ho podrží pro případ nepříznivého rozsudku, to je, ohromná egoistická přání, která byla odhalena v člověku, kterým není schopen sám odolávat.

Je jasné, že nemůžeme stát proti egoistické touze, která se v nás objeví, dokonce i oproti té nejmenší. A pouze díky síle prostředí, skrze ni, budeme schopni získat vyšší sílu. Je řečeno, že „Stvořitel přebývá mezi svým lidem,“ má se za to, že síla spojení, nazývaná Stvořitel, se nachází ve spojení mezi dušemi, mezi přáteli.

Stvořitel je všeobecná vlastnost dávání, kterou shromažďujeme po částech. Proto je stvořitel nazýván „Boreh,“ což znamená „přijď a uvidíš (Bo-Reh).“ Vždyť se musíme přiblížit tomuto stavu a uvidět tento fenomén uvnitř našich přání.

[56874]
Z 1. části denní lekce kabaly 7/10/2011, Shamati #167

Každý čeká jen na tebe

Dr. Michael LaitmanDuše obsažené v Malchut světa Acilut ji probouzí prostřednictvím svého požadavku předat jim světlo, které  napravuje. Tak každá duše vytváří sebe sama.

Když naše duše stoupají k Malchut světa Acilut a spojí se s ní, odhalí tam celý, úplný systém. Malchut se zdá chudá a ubohá pouze ve vztahu ke každému z nás – tak jí vidíme. 

Nicméne, když se s ní spojíme, pak do míry, do jaké jí chceme dávat, dosáheme tohoto dávání a zjistíme, že všechny duše jsou tam: Všichni přátelé a všichni příbuzní, a vlastně celý svět! A byl jsem to jen já, který se tam právě dostal a připojil se k nim, abychom začali pracovat společně.

Je řečeno: “Každý člověk soudí druhé do míry svých vlastních chyb.” Narušený systém existuje pouze ve vztahu k nenapravenému člověku, který jej dosahuje. Pouze jemu se zdá, že tento svět existuje, plný lidí, které musí napravit.

Ve skutečnosti však musí napravit jen sebe. A vše ostatní, co vidí kolem sebe, se změní v jeden systém jeho duše a nic jiného.

[56689]
Ze 3. části denní lekce kabaly, „Pticha

Věda místo instinktů

Dr. Michael Laitman

Na rozdíl od zvířat, se rozvíjíme s pomocí vědy. Nicméně, to dosud není svobodná vůle. Věda nás pouze posouvá trochu dopředu. Zvířata se řídí ranami a jejich instinkty, ale protože my sotva nějaké instinkty vůbec máme, vyvíjíme se ranami a vědou.

Vědecký pokrok nám umožňuje vidět a řešit problémy v předstihu. Například, rentgenové paprsky nám umožňují identifikovat onemocnění a zahájit léčbu, aniž by se čekalo na její skutečně objevení. Bez rentgenu nám jen bolest říká, že je tam problém.

A tak nám věda pomáhá trpět méně, a my draze platíme za vědecké poznatky. Nicméně, je to stále stejná zvířecí tendence: touha být bez problémů. Věda nás nedostává na lidskou úroveň, protože je součástí živočišné úrovně. Pomocí ní můžeme kompenzovat nedostatek našich instinktů, to je všechno.

Zvířatům se daří velmi dobře i bez lékařů. Vědí, jak jíst správně, jak se rodí a jak budovat své útočiště. Zvířata dělají všechno instinktem, zatímco my jsme nahradili instinkty vědou. To je vlastně role vědy, sloužit našemu egoismu tak, že budeme trpět méně.

Stejně tak zkoumáme i náš vývoj na živočišné úrovni. I když se lidé dozvědí o nutnosti sjednotit se a spojit se, tak neví, jak toho dosáhnout.
[56425]
Z 5. částí každodenní lekce kabaly 4.10.2011, „Mír ve světě“