Category Archives: Vnitřní práce

Práce člověka a práce Stvořitele

Otázka: Co je vnitřní prací člověka, prací duše?
Odpověď: Kabalisté nazývají úsilí jdoucí proti vlastní touze prací.

Řekněme, že si chci lehnout, ale přesto vstanu a jdu do práce. V našem světě tomu říkáme vyvinout úsilí. Zapomínáme ale, že jestliže vstanu a jdu do práce, tak to už je má vůle. To znamená, že já překonávám svou touhu lehnout si na gauč a sledovat fotbal a rozhodl jsem se, že by bylo lépe jít do práce a vydělávat peníze. Jinak bych nebyl schopen vstát a jít do práce a tam plýtvat svou energií. (Pokračování textu…)

Nemožné, leč nezbytné

thumbs_laitman_231_03Otázka: Na straně jedné se člověk nemůže zbavit své egoistické přirozenosti – to provádí Vyšší síla. Na straně druhé říkáte, že člověku není dáno nic, co by nebyl schopen udělat.
Odpověď: Člověku je dána podmínka, podobně jako v matematice, podmínka nemožná, leč nutná. A zde vyvstává přirozená otázka: „Jak?“ Pokud nemůžeme udělat nic a přesto je náprava povinná, pak je také nemožné se jí vyhnout. (Pokračování textu…)

Projít zdí

thumbs_arava-convention_931-01V minulosti kabalisté museli podrobovat svá těla fyzickým útrapám, aby odhalili spiritualitu, jak se praví: „Jezte chleba se solí, pijte obyčejnou vodu, spěte na holé zemi, a studujte Tóru, a pak uspějete!“ Nyní můžete spát na péřových matracích jako princezna na hrášku, jíst cokoli chcete a kolik chcete.

Otázka je, v čem spočívají naše záměry? Dosáhli jsme stavu, kdy bychom se neměli zaměřovat na naše činy, ale spíše na naše záměry. Konec konců činy jsou snadné, kdežto náprava záměru je příšerně obtížný čin. To je osudem naší generace, je to konečný stupeň nápravy.

Právě teď stojíme před zdí. Musíme změnit svůj postoj ke Stvořiteli, k oné jediné síle Přírody. Tato stěna se zhroutí, jenom když my se rozhodneme, nejméně v jedné z desítce, projít skrz. Fyzický svět pak z našeho vnímání začne mizet

[202698] From KabTV’s “Secrets of the Eternal Book” 9/19/2016 Originální článek zde.

Láska existuje pouze nad egoismem

thumbs_laitman_569_01Otázka: Pokud bych napravila sama sebe do té míry, že mohu milovat svého manžela bezpodmínečně, bez ohledu na to jaký je, viděla bych nadále jeho nedostatky?
Odpověď: Pokud požádám vyšší sílu, aby mě napravila a pomohla vidět mého manžela bez jakýchkoliv podmínek, pak ho uvidím kompletně napraveného. To se nazývá: „Láska překryje všechny hříchy“. Podobně jako matka nevidí žádné nedostatky na svém dítěti, protože je nejlepší, nejchytřejší a nejatraktivnější. (Pokračování textu…)

Modlitba je stálý záměr

Povznést modlitbu ke Stvořiteli – znamená pozvednout naše nejlepší, nejintenzivnější touhy tak, jak člověk z radosti vznáší ruce nahoru.
Zároveň tyto touhy propojíme. Každý musí být ponořen do ostatních, cítit sebe pouze v druhých, a v tomto stavu vybrat to nejdůvěrnější, nejdůležitější.
Modlitba je naše jediná touha, ze které nevyhnutelně vychází všechny ostatní. Usilujeme o jednotu, chceme odhalit společnou sílu, která dominuje v celém vesmíru a všude v přírodě – sílu harmonie, rovnováhy, vzájemnosti.
Pro sebe si přejeme stejný stav, pro skupinu, stát, svět a celé lidstvo. Toto je náš záměr, naše snaha. Stálý záměr je pravá modlitba, to, čeho chceme dostat nejvíce a nad čím neustále přemýšlíme.
Dále to budeme transformovat do další fáze. Uvidíme, jak naše touhy po jednotě budou realizovány v samotném přání. Obvykle, když člověk usiluje o dosažení nějakého cíle, nepotěší ho potom nic, než samotný cíl. V našem případě v samotném úsilí náhle odhalíme, že se jedná o ten pravý cíl a nic víc není nutné. Je to ta pravá touha, která potěší Vyššího. Přesně tak se to odehrává uvnitř nás.
Aby bylo možné více se soustředit na spojení mezi námi, budeme se muset k tomuto požadavku vracet, a silně toužit o jeho upřesnění, prohloubení, zaostření. Tak se to tvoří uvnitř nás.
Tato stálá snaha je sama o sobě cílem. Na první pohled se nám zdá, že je to pouze podmínka, abychom něco dokázali, ale pak vidíme, že to je samo o sobě je cíl.
Z 1. předběžné lekce na kongresu v Petrohradě, 18.09.2014

 

Mesiáš Ben Josef a Mesiáš Ben David

Otázka: Proč Mesiáš Ben Josef musí zahynout?

Odpověď: Rabin Abraham Isaac Kook píše:

משיח בן יוסף מגלה את חשיבות ישראל לבדם, אך תכלית ישראל היא-  לאחד את העולם כולו למשפחה אחת לקרוא בשם ה‘, על כן „עתיד משיח בן יוסף להיהרג וימלוך משיח בן דוד“.

„Mesiáš Ben Josef neodhaluje pouze význam samotného Israel, ale cíl Israel – sjednotit celý svět do jedné rodiny ve jménu Stvořitele. A proto „Mesiáš Ben Josef zahyne a začne vládnout Mesiáš Ben David“.

Toto znamená, že se stále nacházíme v době Mesiáš Ben Josef a je třeba zvýšit důležitost vlastností Isra-el nade všemi. V důsledku tohoto přijde doba, kdy budeme sjednocovat celý svět – budeme pracovat pro vlastnost Mesiáš Ben David.

[# 147739]

Co je to „otázka“ v duchovnu?

Otázka v duchovnu je přání (chisaron, touha), na které reaguje vyšší světlo. Světlo přichází a naplňuje přání. Toto se nazývá skutečnou otázkou nebo modlitbou.

Nicméně dokud otázka není vytvořena, vzniká v člověku hodně předběžných otázek, které se nazývají „modlitba, předbíhající modlitbu“. To znamená, že předtím, než člověk dosáhne skutečné modlitby (prosby), mu stále vzniká četné množství malých, osobních, nepřesných otázek, dokud se konečně nevytvoří správná otázka.

V podstatě všechny otázky svádí k jedné: v čem je smysl života, má cenu žít? Pokud ano, kvůli čemu? Je to jediná otázka a člověk si ji pokládá v miliardách různých variací a v souladu s tím pokaždé dostává částečné odpovědi. Ale na konci konečné nápravy to bude vypadat jako jedna obrovská otázka a proti tomu se rozkryje stejně velká odpověď, úplné sloučení (zivug a – šalem).

Otázka: S jakými otázkami je možné se obracet na vás a jaké si máme vyjasnit ve skupině?

Odpověď: Nejlepší bude, pokud přijdete za mnou se skupinovou otázkou. Pokud ve vás vzniká společná otázka, obraťte se na mě.

Replika: Když odpovědi na svoje otázky hledáme ve skupině a nacházíme je, cítíme, že zatím jsou vždy správné.

Odpověď: Je to pravda – „zatím“. A takto to je na každé úrovni: u mě a u všech. Odpověď, která byla správná na této úrovni, není správná na další úrovni, protože Keter nižšího parcufu se stává Malchut vyššího.

[#127475]
Z lekce 10.02.2014

Nikdo nás v Egyptě nedrží!

Z článku “ Stalo se po dlouhé době“ (Kniha „Shamati“ Článek 159): Ale skutečnost je taková, že práce v Egyptě pro ně byla velmi příjemná. Jak je psáno: „A zamíchali se s jinými národy a přijali jejich způsob života.“

Nechceme odejít z Egypta z vlastní vůle. Válčíme s vlastním faraonem (egoizmem) uvnitř sebe.

To znamená, že pokud Israel je pod nadvládou jiných národů, které vládnou nad Israelem, a nemůže se zbavit cizího vlivu, má radost z otrocké práce a nemá přání se osvobodit z otroctví.

Egoizmus vládne nad srdcem a rozumem člověka. Je možné otevřít všechny hranice a přesto nebude chtít odejit z otroctví. Je odevzdán faraonovi více, než všichni ostatní egypťané. Přání odevzdávat, která se dostala pod nadvládu egoizmu, se stávají ještě více mu odevzdanější, než samotné přání dostávat.

Nechce opustit Egypt a odevzdaně pracuje pro faraona. Egoizmus drží člověka pevně a on se stává jeho věrným a velmi oddaným pracovníkem. Vždyť tuto sílu, kterou obdržel pro budoucí práci, a odevzdanost síle dávání teď používá v práci pro egoistické síly.

Nikdo nás nedrží v Egyptě – my jej jen nechceme opouštět. Radujeme se ze svého života s duchovními problémy více, než obyčejný člověk ze svého pozemského života.

[133050]

Z lekce 18.04.2014, článek 159. z knihy „Šamati“, „Stalo se po dlouhé době“

Není důležité, co cítíme uvnitř sebe!

Otázka: Co znamená, že se žák skrývá před učitelem?
Odpověď: Člověk se není schopen rozkrýt ani sám před sebou, natož pak před ostatními, včetně učitele. Ale žáci musejí vyjasňovat vztahy, které mezi nimi vznikají. Vždy se musíme zabývat vztahy mezi všemi, ne stavy každého zvlášť.
V duchovní práci existuje taková doba, kdy v žákovi vzniká více otázek, ale on se na ně neptá, drží to uvnitř sebe. I když ho to bolí, je z toho nervózní a naštvaný, není schopen ze sebe něco dostat a položit otázku. Stává se to každému, kdo chce vyjasnit otázky sám. Ale je nutné tyto otázky vyjasňovat mezi přáteli, ptát se jich. Pokud to nepřichází v osobní formě, ale obecně se rozkrývá v nádobě mezi námi, potom se to musí vyjasnit. To, co každý cítí uvnitř sebe, není důležité. To co cítíme mezi námi – to je nádoba pro rozkrytí světla a toto je důležité! Práce ve skupině je o tom, abychom přenesli akcent z toho, co cítíme uvnitř sebe, na to, co cítíme ve vztahu k ostatním, na to, co se odehrává mezi námi.
Jako bychom se dívali přes dalekohled. Musíme stále přepínat zaměření ze sebe na všechny dohromady, na celou skupinu, na to, co se odehrává mezi námi a ne uvnitř každého jednotlivě. A tehdy pochopíme, že náš špatný vztah k někomu osobně škodí všem vztahům ve skupině. A proto nemůže existovat to, že nemáme rádi někoho osobně a ostatní rádi máme. Nic takového není možné, protože tím škodíme všem vztahům, a proto to nelze tolerovat, je nutné to napravit.

[131746]
Z lekce dopisu Baal HaSulama 04.04.2014

Je neuvěřitelně snadné žít společně

Vězte, že v každém z vás je mnoho svatých jisker a pokud je nahromadíte do jednoho místa, v bratrské jednotě, v lásce a přátelství, zajisté dosáhnete vysoké duchovní úrovně. A záchrana od Stvořitele přichází za pouhý okamžik.
Ve skutečnosti je to úsilí, kterého nikdo z nás není schopen. A protože jsme líní, cítíme se zoufale. Ale zároveň je to nesmírně lehké! Vždyť je to přímo takto zařízeno.
Zkuste oživit nějaký orgán, odříznutý od těla. Nepodaří se to, ať se snažíte jakkoliv. Pokud ho připojíte k tělu, okamžitě obdrží všechno nezbytné – potravu, obnoví vzájemnou výměnu látek – a začne žít.
Nádoba (přání) se nenachází ani v jednom z nás, ale pouze ve vztazích mezi námi. Pokud posuneme záměr ze sebe samotných na vztah mezi námi, na místo, které je nutné naplnit láskou, potom se odhalí, že to nebylo prázdné místo ve světě a že právě takto se rozkrývá skryté.
Hlavní je vyjasnit si, na co si musíme dát pozor, kde vynaložit úsilí a odkud očekávat odměnu.

[131722]
Z lekce dopisu Baal HaSulama 04.04.2014

Strana 1 z 1112345...10...Poslední »