Category Archives: Vnímání

Postupně se blížit okamžitému odhalení

Dr. Michael Laitman

Otázka: Je možné, že v jednom okamžiku nic nechápu a pak najednou se mi všechno odhalí, nebo je to postupný proces?

Odpověď: Je to postupný proces, který vede k okamžitému odhalení. Vidíme, že se to s námi děje. Snažíme se dělat to a ono a nic z toho, ale pak najednou získáme porozumění a něco odhalíme. Nechápeme, jak se to stane. Jakoby něco uvnitř nás pomalu rostlo a pak jen prasklo, a my najednou získáme porozumění, pocítění a dosažení jak v mysli, tak i v srdci. Tento proces vyžaduje velkou koncentraci po dlouhou dobu a mnoho kontinuálních fází, které nakonec vedou k náhlému zlomu.

Z 3. části denní lekce kabaly 12/2/12, „Studie deseti  Sefirot“

Když si vzpomeneme na všechno

Dr. Michael Laitman

Otázka: Člověk hodně zapomíná, mnohé zahání k zapomnění, zanechává za sebou nenaplněné začátky a nenapravené chyby. Jak se můžeme vyhnout zapomnění na duchovní cestě?

Odpověď: Teď je to nemožné. Teprve na konci budou všechny jednotlivé události shromážděny a povedou ke společné nápravě, tzv. „Rav Paalim U-Mekabtziel“. Po nahromadění všech našich nádob se tyto nádoby současně spojí v jednotný stav, a tím bude tento děj dokonán. To shrne všechny generace mnoha miliard lidí a spojí veškeré jejich záležitosti do jedné. To se stane až přijde doba úplné nápravy, která nás všechny sjednotí do jednoho přání, dokonalého a naplněného světlem nekonečna.

Do té doby máme zakázáno vnímat minulost, protože bychom nebyli schopni vydržet všechno, co jsme zažili. Máme pro to potřebnou odvahu, jinými slovy clonu (Masach). Dnes bychom ovšem nebyli schopni ospravedlnit stavy, které jsme zažili.

To je důvod, proč máme tendenci k zapomnění. Čas od času vypneme. Tento pravidelný „Blackout“ není ve skutečnosti více než přepínání mezi dvěma momenty, mezi včerejškem a dneškem, mezi minulými a současnými životy, až nakonec budou všechny shromážděny do jednoho.
[66928]
Z úvodního přednáškového cyklu 17/1/12, „Kurs jak být člověkem, Lidský rozvoj“

Člověk světa

Dr. Michael Laitman

Až se náš vztah ke světu a k životu zcela změní, potom všechny lidské zdroje, mysl a srdce, touhy a myšlenky, krom holých nezbytností pro své fyzické tělo vyhodíme za účelem dosažení harmonie s přírodou. Plně pak pochopíme její původní plán, její tok, její nejvyšší myšlenky, a podle toho se pozvedneme na stejnou úroveň, což znamená, na úroveň vyšší než je zrození a smrt.

Potřebujeme si pouze vyobrazit, o čem se mluví. Vzhledem k tomu, že jsem poznal celou přírodu, pak jsem poznal takovou úroveň, kde se při pohledu na sebe uvidím jako malý dočasný element. Nicméně, už teď se dívám z jiné úrovně, neboť jsem se pozvedl vyš než jsem, abych tak řekl. Zde člověk nachází zcela jasné odpovědi na otázky o smyslu života, existence.

Samozřejmě, že to ovlivňuje jeho myšlení, chování a jeho kulturní, sociální a společenské vztahy. Vidí svět a sebe jinak. Začne myslet ne na základě dočasných, vadných hledisek: Jsem tu dnes a zítra už nejsem, takže pokud už tu nebudu, co mám dělat?

Nemůžeme si ani představit tu obrovskou změnu, která se děje uvnitř nás, když začneme sami sebe vidět, jak existujeme na nekonečné časové ose. Pak vnímáme své tělo jako doprovodné zvíře.

Začne se v nás vyvíjet psychologický systém, který změní u kořene to, jak se chováme k druhým, k sobě a ke světu, a tak už začnu přistupovat k sobě a k ostatním z věčné pozice. To mě úplně mění, pozvedává mě a dělá ze mě seriózního, člověka světa.
Z „Diskuse na integrální vzdělávání“ 12/12/11

Jaký je smysl našeho světa?

Dr. Michael Laitman

Na konci našeho vývoje, musíme dosáhnout stavu neomezeného přijímání, neomezeného odhalení dobra, věčnosti, dokonalosti a síly, stejně jako absolutního naplnění. To je to, co nás čeká vpředu, pokud začneme přijímat, abychom vyjádřili úmysly směrem ke Stvořiteli, které jsou rovnocenné těm, které On zobrazuje nám. To je podstatou veškeré naší práce.

Účelem vzniku našeho světa, tedy ukrytí Stvořitele, je to, abychom si zkusili, za těchto podmínek a s prostředím, které je nám dáno, vyvinout takové dovednosti interakce mezi námi, které nám umožní přejít od přijímání, krádeže, špatných úmyslů, rivality, závisti a nenávisti k pocitu odevzdání, lásky a povznesení se nad sebe.

Pokud se člověk opravdu pozvedne nad sebe, začne vnímat světlo, které naplňuje svět kolem něho, Stvořitele, který je přítomen v tomto světě, obecné světlo, obecnou kvalitu lásky a odevzdání. Pak se odpojí od svého zvířecího těla a jednoduše „plave“ v této obrovské, nekonečné atmosféře naplněn láskou a dobrotou.

To je další stav, ke kterému musíme vystoupat. V žádném případě to nezničí náš svět. Vstoupíme do něj postupně, pocítíme ho společně s naším světem a transformujeme se v našich pocitech na další stupeň.
 [62032]
Z nedělní virtuální lekce 6/11/2011

Obraz skutečnosti v měřítku 1:125

Dr. Michael Laitman

Otázka: Jak můžeme přinést naše společné modlitby do studia?

Odpověď: Vše co studujeme, se odhaluje ve spojení mezi námi. Odhalujeme obraz našeho spojení, jednu duši.

Duše je spojení mezi všemi částmi, které si jen můžeme představit. Duše je vše, co bylo vytvořeno, celé stvoření dohromady, celá realita, včetně našeho světa. I když je náš svět „imaginární“, je také součástí té stejné sjednocené duše.

Není nic, kromě této jedné duše, která je nádobou, kterou Stvořitel, světlo, vytvořilo. Tuto duši si ale můžeme představit a  její vnitřní sílu odhalit jen tím, že spojíme všechny části a proměníme je do živého organismu.

Světlo je životodárná síla. Chceme-li pocítit život, musíme spojit všechny vnitřní části v jedno tělo, dát každou část na své místo: mozek, srdce, játra, ledviny, nohy, paže, a tak dále. Pokud je člověk schopen vnímat všechny z nich jako jedno tělo, a to i v nejjednodušší formě, kde většina orgánů stále ještě nefunguje, ale všechny se propojí správně, pak se mu odhalí duchovní obraz na prvním stupni.

Nemůžeme objevit půl nebo čtvrt duše. V duchovním světě nic takového neexistuje. Neexistuje žádný „částečný“ ve spiritualitě, ale jen celá struktura deseti kompletních Sefirot, ne devět a ne jedenáct. Takže musím odhalit plný obraz.

V tomto kompletním obrazu odhaluji každou část reality, kterou vidím před sebou. Vidím místo všech národů a celého vesmíru, všech prvních deset Sefirot, co kam patří, kde a jaké síly vše řídí. Vidím to sám v sobě. Objevím sám sebe a nic kromě toho.

Moudrost kabaly je studium, objevení sebe sama. V tomto směru odhaluji realitu. Všechno stvoření jsem já.

Skrze studium, musíme přijmout tento obrázek a představit si ho správně. Pak nám bude jasné, že kabalisté píší o tom, co se děje uvnitř nich. Koneckonců, člověk je celý svět. Všechno, co vidíte, je nyní zobrazeno zevnitř, a je to jen optický klam, že je to vně.
[60923]
Z 3. části denní lekce kabaly 16.11.2011, TES

Duchovní svět není mystika

Dr. Michael Laitman

Problém je, že nejsme schopni pracovat na našem spojení a uvědomit si jeho význam stále více a více za jakýchkoli okolností, jakékoliv situace a každý den. Jediným důvodem je to, že si lidé představují duchovní svět jako něco, co je daleko od reality, v níž v současné době existují. Myslí si, že duchovní svět existuje na jiném místě nebo jiném vesmíru.

Neuvědomují si, že mohou odhalit duchovní svět tady, navíc k tomuto světu. Je příjemné si myslet, že vstoupíme do duchovního světa po smrti. I když se lidé učí v moudrosti kabaly, že uvidí duchovní svět v tomto životě, přesto si představují odhalení světa mimo ten náš, vzdálený od všeho co tu máme.

Nicméně, toto je nesprávné! To co odhalujme je síť spojujících sil mezi lidmi a Stvořitelem, který plní tento svět, tuto realitu. Odhalíme novou řídící a hnací sílu ve vesmíru, která byla dříve skrytá. Kromě našeho sobeckého přání, ve kterém vnímáme „tento svět“, můžeme odhalit touhu odevzdávat a v jejím rámci, odhalíme nový fenomén tzv. „vyšší“ a „budoucí“ svět, což znamená, svět, který k nám přichází.

Pokud se člověk všemi jeho silami snaží přiblížit podobě vyššího světa, Stvořitel, jako nedílné spojující síti, která se odhaluje mezi všemi formami, které v současné době vnímá ve svém světě, pomáhá mu to zabránit vzniku „idolů“ a zůstat realistický namísto toho aby se ztratil v mystice.

Vyšší svět je síť odevzdání, která je odhalena mezi všemi částmi této skutečnosti, jakož i další reality, která se nám odhaluje jako síť sil. Jediná věc, která existuje, jsou síly, protože všechno, není nic jiného než síla touhy, úmyslu a myšlenky. Když člověk vidí realitu tímto způsobem, tak si začne uvědomovat, že veškeré prostředky k dosažení této nové reality jsou přímo v jeho rukou.

Koneckonců, je to dosaženo s pomocí lidí, kteří jsou nositeli síly odevzdání. To jsou jeho přátelé, kteří chtějí získat odevzdání a altruistický záměr. Nyní spolu se svými přáteli může člověk začít stavět a odhalovat tento systém odevzdání.
[57843]
Z 1. části denní lekce kabaly 16.10.2011, spisy z Rabáš

Přestaň se na svět dívat přes roztrhanou oponu!

Dr. Michael Laitman

Otázka: Jakou větu mohu před sebe napsat velkými písmeny, abych pokaždé když jsem roztržitý a mé myšlenky bloudí, se mohl vrátit a zaostřit znovu?

Odpověď: Představte si stav, o který stojí stále usilovat, a popište tak, aby vás tato věta okamžitě upozornila, že vnímáte realitu, jako rozdělenou a rozbitou do různých částí jen proto, že jste uvnitř egoismu.

Jakmile se zbavíte tohoto pohledu skrze své ego, vše se stane jedním celkem. Jako byste se dívali na realitu skrze oponu, která má v sobě malé otvory, a to co vidíte, se zdá být z jednotlivých částí. Ale pak odstraníte tuto oponu ze svých očí a celá realita se ukáže být jedním celkem.

Z 2. částí každodenní lekce kabaly 28/7/11, Zohar

 [49518]

Proud odevzdání

Dr. Michael LaitmanOtázka: Jaké to je skutečně pocítit Světlo?

Odpověď: Nemám nic, co bych dal druhému člověku, ale když mu opravdu chci něco dát, tak se ve mně, v mém přístupu k němu, v touze po lásce a odevzdání, odhalí speciální „proud“, který se nazývá „Světlo“.

Aby bylo možné vnímat jakýkoli vnější jev, je nutné dosáhnout ekvivalence s ním. Stejně jako rádio, které je naladěno na určitou vlnu, já generuji vlnu, kvalitu, která je mimo mě. Uvnitř sebe vytvářím příklad nebo model kvality odevzdání, který je mimo mě. A pak zachytím a vnímám tuto kvalitu.

Pokud opravdu chci přistupovat k jiné osobě podle zákona odevzdání, pak se najednou v mém postoji k ní vytvoří určité naplnění, které vypadá, jakoby přicházelo z venku, i když ve skutečnosti vyplave na povrch zevnitř. Tato odpověď, kterou cítím ve své touze po odevzdání, je světlo.
Z 5. části denní lekce kabaly 20/7/2011, „Arvut“

Vyzařování lásky na svět

Dr. Michael LaitmanOtázka: Pokud pokračujeme v práci na naší vnitřní jednotě a vzájemném spojení, budeme se i více milovat navzájem ve vnějším světě?

Odpověď: Ano, ale neplatí to pouze pro nás, ale pro celý svět. Je to přeci všechno jeden systém. Pokud na našem stupni (který je výše, než ten zbytku světa) se snažíme přblížit naše duchovní části k jednotě, tím, že tak činíme, přibližujeme též materiální části, myšleno lidi, k jednotě mezi nimi. 

Vskutku není lidí, není jednoty či roztržek mezi nimi. Jsou to vše ty samé duše, pouze si sebe a spojení mezi sebou představují z úhlu pohledu nazvaného „tento svět.“ Všechno co vidíte, je jedna a ty samé duše ve stejné síti, pouze vnímají sebe a spojení mezi sebou jako náš iluzorní svět. 

Proto pokud aspirujeme k tomu vytvořit toto spojení, zatímco jsme s nimi uvnitř v tomto společném systému, pouze na vyšším stupni vědomí a porozumění, přirozeně to každého ovlivní. 
[48141]
Ze 2. části denní lekce kabaly 14/07/2011,  Zohar

Mnoho tváří touhy

Dr. Michael LaitmanExistuje pouze jedna touha přijímat, ale projevuje se v mnoha různých formách, včetně té současné, konečné podoby, kterou cítíme dnes. Všechny naše pocity nejsou nic jiného než touha užívat si, která má mnoho různých podob. Vidím svět plný lidí, sebe v něm, a mnoho dalších věcí, činů, příčin a důsledků. To vše se rovná stejné touze přijímat, která existuje v duchovním světě.

A jen v tomto případě to předpokládá „materiální“ formu, které říkáme lidské tělo. Vyšší formu nazýváme duše, ale v každém případě mluvíme striktně o touze užívat si.

Všechny stupně jsou identické ve své hmotě (touze) a naplnění (Světle). Pouze poslední, nejnižší stupeň se liší v tom, že dodává člověku pocit odloučení od všech ostatních stupňů nebo ho ponechává zcela bez tohoto pocitu v realitě tohoto světa. Tento stupeň má své vlastní detaily vnímání, ale i ty jsou vnímány ve vztahu k touze přijímat a světlu, které existují ve svém nejnižším stavu.
[43883]
Z 4. Části denní lekce Kabaly 24.5.2011, „Předmluva k moudrosti kabaly“

Strana 5 z 12« První...34567...10...Poslední »