Category Archives: Vnímání

Podmínky, za kterých je zkoušena láska

Dr. Michael LaitmanOtázka: Co vnímání reality ve formě “Israel, Tóra, a Stvořitel jsou jedno” symbolizuje?

Odpověď: Vnímání “Israel, Tóra a Stvořitel jsou jedno” je skutečně tou jedinou pravou realitou, která je. Na druhou stranu, my se však nacházíme ve stavu fiktivního skrytí, ve „světech“, což znamená ve skrytu, který existuje jen ve vztahu k nám tak, abychom mohli být napraveni.

Hostitel, který stojí před hostem, akceptuje přání hosta a vytváří mezi nimi toto skrytí tak, aby host necítil hostitele a jeho dobré skutky. Je to tím, že dar hosta paralyzuje! Host zatouží být jako hostitel, ale nemůže cokoli učinit, dokud jej hostitel naplňuje vším, co je dobré.  

Za takových podmínek host nemůže hostiteli říci, že ho miluje a chtít mu dávat. Dokonce ikdyž tato slova říká, budou hostem vyřčena z vděčnosti k hostiteli, za jeho přívětivost k hostu. Tak se láska ani vztah neozkouší. Láska je přezkoušena, když jste připraveni dát vše, co máte! Pak je jasné, že milujete a dáváte.

Takže hostitel s hostem souhlasí, že by měl mít ty správné podmínky k tomu vyjádřit svůj postoj. V opačném případě nemá význam, aby host dobro od hostitele přijímal, a zakouší jen žal. Namísto potěšení z občerstvení, které hostitel připravil, se bude trápit.  

To hostu přivodí natolik velý žal, že je připraven omezit své přání (omezit Já). Později se rozvine systém, který hostovi umožní napravit sebe sama. Je to, jako by byl od hostitele vržen na opačný konec stvoření, reality, jako by spadl z útesu do propasti.

Je však šťastný, neboť díky tomu, že padá dále dolů, začíná zjišťovat, kým je. Předtím se rozplýval ve vyšším Světle, které se o vše staralo a vše pokrývalo. Světlo naplňilo přání přijímat a přání dokonce ani netušilo, čím je. Takovým způsobem se cítí člověk, který má významné a vlivné hosty, že nemůže sám na nic myslet, a tak začne ztrácet sám sebe.

Stvořená bytost, která je vržena daleko od Stvořitele na druhý konec reality, nyní může prověřit, zda bylo jeho přání ve světě Ein Sof (Nekonečno) skutečné a může pro hostitele udělat cokoli, tak jako to hostitel dělá pro něj. Je host schopen tohle skutečně dokázat a chce to? Toto je místo, kde začíná jeho práce.  

Nejdříve tu máme dlouhou přípravnou dobu, tisíce let naší historie, po kterou se ve vztahu k duchovnímu světu nemůžeme považovat, že bychom vůbec existovali. Prozatím se jedná pouze o proces odehrávající se uvnitř nás, jako sen. Jako ve snu, během pěti minut, uplyne 50 let našeho života. Stejné je to s námi, kteří vstoupením do duchovní reality, na duchovní žebřík, hledíme zpět, a celá cesta, kterou jsme v našem životě urazili, se zdá krátkou a nesmyslnou epizodou nanejvýše pár dnů.  Měřítko událostí se zcela změní.  

Poté, co host omezí své přání, může započít s prací a přizpůsobit se hostiteli. Je připraven přijímat od hostitele do té míry, do jaké mu tím bude dávat. Je připraven být ve tmě a přijímat temnotu jako Světlo. To znamená, že nemusí cítit chuť ani naplnění hostitele pro své vlastní potěšení. Přijímá toto naplnění pouze kvůli tomu, aby dával, aby udělal hostiteli radost.

[97810]
Z 1. části denní lekce kabaly 8/1/2013, „Úvod do studia Deseti Sefirot“

Jemné ladění k odevzdání

Dr. Michael Laitman

Pokud od samého začátku, i když uměle, „tvrdě pracuji“ před přáteli, pokud skláním hlavu před skupinou, alespoň na fyzické úrovni, tak se tímto způsobem připravuji objevit svou hanbu za své egoistické vady a zůstat v tomto pocitu. Budu schopen ho vydržet a „strávit“, neidentifikuji se s ním, budu za něj vděčný.

Hanba mě správně nastaví před Stvořitelem. Stejně jako jemné doladění, umožňuje chytit tu správnou vlnu. Čím větší moje hanba je, tím přesněji se ladím na úzkém rozsahu frekvence, který mě vede ke Stvořiteli, k vlastnostem, které chci získat. Obraz přede mnou se nestává neostrým, naopak je velmi zaostřený.
[91650]
Z 4. části denní lekce kabaly 28/10/12, Matan Torah (Dávání Tóry)

Překrývající se světy

Dr. Michael Laitman

Dobré prostředí je společnost, která ovlivňuje člověka pozitivním způsobem a mění ho ve směru spojení, jednoty a nejkomfortnějšího stavu. Je to stále jen pozemská, živočišná pohoda.

Ale pak uvnitř této společnosti, člověk najednou začíná otevírat nádherný zdroj energie, která odtamtud proudí dále a pozvedává ho vzhůru jako fontána vody ke slunci.

Představte si, že náš svět se překrývá, je překryvem mnoha světů, mnoha možností. Nacházíme se v jednom možném řezu a můžeme přejít do jiných. Vše záleží na úhlu pohledu pozorovatele, na člověku.
[88450]
Z diskuze o šíření 07/09/12

Sebestudium v zrcadle světa

Dr. Michael Laitman

V našem světě jsme v kontaktu s fyzickými těly a zdá se nám, že máme svobodnou volbu, nezávislost, a že se ptáme a dostáváme odpovědi a reakce. Potom ale zjistíme, že jsme prostě stáli před zrcadlem a žádní ostatní nebyli. Moje atributy se zdají být jako lidstvo, jako velký svět kolem mne, s kterým jakoby pracuji.

Proto musíme pochopit, že to, co děláme ostatním, děláme ve skutečnosti sobě. Nevrátí se to k vám oklikou, ale jednáte přímo vůči sobě. Vše, co vidíte kolem vás, jsou vaše vlastní vnitřní vlastnosti prodloužené směrem ven.

To je jediná příležitost, jak postupně objevovat sami sebe. Protože pokud bychom objevili uvnitř nás tu stejnou touhu, s kterou nás Stvořitel stvořil, neustále bychom v ní byli přilepeni a nesnažili bychom se ji prozkoumat, ale brali bychom ji jako dobrou věc a mysleli bychom jen na to, jak ji naplnit. Pečovali bychom o ni jako milující matka, která se o nic neobává, jen o to, aby její dítě bylo vykrmené a zdravé. Nekritizuje jeho osobní vlastnosti.

Proto jsme v této zvláštní realitě. Říká se: „člověk je malý svět“ a vše co je uvnitř vidí venku. Celý svět, který vás obklopuje jste vy sami, nepřímo, jako by rozlití ven. A teď, protože můžete prohlédnout všechno co existuje jakoby mimo sebe a přistupovat k tomu egoisticky, můžete zkusit se všemi svými egoistickými atributy dosáhnout lásky.

Výsledkem je, že všechno bylo vytvořeno pouze za účelem korekce. Pokud by všechny tyto atributy zůstaly ve vás, nebyli byste schopni objevit je a opravit. A proto nedostanete Kli (nádobu) pro odhalení Stvořitele. Ale protože to vše se zdá být mimo vás, jste schopni vidět a vyjasnit k tomu vztah, objevit to 613 krát větší a tím odhalit Stvořitele. Proto ve vás může být odhalen jen „bod v srdci“.
[83393]
Z 1. části denní lekce kabaly 9. 7. 2012, spisy Rabaš

Klamná realita ve vlnách egoismu

Dr. Michael LaitmanKaždý z nás obsahuje 613 různých přání, týkajících se našeho spojení s ostatními, které musíme napravit. V první řadě musím porozumět, že jsou všechna sobecká, a že si přeji využít bližního i Stvořitele. 

Tento směr, “Israel, Tóra a Stvořitel,” myšleno z lásky ke stvořením k lásce ke Stvořiteli, funguje nejdříve v opačné podobě: kvůli využití Stvořitele a stvoření ve svůj vlastní prospěch. Nejdříve si musíme uvědomit právě tento fakt, a ten nám bude odhalen za podmínky, že obojí, stvoření i Stvořitele jsou používáni správně. 

V první fázi, kdy si přejeme dosáhnout obecného spojení s celým vesmírem, přes stvoření ke Stvořiteli, odhalíme naše prohřešky a chyby, což je způsob, jakým odhalíme zlý sklon. Nedojde k tomu najednou. Jak člověk postupuje, postupně odhaluje nepatrnou část egoismu. Požadujeme jeho nápravu, a ve Světle nápravy odhalíme větší část egoismu, a opět si žádáme, aby byl napraven. 

Světlo přichází od Stvořitele prostřednictvím skupiny, osvětlující a napravující zlo, které objevíme. Výsledkem je odhalení nové, silnější a tvrdší vlny sobectví uvnitř nás. Tak postupujeme od malých chyb k těm závažnějším, a od malých prohřešků k těm větším. Postupně je odhalujeme a napravujeme se. 

Vždy však usilujeme o lásku, spojení, sjednocení Israele, Tóry a Stvořitele do jednoho celku. Přejeme si, aby se Stvořitel stal svatým, „samostatným“,  jedinečným, čímž se má na mysli, že je pro nás kvalita odevzdání vždy tou nejvyšší hodnotou. Tak dochází k pokroku.

A nejdůležitějším aspektem této práce je pochopit, že všechny nápravy jsou soustředěny mimo člověka. K jeho duchovnímu posunu dochází mimo něj. A mimo něj existuje jen Shechina  a Stvořitel, jež ji naplňuje. 

Člověk si představuje, že ho obklobuje celý svět: neživý, rostlinný, živočišný a lidský, ale to vše je pouze jeho  iluzí, jeho představou. Ve skutečnosti nic z toho neexistuje. Když člověk začíná objevovat skutečnou realitu, odhalí, že vše z toho postrádá ducha života, a ožívá pouze vyšší silou Stvořitele. Stvořitelem, který stojí za všemi těmito představami a stíny. Sami o sobě jsou jen pouhými oděvy, obaly, bez vnitřního obsahu. 

Doufejme, že odhalíme tuto pravdu rychle, a začneme skutečně pracovat se Stvořitelem prostřednictvím těchto oděvů. 
[82496]
1. části denní lekce kabaly 9/7/12, Rabašovy spisy

Satelit na Stvořitele

Všichni „plavame“ v informačním poli. Je mimo čas, prostor a pohyb, je stálé. Ale tohle pole necítíme, protože jsme mu odlišní svými vlastnosti. Ale pokud se mezi sebou spojujeme, stáváme se pak v míře našeho spojení podobní tomuto informačnímu poli, jednotní jako ono a začínáme chytat tuto informaci.

A pokud je každý zvlášť, mimo spojení s druhými, cítíme potom v tomto informačním poli pouze malou část, kterou každý cítí jako „náš svět“, protože je izolován od tohoto pole a zůstává pouze s tím, co se nachází v jeho individuální egoistické části.

A když se pak spojíme, „minimální množství je dva“ (mijut a- rabim – šnaim“), hned se pak staneme podobní tomuto informačnímu poli a začínáme ho cítit na minimání úrovni, která se jmenuje například „nefeš de- nefeš atd. Takže v míře spojení, podle zákonu podobenství, začínáme pociťovat toto pole – Stvořitele a děláme ze sebe nový orgán pocitu.

Pozvánky povznést se jsou všude

Dr. Michael LaitmanČlověk nemůže být napraven, dokud nepochopí, že musí vystoupit na další úroveň. Musí si vždy představit toto řešení ve své mysli, jako by nebyl ve svém současném stavu, ale již ve stavu příštím, na kterém dosáhl na vyšší úroveň, na kterou se pozvedl Reformujícím Světlem.

Obvykle chceme opravit náš aktuální stav. To nás zastaví, protože si myslíme, že současný stav je tady proto, abychom ho napravili.

Tak mateme sami sebe, protože všechny stavy přicházejí proto, abychom se nad ně povznesli do dalších stavů. V současném stavu není co napravovat. Náprava je v pozvedání se od současného stavu vzhůru.

Je velmi těžké to přijmout, protože tento přístup v našem světě neexistuje, ale to je to, co se děje ve spiritualitě. To proto, že všechny stavy jsou dány ne proto, aby je člověk opravil, ale aby opravil sám sebe. Napravit se je možné pouze pozvedáním se nad každý stav, což se nazývá postup „vírou nad rozumem.“

Pokaždé, když v sobě cítím nějaké nepochopení nebo špatnou vlastnost, vidím to jako výzvu povznést se nad to. Tak vidím, že všechno, co se mi stane, přichází, jen aby mi ukázalo mé nedostatky. Jejich náplň a náprava se děje na další úrovni, a nikdy není možná v aktuálním stavu.

Všechny problémy, které vidím, s ohledem na sebe, s ohledem na tento světě, s ohledem na přátele a stvořitele, co se zdají tak špatné a nedokonalé, mi ukazují na místo, nad které bych se měl pozvednout a přilnout k většímu odevzdání. Takto mohu postupovat, dokud nedosáhnu dokonalého odevzdání.
[75600]
Z 1. části denní lekce kabaly 18/4/2012, spisy Rabaš

Postupně se blížit okamžitému odhalení

Dr. Michael Laitman

Otázka: Je možné, že v jednom okamžiku nic nechápu a pak najednou se mi všechno odhalí, nebo je to postupný proces?

Odpověď: Je to postupný proces, který vede k okamžitému odhalení. Vidíme, že se to s námi děje. Snažíme se dělat to a ono a nic z toho, ale pak najednou získáme porozumění a něco odhalíme. Nechápeme, jak se to stane. Jakoby něco uvnitř nás pomalu rostlo a pak jen prasklo, a my najednou získáme porozumění, pocítění a dosažení jak v mysli, tak i v srdci. Tento proces vyžaduje velkou koncentraci po dlouhou dobu a mnoho kontinuálních fází, které nakonec vedou k náhlému zlomu.

Z 3. části denní lekce kabaly 12/2/12, „Studie deseti  Sefirot“

Když si vzpomeneme na všechno

Dr. Michael Laitman

Otázka: Člověk hodně zapomíná, mnohé zahání k zapomnění, zanechává za sebou nenaplněné začátky a nenapravené chyby. Jak se můžeme vyhnout zapomnění na duchovní cestě?

Odpověď: Teď je to nemožné. Teprve na konci budou všechny jednotlivé události shromážděny a povedou ke společné nápravě, tzv. „Rav Paalim U-Mekabtziel“. Po nahromadění všech našich nádob se tyto nádoby současně spojí v jednotný stav, a tím bude tento děj dokonán. To shrne všechny generace mnoha miliard lidí a spojí veškeré jejich záležitosti do jedné. To se stane až přijde doba úplné nápravy, která nás všechny sjednotí do jednoho přání, dokonalého a naplněného světlem nekonečna.

Do té doby máme zakázáno vnímat minulost, protože bychom nebyli schopni vydržet všechno, co jsme zažili. Máme pro to potřebnou odvahu, jinými slovy clonu (Masach). Dnes bychom ovšem nebyli schopni ospravedlnit stavy, které jsme zažili.

To je důvod, proč máme tendenci k zapomnění. Čas od času vypneme. Tento pravidelný „Blackout“ není ve skutečnosti více než přepínání mezi dvěma momenty, mezi včerejškem a dneškem, mezi minulými a současnými životy, až nakonec budou všechny shromážděny do jednoho.
[66928]
Z úvodního přednáškového cyklu 17/1/12, „Kurs jak být člověkem, Lidský rozvoj“

Člověk světa

Dr. Michael Laitman

Až se náš vztah ke světu a k životu zcela změní, potom všechny lidské zdroje, mysl a srdce, touhy a myšlenky, krom holých nezbytností pro své fyzické tělo vyhodíme za účelem dosažení harmonie s přírodou. Plně pak pochopíme její původní plán, její tok, její nejvyšší myšlenky, a podle toho se pozvedneme na stejnou úroveň, což znamená, na úroveň vyšší než je zrození a smrt.

Potřebujeme si pouze vyobrazit, o čem se mluví. Vzhledem k tomu, že jsem poznal celou přírodu, pak jsem poznal takovou úroveň, kde se při pohledu na sebe uvidím jako malý dočasný element. Nicméně, už teď se dívám z jiné úrovně, neboť jsem se pozvedl vyš než jsem, abych tak řekl. Zde člověk nachází zcela jasné odpovědi na otázky o smyslu života, existence.

Samozřejmě, že to ovlivňuje jeho myšlení, chování a jeho kulturní, sociální a společenské vztahy. Vidí svět a sebe jinak. Začne myslet ne na základě dočasných, vadných hledisek: Jsem tu dnes a zítra už nejsem, takže pokud už tu nebudu, co mám dělat?

Nemůžeme si ani představit tu obrovskou změnu, která se děje uvnitř nás, když začneme sami sebe vidět, jak existujeme na nekonečné časové ose. Pak vnímáme své tělo jako doprovodné zvíře.

Začne se v nás vyvíjet psychologický systém, který změní u kořene to, jak se chováme k druhým, k sobě a ke světu, a tak už začnu přistupovat k sobě a k ostatním z věčné pozice. To mě úplně mění, pozvedává mě a dělá ze mě seriózního, člověka světa.
Z „Diskuse na integrální vzdělávání“ 12/12/11