11. septembra 2001. Dve osobné lietadlá unesené teroristami narazili do newyorských Dvojičiek.
Tretie lietadlo narazilo do Pentagónu. Štvrté lietadlo sa do budovy Kapitolu nedostalo a zrútilo sa v Pensylvánii.
Zomrelo tritisíc ľudí. (Pokračování textu…)
Povodně v Německu jsou ohromující svou silou a rychlostí, s jakou k nim došlo. Počet obětí roste každou hodinou a více než tisíc lidí se pohřešuje. Voda zaplavila silnice, podemlela základy a zřítila mosty.
Zpustošení je jako po válce. A povodňová zóna se stále více rozšiřuje a zabírá stále nové oblasti v Německu, Belgii a Rakousku. (Pokračování textu…)
Otázka: Utrpení ukazuje na místo vyžadující nápravu přímo, nebo jen nepřímo?
Odpověď: Musíme se pokusit přesně najít místo, které způsobuje utrpení – to je to, co od nás Stvořitel chce. Když ke mně přijde nějaká myšlenka, touha, záměr, která není v souladu s láskou k bližnímu, okamžitě bych měl cítit, jak se ve mně rozsvítí červené světlo! (Pokračování textu…)
Mnoho psychologů se domnívá, že trvalé štěstí je fantazie, že i když jsme šťastni, je to jen na chvíli. Například Mandy Kloppersová, kognitivně behaviorální terapeutka z Velké Británie, píše o štěstí následující: „Všichni jsme naučeni věřit, že štěstí je dosažitelná věc.“ Nicméně „Tato mylná představa je důvodem, proč je štěstí nepolapitelné. Štěstí není konzistentní stav, je to spíše prchavý pocit, který vás přepadne. … Na zvláštní okamžik si uvědomíte, že se cítíte opravdu v klidu a všechno ve vašem světě je v pořádku. Udržet tento stav však není možné.“
Otázka z anglického blogu: Moje otázka se týká vztahu mezi jménem a osudem. Může změna jména pomoci změnit osud? Slyšel jsem, že některá písmena mohou pomoci zlepšit život.
Odpověď: Náš osud nemůže změnit nic, kromě Vyššího Světla. I když se nám zdá, že ho měníme – následně se ukáže, že se to ještě zhoršilo, protože jakékoli odchylky od nápravy Vyšším Světlem vedou ke zpoždění nápravy, a způsobují negativní korigující sílu – větší rány osudu. (Pokračování textu…)
Vstupujeme do nové fáze našich „vztahů“ s koronavirem. Již jsme téměř dokončili fázi jeho popírání a lidé začínají akceptovat, že je virus zde a že nemůžeme dělat nic, abychom to zahnali. Ještě sice setrváváme ve fázi hněvu, který by stále mohl způsobit velké škody, také však již začínáme být touto válkou unaveni a vzdáváme se.
REUTERS: Rodinná restaurace v Kansasu přežila depresi, pandemii však ne.
Začalo se očkování proti koronaviru. Průkopníkem očkování se stalo Rusko následováno Velkou Británií. Znamená to světlo na konci tunelu? Stručně řečeno: ne.
Na to, abychom vyslechli poselství, které nám přinesl koronavirus, jsme měli dost času. Odhalil naše sociální selhání – nejednotu na všech úrovních. Ukázal nám, že společnost, která žije konzumem a vzájemnou netečností, není životaschopná.
Člověk se nejvíc bojí strachu. Bojí se, že ho opanuje strach. Toho se bojí ze všeho nejvíc a nepřeje si to zažít. Ostatní je nepodstatné.
Co můžeme udělat, abychom se nebáli strachu? (Pokračování textu…)
Když mluvíme o tom, že egoismus je zhoubou naší generace, musíme pochopit, co to znamená. Koneckonců, kde bychom bez něho byli?
Neměli bychom průmysl, moderní medicínu ani sdělovací prostředky. Nebyli bychom schopni cestovat, objevovat nebo vést příjemný a snadný život ve srovnání s našimi předky. Ego navíc není výtvorem člověka; je jeho vlastní přirozeností. Když tedy přijímáme naše vlastnosti, jak bychom mohli odsoudit ego, se kterým jsme byli přirozeně stvořeni?
Nyní, když nás zasáhla druhá vlna koronaviru, již jasně vidíme, že nebojujeme s koronavirem, nýbrž sami se sebou. Za záplavou statistik, které se na nás hrnou, stojí elementární lidský egoismus, jenž se nechce vzdát své moci.
V Izraeli během září zemřelo na koronavirus a jeho následky více než pět set lidí. Izrael se tak stal morovou zemí. Pandemií je zachvácen celý svět a předpovědi jsou ponuré. Průměrný věk obětí ve vážném stavu se postupně snižuje. „Navzdory tvrzení, že zemřeli na jiné, většinou chronické nemoci, nový výzkum ukazuje, že bez korony by tito lidé žili nejméně o šest měsíců déle,“ říká profesor Ran Blitzer, vedoucí výzkumu v rámci zdravotního fondu Clalit.
RSS Kanál
Rav Laitman na Twitteru