Category Archives: Utrpení

Stvořitel nepřináší žádnou tmu

Dr. Michael Laitman

Stvořitel pracuje pouze s Jeho Světlem. Světlo ovlivňuje touhy (Kelim, nádoby), které  se v závislosti na jejich stavu cítí lépe nebo hůře podle jejich ekvivalence ke Světlu. Toto tvoří zákon o ekvivalenci formy.

Čím více se shoduji se Světlem, tím lépe se cítím. Čím méně jsem mu podobný, tím hůře se cítím až do bodu, kdy pociťuji úder. Tohle všechno je vliv Vyššího Světla. I tma kterou zažívám, je také Světlo, které na mě pracuje. Jsou to pouze mé protikladné vlastnosti, které mi Ho odhalují jako tmu. Namísto Světla (Ohr), cítím tmu (Orta).

Nicméně, Stvořitel nevlastní žádnou tmu. Jednoduše, když On přidá trošku Světla, my se okamžitě cítíme špatně. Je to tím, že v tomto Světle objevujeme větší touhu, a tehdy “padá tma“.

Světlo stojí proti touze. Jinými slovy, s pomocí Světla se ve mně rozvinou enormní touhy. Někde na druhé straně od nich, v místě přede mnou skrytém, se nachází enormní potěšení, a přesto, trpím.

Také se to může projevit ve zdravotních problémech, životosprávě, špatné náladě, vnitřním neklidu a také i v přání zemřít, ale to je vše vliv Světla. Pokud Světlo naplní připravené touhy (Kelim, nádoby), je pociťováno jako potěšení protože je naplňuje. Pokud Kelim nejsou připraveny, je to úder.
[28123]
Z Denní Lekce Kabaly 11/26/10, Baal HaSulam, Letter 52, 1928

Duchovní booster

Dr. Michael LaitmanOtázka: Co máme udělat, abychom aspirovali o stav jednoty, která je v Zoharu?

Odpověď: To přichází ze zklamání. Bez ohledu na to co ti říkám teď, nepomůže ti to do té doby, dokud v sobě nerozvineš naléhavou potřebu, aspiraci a životní nezbytnost. Jedině tak se obrátíš na skupinu. 

Když víš, že máš velký problém a tvůj život je v ohrožení nebo jsi nemocný, pak utíkáš pro pomoc. Ale necítíš-li se nemocen, nevidíš-li, že je tam problém nebo nevěříš, že může něco pomoci, budeš setrvávat v klidu. To je důvod, proč potřebujeme nedostatek. Buď nám Stvořitel nedostatek dává, jak nás tlačí ze zadu utrpením, nebo vytváříme spojení s prostředím bez čekání na utrpení a snažíme se z něj získat opačnou reakci. 

Přijdu do prostředí bez toho, aniž bych pro něj měl potřebu; jednoduše následuji rady kabalistů. Jsou moudří a já jim naslouchám. To znamená, že Stvořitel pokládá mužskou ruku v dobré víře a říká: “Vezmi si to! Vezmi si to! Proč bys měl trpět?”

Od skupiny poté přijmeme dodatečnou touhu. Tak to funguje.  Ti, kteří mají štěstí, uslyší, obrátí se na skupinu, připraví si pro to booster tužeb, a dostanou se ke Stvořiteli prostřednictvím skupiny.

Nakonec, skupina musí člověka ke Stvořiteli navést. Spojení se skupinou a celá naše práce je příprava touhy, Kli. A poté dojdeme ke Stvořiteli.
[26820]
Ze 2. části denní lekce kabaly, 17/11/2010, Zohar

Nemějte obavy

Dr. Michael LaitmanOtázka: Jak bych měl podle vědy kabaly přistupovat řekněme k takovým věcem, které ohrožují můj život jako válka, teroristický útok, padající rakety či jen obyčejné zločinné napadení?

Odpověď: Když jsme stále nenapravení, můsíme podle toho žít v našem nenapraveném světě, zatímco se napravujeme, napravujeme tím i svět.  Prozatím by se měl každý člověk chovat podle toho, co je pro společnost a svět přijatelné.

Ve stejnou dobu, každý z nás musí napravit sebe sama a tím odhalit Vyšší Sílu, vlastnost dávání a lásky ve svém nitru a světě. Do míry, do jaké učiní toto odhalení, se naši nepřátelé postupně stanou našimi přáteli a špatné věci vymizí.

Nicméně zatím se musíme chovat v souladu s našimi nenapravenými vlastnostmi. Všichni mnou nenávidění a nepřátelé jsou zlem uvnitř mě, které se stává tímto způsobem zjevným na venek. Promítám je ven a to je důvod, že existují. 

Pokud však, místo nich, vidím Stvořitele, který stojí za nimi, pak se najednou stanou mou neoddělitelnou součástí. Proto bychom si neměli dělat obavy. Co musíme udělat, je provádět nápravy. 

Jsem si jistý, že se člověku, který je zaměřen na „není nikoho jiného kromě Něj“ nemůže nic špatného stát. 
[27109]
Ze 7. lekce, Světový kabalistický kongres 2010,  11/11/2010

Toto je utrpení mého Faraona

Dr. Michael LaitmanBěhem kongresu jsme získali něco velkého a vzácného: prvně jsme objevili, že Faraon sedí v našem nitru a nenávidí nás a my se ho máme zbavit, utéct pryč, odejít z Egypta… ale nejsme toho schopni.

Nikdy bychom si neuvědomili, že od něho musíme utéct. Doufali jsme, že budeme moci odhalit duchovno v našem egoismu, v “Egyptě.” Ale my jsme si ani nemysleli, že tohle je “Egypt.” Ale teď začínáme chápat, že se od něj musíme osvobodit.

Náš Egoismus, Faraon, obdržel úder a toto zklamání prošlo skrze něj. Teď vidíme, že se musíme distancovat od touhy, ve které jsme odhalili zklamání a hořkost.

Avšak kdybychom nedošli úplně do konce, necítili bychom deziluze a to, že nás něco zastavuje. V duchovnu neexistuje žádný falešný kompromis, musíme jít až dokonce. 

A proto se v nás manifestoval určitý nový vjem. Stejné zklamání, síla utrpení, kterou teď cítíme ( protože já jsem investoval tolik úsilí, měl tolik nadějí a nic se nestalo) je můj Faraon, který obdržel výprask a teď trpí.

Nicméně Faraon musí cítit bití, jinak bychom od něj nebyli schopni utéct. Vskutku, utíkáme pouze od zla.

Pokud odhalím mou egoistickou touhu, moji přirozenost jako zlo, budu od něj chtít utéct. A možná budu muset zažít víc takových úderů, než se rozhodnu, že to musím udělat. Doslova musím vyjít ven ze své kůže, vystoupit ze svého “těla.” Tohle je nazýváno, že Faraon dostává údery, “deset ran Egyptských.”

Dosáhli jsme toho jenom proto, že jsme se přese všechno mezi námi sjednotili. Jedno je vždy odhalováno oproti druhému, jak je psáno “ve Tvém Světle uvidíme Světlo.” Díky tomuto sjednocení a naší přípravě jsme si uvědomili, že trpíme díky naší egoistické povaze. A tohle je velký úspěch!

Miliony lidí, kteří se účastnili kongresu virtuálně, byli společně s námi. Oni také prošli stejnými stavy.

Z lekce „Týdenní porce Tóry „12/11/2010

Konec filmu ve tmavé hale

Dr. Michael Laitman

Účel celé naší práce je odhalit Stvořitele. Postrádáme ho. Kromě Něj není v realitě nic jiného.

Stvořitel je všezahrnující síla, které jsme součástí, i když to nevnímáme. Naše egoistické touhy nerozeznávají Stvořitele. Nejsme vyladěni na stejnou vlnu, nemáme vlastnosti, které má On. Proto pracujeme výslovně na naší touze, kterou je zapotřebí změnit, přesměrovat z důvodu odhalení Stvořitele, aby odpovídala zákonu ekvivalence formy.

Právě teď vidíme, slyšíme, dotýkáme se a cítíme v našich smyslech. Pokud to změníme, rozšíříme rozsah vnímání. Ale to neznamená, že zvětšíme citlivost našich smyslů prostřednictvím přídavných nástrojů jako je radar, rádio, telescop nebo mikroskop. Nezvětšujeme citlivost egoistických přání. Spíše měníme jejich esenci, přepneme z vnitřního vnímání na externí a přidáme vlastnost odhalit věci, které jsou vnější namísto těch, které přicházejí dovnitř.

Pokud se touha změní tímto způsobem, expanduje z pěti fyzických (tělesných) smyslů (pocitů) vidění, slyšení, čichu, chuti a dotyku do pěti duchovních smyslů Sefir: Keter, Chochma, Bina, Seir Anpin a Malchut. Nyní to funguje opačným způsobem: Dávání namísto přijímání a my přijímáme vyšší realitu v nich skrze usilování o dávání.

Přestože s tímto ještě nejsme důvěrně obeznámeni, může se to změnit. To je to, co nám říkají lidé, kteří toto již dokázali a získali úplně nový život.

Právě teď žijeme v realitě pěti smyslů, v obraze světa namalovaného egoistickými touhami. Ale když jednou převrátíme záměr vnímání, vyjdeme z nás ven a začneme chápat novou vnější realitu ve vlastnosti dávání, kterou získáme jako dodatek k vlastnosti přijímání, kterou už nyní máme.

Tohle je nový svět, který se nám odhalí v nových pěti smyslech. Má své vlastní barvy a zvuky, mysl a pohyby duše, má všechno co máme my tady a mnohem víc než to, je mnohem jasnější (čistší) a dokonalejší. To jsou naše pozemské kořeny.

To je to, čeho potřebujeme dosáhnout, to, k čemu chceme dojít. Po všem, naše egoistická touha, která funguje odpovídajícně principu spotřeby, už vyčerpala sama sebe. Náš egoismus se stal více a více zoufalý a my jsme ztratili zájem o “film” který jsme viděli a hodnotili. Už se více nezajímáme o tento životní film a už nás více nenaplňuje.

Dochází k tomu celé lidstvo. Vnímání zaměřené dovnitř už nás více nenaplňuje. Vyčerpali jsme všechny jeho rezervy a teď začínáme usilovat skrze externí vnímání. Pokud pouze jednou změníme naši touhu a přepneme z vnitřního na vnější, uvidíme převrácený svět, svět dávání. Jak je psáno: ”Viděl jsem obrácený svět” (“Olam Afuch Raiti”).

Z denní lekce Kabaly 12/11/2010, Přijď k Faraonovi – 1

Žití v záměru

Dr. Michael Laitman

Stvořitel nám zasílá problémy, útrapy a všechny druhy nepříjemných věcí, zatímco máme rozpoznat správný záměr a otcovskou lásku kterou obsahují. Stvořitel je dobrý a činí dobré dobrým a zlým.

Nerozděluje nás na dobré a špatné protože to On nás stvořil takové. Jakkoli, každý z nás vnímá Stvořitelovo zacházení s námi svým vlastním způsobem. Bez ohledu na to co se nám v životě stane, máme si k němu vytvořit postoj odpovídající „Všechno pochází od Něho který je dobrý a činí dobré“ a všechno pochází od „Není nikdo jiný než On“. Člověk se má povznést nad vnímání „hořkého a sladkého“ k hodnocení „pravdivé a klamné“.

Pravda je že všechno, zahrnujíce sladké a hořké, pochází od jediné Síly a je to všechno pro mé vlastní dobro, pro pravdu. Vnímání hořkého a sladkého jsou mi dány abych směřoval skrze pravdu přes hořkost.

Takto se učíme aspirovat k Vyšší Síle, pochopit to, cítit to uvnitř našich vlastních vlastností a cítit jak se to k nám vztahuje, co nám to přináší a co to od nás chce. Odpověď je, že to co po nás chce je víra nad rozumem, loajalita a odevzdání nad jakýmkoli druhem přijímání a nad všemi pocity. Na konci dne požaduje abychom se povznesli nad vnímání „hořkého a sladkého“ do záměru „pravda a lež“.

Pak rozpoznáme tuto Sílu a začneme chápat její cíl: chce abychom se vztahovali ke všemu v realitě pouze na základě našeho záměru, namísto našeho vnímání. Tak odhalíme nový smysl –  Odrážející Světlo, Hassadim, víru nad rozumem. V tomto vnímání začneme rozlišovat Stvořitele, který nám posílá všechny tyto pocity a situace, zatímco my se nad ně máme povznést budováním našeho postoje k Němu nade všemi pocity.

Bude nám jasné, že všechna naše práce je udělána nad egoismem, nad pocity které Stvořitel stvořil v naší egoistické touze. Všechno tohle je nutné jen abychom mohli vyvinout náš záměr odevzdání, „pravdy“  víc a víc. Budeme žít v tomto záměru a cítit potěšení uvnitř něj, když namíříme všechno pryč od nás samotných, skrze dávání bližnímu a Stvořiteli.

Z první části Denní Lekce Kabaly 14.10.2010 „A Jakub seděl v zemi kde jeho Otec pobýval“

Jak se vyhnout utrpení

Dr. Michael LaitmanKdyž analyzujeme naše touhy, musíme proniknout do jejich hloubky, abychom pochopili, že spolu se svým egoistickým úmyslem, pocházejí od stvořitele. Musíme dosáhnout největší hloubky poznání touhy a z jejího kořene zjistit, odkud touha pochází.

Když odhalíme, že touha samotná, i její sobecký záměr, jsou nám sesílány stvořitelem, porozumíme, že nemáme na vybranou. Nemáme nikoho jiného, na koho se obrátit s prosbou o nápravu, kromě Stvořitele. V opačném případě člověk nepotřebuje Tóru a nemůže na Stvořitele křičet nebo naléhat. Sám sebe ještě nevnímá jako bytost řízenou vyšší silou, ke které se může odvolat.

Náš egoistický původ je také anděl, který nás přivádí blíže ke stvořiteli. Dostáváme rány, a následně pochopíme, že mají svůj účel a že jsou seslány někým vyšším než jsme my. Můžeme k tomuto závěru dospět utrpením, ale můžeme ho také dosáhnout studiem, prostředím, a duchovním vývojem.

„Mudrc vidí budoucnost“, vidí probuzení stavu před tím, než k němu dojde, a má schopnost to změnit. Fyzické utrpení tohoto světa se obrátí v utrpení lásky, když přitáhnu trochu vyššího světla a pocítím ve vztahu k němu svůj stav. Potom začnu trpět skutečností, že nemám lásku k bližnímu, nebo lásku ke stvořiteli. V tom spočívá bod naší svobodné volby.

Je důležité se dostat ke kořenu utrpení a pochopit, že je nám sesláno Shůry záměrně. Pokud pochopíme, že není jiná možnost a začneme křičet ke stvořiteli, znamená to že jsme dosáhli největší hloubky. Nicméně, pokud stále ještě připisujeme své utrpení různým důvodům v tomto světě, nedosáhli jsme úplného dna.

Ponořuji se hlouběji a hlouběji do utrpení ve stupních Alef, Bet, a Gimel (neživý, rostlinný, a zvířecí) a myslím si, že dostávám rány od přírody. Nicméně, když dosáhnu jeho poslední fáze, Behiny Dalet, odhalím, že jeho zdroj je nad přírodou, že je ve Stvořiteli, jakoby Stvořitel ukazoval prstem. Potom na něj křičím.

Je možné urychlit tento proces? Ano je. K tomuto účelu nám byla dána Tóra, abychom raději než cestou utrpení postupovali rychlou a jednoduchou cestou dle naší vlastní vůle. Mohu si kolem sebe zorganizovat skupinu a přitahovat z Vrchu Světlo prostřednictvím studia (např. studiem Zoharu) a rychle dosáhnu stejných výsledků. To se nazývá cesta Tóry. Rozdíl mezi těmito dvěma cestami je v tisíci letech utrpení.

Z třetí části každodenní ranní lekce, 17/05/2010, “Jaká je příprava k příjetí Tóry?”

Nesmírnost naší touhy si užívat

Otázka, kterou jsem dostal: Proč musíme tak dlouho čekat a projít tolika negativními lekcemi, které nás zraňují, než si konečně uvědomíme, jaká je správná cesta?

Moje odpověď: Nečekáme! V každém okamžiku se vyvíjíme, krok za krokem. Ale naše ego, naše touha si užívat, je prostě nekonečná. Její hloubka je nesmírná: nesmírné stvoření. Představte si náš nekonečný vesmír; no, lidská touha je biliónkrát větší než celý vesmír.

Teď musíme začít svou nápravu. A má touha si užívat obsahuje tisíce vlastností, ve kterých potřebuji pocítit rány, abych zareagoval svým „Au!“ A pak potřebuji dalších tisíc ran, abych udělal „Ou!“ Toto není vtip, celé naše životy takto fungují. Nakonec budu potřebovat ještě dalších tisíc ran, abych se rozhodl: „To stačilo, už to nemůžu vydržet! Něco musím udělat.“

Každá vlastnost se skládá ze čtyř úrovní (Alef, Bet, Gimel, Dalet). A dokud nedosáhneme konečné, čtvrté úrovně, budeme dostávat rány a trpět, aniž bychom se zastavili a zamysleli nad svými nesnázemi. Je to jako když cítím bolest v jedné části svého těla a pak v jiné; vydržím to a říkám si, že to nic není až do té doby, dokud si konečně neuvědomím, že musím něco udělat. Stejný princip platí zde. Ale právě takto to má být, protože jsme uděláni z komplexního, mnohovrstevnatého materiálu, který se vyvíjí z (pouhého) bodu. V této záležitosti není na výběr.

Pouze na konci nápravy všechno, čím jsme prošli, splyne a vytvoří dokonalé dosažení, naplnění a pochopení.

Z třetí části Každodenní kabalistické lekce, 29/04/2010, “Předání Tóry

Ubližujeme si sami

Dr. Michael Laitman Zohar, kapitola Chajej Sarah (Život Sáry),” bod 41: Takové jsou cesty Stvořitele. Pokud dá člověku bohatství, je to, aby vyživoval svět avykonával Jeho přikázání. Pokud to nedělá, ale pyšní se svým bohatstvím, bude v tom zasažen, jelikož je psáno: „Bohatství, držené pro svého vlastníka, je k jeho škodě.“

 

…Podobně, když jim Stvořitel dal krásu nadřazeného dobra Adama HaRišona, dal jim ji, aby dodržovali Jeho přikázání a konali Jeho vůli. Oni to nedělali, ale byli pyšní; byli zasaženi v té samé kráse, kterou byli požehnáni.

 

Proto člověk, který křičí, „Proč se mnou Stvořitel zachází tímto způsobem!,“ musí pochopit, že to člověk sám provokuje tuto újmu. My jsme ti, kdo si způsobuje své vlastní rány tím, že neužíváme správně možnosti, které nám Stvořitel dává, abychom se pozvedli. Klopýtáme při těchto možnostech, padáme dolů, a pak se v podstatě bijeme sami. Toto nám říká Zohar: „Byli zasaženi v té samé kráse, kterou byli požehnáni.“

Objevování nutnosti řešení

desires4Otázka, kterou jsem dostal: Jaké síly pomáhají v „rozkládání“ touhy přijímat potěšení, nazývané „tělo“?

Moje odpověď: Spíše než zoufalství z touhy po potěšení je to zoufalství kvůli neschopnosti být naplněn. Člověk dosáhne bodu, kdy nadále nevěří, že je možné být v tomto životě šťastný. Neuspokojené touhy nás přivádějí k depresi. To má samozřejmě svůj účel. Je tomu proto, aby tohoto stavu dosáhlo celé lidstvo, aby objevilo potřebu hledat řešení a potřebu pozvednout se na vyšší úroveň. Egoismus nám pomůže dosáhnout tohoto bodu a přinutí nás udělat rozhodnutí. To se nazývá „pomoc proti tobě.“