Otázka, kterou jsem dostal: Vždy jste učil, že Kabala je cestou individuálního duchovního vývoje, ale teď to vypadá, jako kdyby se od jedince vyžadovalo rozplynutí v mase lidstva.

Moje odpověď: Odpovím citací Nikolajevovy Berdayevovy “Filosofie tvorby, kultury a umění” (Nikolai Berdyaev, Philosophy of Creativity, Cultury and Art, díl.1, str.115, M., 1994):

“Svodoba individualismu neutváří vesmír, ale je vůči němu v protikladu. Svoboda individualismu je svobodou oddělit se a být odcizen od světa, a oddělení od světa činí člověka otrokem světa. Pro individualistu je  svět vždy utlačující.

Individualismus snižuje člověka, potlačujíc globální, univerzální lidskou esenci. Individualista je nepřítelem individuality. Člověk je organickým členem globální kosmické hierarchie a bohatství jeho vnitřnosti je proporčně přímo závislé na jeho spojení s kosmem.” 

Dvě otázky, které jsem dostal, o výběru správného prostředí:

Otázka: Po přečtení článku “Svoboda” a dalších článků o prostředí, došel jsem k závěru, že prostředí je klíčové pro lidský rozvoj a pochopení. Co mám dělat, když si nejsem jist, že jsem si vybral správné prostředí či správnou skupinu?

Moje odpověď: Pokračujte ve studiu a přemýšlejte o tom.  Nebuďte zavislý na svém vlastním názoru, ani na názoru těch okolo vás. Odpovědi by měly přijít samy od sebe, z vás samotného ( od Stvořitele ), bez jakéhokoliv vnějšího vlivu a bez toho, abyste se užíral. Čtěte Baal HaSulama a čekejte na odpověď!

Otázka ( od ženy ): Velmi ráda bych porozuměla tomu, co to znamená “vytvoř si své prostředí.” Měla bych hledat správné prostředí uvnitř kabalistické skupiny, myšleno prostředí uvnitř prostředí, založené na tom, že ti, kdo mi nedávají inspiraci a ( nepůsobí ) radost, se nepohybují po spravné cestě a je lepší se jim vyhýbat?

Moje odpověď: Pro ženu neexistuje taková věc, jako je skupina, je zde pouze prostředí. V něm se vzájemně ovlivňuje se ženami, ke kterým se cítí nejblíže. Není zavázána dělat víc, než toto. 

    Baal HaSulam, článek „Mír ve světě“

Člověk si cítí, že všechna stvoření světa by měla být pod jeho vládou a byla stvořena pro jeho osobní užití. A to je zákon Přírody, který nemůže být porušen. Jediný rozdíl mezi lidmi je v jejich rohodnutích, jak používat ( ostatní stvoření ): Jeden se rozhodne zneužívat lidí dosahováním nejnižších tužeb, další se rozhodne dosáhnout moci, zatímco třetí chce dosáhnout respektu. Navíc, pokud by to bylo možné bez přílišného úsilí, každý člověk by souhlasil se zneužíváním celého světa, aby dosáhl všech tří dohromady: bohatství, moci a respektu. Tento zákon se nazívá „Zákonem singularity“ a je pociťován s srdci každého v srdci každého člověka. A není člověk, který by mu mohl uniknout, ačkoliv každý jeden z nich se bere svůj vlastní podíl tohoto zákona: velký člověk podle své velikosti a malý člověk podle své malosti.

A i když atribut singularity obsahuje vznešený, krásný a půvabný význam, jelikož tato vlastnost k nám přichází přímo od stvořitele, který je ve světě jediný a je kořenem všech stvoření, stále dokud je tento vjem singularity zaklíněn v našem úzkém egoismu, jeho skutky se stanou zkázou a ničením a zdrojem všech utrpení, které byly a budou ve světě. A opravdu není ve světě jediný člověk, který by byl volný od této vlastnosti a veškeré rozdíly mezi lidmi jsou pouze způsoby, jakými ji využívají. Aby ukojili vášně srdce, nebo pro moc, nebo pro čest. To je to, co dělá lidi odlišné jeden od druhého.

Otázka, kterou jsem dostal: Cítím se odpuzován duchovnem. Cítím, že chci jít svým životem jako oddělená osoba, ne jako část skupiny. V hlavě mi vyvstává obraz, že cílem duchovna je odmítnout všechna potěšení. Chci říct, co si můžete užívat v duchovním světě? Nejsem připraven zavrhnout svůj obvyklý život pro duchovno. Jak se můžu modlit za další touhu, když to ve skutečnosti není vůbec moje touha? 

Moje odpověď: Stvořitel ( Kabala ) vás nenutí dělat nic násilím. Místo toho nás nutí tím, že nám přináší utrpení v tomto životě a to tlačí člověka dopředu. Avšak je možné urychlit vaši cestu vývoje a usnadnit ji použitím Kabaly.

Tak nebo tak, všichni dospějí k cíli, pro který byli stvořeni: stanou se rovnými Stvořiteli sjednocením v jedné nedílné touze. Tak se stane buď Cestou utrpení nebo Cestou světla, které člověka vrací ke zdroji – k rovnocenosti se Stvořitelem ( vlastnost lásky a dávání – bestowal ).

Právě teď každý ve světě nachází hromadné utrpení, které má jen jednu příčinu – nedostatek vztahů mezi lidmi uvnitř jedné touhy. Ale Stvořitel nás donutí se sjednotit.

  Tři otázky, o duších, smrti a životě po smrti, které jsem dostal:

Otázka: Jak můžu zjistit, jestli se dostanu do pekla nebo do nebe?

Moje odpověď: Peklo je pocit studu za své myšlenky a činy. Nebe je stav bytí ve vlastnostech věnování ( dávání – bestowal ) a lásky. Poté co lidské tělo zemře, člověk nikam „neodchází.“ Nebe a peklo jsou pociťovány právě tady, v tomto životě v ohledu ke Stvořiteli. Jsou vaším přístupem k němu, co cítíte ve své duši.

Avšak nejprv musíte rozvinout svou duši studiem Kabaly. Začíná to jako bod v srdci a poté se to rozvine do pěti duchovních smyslů ( senses ), pěti Sefir vaší duše či vašeho duchovního těla.

Otázka: Pokud člověk chce spáchat sebevraždu, je v tom svobodná vůle nebo Stvořitel dává člověku takové touhy?

Moje odpověď: Všechny snahy ( včetně myšlenek a touh ) k nám sestupují od Stvořitele, On je prvořadý.

Nicméně vše závisí na našem přístupu či reakci na to, co se v nás objeví. Navzdory všemu, měli bychom směřovat k splynutí s Ním cestou rovnocennosti formy.  

Otázka: Nedávno někdo, kdo mi byl blízký, zemřel. Je zde rozdíl mezi reinkarnací člověka, který zemřel přirozenou smrtí a toho, kdo byl zabit?

Moje odpověď: Nemáte nejmenší vliv na duše, tak se upokojte a zapomeňte na ně. Starejte se o vlastní nápravu.