Je psáno, že každý musí začít každý den nanovo. Je to, jako by včerejšek neexistoval, počítání začíná od nuly. To platí pro všechno: kdo jsem, co jsem, můj účel, můj cíl, cokoli existuje a vyjde najevo kolem mě. Je to, jakoby jsem se znovu narodil bez již existujících znalostí nebo pochopení. Proč nést  břemeno včerejška s sebou? Ať už jsem měl pravdu nebo ne, v čem je rozdíl? Koneckonců, to bylo včera a včerejšek musí být vymazán.

 Ale jak to máme udělat? Činíme tak při čtení knihy Zohar. Co je na ní tak zvláštního? Dává nám sílu udělat právě to. Říká se, že tato síla může být použita pro dobro a pro zlo, a to závisí na člověku. Zohar dává energii a můj “stroj” určuje, jak se tato energie použije, v neprospěch nebo v můj prospěch. Musíme proto udělat rozhodnutí: jak chceme použít sílu, kterou dostáváme z knihy Zohar? Tato síla se může stát buď vracejícím světlem, dobrou silou, pomocí nebo lékem, nebo opakem toho, smrtelným jedem. Vše záleží na člověku, jmenovitě na tom o co usiluje.

Když se přibližujeme ke zdroji života, který nás stvořil, z kterého se generuje všechna životní síla, to je to, čemu říkáme “život.” A “smrt” je to, když se přiblížíme k našemu egu a následujeme ho. Opravdu, ego bylo záměrně vytvořeno opačné Stvořiteli tak, abychom měli svobodu volby uprostřed. Proto při čtení Zoharu, by naše hlavní úsilí mělo být udržet se ve správném směru.

[65836]

Z 2. části denní lekce kabaly 9/1/12, Zohar

Otázka: Co víc mohu dělat, pokud cítím, že nemohu požadovat nápravu nebo inspirovat své přátele?

Odpověď: Každé ráno se vzbudíte, abyste šli do práce, abyste udrželi své živobytí. Nepokládáte si otázku, zda jít, nebo ne, protože nejste pochopili bez práce přežít.

Proč se ptáte u duchovní práce? Nebo si myslíte, že můžete být bez ní?

Stav, ve kterém si myslíte, že můžete žít bez práce pro spiritualitu a cítíte se příliš líní udělat jakékoli úsilí, myslíc si, že budete tak jako tak postupovat, je vám dán záměrně, protože v tom tkví vaše svoboda vůle.

Ve vašem tělesném životě, nemůžete být líní, protože vám nikdo nedá chleba zadarmo. Jste nuceni vydělávat si na živobytí a vynaložit úsilí. Nemyslíte si, že stejný princip platí pro váš duchovní život?

Pracujete osm hodin denně, abyste udrželi své hmotné tělo, ale kolik hodin jste strávili prací pro svou duši, abyste ji naplnili a poskytli duchovní pokrm?

Pokud to neuděláte, budete i nadále na úrovni svého hmotného těla. Pokud nevíte co dělat, tak je řečeno: “Dělejte všechno, co je ve vašich silách!”
[65045]
Z 3. části denní lekce kabaly 01/01/2012, “Studie deseti Sefirot”

Otázka: Kde se nachází svoboda?

Odpověď: V našem světě nemá člověk svobodnou vůli. Narodí se v již dokončeném stavu a pod vlivem prostředí rozvíjí vrozené vlastnosti, s nimiž se narodil a které si sám nezvolil. Ani jeho vnitřní parametry, ani ty vnější, které ho ovlivňují, si nezvolil, a to je důvod, proč v tomto není svoboda.

Svoboda existuje pouze ve výběru konkrétního prostředí, které by mě tvarovalo takovým, jakým bych chtěl být. Volím prostředí v souladu s takovým druhem jednotlivce, kterým se chci stát.

Zde vyvstává problém: Na jakém základě usoudím, že právě toto prostředí mi vyhovuje a ne jiné? V zásadě zde existuje ještě mnohem více vnitřních vyjasnění, dokud se člověk nevyvine úplně a nepochopí to, co potřebuje. V zásadě tomu člověk porozumí jeho srdcem, kdy člověk pocítí: kde přesně je jeho svoboda vůle. A to není jednoduché. Do tohoto stavu ovšem musíme přivést prakticky každého člověka.
[64698]
Z “Diskuse na integrální vzdělávání” 12/12/2011

Pokud pozorně následuji signály, které mi Stvořitel v životě dává, uvidím, že mě přivádí k dobrému osudu a říká: “Vyber si toto, synu.” A je to má odpovědnost chytit se této příležitosti a uvědomit si ji.

Ale jak to všechno můžu vidět? Jak najít svůj osud a stvořitele, který mě řídí? Jak mám vědět, že je to právě to, co potřebuji k realizaci v mém životě a že to je ve skutečnosti chybějící kus ve společném puzzle? Celý obraz je již kompletní, kromě tohoto jednoho kusu. Jak ho uvidím a kde ho najdu?

Ukazuje se, že musím hledat místo svojí svobodné volby. Stvořitel mě tam přinese, a vede mě přímo k místu, kde musím vykonat svou akci. Stvořitel nás řídí prostřednictvím jednoduché a přirozené cesty, což nám umožňuje cítit určité vodítko, které nám přináší pocit pohodlí v životě, který je obtížný, plný utrpení, problémů, nemocí a neštěstí. A protože jsme jednoduchá touha získat potěšení, instinktivně utíkáme od zlého a usilujeme o klid.

Stvořitel nám ukazuje směr: od zlého k dobrému. Nicméně, je potřeba vynaložit úsilí z naší strany, protože pokrok v této cestě je možný pouze za předpokladu, že změníme naše motto, záměr, se kterým člověk všechno dělá. Buď chci utéct od zla a dosáhnout dobra, podle mé přirozené touhy přijímat, nebo postupuji nad svou touhou, na úrovni záměru, a dělám to proto, abych potěšil Stvořitele.

Jinými slovy, musím se oddělit od mé touhy přijímat, povznést se nad ni, provést omezení, a to i přes všechno co v ní zůstane, postupovat s úmyslem dát radost Jemu, ne mně. To představuje moji svobodnou volbu.

Neustále pracuji se svým přáním, to mě posunuje a ukazuje mi cestu od utrpení k potěšení, které na mě svítí vpředu jako skrze otvory ve stěně, nebo jako paprsek světla skrze mraky. Nicméně, pokrok směrem k tomuto paprsku je možný pouze tehdy, pokud změním důvod, proč se pohybuji, a nedělám to pro sebe, i když je to příjemné a hezké, začnu to dělat ve prospěch Stvořitele.

Volá mě, aby mi udělal dobře, a já jdu, abych udělal dobře jemu.
[63688]
Z 3. části každodenní denní lekce kabaly 20/12/2011, “Úvod do TES”