V našem světě nebyla jiskra spirituality nebo-li bod v srdci, probuzen v mnoha lidech. Jsou v menšině ve srovnání se zbytkem lidstva, které je přitahováno pouze směrem k hmotným požitkům tohoto světa. Avšak lidé, kteří touží odhalit Stvořitele, mají kvalitativní sílu, a pokud se spojí, mohou dosáhnout síly větší, než je síla zbytku lidstva.

Je možné být velký co do množství i z hlediska kvality. Kvalita je důležitější než kvantita. Pokud tedy deset lidí, kteří přezkoumávají cíl a chtějí ho dosáhnout, se spojí, jimi vytvořená síla je větší než vnější síla lidstva, všech těch miliard lidí na celém světě.

Je to daleko významnější, neboť nejsou ovlivněni vlivem široké společnosti a její kvantitativní silou. Tím, že vytváří ne tak velkou skupinu, mohou postoupit. Člověk spadá pod vliv prostředí a jeho jediná svobodná volba je výběr vhodného prostředí pro sebe.

Pokud se neustále anuluje před touto malou skupinou více a více, může si být jist, že tímto způsobem dosáhne cíle. Do míry jeho anulování a spojení s přáteli ve větší a větší koncentraci, se bude stále přibližovat k cíli. Koneckonců, cíl se nachází v centru této malé skupiny.
[75906]
Z 1. části denní lekce kabaly 20/4/2012, spisy Rabaš

Otázka: Stvořitel omezuje mou svobodu podle přírodních zákonů, ale co když to nechci? Konec konců, on se mě neptal. Kde je demokracie?

Odpověď: Opravdu, stvořitel rozvíjí moderní lidi různě, a proto se ptají na relevantní otázky o Něm. Takto by to mělo být. To je důvod, proč se náš svět mění tak, aby se v nás otázky o Něm vyvolávali. V důsledku toho by měly být všechny otázky a požadavky zaměřeny na Stvořitele. To vše je určeno pro člověka, aby dosáhl zoufalství.

Na jedné straně se zdá, že existuje svoboda v tomto světě a že si mohu dělat co chci. Na druhou stranu, moje “dětinská” mysl si postupně uvědomuje, že svět je řízen systémem zákonů a že nemohu dělat co chci vůbec, i když to tak opravdu chci. Je rozdíl mezi tím, co je žádoucí a co je skutečně.

Postupně pochopím, že je to všechno o zákonech světa, které jsou pevnými pravidly. Odhalují se mi jasněji a zavazují mě víc a víc. V důsledku toho se necítím tak komfortně a tak dobře, ale celkově se takto učím.

Na začátku má dítě všechno a jeho požadavky jsou splněny. Později jej začneme omezovat. Naučíme ho pravidla života a něco od něj žádáme. Takto roste.

Mluvíte o demokracii, o svobodě. Ale jaký druh svobody to je? Svoboda od čeho? Svoboda v čem? Svoboda za jakých podmínek? Konec konců, nežijete ve vzduchoprázdnu, již máte určité vlastnosti, již něco jste.

“Svoboda” pro tebe je, když okamžitě dostaneš vše, co si přeješ: “Chci palác!”, tady máš. “Chci být silný a chytrý”, tady máš. Tímto způsobem jsi bez jakýchkoli omezení, jsi všemocný.

Ale ty sis nevybral svou mysl a osobnost, což znamená, že nejsi opravdu svobodný. Navíc, tvoje touhy závisí na hodnotách, ve kterých jsi vyrůstal, což také není svoboda. Existují již předběžné podmínky v tobě vštípené, které na tebe mají vliv. Takže jaká je to svoboda? Není taková, jakou si ji představuješ. Ještě sis to nevyjasnil.

Na druhou stranu, Stvořitel opravdu chce, abys byl volný. Pak budeš volný od toho, co do tebe vložil a namísto toho nad tím vystavíš opačné atributy. Najdeš skutečnou svobodu mezi 613 “hříchy” a 613 “přikázáními”, což je něco nového, třetí faktor, střední linie, duchovní svět. Neexistuje bez tebe. Pokud ho nevytvoříš, nebude existovat.

Do té doby, nezapomeň: Jsi stvořená bytost, a proto nejsi svobodný, jsi omezený ve svých kvalitách a svých přáních.
[69848]
Z 4. část denní lekce kabaly 15/2/12, “Úvod do studia deseti Sefirot”

Je psáno, že každý musí začít každý den nanovo. Je to, jako by včerejšek neexistoval, počítání začíná od nuly. To platí pro všechno: kdo jsem, co jsem, můj účel, můj cíl, cokoli existuje a vyjde najevo kolem mě. Je to, jakoby jsem se znovu narodil bez již existujících znalostí nebo pochopení. Proč nést  břemeno včerejška s sebou? Ať už jsem měl pravdu nebo ne, v čem je rozdíl? Koneckonců, to bylo včera a včerejšek musí být vymazán.

 Ale jak to máme udělat? Činíme tak při čtení knihy Zohar. Co je na ní tak zvláštního? Dává nám sílu udělat právě to. Říká se, že tato síla může být použita pro dobro a pro zlo, a to závisí na člověku. Zohar dává energii a můj “stroj” určuje, jak se tato energie použije, v neprospěch nebo v můj prospěch. Musíme proto udělat rozhodnutí: jak chceme použít sílu, kterou dostáváme z knihy Zohar? Tato síla se může stát buď vracejícím světlem, dobrou silou, pomocí nebo lékem, nebo opakem toho, smrtelným jedem. Vše záleží na člověku, jmenovitě na tom o co usiluje.

Když se přibližujeme ke zdroji života, který nás stvořil, z kterého se generuje všechna životní síla, to je to, čemu říkáme “život.” A “smrt” je to, když se přiblížíme k našemu egu a následujeme ho. Opravdu, ego bylo záměrně vytvořeno opačné Stvořiteli tak, abychom měli svobodu volby uprostřed. Proto při čtení Zoharu, by naše hlavní úsilí mělo být udržet se ve správném směru.

[65836]

Z 2. části denní lekce kabaly 9/1/12, Zohar

Otázka: Co víc mohu dělat, pokud cítím, že nemohu požadovat nápravu nebo inspirovat své přátele?

Odpověď: Každé ráno se vzbudíte, abyste šli do práce, abyste udrželi své živobytí. Nepokládáte si otázku, zda jít, nebo ne, protože nejste pochopili bez práce přežít.

Proč se ptáte u duchovní práce? Nebo si myslíte, že můžete být bez ní?

Stav, ve kterém si myslíte, že můžete žít bez práce pro spiritualitu a cítíte se příliš líní udělat jakékoli úsilí, myslíc si, že budete tak jako tak postupovat, je vám dán záměrně, protože v tom tkví vaše svoboda vůle.

Ve vašem tělesném životě, nemůžete být líní, protože vám nikdo nedá chleba zadarmo. Jste nuceni vydělávat si na živobytí a vynaložit úsilí. Nemyslíte si, že stejný princip platí pro váš duchovní život?

Pracujete osm hodin denně, abyste udrželi své hmotné tělo, ale kolik hodin jste strávili prací pro svou duši, abyste ji naplnili a poskytli duchovní pokrm?

Pokud to neuděláte, budete i nadále na úrovni svého hmotného těla. Pokud nevíte co dělat, tak je řečeno: “Dělejte všechno, co je ve vašich silách!”
[65045]
Z 3. části denní lekce kabaly 01/01/2012, “Studie deseti Sefirot”

Otázka: Kde se nachází svoboda?

Odpověď: V našem světě nemá člověk svobodnou vůli. Narodí se v již dokončeném stavu a pod vlivem prostředí rozvíjí vrozené vlastnosti, s nimiž se narodil a které si sám nezvolil. Ani jeho vnitřní parametry, ani ty vnější, které ho ovlivňují, si nezvolil, a to je důvod, proč v tomto není svoboda.

Svoboda existuje pouze ve výběru konkrétního prostředí, které by mě tvarovalo takovým, jakým bych chtěl být. Volím prostředí v souladu s takovým druhem jednotlivce, kterým se chci stát.

Zde vyvstává problém: Na jakém základě usoudím, že právě toto prostředí mi vyhovuje a ne jiné? V zásadě zde existuje ještě mnohem více vnitřních vyjasnění, dokud se člověk nevyvine úplně a nepochopí to, co potřebuje. V zásadě tomu člověk porozumí jeho srdcem, kdy člověk pocítí: kde přesně je jeho svoboda vůle. A to není jednoduché. Do tohoto stavu ovšem musíme přivést prakticky každého člověka.
[64698]
Z “Diskuse na integrální vzdělávání” 12/12/2011