Co je to žárlivost?
Otázka: Má žárlivost nějaký kořen? Odkud pochází?
Odpověď: Žárlivost v našem světě vychází z egoistického pocitu: „Já to vlastním, je to moje, já si to užívám a nikdo jiný. Neber mi kost, nebo tě kousnu“. (Pokračování textu…)
Otázka: Má žárlivost nějaký kořen? Odkud pochází?
Odpověď: Žárlivost v našem světě vychází z egoistického pocitu: „Já to vlastním, je to moje, já si to užívám a nikdo jiný. Neber mi kost, nebo tě kousnu“. (Pokračování textu…)
Otázka: Jaká je struktura Světla? Jak je možné pochopit jeho vliv, když nemáme žádnou podobnost v našem světě?
Odpověď: Je to Světlo myšlenky, intuice, prozření, odhalení, moudrosti, kdy se v tobě otevírají další a další nádoby v pocitech a v mysli, a náhle se začneš rozšiřovat. Je to, jako by ses probudil a byl jsi ještě v polospánku, visíš mezi nebem a zemí, piješ šálek kávy a najednou se začneš jakoby otevírat zevnitř: pocity, mysl, vše se začíná probouzet – takový je pocit působení Světla. (Pokračování textu…)
Odpověď: Otázka je přání, které je třeba naplnit. Jakmile se ve vás objeví touha, musíte ji naplnit Světlem.
Otázka: Kde se v člověku objevuje otázka? Přece ji sám nevytváří. (Pokračování textu…)
Odpověď: Fyzický život je forma existence bílkovinné hmoty.
Duchovní život je pociťování naplnění Světlem. Nejde o obyčejné světlo, protože v duchovním světě existuje mnoho různých světel. Například Světlo Chaja je Světlem života, je to velmi velké Světlo přijímání, cítění, naplnění životodárnou silou, poznání. Právě ONO se nazývá životem. (Pokračování textu…)
Věda kabala vidí celý vesmír jako přání přijímat, rozdělené do čtyř úrovní: neživé, rostlinné, živočišné a lidské.
V zásadě odkazuje na životní sílu, která v nich působí. Na základní, neživé úrovni vytváří pouze nezbytnou potřebu k udržení její struktury. A tak vše začíná elementární polarizací, „plusem“ a „mínusem“, elektronem a pozitronem, k nimž se přidávají další částice a vytvářejí v atomu celou „galaxii“. (Pokračování textu…)
Otázka: Existují svátky, které si každý pamatuje a oslavuje, jako je Roš ha-Šana a Pesach. Ve srovnání s nimi se svátek Šavu‘ot nezdá být tak působivý. Můžeme říci, že ve srovnání s ostatními, se jedná o méně významný svátek?
Odpověď: Naopak, je to nejdůležitější svátek. Vždyť nám byla dána metodika, pomocí které můžeme pozvednout svůj život na duchovní úroveň. Objevit pro sebe budoucí svět – tady a teď, jak je řečeno: „Svůj svět uvidíš během svého života.“ (Pokračování textu…)
Otázka: Lidé spolu většinou komunikují během jídla: buď sedí v kavárně, nebo pijí doma čaj apod. Proč se tento komunikační rituál odehrává právě během jídla?
Odpověď: Tak tomu bylo a je ve všech kulturách, všude a vždy, protože se člověk cítí nejpříjemněji, když je nasycen, naplněn. (Pokračování textu…)
Otázka: Velmi by mě zajímalo, co je to „světlo, které vrací ke zdroji“? Jak ho cítíme – jako něco příjemného, co nám prosvětluje cestu?
Odpověď: Toto Světlo je síla, která ve mně začíná něco měnit. Začínám cítit, že jsem se začal dívat na svět jinak – vnímám věci nově, měním svůj postoj k lidem. (Pokračování textu…)
Otázka: Může nás nějakým způsobem ovlivnit návštěva kabalistických míst?
Odpověď: Samozřejmě, na člověka působí všechno, on podléhá různým psychickým vlivům. Proto je mu třeba vysvětlit všechna tajemství a souvislosti našeho světa, které k nám přicházejí od Vyšších sil z Vyššího světa. (Pokračování textu…)
Otázka: Je zajímavé, že se nic neodehrává v přítomném čase. Alespoň pro nás. Všechno, co vidíme, slyšíme, cítíme a myslíme, je produktem minulosti.
Světlo potřebuje určitý čas, než k nám dorazí, a proto je vše, co vidíme, již minulostí. Řekněme, že světlo od Slunce k Zemi doletí za osm minut. Ukazuje se, že žijeme v situaci, kde se v přítomnosti nic neděje, vše se už stalo. Souhlasíte s tímto tvrzením? (Pokračování textu…)