Výňatky z ranních lekcí (12.12.08): Člověk musí vystoupit z nejnižšího stupně, zvaného “náš svět,” kde je všechno zastřeno, na nejvyšší stupeň, zvaný “Svět nekonečna,” kde je vše odhaleno. Stupně vzestupu se nazývají “světy” a odráží míru nápravy našich tužeb.

Není naplnění  bez předběžného pocitu prázdnoty. Když každý z nás napraví svou individuální touhu (prázdnotu), dáváme tvar Vyšší síle, odhalujíc ji podle míry naší nápravy. Proto tedy žádáme tuto Sílu spíš o nápravu než odhalení.

Naplnění touhy se neděje díky přijímání, ale díky dávání. Jinak by bylo nemožné  ji naplnit. Abych byl přesný, je to možné, ale naplnění bude ohraničeno naším světem a životem. Cokoliv víc než to je nemožné. Je tomu tak proto, aby nám bylo umožněno dojít k jiné metodě naplnění – dávání (bestowal).

Pak je člověk naplněn svou láskou k bližnímu, dáváním, místo něčeho, co přichází  zvenčí. Utrpení je pocit nenapravených tužeb. Vidíme je jako utrpení, protože se liší od Stvořitele.

V kabale studujeme naše budoucí stavy a to nám umožňuje se vyvíjet. Vývoj lidské duše je podobný vývoji dítěte: tím, že si přejeme vyrůst, přitahujeme na sebe sílu nápravy.

Člověk musí vidět problémy a trápení jako šanci postupovat tím, že je bude překonávat. Vše se děje pro lidský postup. Avšak, pokud se člověk správně připraví, pak místo aby vnímal bolest utrpení, bude vnímat jeho směr a pohybovat se podél něj. V tomto případě místo vnímání utrpení, vnímá člověk cestu.

Zařazen do: Studium - Žádné komentáře→

Otázky, které jsem dostal od žen, o spojování duchovna s tímto světem:

Otázka: Studovala jsem Kabalu se (sdružením) Bnei Baruch dva roky a ve stejný čas jsem získala titul v Ekonomii. Avšak necítím žádnou touhu pokračovat v materiálním životě. Moje rodina si dělá o mé apatii starosti. Je možné vyvážit práci ve financích s duchovním růstem? Jak mám také ovlivnit svou rodinu, která si myslí, že žena musí jednat podle toho, co od ní společnost očekává?   

Moje odpověď: Vaše činy nesmí ubližovat vaší rodině, a každý by měl cítit, že jste součástí rodiny. Můžete studovat kabalu jen pokud je vše ve vašem životě normální a to do té míry, nakolik vám to volný čas dovolí.

Otázka: Moje dcera je tak pohlcena kabalou, že pro ni zbytek světa už nic neznamená. Upřednostňuje kabalu před vším ostatním a nechce dělat nic jiného. Nemá zájem o nástup na univerzitu nebo do práce a tvrdí, že má právo žít svůj život, jak ji napadne a že nemusí sledovat sociální normy. Cítím, jako bychom ztráceli dceru a společnost ztrácela obřana. Bývala velmi úspěšnou studentkou a toto je výsledek. Co mám dělat?

Moje odpověď: Každý, koho se zeptáte, potvrdí, že nabádám lidi, aby si udělali profesi, založili rodinu a tak dále, protože jedinou cestou, jak se člověk může napravit a dosáhnout Vyššího Světla je z „normální“ pozice v tomto světě.

Otázka: Prosím pomožte mi porozumět spojení mezi duchovnem a hmotnou existencí. Na jedné straně je materiální svět světem následků a na druhé straně nemá s duchovním světem nic společného. Kde je hranice, která značí konec duchovna a počátek hmnotné existence, která není s duchovnem nijak spojena?

Moje odpověď: Hranice leží v rozdílu (gap – trhlině) mezi dvěma světy, protože jsou oba pociťovány uvnitř člověka. Jeden je cítěn se záměrem „pro mě samotného“ a druhý – se záměrem „pro Stvořitele.“

Zařazen do: Duchovno, Studium - Žádné komentáře→