Otázka: Hypnóza je vnucování přání jednoho člověka druhému. Pokud je vše naprogramováno, proč se pak v přírodě vyskytují takové jevy, že jeden ovládá druhého prostřednictvím hypnózy?
Odpověď: Všichni jsme spolu propojeni ve společném systému. Existuji však lidé, kteří více vidí, jsou lidé, kteří více slyší, a jsou tací, kteří se s tímto systémem lépe propojují. (Pokračování textu…)
Musíme pracovat tak, abychom se spojili a sloužili jeden druhému, jak je psáno: „Jděte a vydělávejte si na živobytí jeden pro druhého”.
Naše životy jsou uspořádány tak, že jsme nuceni se vzájemně propojovat. Já dávám tobě a ty dáváš mně. Já ti například dávám boty a ty mi dáváš oblečení, jiný mi dává chléb a víno a já mu dávám zase něco jiného. (Pokračování textu…)
Otázka: Existují nějaká omezení na propojování duší, neboli, duchovního splynutí? Často mluvíme o vzájemném zapojení, kdy jeden člověk přijímá přání toho druhého. A na materiální úrovni je to nějak dáno takto: tady jsem já, tady je moje žena, moje děti. (Pokračování textu…)
Otázka: Opravdu existuje zákon, podle kterého závisí osud člověka na jeho činech v tomto světě, který se nazývá – karma?
Odpověď: Člověk může skutečně ovlivnit svůj osud, ne však na úrovni karmy. Pouze nasměrováním sebe a dalších podobných lidí k většímu vzájemnému spojení, vedoucí k jednotě. (Pokračování textu…)
Matka příroda nám posílá přírodní katastrofy, záplavy, zemětřesení a sucha, aby s námi zatřásla a vytrhla nás ze současného způsobu života, ve kterém nás ovládá egoistický vzorec chování – využívání, manipulace a nenávist v našich vztazích, a dovedla nás do opačného způsobu života – do vztahů, ve kterých se vzájemně podporujeme a doplňujeme, jak je to popsáno slovy: „jako jeden člověk s jedním srdcem“, tedy jako jeden dobře sladěný a vzájemně závislý systém. (Pokračování textu…)
Otázka: Co je to „otázka“?
Odpověď: Otázka je přání, které je třeba naplnit. Jakmile se ve vás objeví touha, musíte ji naplnit Světlem.
Otázka: Kde se v člověku objevuje otázka? Přece ji sám nevytváří. (Pokračování textu…)
Duchovní kniha je systémem propojení vlastní duše se společnou duší. Tedy s tím, co existuje v přírodě, s celým systémem vesmíru, s celým společným stvořením.
K rozbití tohoto stvoření došlo záměrně, abychom se od něj odpojili a sami se začali připojovat. V procesu přilnutí se začínáme přizpůsobovat tomuto společnému systému – Stvořiteli, a začínáme se napravovat, požadovat změny. (Pokračování textu…)
Otázka: Zmizí vnímaný obraz našeho světa, když začneme vnímat duchovní síly?
Odpověď: Nikam nezmizí. A pokud to opravdu chcete vědět, musíte se změnit. Nemít předsudky vůči tomu, co je vám ukazováno, ale přijmout to a snažit se to skutečně realizovat. (Pokračování textu…)
Lidé musí přijmout informaci o tom, že nás příroda posouvá na další úroveň vývoje sjednocení a tlačí nás ke spojení pro dobro celku. Skutečnost, že my, lidé, tuto pravdu stále nechápeme a nejdeme jí vstříc, je důvodem všech forem utrpení, která prožíváme. Jinými slovy, existují síly přírody, které nás stále více propojují, a když budeme odmítat směr vzájemného podporujícího začlenění, budeme zažívat utrpení. A naopak, pokud budeme jednat v souladu a v jednotě se silami, které nás propojují, bude náš život komfortní a šťastný.
Sloni jsou velice soucitná a citlivá zvířata. Jsou to jediná zvířata, která pořádají pohřební obřad. Stádo často vykope díru, přikryje mrtvého slona a zůstane poblíž hrobu několik dnů. Také pokud stádo narazí na mrtvého slona, který není z jejich stáda, budou se k němu chovat, jako by byl jejich. A navíc, jestli je některý slon ze stáda nemocný, starají se o něho, nosí mu jídlo a pomáhají mu vstát.
RSS Kanál
Rav Laitman na Twitteru