Category Archives: Spojení

Duchovní spojení

Dr. Michael LaitmanOtázka od žen: Jak se můžeme efektivně spojit se Stvořitelem ve vnitřní práci prostřednictvím mužské skupiny bez fyzického kontaktu s ní?

Odpověď: Dojde k tomu automaticky. Když dosáhneme na duchovní úroveň, existuje zde obsažení mužské části do ženské a naopak, protože každý má obojí; není žádné rozdělení na muže a ženy.

To je důvod, proč historie zmiňuje velké Kabalistky, kteří byly na úrovni dosažení, nazývané proroctví. Je to úroveň GAR de Atzilut, velmi vysoká úroveň, která byla zřídka dosažena i muži. Ženy nejsou méně než muži a jsou schopné duchovního dosažení. Jediné, co se musí překonat, jsou rozmanité vnější, pozemské, malé živočišné překážky.

[97269]
Z Virtuální lekce 30/12/2012

Patro pocítí chuť světla

конгресс, группа

Z dopisu Baal Sulama (№ 47): Ale jak vám mám prominout to, že žebřík sesunutý na zem je prázdny a nikdo po něm nevystupuje? Namísto: „Dnes!“,  říkáte: „Zítra“… A proto vám ještě jednou připomenu účinnost lásky mezi přáteli – vždy, v každou dobu. „Záleží na tom naše právo na existenci a tím se dá změřit skutečnost našeho úspěchu, nám blízkého“.

A proto zahoďte všechna svá vymyšlená zaměstnání, a myslete pouze na to, jak se spojí vaše srdce do jednoho. Naleznete způsob jak to udělat, a zjevně se ve vás realizuje řečené: „Miluj bližního svého jako sebe samotného“. Pak byste žili v lásce, která by pokryla všechny nedostatky. A protože se modlím, udělejte to. Začněte se spojovat ve skutečné lásce a uvidíte – „a nebe pocítí chuť“.

 Je pro nás těžké pracovat nad spojením mezi námi, protože právě v tomto místě se stalo duchovní rozbíjení. Člověk ze všech sil a prostředků odpuzuje tento čin, kvůli své přirozenosti, egoizmu.

Je nutno projít velké množství stavů, dokud člověk neuvidí, že mu nic nepomáhá a ve výsledku se vrátí k tomuto jednoduchému a blízkému principu, který se nachází bezprostředně blízko k němu. A tedy, pokud mu zůstal čas v tomto životním koloběhu, možná, že se dokáže správně spojit s přáteli a pochopit, že pouze spojením s nimi se rozkrývá duchovní svět nápravy a vůbec všeho.

Proto, je zde nutné společné rozhodnutí, velká touha a společná práce pro to, stále probouzet pocit důležitosti spojení. Každý musí všem ukazovat, že náprava se zakládá právě na spojení, právě uvnitř ní se rozkrývá duchovní svět.

A všechny jiné starosti, které si vymýšlíme namísto toho, se nazývají vymyšlenou prací a vyhnanstvím: vyhnanství ze spojení, od připravenosti ke spojení, utíkání od kontaktu s přáteli, od lásky k bližnímu, která přestává být cílem na každém životním kroku člověka.

Cíl je právě spojení, které je mírou našeho úspěchu, dokud se nestane žebříkem duchovních úrovní, a míra spojení se obrátí do parcufim, sefirot, světů. Ve výsledku se zmenšíme natolik, že se proměníme do jednoho člověka, s jedním srdcem, což už je úroveň Světa Nekonečna, protože takové spojení je dokonalé, a nemá žádné omezení.

A pokud to považujeme za hlavní, jediný cíl – jedinou práci, kterou se musíme zabývat a ničím jiným, pak přicházíme k úspěchu. V opačném případě, nás náš egoizmus s radostí odhodí moc daleko od skutečného cíle, do všemožných vymyšlených činností.

Jak píše Baal Sulam: „Začněte se spojovat ve skutečné lásce a patro pocítí chuť“ – to jest chuť rozkrývajícího pro nás vnitřního světla.

[#90682] Z přípravy na lekci 19/10/12

Iluze nebo spojení?

конгресс, группа

Otázka: Jakého stavu musíme dosáhnout v době semináře: porozumění, že se chceme ale nemůžeme spojit, nebo pocitu, že se nám to podařilo? A pokud se tak cítíme, je to illuze? Vždyť o tomhle se přesvedčujeme každý den…

Odpověď: Ne, postupujeme ve spojení, spojujeme se. Pokud bychom se nespojili, nedostali bychom nové pocity, nové pochopení. Spojení ke kterému jsme zde přišli, zatím nedosáhlo duchovního úrovně, ale spojení to je.
Máte teď stejné porozumění, city, myšlenky, prožívali jste to všechno spolu. Ochutnali ze stejného pramene – otázky, odpovědi, hodně různých věcí a spolu!
Prošli jste spojením!
Ze 7. lekce kongresu v Charkově, 19.08.12 [#87307]

Sestavení světa z jeho roztříštěných částí

Dr. Michael Laitman

Nepotřebujeme napravit naši vnitřní přirozenost; budu takový i nadále bez ohledu na to, co se sebou udělám. Neexistuje žádné přikázání napravit živočišné vlastnosti, ty nepřekážejí. Místo síly odporu, musím dostat sílu spojení, to je vše. Musím pracovat pouze na spojovacím lepidle mezi námi, ne na sobě.

To je důvod, proč všechna naše práce je soustředěna ve skupině a namířena pouze na spojení našeho rozbití. Veškeré výpočty s ohledem na člověka, jsou zakázány. Existuje spousta těch, kteří sedí a sžírají se: „Kdo jsem, jaký jsem a proč jsem takový.“ V duchovní práci nikoho nezajímá, proč jste takoví, dokonce ani Stvořitele to nezajímá!

Všichni jsme různé části jednoho mechanismu: jeden je ozubené kolo, druhý je osa, třetí je filtr, čtvrtý je čerpadlo, pátý je generátor, atd. Každý zůstává vnitřně takový, jaký byl, jen je třeba dát to všechno dohromady do jednoho systému. A vy tam sedíte a pláčete nad tím, co se děje uvnitř vašeho čerpadla, nebojte se, to je v naprostém pořádku. Celý problém je jen v tom, že nemáte správné spojení s ostatními.

To je přesně opačný směr, než jakým uvažuje svět. To je důvod, proč všechna práce spočívá v dosažení lásky svého bližního jako sebe samého, velkého pravidla. Musíte zahrnout všechny do jednoho mechanismu, jednoho systému.
[70811]
Z 1. části denní lekce kabaly 17/2/2012, spisy Rabáš

Univerzální transformace

Dr. Michael LaitmanNa kongres v Aravě jedeme proto, že nutně potřebujeme síly jednoty a soudržnosti. Dají nám sílu a porozumění přivést do světa nápravu. Na světě není větší síly než jednoty mezi námi. Všechny ostatní prostředky jsou materiální, kdežto my máme duchovní sílu, což nám umožní změnit společný systém a transformovat vesmír. 

Náš vesmír se podřizuje omezenému počtu konstant, jako rychlost světla. Stačí, aby došlo k malému posunu v těchto zásadních rozměrech, a pak bude celá podstata jiná. Když se změní konstanty, náš svět nebude schopen existovat ve své předešlé formě. 

S pomocí duchovní síly můžeme nepatrně upravit korelace těchto konstant. A pak svět pozvolna „plyne“ a mění formu. Nikdo si toho není vědom, ale najednou se všichni stávají chytřejšími a vnímavějšími, každý má  oči otevřené, lidé více chápou a jsou citlivější, a každý člověk naroste ve svém uvědomění, vchází do užšího kontaktu s myšlenkou sjednocení a uvědomuje si potřebu změny. 

Obracíme se ke Světlu, které lidi napravuje, to je rozvíjí. Nerozvíjí je však v pozemské moudrosti, ale ve vyšší moudrosti, v moudrosti sjednocení. To je cesta, kterou lidstvu musíme otevřít naší jednotou. 

[69976]
Ze 4. části denní lekce kabaly 16/02/2012, “Úvod do studia Deseti sefirot”

Dárky od Světla

Dr. Michael LaitmanOtázka: Máme svobodnou vůli, pokud jde o sjednocení?

Odpověď: Naše svobodná vůle je touha po sjednocení. Když naplňujeme tuto svobodnou vůli, Světlo přichází a spojuje nás. Takže vaše přání je naplněno, když dosáhnete jednoty.

Zde musíme rozlišit: Vaším úkolem je žádat, ale sami sjednocení neprovádíte. Bez ohledu na to, co děláme, ať už tančíme nebo jsme v hlubokých myšlenkách, připravujeme se na vliv vyššího světla, připravujeme nedostatek, nádobu pro jeho dárky, pro život, který přichází shora. Měly byste být jako malé dítě, které nemůže provést určitou akci, ale čeká na dospělého, aby ji udělal.

The Presents Of The Light

To je to, co chybí v naší žádosti: Neočekáváme pomoc. Toto očekávání by mělo být odhaleno jasněji.

V „Úvodu do studia deseti Sefirot,“ bod 17, Baal HaSulam říká: „Proto student před studiem se musí posílit ve víře ve Stvořitele a Jeho vedení v odměně a trestu.“ Co to ​​znamená „slibuje?“ To znamená, že je neustále „zaneprázdněn,“ neustále poskytuje svou polovinu, a druhá polovina pak přichází z vyššího světla.
[69761]
Z 4. část denní lekce kabaly 14/2/2012, „Úvod do studia na deset Sefirot“

Připraven odevzdávat?

Dr. Michael LaitmanČasem na duchovní cestě odhalíme lásku.  Vyjádřením lásky je odevzdání. 

Pokud objevím lásku k sobě, pak zažívám nenávist vůči ostatním. Hledám příležitost, jak potěšit sám sebe kdekoli bez ohledu na čí úkor. Beru ostatní v úvahu pouze pokud je to nezbytné. A tak zpočátku milujeme sebe a nenávidíme druhé. 

Poté začnu pracovat ve skupině, studovat, zapojím se do šíření a tím přitahují reformující světlo. Pouze ono mě mění a zlepšuje. Znovu a znovu se měním, dokud najednou nezačnu cítit úctu před vlastností odevzdání.

Pak musím tuto vlastnost přiřadit skupině přátel, protože je odhalena mezi nimi.  To už je nový stav: Tady musím pracovat proti svému egoismu. Nyní už není dostačující být vyšším světlem pouze inspirován. Ano, rád bych odevzdával a to je skvělé, přidá to energii a povznáší, ale pokud opravdu chcete tohle, snažte se to ukázat ve skupině, ve svých vztazích k přátelům.

“Ano, jsem připraven!  Už k nim mám dobrý postoj!”

“Opravdu? Uvidíme. Nejprve, jak často na ně zapomenete?”

Vskutku v každodením životě, když někoho miluji, myšlím na něj nebo něho celou dobu. Matka nikdy nezapomene na své dítě: Neustále je v jejích myšlenkách a citech. Tady malé ověření, pro vás: Kolikrát za den se staráte o skupinu přátel a jejich jednotu? Jak často se chcete cítit ve spojení s nimi, abyste odhalil reformující světlo a přání milovat?

Pamatujte, je potřeba spojit všechny části dohromady: přání milovat a skupinu.
[69299]
Ze 4. části denní lekce kabaly 9/2/2012, “Úvod ke studiu Deseti Sefirot”

Postupovat před problémy

Dr. Michael LaitmanOtázka: Znamená integrální spojetí to, když při každém svém činu beru v úvahu zájmy všech ostatních lidí?

Odpověď: Ano. Ale to je potřeba studovat, naučit se a praktikovat. Musí se toho účastnit celá společnost. Úplně každý se musí stát studentem nového světa, musí se tomu učit. 

Nedostatek našich znalostí je zdrojem všech našich problémů. Vstoupili jsme do nového systému interakce mezi přírodou a námi, vztahů v lidské společnosti, v jednotě světa, a my nevíme, jak jednat. Byl jsem dotlačen do nějakého nového světa a neznám ani jeden z jeho zákonů. Jsem jako slon v porcelánu.

Nejdříve musíme pochopit velmi jednoduchý princip: Příroda nás tam dostane tak jako tak. Přejete-li si dosáhnout štěstí silou – prosím. Přejete-li se tam dostat rychle a snadno – jistě. Rychlou a snadnou cestou je cesta svobodného poznání a  dobrovolného souhlasu, když postupujeme před problémy, které přichází zezadu.

[63993]
Rozpravy o integrálním vzdělávání 11/12/2011

Měl jsem peněženku a teď je fuč

Dr. Michael LaitmanOtázka: Snažím se představit si 72 hodin kongresu. Jak mě tento proces přivede k Jednomu, Jedinečnému a Sjednocenému?

Odpověď: Vstoupím do kongresové haly jako svaté lázně (Mikveh), místo, které mě očistí a napraví. Toto místo je naplněno svatou vodou, kvalitou Biny, matčino lůno, jehož se stanu součástí a v němž rostu. Nemusím udělat nic, než se tam usadit jako kapka spermatu uvnitř dělohy. Musím na ní ulpět a vše další udělají ostatní. Musím se jednoduše stát součástí toho, co se děje.  

Je psáno, “Stvořitel přebývá uvnitř svého národa,” kde “uvnitř národa” se má za místo, kde se všichni shromáždí a každý člověk anuluje svůj egoismus jak jen může za účelem sjednotit se dohromady. Pak odhalíme že tam, uvnitř této jednoty, se nachází vyšší—Malchut, Šechina. A uvnitř ní— Šochen, Stvořitel.

Nic víc nepotřebujeme! Jen tam přijít a nebýt inteligentní. Ztraťe své “Já”:  Přijdete dovnitř a rozpustíte se. Někdo Vás o něco požádá, tak to prostě uděláte. Jen se připojíte, bez jakýchkoli vyjasňování. Nejdůležitější věcí je plout ve společném proudu.

To je důvod, proč je kongres vhodný pro každého, pro každého člověka. Pokud tam jen člověk může přijet, pak tam vznikne hybná síla, která nád námi převezme vládu a roztočí nás všechny v jednom víru, jako celek. A my nic jiného nepotřebujeme. Nebudeme potřebovat zvláštní mysl nebo dlouhé studium, jen tuto sílu. S ní už dostanete otisk vyššího, vyššího stupně. Tak přijďte!

Přišli jste tam, zpíváte, tančíte, jíte, připravujete jídlo a anulujete se před tím, co se děje, jak jen můžete. To Vás přivede k vyššímu stupni, protože je tam, uvnitř, ve spojení mezi lidmi.

Tradice společného jídla, zpívání písní a tance byla založena kabalisty. To vše vede k sjednocení a bez jednoty je to nemožné. Abraham jednou pozval hosty do svého stanu a nejdříve je usadil u společného jídla, zatímco vysvětloval, že je nezbytné se sjednotit a milovat bližní.

Bez jednoty nic nezvládneme. Chápu, že náš egoismus, naše podstata je proti. Také jsem kdysi byl proti jednotě, a dokonce více, než vy. To mě ale nezastrašilo: Na jakýkoli egoismus existuje síla jej porazit. Nejdůležitějsí, snažte se být co nejrozhodnutější jak můžete a nastavte svou mysl na to přijít a ztratit se.

Ztraťit se na nějakém neznámém místě, jako peněženka, kterou jste měl a nyní je fuč. Není prostě nic, co s tím můžete udělat: Byla tam a nyní je pryč! Zkuste to!
[62141]
Ze 3. části denní lekce kabaly 28/11/2011, Talmud Eser Sefirot

Stav absolutní svobody

Dr. Michael LaitmanStvořitel vše stvořil proto, aby potěšil člověka. Potřebujeme ale nádobu, touhu, abychom přijali dobro, které nám chce dát. Chtěl dát radost, ze které se sám těší: odevzdání. Na světě žádná další radost neexistuje!

Nicméně, abychom cítili tuto radost, musíme mít opačné vlastnosti, nedostatek naplnění, protože opakem přání odevzdávat je přání přijímat potěšení.  Proto Stvořitel stvořil přání těšit se, umělé stvoření, které předtím neexistovalo, opačný otisk sebe sama.

A nyní v sobě stvoření cítí tyto protiklady. Na jednu stranu cítí, že je možné se radovat z naplnění svého přání. Pak ale provede kalkulaci a začne si přát odevzdávat. To jest, že už více nehledá naplnění.

Odevzdání není naplnění, ale vlastnost, přání dávat. V odevzdání, člověk není potěšen tím, co přijme na oplátku, ale sám akt odevzdání se pro něj stane naplněním.  Avšak v přijímání, čin je oddělen od naplnění. A když do mě naplnění vstoupí, cítím se potěšen. Tak mé přání a naplnění jsou dvě opačné věci a já musím tvrdě dřít, abych se naplnil, protože je mi opakem.

Avšak, v odevzdání potřebuji pouze cítit něčí přání a uspokojit je. A přímo tento čin, ku druhé osobě, kterou uspokojuji, se stává naplněním. Neočekávám, že bych přijal na oplátku jakoukoli odměnu. Mým potěšením je akt dávání.

Kvůli tomuto rozdílu se musí člověk, pracující s přijímáním, vždy kontrolovat a zvážit: Kolik jsem dal a kolik mi zaplatí? Je to tím, že platba nezáleží na mně, ale na druhém, na tom, kolik by mi chtěl dát. Pokud však pracuji v odevzdání a chci pouze to, nejsem závislí na nikom a mohu se sám rozhodnout, kde jsou mé hranice!

Proto ten, který kráčí po cestě odevzdání sám určuje, do jaké míry v ní chce být. A Stvořitel s ním souhlasí! Existuje tu pouze jeden obecný zákon odevzdání a lásky, který obklopuje a naplňuje celé stvoření. Na odevzdání neplatí žádné omezení či zákaz! Proto se každé stvoření může samo rozhodnout, na jaké úrovni vzhledem k této kvalitě, myšlence, úmyslu odevzdávat, chce být.

Nemůže tu být žádná kalkulace, kolik jsem dal a kolik mi bude zaplaceno. Není zapotřebí se bát, dal-li jsem méně, měl bych dostat méně. Jsem v tomto všezahrnujícím zákoně vzájemného odevzdání, obalujícím a naplňujícím celý vesmír, neboť „není nikoho jiného kromě Něj.” Já sám určím, na jakém stupni chci být. V souladu s tímto stupněm prožívám odhalení či ukrytí mé schopnosti odevzdávat, a do té míry se raduji.

[49673]
Z 1. části denní lekce kabaly 29/07/2011, Shamati #61

Strana 2 z 712345...Poslední »