Category Archives: Spojení

Správce nápravy rozbíjení

2012-03-25_768_wOtázka: Co je špatného na separatismu, pokud jsou jasná pravidla vzájemných vztahů rozdělených částí, jako například rozdělení funkcí v těle člověka?
Odpověď: V rozdělení není nic špatného, až na to, že ho musíme napravit. Už přímo tady vzniká otázka: proč to musím napravit? Je nutné, aby důležitost realizace tohoto činu určovala správný cíl. Nedělám to totiž proto, aby se já dobře cítil – pozvedám se tím na jinou úroveň rozhodnutí. Můj mozek, rozum, city, nesmějí patřit přímo mně osobně, ale musejí byt spojeny se všemi ostatními. Po každém vzestupu na další úroveň měním přístup kontroly svého stavu z individuálního na společenský, pro společné blaho, jako vedoucí týmu, který se stará o blaho všech jeho členů.
Skupina se mi pak rozkrývá v ještě větším egoismu, v ještě silnějším odtržení jednoho od druhého, jako bychom se spolu propadli. A znovu se musím, jako správce týmu, pozvednout na větší úroveň a spojit všechny dohromady.
To je podstata práce, abych mohl být vedoucím, správcem nápravy rozbíjení, jak je řečeno: Pro mě je stvořen svět.

[130928]

Z přípravy na lekci 25.03.2014

 

Spojovat, nebo se spojit?

Dr. Michael Laitman

Otázka: S čím bych se měl asociovat: s touhou všechny spojit nebo se spojit?

Odpověď: Za prvé, asociujeme se s touhou se spojit. Zajisté! Jdeme z centra k okraji.

Musím si sám sobě říct, že jsem střed světa, centrum skupiny. To tvrdí články Rabaše. To znamená, že čin je můj, ale neznám činy druhých. To je důvod, proč musím konstatovat, že vše záleží na mně, a když napravím sám sebe, tím napravím celý svět. A když jsem to já, kdo ho vede, v tom či onom směru, pak to záleží na mně, jak se bude měnit.

Takže v první řadě, jsem to já, kdo všechny spojuje, a pak mé přání spojit se s nimi. To znamená, že mým cílem je fungující ego. Nechceme ho zabít, ani od něj utéct, ale vyrůst nad něj. Pod pojmem „rostoucí“ máme na mysli, že ho ovládáme. To je to, co člověk má, a nic jiného.
[109940]
Z přípravy ke kongresu v Krasnojarsku 13/06/2013

Silné spojení na základě dvojitého ega

Dr. Michael LaitmanOtázka: Co pociťuje pár, když se nachází ve „sdíleném prostoru“, když vám váš partner rozumí a cítí vás?

Odpověď: “Sdíleným prostorem” se má na mysli plné vzájemné porozumění v rámci jeho limitů. Tento prostor je obyčejně vytvořen v postoji k dětem. Společná starost a důležitost, jež jim pár přisuzuje, pár spojuje. Zdánlivě se jedná o vnější faktory, ne naše, ale patří k nám. Nemáte-li děti, je mnohem složitější najít společné pojící body.

Musíme hledat věci, na kterých se shodneme, porozumění, něco, co máme společného; kde se shodneme, vzájemně se chápeme a spojíme se, ačkoli jsme na počátku měli rozlišné názory. Těmto úvahám jsme však už natolik přivykli, že bez nich nemůžeme být. Dokonce ikdyby jsme mohli napravit rozdíly mezi námi, nechtěli bychom. Cítíme, že všechny tyto rozpory jsou příležitostí ke zvláštnímu spojení. Dokonce už chápeme, že bez nich by ho nebylo.

Všechny ty “nepříjemnosti” nám pomáhají se spojit. Právě díky tomu, že činím ústupky a můj partner činí ústupky, mezi námi cítíme spojení. Bez vzájemných ústupků by nebylo spojení. Pokud bychom se od počátku na všem schodli, necítili bychom kontakt. Bylo by to, jako bychom byli jedna a ta samá věc. Když činíme ústupky, neanulujeme naše ego, ale spíše nad ním stavíme spojení, jak je řečeno „láska překryje všechny hříchy“. Proto, toto silné spojení, vnitřní kontrast mezi námi, se zachová, ale nad ním, láska roste daleko výše.

“Sdílený prostor“ je naše dvojité společné ego, protože díky tomu, nás spojuje silněji a dovolí nám spojení mezi námi cítit. O tento „sdílený prostor“ se musíme neustále starat, vyvolávat jej a snažit se jej rozšířit s ohledem na různé druhy spojení od fyzických k duchovním.

[100776]
Z „Rozhovory o novém životě” 25/7/12

Duchovní spojení

Dr. Michael LaitmanOtázka od žen: Jak se můžeme efektivně spojit se Stvořitelem ve vnitřní práci prostřednictvím mužské skupiny bez fyzického kontaktu s ní?

Odpověď: Dojde k tomu automaticky. Když dosáhneme na duchovní úroveň, existuje zde obsažení mužské části do ženské a naopak, protože každý má obojí; není žádné rozdělení na muže a ženy.

To je důvod, proč historie zmiňuje velké Kabalistky, kteří byly na úrovni dosažení, nazývané proroctví. Je to úroveň GAR de Atzilut, velmi vysoká úroveň, která byla zřídka dosažena i muži. Ženy nejsou méně než muži a jsou schopné duchovního dosažení. Jediné, co se musí překonat, jsou rozmanité vnější, pozemské, malé živočišné překážky.

[97269]
Z Virtuální lekce 30/12/2012

Patro pocítí chuť světla

конгресс, группа

Z dopisu Baal Sulama (№ 47): Ale jak vám mám prominout to, že žebřík sesunutý na zem je prázdny a nikdo po něm nevystupuje? Namísto: „Dnes!“,  říkáte: „Zítra“… A proto vám ještě jednou připomenu účinnost lásky mezi přáteli – vždy, v každou dobu. „Záleží na tom naše právo na existenci a tím se dá změřit skutečnost našeho úspěchu, nám blízkého“.

A proto zahoďte všechna svá vymyšlená zaměstnání, a myslete pouze na to, jak se spojí vaše srdce do jednoho. Naleznete způsob jak to udělat, a zjevně se ve vás realizuje řečené: „Miluj bližního svého jako sebe samotného“. Pak byste žili v lásce, která by pokryla všechny nedostatky. A protože se modlím, udělejte to. Začněte se spojovat ve skutečné lásce a uvidíte – „a nebe pocítí chuť“.

 Je pro nás těžké pracovat nad spojením mezi námi, protože právě v tomto místě se stalo duchovní rozbíjení. Člověk ze všech sil a prostředků odpuzuje tento čin, kvůli své přirozenosti, egoizmu.

Je nutno projít velké množství stavů, dokud člověk neuvidí, že mu nic nepomáhá a ve výsledku se vrátí k tomuto jednoduchému a blízkému principu, který se nachází bezprostředně blízko k němu. A tedy, pokud mu zůstal čas v tomto životním koloběhu, možná, že se dokáže správně spojit s přáteli a pochopit, že pouze spojením s nimi se rozkrývá duchovní svět nápravy a vůbec všeho.

Proto, je zde nutné společné rozhodnutí, velká touha a společná práce pro to, stále probouzet pocit důležitosti spojení. Každý musí všem ukazovat, že náprava se zakládá právě na spojení, právě uvnitř ní se rozkrývá duchovní svět.

A všechny jiné starosti, které si vymýšlíme namísto toho, se nazývají vymyšlenou prací a vyhnanstvím: vyhnanství ze spojení, od připravenosti ke spojení, utíkání od kontaktu s přáteli, od lásky k bližnímu, která přestává být cílem na každém životním kroku člověka.

Cíl je právě spojení, které je mírou našeho úspěchu, dokud se nestane žebříkem duchovních úrovní, a míra spojení se obrátí do parcufim, sefirot, světů. Ve výsledku se zmenšíme natolik, že se proměníme do jednoho člověka, s jedním srdcem, což už je úroveň Světa Nekonečna, protože takové spojení je dokonalé, a nemá žádné omezení.

A pokud to považujeme za hlavní, jediný cíl – jedinou práci, kterou se musíme zabývat a ničím jiným, pak přicházíme k úspěchu. V opačném případě, nás náš egoizmus s radostí odhodí moc daleko od skutečného cíle, do všemožných vymyšlených činností.

Jak píše Baal Sulam: „Začněte se spojovat ve skutečné lásce a patro pocítí chuť“ – to jest chuť rozkrývajícího pro nás vnitřního světla.

[#90682] Z přípravy na lekci 19/10/12

Iluze nebo spojení?

конгресс, группа

Otázka: Jakého stavu musíme dosáhnout v době semináře: porozumění, že se chceme ale nemůžeme spojit, nebo pocitu, že se nám to podařilo? A pokud se tak cítíme, je to illuze? Vždyť o tomhle se přesvedčujeme každý den…

Odpověď: Ne, postupujeme ve spojení, spojujeme se. Pokud bychom se nespojili, nedostali bychom nové pocity, nové pochopení. Spojení ke kterému jsme zde přišli, zatím nedosáhlo duchovního úrovně, ale spojení to je.
Máte teď stejné porozumění, city, myšlenky, prožívali jste to všechno spolu. Ochutnali ze stejného pramene – otázky, odpovědi, hodně různých věcí a spolu!
Prošli jste spojením!
Ze 7. lekce kongresu v Charkově, 19.08.12 [#87307]

Sestavení světa z jeho roztříštěných částí

Dr. Michael Laitman

Nepotřebujeme napravit naši vnitřní přirozenost; budu takový i nadále bez ohledu na to, co se sebou udělám. Neexistuje žádné přikázání napravit živočišné vlastnosti, ty nepřekážejí. Místo síly odporu, musím dostat sílu spojení, to je vše. Musím pracovat pouze na spojovacím lepidle mezi námi, ne na sobě.

To je důvod, proč všechna naše práce je soustředěna ve skupině a namířena pouze na spojení našeho rozbití. Veškeré výpočty s ohledem na člověka, jsou zakázány. Existuje spousta těch, kteří sedí a sžírají se: „Kdo jsem, jaký jsem a proč jsem takový.“ V duchovní práci nikoho nezajímá, proč jste takoví, dokonce ani Stvořitele to nezajímá!

Všichni jsme různé části jednoho mechanismu: jeden je ozubené kolo, druhý je osa, třetí je filtr, čtvrtý je čerpadlo, pátý je generátor, atd. Každý zůstává vnitřně takový, jaký byl, jen je třeba dát to všechno dohromady do jednoho systému. A vy tam sedíte a pláčete nad tím, co se děje uvnitř vašeho čerpadla, nebojte se, to je v naprostém pořádku. Celý problém je jen v tom, že nemáte správné spojení s ostatními.

To je přesně opačný směr, než jakým uvažuje svět. To je důvod, proč všechna práce spočívá v dosažení lásky svého bližního jako sebe samého, velkého pravidla. Musíte zahrnout všechny do jednoho mechanismu, jednoho systému.
[70811]
Z 1. části denní lekce kabaly 17/2/2012, spisy Rabáš

Univerzální transformace

Dr. Michael LaitmanNa kongres v Aravě jedeme proto, že nutně potřebujeme síly jednoty a soudržnosti. Dají nám sílu a porozumění přivést do světa nápravu. Na světě není větší síly než jednoty mezi námi. Všechny ostatní prostředky jsou materiální, kdežto my máme duchovní sílu, což nám umožní změnit společný systém a transformovat vesmír. 

Náš vesmír se podřizuje omezenému počtu konstant, jako rychlost světla. Stačí, aby došlo k malému posunu v těchto zásadních rozměrech, a pak bude celá podstata jiná. Když se změní konstanty, náš svět nebude schopen existovat ve své předešlé formě. 

S pomocí duchovní síly můžeme nepatrně upravit korelace těchto konstant. A pak svět pozvolna „plyne“ a mění formu. Nikdo si toho není vědom, ale najednou se všichni stávají chytřejšími a vnímavějšími, každý má  oči otevřené, lidé více chápou a jsou citlivější, a každý člověk naroste ve svém uvědomění, vchází do užšího kontaktu s myšlenkou sjednocení a uvědomuje si potřebu změny. 

Obracíme se ke Světlu, které lidi napravuje, to je rozvíjí. Nerozvíjí je však v pozemské moudrosti, ale ve vyšší moudrosti, v moudrosti sjednocení. To je cesta, kterou lidstvu musíme otevřít naší jednotou. 

[69976]
Ze 4. části denní lekce kabaly 16/02/2012, “Úvod do studia Deseti sefirot”

Dárky od Světla

Dr. Michael LaitmanOtázka: Máme svobodnou vůli, pokud jde o sjednocení?

Odpověď: Naše svobodná vůle je touha po sjednocení. Když naplňujeme tuto svobodnou vůli, Světlo přichází a spojuje nás. Takže vaše přání je naplněno, když dosáhnete jednoty.

Zde musíme rozlišit: Vaším úkolem je žádat, ale sami sjednocení neprovádíte. Bez ohledu na to, co děláme, ať už tančíme nebo jsme v hlubokých myšlenkách, připravujeme se na vliv vyššího světla, připravujeme nedostatek, nádobu pro jeho dárky, pro život, který přichází shora. Měly byste být jako malé dítě, které nemůže provést určitou akci, ale čeká na dospělého, aby ji udělal.

The Presents Of The Light

To je to, co chybí v naší žádosti: Neočekáváme pomoc. Toto očekávání by mělo být odhaleno jasněji.

V „Úvodu do studia deseti Sefirot,“ bod 17, Baal HaSulam říká: „Proto student před studiem se musí posílit ve víře ve Stvořitele a Jeho vedení v odměně a trestu.“ Co to ​​znamená „slibuje?“ To znamená, že je neustále „zaneprázdněn,“ neustále poskytuje svou polovinu, a druhá polovina pak přichází z vyššího světla.
[69761]
Z 4. část denní lekce kabaly 14/2/2012, „Úvod do studia na deset Sefirot“

Připraven odevzdávat?

Dr. Michael LaitmanČasem na duchovní cestě odhalíme lásku.  Vyjádřením lásky je odevzdání. 

Pokud objevím lásku k sobě, pak zažívám nenávist vůči ostatním. Hledám příležitost, jak potěšit sám sebe kdekoli bez ohledu na čí úkor. Beru ostatní v úvahu pouze pokud je to nezbytné. A tak zpočátku milujeme sebe a nenávidíme druhé. 

Poté začnu pracovat ve skupině, studovat, zapojím se do šíření a tím přitahují reformující světlo. Pouze ono mě mění a zlepšuje. Znovu a znovu se měním, dokud najednou nezačnu cítit úctu před vlastností odevzdání.

Pak musím tuto vlastnost přiřadit skupině přátel, protože je odhalena mezi nimi.  To už je nový stav: Tady musím pracovat proti svému egoismu. Nyní už není dostačující být vyšším světlem pouze inspirován. Ano, rád bych odevzdával a to je skvělé, přidá to energii a povznáší, ale pokud opravdu chcete tohle, snažte se to ukázat ve skupině, ve svých vztazích k přátelům.

“Ano, jsem připraven!  Už k nim mám dobrý postoj!”

“Opravdu? Uvidíme. Nejprve, jak často na ně zapomenete?”

Vskutku v každodením životě, když někoho miluji, myšlím na něj nebo něho celou dobu. Matka nikdy nezapomene na své dítě: Neustále je v jejích myšlenkách a citech. Tady malé ověření, pro vás: Kolikrát za den se staráte o skupinu přátel a jejich jednotu? Jak často se chcete cítit ve spojení s nimi, abyste odhalil reformující světlo a přání milovat?

Pamatujte, je potřeba spojit všechny části dohromady: přání milovat a skupinu.
[69299]
Ze 4. části denní lekce kabaly 9/2/2012, “Úvod ke studiu Deseti Sefirot”