Category Archives: Skupinová práce

Nemotejte duchovno s fyzičnem

Dr. Michael LaitmanOtázka: Jak mají vypadat dokonalé vztahy mezi muži a ženami ve skupině?

Odpověď: Dokonalý vztah je společné toužení sjednotit pouze naše přání pro Stvořitele a ne žádná jiná přání. Nejlepší je nevěnovat tělům pozornost. Nezáleží na tom, s kým mám tu čest, zda je to muž či žena, ale pokud mi to ruší, pak bych se měl zařídit tak, aby mě to nerušilo. Ve skutečnosti v duchovním světě existují mužská i ženská přání v každém z nás.

Existuje přání přijímat, AHP a přání dávat, GE. To znamená, že ve světě duchovním věci nejsou takové, jako v našem světě, ve fyzických tělech. Spojují se pouze přání, přání pro Stvořitele a ne jiná přání; všechna ostatní přání jsou egoistická a proto v duchovnu nejsou.

Chce-li si člověk dát k obědu dvě jídla, tak by měl, to jeho cestě za duchovním rozvojem nestojí. Má-li rád nějakou dívku, také to na jeho duchovní postup nemá vliv. Co je důležité je to, na co je jeho hlavní přání zaměřeno. Je-li zaměřeno na Stvořitele, pak vše ostatní se stává toho součástí.

Vztahy mezi muži a ženami ve skupině by měly být upraveny a zorganizovány tak, aby nijakým způsobem nenarušovali duchovní postup.

Otázka: Dejme tomu, že mohu obejmout svého přítele, coby muž, ale neumím si sebe představit správně obejmout ženu.

Odpověď: Vaše vztahy k ženám by měly být upraveny tak, aby nezasahovaly do vašeho duchovního postupu tak, aby se duchovno a fyzické nemotalo. Duchovní je duchovní a fyzické je fyzické.

[104216] Z Evropského kongresu v Německu 23/3/2013, 5. lekce

Jedinný způsob, jak být šťastný

Dr. Michael LaitmanOtázka: Pokud byla stvoření stvořena, aby se radovala, proč člověk musí na tom, aby Stvořiteli dával, pracovat, namísto aby si zkrátka užíval života, pouze dobrého?

Odpověď: Někdy si člověk svůj fyzický život užívá, ale ne po celý život, a ne v každém okamžiku. Každý, i velmi bohatý člověk, který má skutečně všechno, nemůže cítit potěšení neustále, každou vteřinu svého života, protože to nebylo smyslem stvoření.

Podíváme-li se na to zblízka, uvědomíme si, že dokonce ani život krále není snadný. Stvořitel připravil roli každému a člověka nutí postupovat podle účelu stvoření, po dobrém či po zlém. Většinou lidé postupují cestou utrpení, které se říká „ve svůj čas.“ Pokud má však duše člověka specifický kořen, je mu dána šance uspíšit svůj vývoj, „posvětit čas,“ což znamená, že se skutečně účastní na práci Stvořitele. Aby tomu tak bylo, musí se vnitřně držet dvou sil, nepracovat podle jedné, jak to lidé běžně dělají.

Není možné se vyvíjet jen potěšeními fyzického světa.  Vidíme, že svět sklouzává k větším utrpením, navzdory technologické vyspělosti, která nám zdánlivě přináší plnou prosperitu. Stvořitel narušuje všechny naše pokusy zorganizovat si náš fyzický život a nenechá nás si ho užívat. Zlý sklon, který stvořil, nás neustále ovládá, a tak ničí všechny naše dobré začátky.

Pokud by naše snaha nestála proti cíli stvoření, pak by se všechno nepochybně nějak vyřešilo. Žili bychom jako zvířata podle svých instinktů a plánu přírody, a každý by si našel své místo v celkové symbióze. Nicméně to udělat nemůžeme, protože musíme dosáhnout zvláštního stavu.

To se týká především těch, ve kterých se probudil bod v srdci, ale trpí všichni lidé, protože cítí síly, které je nutí se rozvíjet. Tak se děje „pod rozumem,“ nevědomě, bez pochopení kde, kdy a jak by se měli rozvíjet, a jaké síly je řídí a postrkují vpřed. Člověk se instinktivně snaží vyhnout nepříjemnému, špatnému vlivu a je přitahován k dobrému. Všechny jeho kalkulace jsou založeny na tom, kde je méně utrpení a více dobrého.

Nicméně, pro zvláštní duše Stvořitel připravil zvláštní cestu vývoje po dobrém. Musí sami vyvolat síly, které je rozvíjí: vyšší Obklopující Světlo, které napravuje. Tito lidé jsou šťastní za špatné pocity tak jako za dobré, vědomi si a chápající, že to vše pochází pouze od Stvořitele, že není nikoho jiného kromě Něj a že si s námi hraje.

Tento celý život je hrou, neboť vyšší rozvíjí nižšího prostřednictvím hry, a my jen musíme přijmout pravidla této hry, navzdory její komplikovanosti, zmatenosti a složitosti. Musíme se hodně snažit, abychom rozpoznali hru Stvořitele, a zůstali ve spojení s tím, který si s námi hraje. V takovém případě se nacházíme mezi dvěma silami, Faraonem a Stvořitelem, a jsme šťastní za tu šanci se vyvíjet. Pak se můžeme skutečně rozvíjet jen po dobrém!

Lidé, kteří se dokáží držet těchto dvou sil a tahat za ně, jako za otěže, nebo ti, kteří mohou být jako kůň, který postupuje sám tím, že odhaduje přání jezdce, tito lidé cítí, že jsou šťastní. Mají mnoho problémů. Celý svět, za který nesou odpovědnost, leží na jejich ramenou, ale oni jsou za tuto roli šťastní, za spojení se Stvořitelem, jehož přikázání naplňují.

[104239] Z 1. části denní lekce kabaly 2/4/2013, Rabašovy spisy

Respekt proti své vůli

Dr. Michael LaitmanOtázka: Jsou lidé, kteří jsou pro nás více příjemní, nebo méně, jsou tu přátelé i nepřátelé. Dá se v kolektivu udržet dobrý vztah se všemi?

Odpověd: Především je nutné v kolektivu odhalit nezdravé vztahy mezi lidmi.

Například se mi nelíbí nějaký člověk. Naprosto ho nesnáším, sám ani nevím proč. Je v něm něco, co mě od něho odpuzuje a nemůžu se sebou nic dělat. Moje nenávist se přelévá přes okraj, doslova „srším jedem“.

Proto je nutné zařídit to tak, aby mi má společnost velmi decentně, nenápadně začala ukazovat, že mého nenávistníka obdivuje. Povídat o něm něco dobrého, abych najednou zaslechl: „Viděl jsem od něho něco obdivuhodného. Ohromující!“.

Zpočátku mě to nepříjemně překvapí, pak, pod nátlakem společného názoru, se mé hodnoty změní, není před tím kam utéct, vždyť jej obdivují mnou vážení lidé. A tak si ho postupně začínám také vážit, chovat se k němu slušně, bez nenávisti.

Je zapotřebí si uvědomit, jakým způsobem se mění vztahy z jedněch na druhé. Je dost možné, že přátele z nás brzy nebudou, ale aspoň se mé újmy okamžitě promění na opatrnou, vzdálenou úctu.

Minulý vztah a chování k tomuto člověku se ve mně rozkrývá v jiném světle, pomáhá mi to zvládnout, povznést se nad tím, co bylo, a nasměrovat náš vztah do jiného směru. Probíhá to ve mně přirozeně. Můj vztah k člověku se mění nuceně.

[#101386]

Z televizního programu „Personální tajemství“, 08.2.2013

 

Kreslit čáru mezi přijímáním a dáváním

Dr. Michael LaitmanV okamžiku, kdy si člověk stěžuje ke Stvořiteli, dojde k okamžitému ukrytí a více není zaměřen na Stvořitele, ale na jiný cíl. To protože Stvořitel je jedinou silou, není nikoho jiného kromě Něj a On je dobrý a laskavý. Zaměříte-li se přímo na Něj, pak nemůžete mít žádné stížnosti. V okamžiku, kdy se trochu odchýlíte od pravé cesty, okamžitě se cítíte nespokojení a plni výtek.

Obraťte se správným směrem a dělejte co můžete, dokud se opět neodkloníte a nezačnete si stěžovat. Tak, vaší nespokojeností, a pokaždé jejím překonáváním postupujete směrem ke Stvořiteli, jako loď, kterou připojíte. Je to tím, že nemůžete ke Stvořiteli postupovat přímo; nemáte vlastnost dávání, vlastnost být dobrý a laskavý. Musíte si tento obraz vybudovat nad svou vlastností přijímání, z toho, že jste protějškem. Vytvoříte repliku těchto vlastností a nikoli skutečné vlastnosti.

Je běžnou znalostí, že jedinným způsobem, jak vytvořit sochu, je odstranit nadbytek anebo přebytek. Můžete vzít ohromný kámen a zbavit jej nepotřebných částí, abyste získali požadovaný tvar. Můžete vzít náplast a udělat z ní sochu, ale v každém případě, to hlavní jsou hranice, vnější forma, kterou vytvoříme navrchu přání přijímat, pokaždé když si ujasňujeme, kudy nakreslit čáru mezi přáním přijímat a přáním dávat.

Takže naše práce se sestává ze sklonu napodobovat a z toho důvodu je člověk nazván “Adamem – člověkem” což znamená “Domeh” (podobný v Hebrejštině) Stvořiteli. Naše práce je Stvořitele ospravedlňovat. Sám se na to nedokáži soustředit, být dobrý a laskavý a není nikoho jiného kromě Něj. Avšak Jeho ospravedlňováním si s Ním budu roven a připisuji si Jeho formu.

[100875]
Z 1. části denní lekce kabaly 17/2/2013, Spisy Baal HaSulama

Spolehlivě se anulovat můžete před tímto druhem skupiny

Dr. Michael LaitmanOtázka: Jak může společnost pomoci člověku osvojit si její hodnoty a jak si může člověk ověřit, zda hodnoty společnosti jsou ty správné pro jeho duchovní růst?

Odpověď:

 

  • pokud se lidé shromáždí a dělají co mohou, aby následovali rady Baal HaSulama a Rabaše,
  • pokud se nesnaží vymýšlet novou metodu, ale neustále pracují podle zdrojů, které vše určují,
  • pokud mezi nimi není žádný, který by se snažil být nad ostatními, myšleno snažil se každého řídit tím, že potlačuje ostatní svou silou, inteligencí nebo zvláštními schopnostmi,
  • pokud se každý snaží anulovat před skupinou, neboť každý přináší do společné „kasičky“ vše, čím byl obdařen přírodou, veškeré své schopnosti, aby druhým pomohl, protože si jsme zcela jistě nerovní a jsou mezi námi tací, kteří se zdánlivě jeví schopní a úspěšní, ale každý dává do skupiny ze sebe to nejlepší.

Tak pak jsme si všichni rovni, nikdo nestojí bokem, a každý se snaží být si roven a anulovat se před ostatními. Pak je toto společnost, před kterou se můžete anulovat se zavřenýma očima a být si jisti, že zcela nepochybně změní své fyzické nádoby do duchovních. To doporučuji udělat všem!
[100492]
Z 1. části denní lekce kabaly 11/2/2013, Rabašovy spisy

Zpráva pro masy

Dr. Michael LaitmanOtázka: Naším hlavním nástrojem jsou naše vnitřní změny, kterými procházíme, a naše touha odhalit Stvořitele ostatním. Jak ji můžeme převést z naší kabalistické skupiny do integrálního vzdělávání, které přivádíme masám?

Odpověď: V žádném případě to nemůžeme udělat, protože masy nemají vnitřní touhu po Stvořiteli, nepotřebují ji. Například, na kongresu v Aravě jsme viděli antilopy. Pokud byste měli touhu o nich mluvit, tak bych s vámi rád diskutoval o jejich kráse a půvabu. Nicméně, nemáte tuto touhu, takže s ní nepracuji.

Pokud nemáte touhu, která pochází zevnitř, z vašich genů, hormonů, a Rešimot, pokud nemáte sebemenší aspiraci k vyššímu, duchovnímu světu, neměl bych s vámi o tom mluvit, protože nikdy od vás nedostanu jakoukoli odezvu.

Otázka: Ale nejdeme k 99%, s přáním odhalit jim Stvořitele na místo toho, abychom jen zlepšili jejich materiální život?

Odpověď: To je špatně! Člověk je sada tužeb. Pokud člověku chybí duchovní úroveň touhy, což znamená, že tento druh touhy ještě sedí velmi hluboko a zatím se neukázal, pak bych se neměl snažit ji probudit. Nebudu mluvit s touto osobou o Stvořiteli vůbec. Všechno, co chci, je, spojit ho s ostatními.

Uvnitř tohoto materialistického egoistického spojení nakonec pocítí, že to funguje dobře: „Je dobře, že jsme spolu!“ Pak, začne cítit, že být „spolu“ je obecně skvělé, bez ohledu na materiální zisk, který z toho dostane. Bude mu jasné, že tato „jednotnost“ má určitou chuť, která ho z ničeho nic začíná naplňovat.

Měli byste neustále posílat zprávu masám o spojení a jednotě, dostanou to skrze vás. Bez vás, nebudou moci udělat nic. Měli byste fungovat jako vysílače Světla od Stvořitele prostřednictvím skupiny k masám. Jste pro ně cenní, protože máte skupinu, a uvnitř toho můžete přijímat energii a směrovat ji do AHP, což znamená, k této mase.
[99671]
Z „Diskuze o Integrální výchově,“ 20/1/13

Anulovat se a porozumět = odhalit = spojit se

Dr. Michael LaitmanOtázka: Jak je možné spojit sebe-anulování vůči skupině a přání porozumět smyslu textů, které studujeme?

Odpověď: Jeden pocit neruší ten druhý. Musím, společně s ostatními, toužit po tom se spojit v jednom společném bodě. V tomto bodě spojení, kde jsme spolu, cítíme fenomén nazvaný Malchut.

Nejdříve je zapotřebí, aby každý toužil se spojit se všemi ostatními. K tomu je třeba následujícího: sebe-anulování, velikost cíle a důležitost přátel a skupiny. Musím se zaměřit na tohle všechno a toužit po tomto bodu celkového spojení.

Ostatní lidé se na tomto toužení účastní společně se mnou. Jednáme společně, každý anuluje to své. V podstatě opustíme celý tento svět a všichni  usilujeme o to jít vpřed. Prostřednictvím našeho spojení chceme vytvořit nádoby dávání, ze kterých se zrodí přání dávat, náš vztah ke Stvořiteli.

Pak, v tomto toužení dávat Stvořiteli, Jej začneme cítit, vyšší Světlo, které na nás dopadá a naplňije nás. Čím více je toto toužení ujasněné,  a které roste podle síly přání: 0, 1, 2, 3, a 4, tím rozvinutější bude. A do té míry v nás bude odhalena síla dávání, přilnutí ke Stvořiteli. Je to vlastně celá naše práce.

Otázka je: Jak lze toto toužení po sebe-anulování a porozumění materiálu kombinovat? Porozumět znamená vědět, myšleno odhalit nebo se spojit. Sefira Daat (Vědění) symbolizuje spojení, jak je řečeno, “A Adam poznal Havu (Evu), svou ženu”.

Když se od základu anuluji, pomůže mi to připravit se na spojení. Bez toho bych nebyl schopen se s ostatními spojit. Abych se dostal do bodu spojení, musím se anulovat.

[99385]
Z 1. části denní lekce kabaly 28/1/2013, Spisy Baal HaSulama

Zvednu svou hlavu, abych se podíval na přítele?

Dr. Michael LaitmanOtázka: Je možné v člověku uspíšit probuzení bodu v srdci?

Odpověď: Ano, je to možné dvěma způsoby, ale nejdříve mě nechte Vám něco vysvětlit: Lidé, ve kterých se dosud bod v srdci neprobudil, patří k úrovni „národů světa“ neboli AHP. Ti, v nichž se jiskry již probudili se nazývají „Israel“, což znamená, že touží přímo ke Stvořiteli (Yashar-El). Jsou přitahování nahoru a musí se postarat o kohokoli, kdo je dole, takže „body v srdci“ mohou být probuzeny pouze dvěma činy:

1. Externím činem—šířením našich materiálů, integrálním vzděláváním, knihami, filmy, atd.

2. Vnitřním činem—spojením mezi námi, což ovlivní každého dalšího, dokonce ikdyž si toho nejsou vědomi prostřednictvím systému, ve kterém jsme spojení.

 

Otázka: Může tento obrázek představovat externí a interní práci ve skupině?

Odpověď: Ano, může. Vyšší část (červená) je prací bodů v srdci skupiny, zatímco v nižší části (v modré) jsou všechny přání přijímat skupiny. To vše patří stejnému „tělu“ skupiny.

Otázka: To znamená, že na jedné straně pracuji s přítelem a dívám se na něj jako na svůj odraz a napravuji v sobě jeho vlastnosti, a na straně druhé mu přátelsky říkám: “Hej! Něco děláš špatně….“

Odpověď: Ne, to není duchovní práce. Nemusím v sobě napravovat vlastnosti přítele, protože pokud je to přítel, znamená to, že za ním stojí Stvořitel. Takže se na něj podívám a jeví se mi dokonalý, napravený. Pokud vidím, že je s ním něco špatně, okamžitě si to přisuzuji sobě.

Takže k příteli nemám žádné stížnosti. Naopak, stěžuji si jen sám na sebe.

Celkově vzato, musím přátelům neustále ukazovat povznesenou náladu, důvěru a radost v duchovní cestu, a také se vnitřně o skupinu obávat, aby přátelé prostřednictvím mě přijali Světlo, kteé napravuje.

[99034]
Z 1. části denní lekce kabaly 29/1/2013, „Rozmluva doplňující Zohar“

Dávám, tedy jsem

Dr. Michael LaitmanRozděluji se na dvě části: GE a AHP Tou důležitou částí uvnitř mě je GE, a v něm jsem v napraveném stavu.

Na druhé straně, pracuji se svým AHP  pouze pro potřeby druhého: Je to, jako bych „polykal“ jeho přání a začal mu sloužit. Světlo přichází shora, a já předávám toto Světlo druhému prostřednictvím svého AHP, což je jedinný způsob, jakým AHP používám.

Pokud však druhý ničeho nepotřebuje, pak mé AHP neexistuje. Je vloženo do mých GE, a já se vracím do stavu malosti, do napraveného stavu.

Je to tím, že vlastně nic, kromě mých GE, nepotřebuji, a potřebuji je pouze proto, abych byl připraven dávat ostatním. Při každém kontaktu okamžitě prověřím, co druhý chce a když v něm naleznu nenaplněné přání, najdu a rozvinu v sobě pouze tu část, která zajistí to, co si žádá Shora. Pouze do té míry pracuji se svým AHP.

Tomu se říká duchovní svět: Já neexistuji. Existuji pouze do té míry, do jaké dávám ostatním. Dokud však nejsou ostatní, nejsem nic, nula. Je to tím, že mé GE nejsou mnou, jsou pouze stavem připravenosti, hledání – kdo potřebuje mé dávání?
[98785]
Z 1. části denní lekce 24/1/2013, Rabašovy spisy

Ani moudrostí, ani silou, jen vytrvalostí

Dr. Michael LaitmanBaal HaSulam, “Úvod do studia Deseti sefirot,” Bod 141: „Nejsem nikde než v Tóře. Proto dodržujte Tóru a v ní Mě hledejte, a Světlo vás napraví a vy Mě naleznete,“ jak je psáno, „Ti, jež Mě hledají Mě najdou.“

O tohle se snažíme, snažíme se spojit jako jeden muž s jedním srdcem, dosáhnout vzájemné záruky a „milovat bližního svého jako sebe sama“ tím, že ukazujeme naši připravenost na takové spojení během studia. A pak během každé chvíle, odhalujeme nakolik toho nejsme schopni a pak se opět, navzdory všemu, snažíme myslet na sjednocení a spojení.

Doufáme, že naše studium a spojení nám pomůže odhalit Stvořitele, abychom Mu přinesli potěšení. Během studia se toto stává modlitbou, činem nápravy, a to nás posunuje blíže k cíli. Pokud se přátelé snaží správným způsobem spojit, pozvednout své body v srdci nad jejich ego, osvobodit je od jeho řízení, a spojit je, k čemuž dochází během lekce, kde se o takových stavech hovoří, pak tím přitahujeme reformující světlo. A to je vlastně naším úsilím.

Vždy budou nějaké překážky, bude jich víc a víc. Proto se musíme navzájem posílit a právě tehdy, kdy přichází zoufalství a na cestě se objevují velké obtíže, člověk je z nich bezradný, neví co má dělat, chce uniknout, unaví se a usíná, nebo naopak, začne být rozlobený a nedokáže takový stav unést. Ale právě takové stavy jsou nejprospěšnější, protože přidávají další kapku práce, kterou na sebe přitahujeme Světlo.

Ten, který si nezoufá a poddá se, je tím, který uspěje. Tady ani moudrost, ani síla nepomůže, jen vytrvalost. Čas to udělá.

“Čas” symbolizuje mnohé snahy, které člověk každou chvílí vyvíjí, dokonce i ty nejmenší. Tyto pokusy se nahromadí, spojují a na závěr přináší i řešení.
[98320]
Z 1. části denní lekce 7/1/2013, „Úvod ke studiu Deseti sefirot“