Category Archives: Skupina

Individualisté také potřebují Skupinu

Dr. Michael LaitmanJe velmi obtížné pochopit, co je to skupina.

Vždycky jsem byl samotář, individualista, ne-komunikativní povahy, preferoval jsem samotu a knihy před vším ostatním. Nepotřeboval jsem v životě nic jiného.

Ve 33 letech jsem začal studovat s Rabašem. Tehdy jsme neměli skupinu, s výjimkou šesti až sedmi starších mužů, mezi nimiž jsem byl šťastný jako dítě mezi dospělými. Ale Rabaš řekl, že potřebuji skupinu a já si myslel: „Co by mohlo být lepší, než lidé, kteří studovali s Baal HaSulamem a žili svůj život spolu s Rabašem?“ Koneckonců, mezi nimi jsem se cítil stejně bezpečně jako dítě v náručí dospělých.

Ale Rabaš řekl: „Nedá se nic dělat, potřebuješ skupinu.“ A tak jsem zorganizoval skupinu 40 mladých mužů.

Bylo to úplně proti mému charakteru. Byli mnohem lepší, přátelštější, rovnější. A já jsem se vždy cítil jako outsider, navíc jsem jim ještě musel sloužit, pomoci Rabašovi zorganizovat skupinu, i když od přírody, jsem se nemohl přimět, abych to překonal! Bylo velmi těžké pochopit, proč bylo třeba skupiny. Srdce nechtělo přijmout podmínku, že musím odhalit vyšší svět v ní.

Myslel jsem, že vyšší svět by mohl být prozkoumán s pomocí nákresů, porozumět jim, aby se prohloubily znalosti a pocity, a začít analyzovat. To je známo ve fyzice, nemohl jsem se odtrhnout od tohoto vědeckého přístupu. Kreslil jsem, dělal náčrtky, a dělal právě toto, až konečně, jsem začal chápat zcela jiné schéma vesmíru, z druhé strany.

Najednou jsem začal pociťovat, že ve skutečnosti je náš svět stejný jako vyšší svět, ale na nejnižší úrovni. Je úzce spojen s ostatními světy, které jsou kopií vyšších úrovní, jdou dolů níže a níže. V tomto případě, jediná změna je v materiálu, který se stává stále hrubším a na posledním stupni se obrátí v egoistický, opačný materiálu vytvořeným původně.

Ale všechno, co vidíme v tomto světě, je naprosto totožné s vyšším světem podle spojení kořene v duchovním světě a její větví v našem světě.

Postupně jsem si začal zvykat na tento systém, pochopil, že je to tak, a není nic jiného. Proto musíme zjistit, co se skrývá za naším světem a nad ním, a že bez korekce, pozvednutí se nad tento svět nebude úspěšné. To je jediný způsob. Sami samotní, nemůžete proniknout do duchovního světa.

Ukazuje se, že jste svázáni do celé sítě tohoto světa a musíte stoupat spolu s ním! Není žádná cesta ven. Musíte pochopit tento systém a připojit se k němu, avšak novým způsobem, ke stoupání, a pak se budete moci realizovat. To je z jedné strany, pokud se podíváte na systému směrem zdola nahoru.

A z druhé strany mi hodně pomohlo, že jsem začal studovat tento systém nikoli zdola nahoru, ale shora dolů, od Stvořitele, jak se Stvořitel dívá na svět z vrcholu dolů, jak on vidí nás v opravené nebo nekorigované formě a působí na nás a přitahuje z našeho egoistického stavu k sobě.

Tyto dva protichůdné pohledy, zdola nahoru (jak bychom měli růst, neustále se stávat podobnými dalšímu stupni) a od shora dolů (jak na nás hledí Stvořitel), potom spojené dohromady, vzájemně se doplňující. Musíme na nich pracovat, jasně analyzovat cestu od spodu nahoru a hledět z vrcholu dolů.

Potom se Rabašovy články o skupině pro mě staly srozumitelnější, i když na první pohled se zdají být poněkud naivní a dokonce i poučné s morálkou. Ve skutečnosti, začnou identifikovat velmi jasné zákony, které jsou mnohem přísnější a silnější než všechny přírodní zákony. A všechny zákony chování, nazval bych je „zákony komutace“ jsou založeny na podobnosti s následujícím vyšším stupněm, na vstupu do něj, na navázání kontaktu s ním, a začlenění do něho. To je základem všech článků o interakci ve skupině.
[97407]
Z Novosibirského kongresu 8.12.2012, Lekce 4

První pomoc nemocnému

Dr. Michael LaitmanOtázka: Jak mě skupina může probudit?

Odpověď: To je součást naší vzájemné záruky. Musím cítit, že když je neprobudím, oni pro mě neudělají to samé.

To je vlastně problém: Proč usneme a nepostupujeme, loudáme se za světem? Místo abychom se starali o svět za námi k nápravě, čekáme až svět odhalí svou nemoc, vyčerpávaje se více a více.

Pokud by někdo, blízký příbuzný, nám velmi drahý, vaše dítě, bylo vážně nemocné, a cítil se hůř ode dne ke dni, čekal byste v klidu, dokud by se nenacházel na smrtelné posteli? Nehledal byste všemi možnými způsoby lék? Neudělal byste cokoli, abyste našel cestu jak ho přesvědčit, aby si vzal lék?

Máte o svět také takové obavy? Pokud nikoli, pak neplníte svou práci. Skupina Vás neprobouzí a vy neprobouzíte skupinu. 
[88533]
Z 1. části denní lekce kabaly 14/09/2012,  Rabašovy spisy

Detektor Stvořitele

Dr. Michael Laitman

Všichni „plaveme“ v informačním poli, které je nad časem, prostorem a pohybem. Je konstantní. Avšak my toto pole necítíme, protože máme odlišné vlastnosti. Nicméně pokud se sjednotíme, tak se do míry našeho stupně propojení staneme podobní tomuto poli; staneme se sjednocení jako toto pole a začneme z něj vyzvedat jeho informace.

Když všichni existují ve stavu oddělení, aniž by se spojili s ostatními, pak v tomto informačním poli cítí jen malou informační část, která je každým vnímána jako „náš svět“ izolovaný od tohoto informačního pole a může být pociťován jen v člověku, v jeho individuální egoistické části.

Jakmile se sjednotíme, minimum jsou dva („Miut Ha-Rabim-Shnayim“), pak hned poté začneme odpovídat tomuto informačnímu poli a začneme ho vnímat na minimální úrovni nazývané, řekněme, „Nefesh de Nefesh. „A tak dále, což znamená, že podle zákona podobnosti, cítíme toto pole, Stvořitele, do míry našeho spojení. Tím děláme smyslový orgán ze sebe samých.
[82297]

Klíč ke štěstí

Dr. Michael Laitman

Otázka: Můžeme se rozvíjet ve štěstí?

Odpověď: Je-li člověk ponořen do svého ega, do své touhy přijímat, pak určitě nemůže být šťastný, protože mu přinese jen bolest. Ale pokud se pozvedne nad své ego, neobávajíc se toho co se v něm děje, žijíc na vyšší úrovni a identifikuje se s atributem odevzdání, se světem, se vším, co ho obklopuje, může být šťastný neustále.

Může být šťastný do takové míry, že nebude vůbec cítit co se děje s jeho tělem. Tělo může zemřít, ale člověk nebude cítit, že patří nadále ke svému tělu.

Nyní jsme zcela identifikováni s naším tělem. Ale pokud se můžeme vyvinout tak, že se budeme postupně od něho odtahovat, nakonec přestaneme cítit, že jsme k němu vůbec navázaní. Je to, jako bych se vznášel nad tímto tělem, a je to opravdu tak, protože se ztotožňuji s atributem dávání a žiji v něm, a to je klíčem k dalšímu pokroku ve štěstí.

Mohu toho dosáhnout, pokud jsem začleněn do prostředí a spolu s ostatními tvořím jednu obecnou sílu skupiny, která není egoistická, ale je tvořena ze všech našich duchovních jisker, které jsou spojeny nad naším egem. Naše ego ztratí svou hodnotu a my pozvedneme jiskry a vidíme je jako hlavní prioritu. V důsledku toho začínáme žít v těchto jiskrách, které jsou propojeny a tvoří jednu harmonickou sílu skupiny.

Kromě toho, rozvíjením síly vzájemného dávání, tedy možností požadovat tuto sílu dávání z vyššího silového pole, od Stvořitele, se budeme neustále cítit šťastnými. Vše záleží na tom, jak člověk zaměřuje sám sebe, pokud jde o skupinu, a jak se skupina zaměřuje s ohledem na Stvořitele, pokud jde o oblast dávání a lásky.

To je jediný faktor, který všechno určuje. Musím se odpojit od svého „já“ a pozvednout se k úrovni „my“; vše bude přijato radostně! Není to jednoduché, a jsou tu vzestupy a sestupy, ale takto postupujeme. Pokaždé, když dostáváme dodatečné ego, další touhu užívat si, tak budeme silnější a připojíme se pevněji do pole odevzdání. To je jediný způsob, jak postupovat.

Pokud se člověk identifikuje s cílem, přijímá vše, co se stane na cestě šťastně, protože chápe, že je to prostředek k dosažení cíle.

Pokud ale člověk myslí jen na svůj žaludek – ponořen do sebe, nedovede se nad sebe povznést, pak bude jistě chodit s kyselým obličejem, bude v životě trpět a bude mít vždy stížnosti ohledně prostředí, skupiny, přátel, Stvořitele a učitele – všechno závisí na tom, jak se člověk zaměřuje.
[81173]
Z 1. části denní lekce kabaly 21. 6. 2012 Shamati # 30

Seminář se Stvořitelem

Dr. Michael Laitman

Otázka: Během seminářů ve skupině, někteří lidé mluví více a někteří méně, někteří jsou výraznější a jiní méně. Jaký je správný způsob, jak k tomuto přistupovat?

Odpověď: Když sedím v kruhu společně s ostatními lidmi, musím vidět každého z nich jako loutku, skrze kterou Stvořitel mluví. Není to člověk, ale způsob, jakým se mi prezentuje Stvořitel v různých formách. Bez ohledu na to, jak hloupé věci říkají, na tom mi nezáleží, skláním se před nimi. Bez ohledu na to, jak nepříjemní se mi mohou náhle zdát, jak odporní a neatraktivní, musím to vyvažovat porozuměním, že On probouzí tento pohled, tento odpor ve mně. A to je místo pro práci.

Je psáno o velkém mudrci rabím Yossi Ben Kismovi, že měl skupinu studentů, kteří byli úplní začátečníci, hloupí a bez zásluh, ale položil sám sebe ještě níže ve vztahu k nim, a pak se najednou stali velkými v jeho očích a byl schopen přijímat všechny dosažení skrze ně od Stvořitele.

Nikdo není vyšší nebo nižší, všechno to existuje podle našeho hodnocení. Proto mohu sedět se skupinou, která přišla „z ulice“ – na tom nezáleží. Vše záleží na tom, jak sám sebe umísťuji ve vztahu k nim.
[77448]
Z lekce v Americe 10/5/2012 Shamati

Moje nové „já“

Dr. Michael Laitman

Pokud je Stvořitel jedinou silou, která určuje, udržuje a vše oživuje, pak i slova, která pronáším, myšlenky a touhy, které ve mně vznikají, to vše je také On. Proto se musím spojit s tím, co skrze mne prochází a vychází ode mne k ostatním. To vše je také jeho práce, On se o toto všechno stará. Nejsem zde. Já jsem jen to, co vnímá sebe naplněno mocí, silou, záměrem a touhou Stvořitele, který tím adresuje druhé.

Musím se připojit a spojit s tím, co se teď děje uvnitř mě, cítit že jsem Jím zcela zaplněn, protože neexistuje jiná síla, kromě Něj. A když se snažím odstranit své vlastní „já“ ve mně, že všechno je jenom on, přesně tehdy najdu své nové „já,“ na základě „není nikdo jiný kromě Něj.“ To znamená, že všechno na co myslím, to všechno je On.
[76355]
Z kongresu ve Vilniusu 23/3/2012, Workshop 2

Jednota je jako zaťatá pěst

Dr. Michael Laitman

V našem světě nebyla jiskra spirituality nebo-li bod v srdci, probuzen v mnoha lidech. Jsou v menšině ve srovnání se zbytkem lidstva, které je přitahováno pouze směrem k hmotným požitkům tohoto světa. Avšak lidé, kteří touží odhalit Stvořitele, mají kvalitativní sílu, a pokud se spojí, mohou dosáhnout síly větší, než je síla zbytku lidstva.

Je možné být velký co do množství i z hlediska kvality. Kvalita je důležitější než kvantita. Pokud tedy deset lidí, kteří přezkoumávají cíl a chtějí ho dosáhnout, se spojí, jimi vytvořená síla je větší než vnější síla lidstva, všech těch miliard lidí na celém světě.

Je to daleko významnější, neboť nejsou ovlivněni vlivem široké společnosti a její kvantitativní silou. Tím, že vytváří ne tak velkou skupinu, mohou postoupit. Člověk spadá pod vliv prostředí a jeho jediná svobodná volba je výběr vhodného prostředí pro sebe.

Pokud se neustále anuluje před touto malou skupinou více a více, může si být jist, že tímto způsobem dosáhne cíle. Do míry jeho anulování a spojení s přáteli ve větší a větší koncentraci, se bude stále přibližovat k cíli. Koneckonců, cíl se nachází v centru této malé skupiny.
[75906]
Z 1. části denní lekce kabaly 20/4/2012, spisy Rabaš

Základ duchovního žebříku

Dr. Michael Laitman

Otázka: Pokud ke spojení dochází na duchovní úrovni, proč musíme přijíždět na kongresy a setkávat se osobně?

Odpověď: Nemyslíte si, že je možné se úplně odpojit od internetu a místo lekce sedět se zavřenýma očima a připojit se k nám přes interní kanály, že? Je zřejmé, že ještě nejste připraveni na takové vnitřní spojení a začnete snít a meditovat.

Rozumíme si lépe, když se setkáváme. Je nezbytné setkat se alespoň jednou, abychom pocítili co to je. Dostáváme dojmy z tohoto světa, z pěti tělesných smyslů vnímání, a proto musíme cítit jeden druhého prostřednictvím našich smyslů. Jsme zvířata, ne andělé.

Náš mozek se skládá převážně z buněk, které vnímají pachy, a rostou jako mořské řasy pokrývající dno oceánu. Přes všechny naše moderní virtuální sítě, jednáme v tomto světě podle našich zvířecích pudů. To je důvod, proč potřebujeme nejvíce přímý kontakt, jinak na podvědomé úrovni nám bude chybět velké množství údajů potřebných pro vyšší spojení.

Jsme povinni se setkávat, protože žijeme v tomto světě a z tohoto světa začínáme náš duchovní vzestup po příčkách žebříku! Pokud tedy nepoložíme základy pro tento žebřík, nebudeme schopni ho vylézt.
[74961]
Z 2. části denní lekce kabaly 9/4/2012,  „Otázky a odpovědi týkající se kongresu v Brazílii „

Jediná šance světa

Dr. Michael Laitman

Otázka: Kdy bude mít naše práce reálný dopad na uvažování vědců a výzkumníků?

Odpověď: Musíme jim pomoci vidět celý obraz. Již hovoří o znacích integrálního světa, ale nemohou shromáždit jednotlivé poznatky do jednoho systému, jednotné metodiky.

Kromě toho se bojí ponořit se hlouběji do tohoto tématu, protože představa integrálního světa je vede ke konfrontaci s těmi u moci. Současné vlády stále jednají egoisticky a individualisticky a neuvědomují si, že tím ničí sami sebe. Politici nemají integrální vnímání. Na rozdíl od nich vědci pozorují přírodu a mluví o tom, co vidí. Kdo je slyší, to je jiný příběh ….
Existuje další problém: Jakkoli úžasné slova pronesená různými odborníky a specialisty můžou být, bez ohledu na to, jak moc káží o propojení a potřebě sjednotit se, nemají prostředky k jeho provedení. Peníze a armády zde nepomůžou. I kdyby všichni lidé na světě vykřikovali: „Ano, chceme být jedna globální vesnice!“ Co se stane po tomto jednomyslném prohlášení jejich vůle? Nic, s výjimkou světové války. Po pocítění ještě těsnějších vazeb, které je pojí k sobě, rozpoutají válku s cílem přerušit toto spojení.

Vědci nemají řešení, nevědí, jak změnit člověka. Tak proč křičet o tom, jak škodlivý je egoismus, když nemáte nápravu? Před naší dobou, lékaři neříkali pacientům, že jsou nevyléčitelně nemocní. Nebyly ani žádné prostředky pro zpomalení progrese nemoci, a proto člověk zůstal ve tmě, aby trpěl méně. Tóra říká „Nedávejte překážky před nevidomého.“ Proč odhalovat pravdu, pokud nejste schopni pomoci člověku vypořádat se s tím?

Takže bez odhalení moudrost kabaly, bez poselství vzájemné záruky postupujícího od nás, lidstvo nemá jedinou šanci cokoli napravit. A to je teď náš problém: Jak můžeme navázat spojení s lidmi a vysvětlit jim, že je možné opravit egoismus a tím napravit svět.

Řeč je právě o nápravě člověka. Nic jiného zde nepomůže. Mnozí již pochopili, že všechno zlé je obsaženo v lidské povaze. Nicméně, rozhazují rukama: „Člověk je egoistický a nelze s tím nic dělat.“ Pokud nebudeme poskytovat lidem metodou nápravy egoismu, pokud nebudeme vysvětlovat, že je to skutečně dosažitelné, svět nemá šanci. Zatím jsme nicméně pracovali polovičatě ….
[74053]
Z 4. části denní lekce kabaly 30/3/2012, „Předmluva ke Knize Zohar“

Připomínat si navzájem co je důležité

Dr. Michael LaitmanNenapravuji sebe, ale spíše své začlenění do ostatních. Neexistuje nic, co bych v sobě mohl napravit, kromě spojení s ostatními.

Kdo jsou ti “ostatní?” Tady bychom měli porozumět, že mé včerejší „já“ není „já“, kterým jsem dnes. Musím si ujasnit vztah mezi mnou a ostatními podle různých stavů, ve kterých se nacházím. Každý den člověk otočí nový list a nápravy probíhají vždy vzhledem k vzájemnému spojení mezi Parcufim.

Je řečeno, že láska mezi lidmi je zaměřena na lásku Stvořitele. Láska přátel je tou samou nádobou, tím sjetným postojem, ve kterém vyjadřuji své odevzdání Jemu. Vždyť Stvořitel je všeobecný zákon, hlavní atribut, který odhalím ve vzájemném spojení mezi námi všemi. 

Neexistuje nic víc kromě všeobecné nádoby. Ve svém postoji k přátelům, ve svém duchu, ve svém srdci, tvořím Stvořitele. Do té doby On vlastně neexistuje. 

Otázka: Ve skupině provádíme cvičení: Každý by měl myslet na každého starajíc se o každého ve svých myšlenkách. Připomínáme si to navzájem, abychom na to mysleli a přidáváme, „s pomocí Stvořitele.“  Přivede nás to ke skutečné lásce?

Odpověď: Ano, pokud máte na mysli, že vše může existouvat pouze s pomocí reformujícího světla, pak skutečně vytváříte nezbytné podmínky pro naplnění. 

Láska nezná hranic; šíří se do Ein Sof, (Nekonečna) a kupředu. Pokaždé ji definujeme jinak—když opustíme naše stávající přání a záměry. Stávající cvičení je efektivní proti zapomětlivosti: Přítel připomíná jinému příteli tři podmínky: mě, jeho a vyšší sílu, reformující světlo. Jinými slovy, reformující světlo nás přivádí zpět k sobě. Jakmile se Světlo usídlí ve spojení mezi námi a teď, když nás opět „stmeluje“, naplní nezbytné podmínky pro nápravu, aby mezi námi mohlo znovu přebývat. Tomu se říká Miczva (přikázání) v jazyce kabaly.
[68654]
Ze 3. části denní lekce kabaly 1/2/2012, Studium deseti sefirot

Strana 2 z 712345...Poslední »