Otázka, kterou jsem obdržel: Co dělá skupina? Má mi pomoci vidět můj egoismus nebo ho opravit?

Moje odpověď: Obojí. Nikdo z nás nemůže žít bez systému, bez duchovního prostředí. Mé cvičení svobodné vůle, stejně jako moje práce, na něm zcela závisí. Semínko vytažené z půdy a ponechané bez potřebného prostředí zemře! Co vzejde z toho, pokud ho upustíte na zem a nezakryjete půdou, která poskytuje vodu, výživu, minerály a energii?

Pro člověka spočívá rozdíl v tom, zda pracuje ve skupině nebo ne. Předpokládejme, že máte pytel semen a můžete je zasadit, aby v něco vyrostly. Pokud ne, k čemu jinému jsou dobré? Pouze k jídlu ….

Z 2. části každodenní lekce kabaly 16/07/2010, Zohar

Filed under: Prostředí, Z ranní lekce - Žádné komentáře→

V článku „Matan Torah„ (“Odhalení Božskosti”) Baal HaSulam píše, že se odevzdání projevuje činy, které jsou směrovány od jednoho člověka k druhému a (též) od člověka ke Stvořiteli. Obě z těchto činností jsou namířeny na jeden cíl: dosáhnout částečné (skrze 125 stupňů světů) a pak úplné podobnosti se Stvořitelem (Svět Nekonečnosti, stav jednoty se Stvořitelem). Když člověk jedná ve jménu odevzdání místo toho, aby jednal pro sebe, necítí rozdíl mezi tím, zda dává jinému člověku nebo Stvořiteli, protože všechno, co je mimo jeho tělo, je vnímáno jako cizí.

Co to znamená „pracovat pro dobro Stvořitele?“ Jak si Jej představím? Spojuji se se svými přáteli (s lidmi, se kterými sdílím stejný cíl) a kvůli tomu se pozvedám nad svůj egoismus. Uvnitř tohoto spojení začínám cítit niternější touhu, zvanou „Stvořitel.“ Skrze skupinu (obvod 1) ovlivňuji Jej (obvod 2). Obratem na mě obojí reaguje. Skupina a Stvořitel se skládají ze dvou modelů „cizinců“ neboli „druhých,“ kteří jsou ve mě přítomni, a z nichž mohu obojí rozlišit. S oběma modely pracuji za účelem odevzdání a pozvedám se nad své ego.

Tehdy je kruh dokončen. Nejsou zde „druzí,“ pouze jsem si je představoval uvnitř svého ega (mé touhy přijímat potěšení). Pozvedám se nad svůj egoismus a dosahuji stavu, zvaného „Druhý -1,“ a pak se pozvedám ještě výše do stavu, který je zván „Druhý – 2.“ Vše se děje uvnitř mě. Rčení „Od lásky ke stvořeným bytostem k lásce ke Stvořiteli“ se vztahuje ke dvou krokům napravování mých egoistických přání.

Tím, že „dávám druhému“ chci být podobný Stvořiteli, tedy s Ním splynout. Všechno je uvnitř mě: V jednom případě se mé přání nazývá „skupina,“ „okolí,“ „lidstvo“ a „duše“ a v druhém případě, na hlubší úrovni, se nazývá „Stvořitel.“ Avšak vše se to děje uvnitř mé napravené touhy po odevzdání. Jsem zahrnut ve dvou vrstvách vztahů. Prostě je pro mě jen těžší „dávat“ Stvořiteli než mým společníkům.

Ze třetí části Každodenní kabalistické lekce, 05/05/2010, článek „Matan Torah”

Filed under: Egoismus, Prostředí - Žádné komentáře→

Filed under: Duchovno, Prostředí - Žádné komentáře→

Filed under: Prostředí - Žádné komentáře→

1. Učitel nebo instruktor mě směruje vstříc cíli a vysvětluje mi stádia, vedoucí k jeho dosažení.
2. Knihy (autentické zdroje) jsou zdrojem Obklopujícího Světla, které mě napravuje, a do menší míry zdrojem vědomostí a příkladů.
3. Skupina nebo prostředí využívá mých pocitů závisti (Kinat Sofrim) a žárlivosti, aby probudila mé úsilí k dosažení vlastnosti odevzdání navzdory egoistické touze přijímat, která mi dominuje.

Filed under: Cesta, Knihy, Prostředí, Společnost, Studium - Žádné komentáře→

Přicházíme do tohoto světa a do vnímání této reality, abychom se odsud pozvedli do pravé reality Vrchního Světa. Celá naše mise v životě je přijít z našeho nevědomého stavu k vědomí, abychom prožili tuto pravou realitu.

Nejprve musíme projít dlouhou cestou vývoje skrze stupně nehybné, vegetativní a pohyblivé úrovně, dokud se v nás nevynoří bod v srdci – touha vstoupit do pravé reality. Když konečně zjistíme, co náš pravý stav znamená (odevzdání, kořen duše a Stvořitel), pochopíme, že se musíme naladit na nějaký systém, který nám toho pomůže dosáhnout.

Dosud jsme pro to neměli předpoklady, myšleno požadovanou sílu, myšlenky a porozumění. Kde je ten adaptér, zprostředkovatelský stupeň mezi námi a odevzdáním? Skrze jaké prostředky bychom měli postupovat?

Je řečeno, že jsou tři prostředky, jimiž postupujeme: učitel, skupina a knihy. Avšak potřebujeme ztratit naději do takového body, kdy pochopíme, že to jsou jediné prostředky, a tak je začneme používat.

Tehdy začíná běžet přípravné období „tří až pěti let“ (viz. Uvedení do Talmud Eser Sefirot, str. 23). Musíme se kontrolovat každý moment, zda jsme opravdu v tomto období „tří až pěti let“ a pokud ne, musíme hledat změny, které nás přivedou k odevzdání.

Nakonec, pokud jsme obdrželi probuzení a Stvořitel nám dal tuto touhu, musíme se ujistit, že vykonáme svou duchovní misi. Pokud takové probuzení naopak obdržíme a nehledíme si jej, odmítajíce Stvořitelovo pozvání k Němu přijít, bude to největší hanba, kterou si vůbec můžeme představit.

Proto musíme vyvinout tolik úsilí, kolik je možné, abychom pro sebe postavili hranice a umístili všude stráže, které nám nedovolí utéct během těžké chvilky. Musí na nás být dáváno pozor, když jsme ve stavu, během něhož nad sebou nemáme kontrolu a prožíváme těžké myšlenky a různé kalkulace, které nás nutí zapomenout na duchovní cestu a cíl.

Musíme pro sebe všechny tyto koncepty určit správně a v celé jejich hloubce. Co je odevzdání, co jsou podmínky a prostředky pro jeho dosažení, a odpovědí na jakou touhu přijde Světlo nápravy? Musíme si jasně uvědomovat každý procházející stav, abychom si uvědomili, zda jsme na cestě „tří až pěti let“ nebo zda jsme se od ní odchýlili.

(Z Přípravy ke Každodenní lekci – 16.11.09)

Filed under: Cesta, Duchovno, Prostředí - Žádné komentáře→

Otázka, kterou jsem dostal: Dnes lidé nadále nemusí jezdit nebo chodit na lekce kabaly v dešti. Musí jen zapnout televizi. Ale je každému člověku, který sleduje naše vysílání dopřána svoboda volby?

Moje odpověď: Svoboda volby nezáleží na tom, jak se člověk připojí k lekci, ale na bodu v jeho srdci. Pokud je bod zralý, pak má svobodnou volbu: volby zřídit spojení s prostředím, které mu pomůže přitahovat Obklopující Světlo – Světlo, které napravuje. Když člověk cítí potřebu po takovém spojení s prostředím, to se nazývá svobodná volba.

To se může stát po pár letech poté, co člověk poprvé začne navštěvovat naše lekce. Postupně si uvědomuje, že nedosáhne duchovna svou myslí. Znalost terminologie, činů, a struktury světů mu Vrchní Svět neodhalí. Ale zabere to nějaký čas, aby si to člověk uvědomil. 

Viděl jsem mnoho lidí, kteří strávili roky studováním kabalistické vědy jejich myslí, snažíce se naučit více. V činění tohoto získávali veliké potěšení a dodnes stále nevnímají potřebu pro opravdové smyslové dosažení. 

A viděl jsem ostatní, kteří ucítili takovou potřebu, ale stále si neuvědomili, že dosažení duchovna znamená dosáhnout atributu odevzdání, že dosažení a odevzdání jsou stejná věc. Někteří lidé potřebovali roky, aby pochopili, že to je právě připojení k vnitřním touhám přátel ve skupině (kam je Stvořitel přivedl), co představuje prostředek, skrze nějž odhaluje člověk atribut odevzdání. 

Avšak mezitím není jejich čas promarněn. Člověk pod vlivem Světla prochází neustálými změnami, a nakonec dosáhne porozumění, že musí získat pouze atribut odevzdání.  

Svoboda volby začíná v okamžiku, kdy člověk začíná chápat, že spojení se zbytkem duší, neboli s jejich body v srdci, je nezbytné k dosažení atributu odevzdání. Koneckonců to je to, co je duchovno.

Filed under: Duchovno, Prostředí, Spojení, Společnost - Žádné komentáře→

Dvě otázky, které jsem dostal o tom, jak je egoismus člověka prokazován v Přírodě:

Otázka: Rave Laitmane, pokud tomu správně rozumím, Příroda se řídí podle určitých zákonů. Například brát a používat pouze to, co potřebujete, a ne víc. Ale přítel mi řekl o tom, jak smečka vlků zabila přes 40 ovcí a beránků při jediném vpádu.  Vlci utekli, aniž by sežrali jakkoukoliv ze zabitých ovcí. Pokud Zákon Přírody vládne nehybnému, pohyblivému a vegetativnímu světu, co způsobuje tento typ úchylky?

Moje Odpověď: Predátoři vykazují tento druh chování, protože jsou ovlivňováni pádem člověka. Celý svět vzestupuje a sestupuje s člověkem.

Otázka: Pokud je Příroda inteligentní a měli bychom ji připomínat tím, že přestaneme být soupeřiví a začneme spolupracovat, proč soupeří zvířata o jídlo a přežití, nebo rostliny soupeří o slunce či jiné přírodní zdroje? Sdílí kabala stejný společný bod evoluční teorií?

Moje odpověď: Je to následek egoismu člověka, jak je to popsáno v Bibli.

Filed under: Egoismus, Prostředí - Žádné komentáře→

Dvě otázky, které jsem dostal, o náboženských předpisech (observance – dodržování, obřady):

Otázka: Nebyli velcí Kabalisté jako Rav Ašlag, Moše Cordovero a jiní nábožensky založení (religious)? A proč nosíte kipu (jarmulku)!?

Moje odpověď: Musíte rozlišovat mezi náboženstvím a národní tradicí či kulturou. Když Baal HaSulam používá slovo “náboženství,” myslí jen Kabalu, která je pro každého. Na druhé straně, když mluví o tom, co obyčejně v našem světě nazýváme “náboženství,” říká “tradice” nebo “etika (Musar).” Podívejte se na článek “Esence náboženství a jejich účel.”

Proto Baal HaSulam píše, že dokonce i po úplné nápravě světa, až bude vše odhaleno všem a nebude zde místo pro víru (protože „Každý  Mě pozná, od nejmenších po největší“), tradice stále zůstane jako lidská kultura. Proto já, jež už žiji v budoucnosti, stále respektuji tradici mého národa, jako třeba jeho svátky a další zvyky. Proto také nosím kipu a dodržuji rituály.

Po obecné nápravě  všech duší v jejich pozemských, tělesných formách se duše sjednotí  do jedné pravé duše Adamovy na stupni Světa Nekonečna. Ve stejnou chvíli bude část duše, která jim dává pocit tohoto světa také napravena a proto se vnímání hmoty rovněž ztratí. Budeme pokračovat v existenci jen ve formě jediné duše „Adama.“

Otázka: Proč jsou zde duchovní činy, které musíme dodržovat na pozemském stupni (jako je Maaser, studium, šíření a skupina), stejně jako činy, které fyzicky dodržovat nemusíme (jako třeba nasazování Tefilin)?

Moje odpověď: Protože činy jako je Maaser, stadium, rozšiřování a skupina jsou skutečné, zatímco ostatní jsou prozatím na vašem stupni iracionální, protože ještě nemáte clonu (screen) , abyste je mohli dodržovat. Co se týče činů, které mají následky v našem světě a ve Vyšším Světě, každý čin je uskutečněn na svém stupni a výše. Tradice by měly být dodržovány těmi, kterým od narození náleží. To je kultura člověka. Ti z národů světa (ti, kteří nejsou židy), kteří chtějí duchovně postupovat nemusí dodržovat hmotné tradice určené židům.

Když postupně  získáte clonu a začnete s ní pracovat, nazývá se to dodržování 613 nařízení (náprava vašich záměrů z „pro sebe“ na „pro Stvořitele“ přes 613 tužeb duše) skrz 613 náprav (Tariag Eitin) a 613 naplnění (Tariag Pkudin). Začnete je dodržovat sám, jelikož je psáno: „Lidská duše ho učí.“

Filed under: Náboženství, Prostředí - Žádné komentáře→

Filed under: Prostředí - Žádné komentáře→