Kategorie Archiv: Práce

Kde hledat odměnu za odevzdání

Dr. Michael LaitmanOtázka, kterou jsem obdržel: Jak mohu být motivován “odevzdáním”, když nevidím žádné výsledky mých činů? Mám jen slepě věřit, že text který studuji, mě takto ovlivňuje?

Moje Odpověď: To je dvoustranný problém. Na jedné straně musím žádat o odevzdání, i když o něj nemám skutečný zájem. Na druhou stranu, když náhle nějakým zázrakem chci odevzdávat, pak stále očekávám výsledek této akce v mém příjmu do mých Kelim (nádob). Ale odměna za odevzdání nemůže přijít do těchto Kelim.

Je to prostě nemožné. Když odevzdávám, pak cítím výsledek uvnitř Kelim odevzdání. Když odevzdávám, očekávajíc, že výsledek přijde dovnitř Kelim pro příjímání, pak zůstanu dvojnásob prázdný.

Když proto člověk nevidí výsledek svého dobra, svých správných činů, které možná skutečně dělá, je to přirozené, protože hledá výsledek na špatném místě. Kontroluje svou peněženku aby viděl, “Kde je moje odměna za odevzdání? Kde jsou peníze, čest, moc, zdraví, nebo alespoň něco? “Ale v těchto Kelim nejsou k dispozici žádné výsledky. Naopak, jsou dvakrát tak prázdné.

Vynaložíte tolik úsilí, ale nemáte nic. Bylo by to v pořádku, pokud byste nikdy neměli snahu. Člověk, který nepracuje neobdrží nic (i když je připraven přijímat bez práce). V takovém případě si nemůžete stěžovat. Ale pokud dávám a nedostávám nic, je to dvakrát horší.

Tak co byste měli dělat? Abyste cítili reakce na a ve prospěch činů odevzdání, musíte odhalit Kelim odevzdání. Musíte správně rozumět tomu, jaký by měl být výsledek odevzdání.

Je psáno, “odměnou za přikázání je přikázání,” a “odměnou za přikázání je znalost Toho, kdo dává přikázání.” Znamená to, že odhalím kvalitu odevzdání, která se ve mně najednou začne objevovat, Vrchní síla, která řídí vše. Najednou s ní začnu mít spojení. Mohu také pocítit, že aspiruji k tomu, abych dál jednal v tomto směru. To je odměna.

Musíme ji hledat. Náš jediný problém je, že hledáme špatnou věc na špatném místě.
 
Z druhé části každodenní lekce kabaly 14/07/2010, Zohar

Kabalistické drama

Dr. Michael LaitmanOtázka, kterou jsem obdržel: Proč je tak složité  realizovat podmínku “kup sobě přítele”? Neměl by z toho náš egoismus získávat potěšení?

Má odpověď:  Přátele si “kupuješ” tím, že se před nimi snižuješ a děláš to, co chtějí. To se nazývá “placení”. Místo abys s hromadou peněz hrdě vešel do obchodu a vybíral si koho koupit, kupuješ si přítele tím, že děláš to, co je pro něj nutné; sloužíš mu. Nekupuješ si ho “shora”, kupuješ si ho “zdola”.  Jsi pro něj ochoten udělat cokoli, jakoby tě nepotřeboval. 

Jinými slovy se  před ním ohýbáš  a ptáš se, “Co pro tebe mohu udělat, aby ses stal mým přítelem? Jsem připraven na cokoli, jen mi dej mé spirituální přání, mou duši zpět!”

Nemůžete agresivně požadovat, aby Vám vrátil duši zpět, protože ta je v jeho držení. Chcete-li nyní dostat svou duši, musíte k němu přistupovat z různých stran, snažit se najít ten přístup, který způsobí, aby vaši duši pustil.  Váš úspěch záleží pouze na jeho pozitivním přístupu k Vám. Nebude-li si přát se k vám chovat dobře,  jste ztraceni.

Už jste se někdy o někoho starali a zkoušeli dosáhnout toho, aby vůči Vám byl pozitivně naladěni? Představte si, že stojíte před soudcem, který teď musí oznámit Váš rozsudek. Je vůči Vám špatně naladěn, přímo kypí hněvem. Jak byste zkusili změnit jeho hněv ve slitování?

“Člověk skupina” – to je celé kabalistické drama.

Ze čtvrté části denní kabalistické lekce 14/06/2010, Článek, “Udělej sobě Rava a kup si přítele – 2”

Momenty z ranní lekce: Co je po mně požadováno?

Jsme odměněni podle našeho úsilí

clip_image001Zohar, kapitola “Přijď k Faraónovi,” bod 68: Má jinou cestu přistupování k rostlinám: Když se tichý Nil vrací z Malchut do svého místa, když se zvedá a padá. Jelikož jsou jeho vody nehybné, kráčí potichu a veliký netvor šplhá na tyto Nily a není tam v nehybném Nilu. A všechny byliny rostou kolem toho nehybného Nilu na obou stranách. Pak netvor vyšplhá na tyto byliny a roste mezi nimi a pak se vrací do všech těchto Nilů.

V této sekci Zohar vysvětluje, jak je Přímé Světlo odhalováno v Odraženém Světle. Do míry, do které mohou touhy v Malchut pracovat s Odraženým Světlem, se do ní Přímé Světlo odívá. Pokud je zmenšeno Odražené Světlo, Přímé Světlo se z ní ztratí.

Co pro nás tento příběh dělá, když mu nerozumíme a nemůžeme jej spojit s našimi touhami a jejich naplněním? Zohar nám nedává žádné vysvětlení, jak jít s příběhem. Neříká nám přesně, co se zde děje, nebo nám nedává cokoliv, čeho se “chytnout.”

Odpovědí je, že nám  nechce objasnit příběh. Zohar by nám jej mohl vysvětlit jazykem kabaly nebo jiným psychologičtějším a pochopitelnějším způsobem. Avšak místo toho Zohar ponechává místo pro naše snahy porozumět a cítit, “Co to je? Na co to je? Kde to je uvnitř mě?” Vše, co popisuje,  se nepochybně odehrává v každém člověku.

Provádím všechny akce, které jsou v Knize Zohar popsány. Nakonec, můj pravý stav je,  že jsem právě teď ve Světě Nekonečna, ale mezi mým současným stavem a Světem Nekonečna je 125 stupňů skrytí.

Zohar nám příběh záměrně prezentuje touto cestou, abych hledal tyto věci uvnitř mě za účelem, abych se vrátil do vnímání Světa Nekonečnosti.  Hledání samotné uvnitř mě dává zrod novým vlastnostem, smyslům a vnitřním rozlišováním. Pomáhá mi začínat cítit to, co současně necítím, tím, že rozvíjí smysly, které vnímají duchovní svět.

Proto je úsilí povinné. Je psáno, “Jeden dostává odměnu podle svého úsilí.” V duchovním světě ti nic nepomůže vyvíjet své úsilí. Je také psáno, “Usiloval jsem a našel jsem.” Kdy najdeš duchovno? Když tě Vrchní Světlo ovlivňuje to stejné míry, jaké je tvé úsilí. Pak naplní tvůj smysl duchovního vnímání. To je to, co se děje pokaždé, když stoupáš z jednoho stupně do druhého. Avšak nejdůležitější věc je pozvednout se alespoň do prvního duchovního stupně.

Příprava na další kongres začíná teď

The Condition of Entering the Upper World Is Mutual Guarantee Veškerá naše práce děje v “temnotě,” poté, co jsme byli spolu a cítili jednotu a inspiraci. Nyní, když jsme se rozešli různými cestami musí každá skupina a každý člověk dosáhnout stejné radosti, inspirace a síly, kterých jsme na kongresu dosáhli našimi spojenými snahami.

Pokud tak uděláme, pak když se setkáme na dalším kongresu, dorazíme tam se silou, kterou jsme realizovali po našem posledním setkání skrze vzestup nad všechny “hříšníky,” kteří v nás byli odhaleni. Pokud jsme od doby našeho posledního kongresu do dalšíh (který se ještě neudál) stále inspirováni, pak budeme opravdu připraveni pro další kongres.  

Nyní musíme vyvíjet úsilí, abychom cítili stejné pozdvižení, které jsme cítili během kongresu. Jinak bude veškerá naše práce zbytečná. Teď je tu naše šance vystoupit. Na kongresu jsme byli ovlivňováni prostředím; každý člověk je ovlivňován všemi ostatními. Proto se každý z nás cítil povzneseně; bylo to “probuzení Shora.” Nyní, abychom rostli, musíme absorbovat veškerý tento vliv jake semeno, zasazené v zemi. 

Právě teď je čas, kdy to každý z nás musí udělat! Každý z nás přijal všechno od ostatních, ale pouze v potenciálu, místo prakticky. Kongres je  čas dávání a nyní, mezi kongresy je čas naší recepce, kdy musíme všechno absorbovat dovnitř nás, zpracovat to a růst.

Toto představuje naši duchovní práci. Místo, abychom padali, musí každý z nás zůstat ve stejném povznesení, které se odehrálo během kongresu. Dělejte cokoliv, co potřebujete – tancujte od rána do noci nebo brečte, že nejste schopni udělat víc. Ale nejdůležitější věc je vyvíjet úsilí. Jinak nebudete aktualizovat to, co vám bylo dáno.

Radost, cítěná uvnitř nyní, musí být mnohem větší, protože je to pravá radost dosažení. Pokud uděláme několik úspěšných pokusů, budeme mít opravdovou vnitřní přípravu pro vstup do duchovního světa. Umožní nám to pochopit, asimilovat a prožívat nezbytné duchovní stupně uvnitř nás.

Nesporně to ještě nejsou opravdové duchovní stupně, ale vzestupy díky síle “probuzení Shora,” které jsou námi následovány tím, že je duplikujeme našimi vlastními snahami, “probuzením zdola.” Přestávky mezi kongresy a kongresem jsou podobné pracovním dnům a sobotě. Je to jako den a noc, kdy se celá naše práce připravování naší touhy odehrává v noci. Když napravíme své egoistické touhy a dáme jim záměr odevzdávat, odhalujeme ten stejný stav jako den.

Jediná věc, která se mění, je náš přístup; člověk cítí, že to je den. Ale navenek se nic nemění.

Strana 2 z 212