Ve všeobecném přání, obklopujícím celé lidstvo, neustále dochází k velkým posunům či ke sjednocování. Tento systém žije a vyvíjí se, všechno v něm se neustále mění a mísí se jako vlny na moři. Z toho důvodu do tohoto systému mnoho lidí vstupuje, a jsou tak vtaženi blíže a následně dále od vyššího cíle.

Je třeba dát dohromady masu lidí – nikoli kvantitativní, ale kvalitativní – kteří si skutečně budou přát přijmout kvalitu daru, kvalitu vyššího světa, vnitřní síly, která utváří vesmír, společně se silou přijímání, která je jedinou jednající silou v našem světě. Věřím, že jsme tohoto bodu dosáhli, a to nikoli z toho důvodu, že bychom byli tak silní nebo výjimeční, ale proto, že to svět potřebuje. Baal HaSulam napsal, že toho co má, dosáhl proto, že svět potřeboval zjevení metody nápravy, a nikoli proto, že by sám byl výjimečný.

K tomu samému dochází dnes. Po Baal HaSulamovi zde byl Rabash, potom já a následně vy. Tento celý řetězec existuje jenom díky tomu, že svět již dosáhl svého nejnižšího bodu a nachází se v totální krizi.

Tato krize je extrémně komplexní a děsivá. Nevidíme jí; jsme o ní velmi málo informováni a převážně o ní nic nevíme. Jestliže bychom měli naslouchat tomu, co říkají instruktoři, lidé vytvářející rozhodnutí (decision-makers) a různé organizace a instituce, zažívali bychom děs z hrozné situace, v níž se nacházíme.

Všechno to je dokladem faktu, že svět skutečně potřebuje vyšší sílu a její usměrnění; není zde žádná jiná cesta. To se stává den co den stále zřejmější. Během následujících dvou měsíců zjistíme, že se nacházíme ve velké finanční krizi a budeme svědky katastrofy Evropy, a v průběhu dvou let dojde k velké ekologické katastrofě. Zima, která začala, také přinese mnoho „překvapení“.

Všechno to nutí lidstvo pokládat si otázky týkající se systému vlády, vládnoucí síly, a toho, co může být uděláno pro vlastní situaci a pro situaci světa v takových podmínkách, kdy nic nepomáhá. A potom tak budou přinuceni naslouchat tomu, co jim říkáme.

Proto nás svět potřebuje, a z toho důvodu jsme dostali shůry dar pozornosti. Formovali jsme se do skupiny, síly a systému, který bude schopný nám říct a ustavit příklad pro svět, jak správně nás samotné uvést do rovnováhy s vyšší vládnoucí silou. A potom v této harmonii přijmeme absolutní existenci.

Svět sám si pokládá tuto otázku. Tváří tvář problémům s potravinami, teplem, bezpečností a dalšími věcmi, které jsou nezbytné pro život, se svět stále více ptá po smyslu své existence. Koneckonců, když se člověk cítí špatně, neptá se po tom, jak tomu uniknout nebo si kompenzovat svoje problémy, ale pátrá po příčině utrpení, jejich významu a po tom, proč vůbec tyto problémy prožívá.

Velmi rychle se ujistíme, že kromě různých revolucí a protestů ve všech zemích, se ve světě vzedme nová vlna, týkající se účelu existence člověka, který je před přírodou tak malý a tak bez pomoci, a který se v tomto světě sám zničil. Uvidíme, že máme speciální účel a významné předurčení, a z toho důvodu budeme posunuti vpřed.

Toto byl ten samý případ. Jestliže by zde nebyla potřeba začít nápravu ve staré Babylonii, babylonský kněz Abraham by se nikdy nestal spiritiuálním vůdcem. A celý duchovní proud, všechna náboženství a víry vznikly z jeho zjevení vyššího světa.

Stále budeme objevovat, jak moc nás svět potřebuje. Zatím to tak necítíme, ale stále se na to musíme připravovat. Z toho důvodu kladu takový důraz na šíření poselství.

Mluvíme-li o záměru pro zájem přítele či skupiny, nesmíme zapomínat na svět, protože v současnosti jsme nositelé spirituální znalosti, spirituální metody. Každý z nás by se měl cítit zavázán k tomu, aby se angažoval v šíření humanity.

[62358]
Z nedělní virtuální lekce 27/11/2011

Během celé historie lidstvo nikdy nevěnovalo pozornost rozvoji osobnosti, pouze o tom mluvilo. Hodně se toho o vzdělání namluvilo v Sovětském svazu, ale místo vzdělávání pouze osobnosti potlačili. 

V současnosti téměř polovina lidstva potřebuje zapracovat na rozvoji osobnosti, na utvoření lidské bytosti. Vzdělávat je zapotřebí nejen děti. Během života je člověk obklopen prostředím, které ho utváří, podporuje a neustále ho vede vpřed. To vyžaduje ohromnou armádu lidí, kteří správně pochopili svůj účel.

Každý se musí učit o spojení, ze kterých má společnost prospěch a o úplné vzájemné záruce. Lidé musí vědět, jak vytvořit takového ducha společnosti, kdy cítíte sebe a ostatní jako naprostý celek, kdy se rozpustíte ve společnosti, přestanete vnímat své “Já”, a cítíte ”my.” To je ta nejvyšší lidská psychologie.

Podle posledních statistik 10% světové populace v produktivním věku je schopno pro všechny lidi na světě zajistit vše potřebné. To zahrnuje výstavbu, komunikace, jídlo, distribuci, ošacení, služby apod. Co tedy bude dělat dalších 90%? 20-30% z nich jsou děti a starší. Co ale se zbývajícími 60-70% populace? Budou pracovat v oblasti výchovy a vzdělání, jinými slovy, budou vzdělávat druhé a budou druhými vzděláváni.

Prostředí, které se stará o vnitřní duchovní rozvoj jednotlivce, musí jeho nebo jí doprovázet od prvního do posledního dne jejich života. 
[61766]
Z TV Programu “Propojený svět” 30/10/2011

Člověk, který otvírá knihu Zohar, ji otvírá, aby odhalil Stvořitele. Podle definice kabala, jako věda, je metoda, která odhaluje Stvořitele Stvořením na tomto světě. Proč by nám jinak byla dána kabala a celá Tóra? Stvořitel se nám odhaluje v touze po dávání a lásce k člověku. Tato touha se kvalitativně rovná Stvořiteli a Stvořitel se takto odhaluje podle zákona vyrovnanosti forem.

Vše záleží na záměru, se kterým od samého počátku člověk přistupuje k prostředí. Přistupuje k prostředí (učiteli, knihám a skupině), aby egoisticky profitoval a získal znalosti, postavení či uspokojil svou hrdost? Nebo chce přijímat z prostředí vlastnost odevzdání, formu Stvořitele, který se skrývá uvnitř společnosti?

Pokud člověk přistupuje k prostředí (společnosti) správně, najde vlastnosti Stvořitele právě tam. Tomu se říká: “Stvořitel přebývá mezi svým lidem.” Toto je hlavní test postoje člověka.

Přirozeně, když jsme na začátku naší cesty, přicházíme s běžnými egoistickými touhami akceptovanými v tomto světě. I když jsme připraveni naslouchat hezkým slovům o lásce k druhým a odevzdání, přesto počítáme s tím, že získáme něco pro náš egoismus.

A pouze pod podmínkou, že je člověk ve správném prostředí po značnou dobu a vstřebává její vnější formy odevzdání, sklání se před učitelem, knihami a skupinou, postupně od nich dostává sílu chápání a vnímání spirituality, sílu sjednocení. Tato síla mu pomáhá uvědomit si, že sjednocení není dosaženo prostřednictvím vnějších činů: křičení, skákání nebo radování se, ale vyžaduje neustálou, skrytou vnitřní práci, která je očím neviditelná.

Tato práce se provádí v tom, co se nazývá “noc.” A pak člověk postupně začne nabývat vlastnosti odevzdání. Přechod nastane, když člověk začne vidět prostředí, jeho vnitřní potenciál jako sílu, která ho může napravit. Chápe, že bez této síly, bude ztracen. To způsobuje vznesení “modlitby mnoha.”

Když si člověk uvědomí, že se musí modlit za společnost, získává záměr pro odevzdání, “oděv” Světla Hasadim (milosrdenství), správný oděv pro jeho touhu přijímat.
[39177]
Z 1. části denní kabaly 27.3.2011, Příprava pro WE! Kongres

Každý z nás by si měl být jistý, že jeho čas je využíván co nejefektivnějším způsobem. Nechápu, jak může člověk v něčem uspět, bez individuálního pracovního plánu. Je nezbytné navrhnout takový plán pro každý nadcházející týden, aby bylo zřejmé, co dělat.

Musím si ho pro sebe stanovit a neustoupit od toho, co jsem si naplánoval. Kromě toho musí být svázán s pracovními plány všech ostatních tak, že s nimi zůstanu ve spojení, jako ozubené kolo v celém systému.

Proto každá hodina a každá minuta musí být přesně zapsaná. A poněvadž se člověk obává o vnější prostředí, aby se ujistil, že jeho práce přináší ovoce ostatním, uspěje také ve vnitřní práci.
[33006]
Z diskuse o duchovní práci 17.12.2011