Category Archives: Otázky&Odpovědi

Proč trpím?

Otázka: Proč trpím? Proč když se ještě ani nestačím narodit, jsem okamžitě všem dlužný?
Odpověď: No vidíte, utrpení vás okamžitě přivedlo k otázce o smyslu života. V opačném případě, by jste měl dost peněz, zábavy, uspokojen malým a existoval by jste takovým způsobem tak dlouho, aniž by vám z tohoto života něco zbylo.
Utrpení nás tlačí k tomu, že ještě v tomto koloběhu života, můžeme vystoupit na další úroveň dokonalosti, věčnosti a přerosteme hranice smrti. Taková touha pochopit smysl života – to je velký dar. A utrpení, je nutné, jinak by jste se neptal, proč potřebujete tento život.
Otázka: Pochybuji, nemohl Stvořitel přijít s něčím, aby jsme hledali smysl života bez utrpení?
Odpověď: Ne. Člověk je jen touha užívat si a pokud bude mít stále potěšení, nikdy se nezeptá na podstatu své existence. Jedině nedostatek, problémy, utrpení ho může donutit zeptat se sám sebe, na co potřebuje tento život. Takto funguje svět.
[#168951]
Z lekce v ruštině, 09/27/2015

Potřeba duchovního hledání

Otázka: Nakolik nám celá realita pomáhá v postupu k duchovnímu úrovni? Je možné vědomě vnímat nějaké znaky a pohybovat se podle nich?
Odpověď: Existuje pouze jeden znak, který jasně ukazuje, že člověk může vstoupit do vyššího světa- je to vznik v něm vážné otázky o smyslu života a touhy po tom světě, který mu pomůže zjistit, proč existuje. Jinak prostě nemá cenu žít! A není to apatie nebo deprese, ale touha odhalit podstatu života.
V takovém stavu se nezdá, že člověk je schopen udělat cokoliv: „Nechte mě na pokoji! Já nic nechci.“ Ale to není propad, i když to tak vypadá, ale stav, který ho táhne výš – tam, kde může pochopit zdroj života.
Otázka: Objeví se u každého touha najít smysl života, vstoupit do duchovního světa?
Odpověď: Postupně, v každé generaci, více a více lidí cítí potřebu odhalit vyšší svět. Když jsem před čtyřiceti lety začal studovat kabalu, zajímalo to jedince, dnes – tisíce. Doufám, že v nejbližší budoucnosti to budou miliony.
Vidíme to v počtu depresivních, drogy užívajících, ztracených lidí v tomto životě. Toto vše – je znamení nedostatku smyslu života.
Deprese beru jako normální nemoc, v zásadě lidská fyziologie je zdravá ale psychologie, tj. duše, začíná vykazovat potřebu duchovního hledání.
[# 168546]
Z lekce v ruštině, 27/09/2015

Láska, která neumírá

Otázka: Říkáte, že láska mezi manželskými páry je nedostatečná a že potřebují dosáhnout lásky Stvořitele ke stvoření?

Odpověď: V dnešní době u manželských párů nenacházíme žádnou lásku. Naše rodinné vztahy jsou ve stavu dne smutku 9. ava. Zkáza je pociťována ve všech oblastech našeho života – ve vztazích mezi rodiči a dětmi, nadřízenými a zaměstnanci, stejně jako mezi členy vlády. Nikde není pochopení.

Otázka: Je mnoho druhů lásky – láska k dětem, rodičům, blízkým příbuzným a další. Proč však láska mezi mužem a ženou obsahuje zvláštní romantičnost?

Odpověď: Láska znamená, že naplňuji touhu jiné osoby a dávám této touze přednost před mou vlastní. Potřebuji vědět a cítit, co druhá osoba chce, aby se její touha pro mě mohla stát důležitější než je moje touha.

Toto je nejvíce univerzální definice lásky, ale platí pro všechny případy. Manželské spojení pouze zahrnuje více oblastí, protože k němu patří vzájemné závazky, společné soužití, důkladnější poznání partnera, společné děti, domov a peníze, stejně jako pocit bezpečí a záruka podpory v těžkých časech. Sňatek je sjednocením v tomto světě se všemi důsledky, které přináší.

Avšak v duchovním světě můžeme poznávat partnera každý okamžik jiným způsobem. Je psáno, že Malchut se stává panenskou každý den znovu, a tak začíná každý den úplně nový vztah.

Zdá se, že právě tento aspekt nám chybí v každodenním životě a rodině. Kdyby byl manželský pár na duchovním stupni, obnovoval by svůj vztah v každém okamžiku.

Před třemi a půl tisíci lety národ Izraele žil tímto způsobem. Doufejme, že se brzy k tomuto stavu navrátíme a naučíme se odhalovat nové vlastnosti jeden v druhém každý den. Pak to bude správná, pravá láska, která se neustále obnovuje.

Do té doby jsme však nuceni oživovat naše vztahy a cítit v nich alespoň nepatrné spojení prostřednictvím vzájemného boje. Tím se pohasínající příchuť lásky obnovuje.

Z duchovní lásky není možné učinit si zvyk. Stále se mění, protože se mění podmínky. Láska je tak neustále oživována.

[164261]

Z besedy č. 600. O novém životě, 30.07.2015

Kabalista je vědec, není ale obyčejný

Otázka: Kdo je kabalista? Vidí něco, co my nevidíme, cítí to, co my necítíme? Má v sobě něco zázračného? Jak se člověk stane kabalistou? Dejte nám odpověď na všechna tajemství do kterých je zahalená kabala.
Odpověď: Kabalista je vědec, není ale obyčejný. Zkoumá svět a chce pochopit kořeny všeho, co se odehrává, chce vědět, proč je všechno takto uspořádané, odkud pochází a kam kráčí. Je to člověk, který má vnitřní potřebu porozumět světu ve kterém žije a zjistit, co od něj tento svět očekává.
Je to člověk ve kterém se narodila otázka, která v něm hoří a nedává mu klid: „Proč jsme dostali tento život? V čem je jeho význam?“. V dnešní době tato otázka trápí mnoho lidí, ale v minulosti to bylo osudem vyvolených.
První Kabalista byl „první člověk“, Adam, který žil před 5775 lety. Adam otevřel tajemství života a napsal o tom knihu. Samozřejmě, že lidé žili dávno před ním. Ale Adam je považován za prvního člověka, protože otevřel vnitřní podstatu přírody, skrytou sílu, která stojí za všemi vnějšími jednotlivými silami, které se před námi objevují.
Žijeme v takové realitě, jejíž určitá část je pro nás otevřena, a ta druhá – je skrytá. Pokaždé rozkrýváme ještě nějakou část reality a tak postupujeme. Ale existuje taková realita, která od nás zůstává skrytá dokud nezměníme sami sebe.
Skrytá realita je nepatrná pro naše smysly. Jsme omezeni pěti smysly: zrak, sluch, čich, chuť a dotek, ale realita je mnohem širší. Nevíme nic o tom, co není zahrnuto v rozsahu našich smyslů.
Umíme jej jen trochu zvětšit: zlepšit vidění pomocí mikroskopu a dalekohledu, sluch – radary, vymýšlíme nejrůznější zařízení a senzory. Ale ve skutečnosti, to je jen malý přírůstek do našich přirozených smyslů, oči dál vidí, uši lépe slyší.
V podstatě ani nevíme, jaké smysly nám vůbec chybí. Svět je mnohem bohatší a rozmanitější, ale nevíme o tom nic. Jsou další, vyšší dimenze, rozsáhlejší, než je obvyklá pozemská skutečnost, které by se pro nás mohly otevřít, ale my nejsme schopni je vnímat.
Rozvoj vědy přivádí člověka k takovému bodu, kde existuje domněnka, že by mělo být něco jiného za hranicí našeho světa. Ale kde jsou ty dveře, přes které můžeme vystoupit z vlastní přirozenosti a vstoupit do rozměru, který teď neznáme a necítíme?
Například, všichni lidé by byli slepí. Nějak bychom se bez zraku usadili v tomto světě, aniž bychom si byli vědomi, že nám něco chybí. A stejně tak nemáme podezření, že nám chybí velmi důležitý smyslový orgán – obecný pocit vyšší moci, který všechno organizuje a všechno ovládá.
Necítíme tuto sílu a svůj vztah s ní, je od nás skrytá, jako by vůbec nebyla. Ale ve skutečnosti nejsme pouze rozvinutí na to, abychom ji odhalili a pochopili.
Pokračování příště…
[# 165302]
Z programu na radio stanici 103FM, 02.08.2015

Jak přilákat Vyšší Světlo?

Otázka: Jak přilákat světlo vracející nás ke zdroji? Jak mám vědět, že působí?

Odpověď: Jen přes naše snahy sjednotit se! Jsem-li ve skupině lidí, kteří mají stejný záměr a vyšší, duchovní cíl a snažíme-li se spojit mezi sebou, pak přitahujeme toto světlo, vracející nás ke zdroji.

Cítíme potom, nakolik se měníme, chápeme vnitřní systém, který je v nás a spojuje všechny části reality.

Začneme  cítit, že náš svět je plný nových sil. Pozorujeme, jak se tyto síly spojují dohromady do jednotné sítě a jaký program působí v rámci této sítě. Tento program se nazývá „Stvořitel“ – vyšší síla, která řídí náš svět. Rozkrýváme vyšší řízení a začínáme ho ovládat.

[#163049]

Z programu rozhlasové stanice 103FM, 12.07.2015

Duchovní svět? – Je to jednoduché!

Otázka: Jak se odhaluje duchovní svět?

Odpověď: Pohromadě sedí deset lidí, učí se, hovoří o sjednocení mezi nimi, každý se anuluje před druhými a tak se sjednocují.

Pomocí sjednocení dosahují takového pocitu, že se mezi nimi rozkrývá vyšší svět. Toto je realizace vědy Kabala.

Je to tak prosté a blízko! Stačí, když zrušíme svůj egoizmus, pozvedneme se nad ním. Rozkryjeme vyšší svět – vyšší systém, vládnoucí našemu světu. Každý člověk jej může odhalit!

Kabala velmi prostou formou objasňuje, jak toho dosáhnout. Pomocí této metodiky můžeme všichni dosáhnout stavu, ve kterém tento systém pochopíme, jak pracuje, jak nás vede, jak na něj máme reagovat a ovládat tak svůj osud.

 [#163034]

 Z programu rozhlasové stanice 103FM, 12.07.2015

Pozor: Slovo může zabíjet

Otázka: Lidstvo po celá léta snilo o demokracii a svobodě projevu, hodně krve bylo prolito v boji o toto právo. Svoboda projevu – je jedním z nejvýznamnějších výdobytků moderního člověka.
Diktátorské režimy nástupem k moci v první řadě omezují svobodu projevu. Proč je pro nás tak důležitá svoboda projevu, možnost otevřeně vyjádřit své myšlenky a názory?
Odpověď: Touha po svobodě projevu pochází z egoizmu člověka, z přání prosadit, cítit svůj význam, důležitost vlastního názoru. Člověk se cítí důležitý, stojí s hrdě vztyčenou hlavou, pokud svobodně vyjádří své myšlenky. Tímto způsobem se prosazuje v tomto životě, v tomto světě.
Touha po sebevyjádření pochází z lidské sobeckosti a je typická pro každého. S rozvojem je náš egoizmus stále složitější a náročnější, a proto potřebuje větší svobodu projevu.
Před tisíci lety lidé necítili takovou potřebu. Životem v malé vesnici, lidé neměli pocit, že jim chybí svoboda projevu: o čem by v podstatě měli mluvit?
Moderní člověk velmi oceňuje svobodu projevu, ale pokud se zamyslíme: co to vlastně je? Je svoboda v tom, abych říkal všechno co chci, ale kde je jistota, že jsou mé názory správné? Jsem odpovědný za svoje slova, kterými můžu někomu uškodit?
Totéž lze říci o volbách. Zda si je člověk vědom, když hází do volební urny hlasovací lístek s názvem strany, že tímto činí budoucnost společnosti, celé zemi, a možná dokonce celého světa?
Před realizací této svobody člověk musí dostat odpovídající vzdělání, protože to na něho ukládá velkou zodpovědnost. Nejsilnější zbraní ale není jen slovo, ale i myšlenky. Naše myšlenky se točí po celém světě a sráží se mezi sebou navzájem, vytváří jedno pole myšlení, které ovlivňuje nás všechny po celém světě.
Proto, svoboda projevu, nás především zavazuje se nacházet na určitém úrovni a cítit obrovskou zodpovědnost. Svým projevem si musím být jist, že pomůže nápravě světa, a nejen prokáže pravdu z pohledu vlastního sobectví.
[#161874]
Z besedy č. 587. O novém životě, 21.06.2015

Existuje Bůh?

Otázka: Existuje Bůh?
Odpověď: Já nevím, co lidé rozumí pod slovem „Bůh“, ale vezmeme-li v úvahu, že to je nějaká síla, která ovládá všechno, tak je to- Příroda.
Studujeme přírodu a vidíme, že všechno v ní je racionální, vyvážené, funguje podle nějakých vlastních zákonů.
Některé z těchto zákonů známe, některé – ne, jejich podstata je od nás skrytá. Věříme v zázraky, že pomocí nejrůznějších činů údajně můžeme udělat něco tak či onak – a to vše je proto, že nám chybí dostatek znalostí. Věda kabala nabízí poznání těchto zákonů.
Přírodu lze nazvat Bohem, ale musíme si pamatovat, že je to naprosto přesná síla, která není předmětem žádných rozmarů. Není to máma a táta, kterým se můžeme vyplakat a je jim nás líto. Naše slzy tady nepomůžou – je to systém, který působí podle vlastních přesných zákonů. Jak se říká: „Dal Jsem zákon, a Já ho neměním.“
V souladu s vědou kabala, je číselný význam (gematria) slov „Příroda“ a „Bůh / Stvořitel“ stejný. Proto apelovat ke Stvořiteli je stejné, jako apelovat k přírodě. Ale je lepší tuto sílu nazývat přírodou, aby bylo hned jasné, že jde o přesné zákony a žádné čtení modlitby tady nepomůže.
Člověk musí vědět, jak se má chovat a napravit se, aby se pro něj tyto zákony staly požehnáním. A pokud je nebude správně používat, pak samozřejmě získá negativní reakci – jako s každým fyzikálním zákonem.
Proto žádný Bůh, kterého jde uklidnit, nebo od něj něco vymodlit- není!
[#161819]
Z TV programu "Rozhovory s Michaelem Laitmanem" 06.10.2015

Co je tam za hvězdami?

Otázka: Už jste si někdy myslel, že se budete zabývat vědou kabala? Kdy jste ten pocit poprvé dostal?

Odpověď: Myslím, že ve věku sedmi nebo osmi let jsem už věděl, že určitě přijdu na to, proč jsou potřeba hvězdy. Vždycky jsem byl fascinován obrovskou černou oblohou.
Jako chlapec, jsem šel ven na dvůr, zíral na temnou oblohu, a nechápal, kde jsem, co jsem, na co je to všechno, a proč tak záhadně blikají hvězdy.
V té době se mi zdálo, že to souvisí s astronomií. Moc rád jsem jí zabýval, dokud jsem si neuvědomil, že astronomie – je jen mechanický výpočet, a přestalo mě to zajímat.
Nevěděl jsem tehdy co je to kabala, a netušil, že v ní je možné najít odpověď o podstatě existence. A to vždycky byla moje touha. Později, za studia kabaly, jsem si uvědomil, že se mnou pohybovalo rešimo – vnitřní potřeba, touha poznat cíl stvoření. Věděl jsem, že na to nikdy nezapomenu.
Otázka: Kabala je pro všechny nebo jen pro ty, v nichž se objevilo rešimo (informační záznam), a člověk si pokládá otázku: „Co je tam za hvězdami“?
Odpověď: Myslím, že v naší době, a to díky našim úsilím, odhalíme kabalu pro každého, vždyť tato věda je ve skutečnosti velmi blízká člověku.
V lodi našeho života jsme pohaněni proudem, který nás postupně někam odnáší. Kabala pomáhá podílet se na tomto procesu, přidat k přirozenému vývoji touhy (protože touha – to je vše stvořené) svoji účast.
Pak v míře své účasti na vývoji touhy člověk začne zkoumat příčiny, původ, samotný tok, a účel, jak na to může mít vliv, kde jsou hranice jeho svobodné vůle. Kromě toho, chápe svůj původ, svůj pevný bod v tomto procesu a svůj konečný stav.
Všechno tohle lze otevřít pro sebe, povznést se nad přirozeným, nevědomým vývojem naší rozsáhlé touhy – veškeré hmoty vesmíru, v pochopení této obrovské mechaniky.
Takové odhalení podléhá pouze tím, u nichž je potřeba poznat účel existence. A pokud to člověk nemá, nemá cenu ho k tomu nutit. Bude plavat přirozeným způsobem, v souladu s rychlostí stanovené pro obecný rozvoj mechanismu vesmíru.
[# 161355]
Z TV programu "Rozhovory s Michaelem Laitmanem" 01.06.2015

Jednota – je základní zákon přírody

Otázka: Povinnost společnosti – žít v takové jednotě, jako orgány těla – to je socialistický, nebo kapitalistický zákon?
Odpověď: Tento zákon není spojen se socialismem a kapitalismem, pochází od Přírody. Příroda zavazuje všechny lidi sjednotit, aby zajistit pro každého normální životní úroveň, bezpečnost, prosperitu, pro ženy, děti a staří lidé.
Společnost musí být propojena dobrými, harmonickými vztahy. Každé rozumnému člověku je jasné, že v takové společnosti všechno bude lepší, a bude s tím souhlasit jak socialista tak i kapitalista. Nežívá, vegetativní a živočišná příroda existují v dokonalé symbióze, a člověk je povinen dosáhnout stejné harmonie.
Problém je pouze v lidském sobectví, který nám brání žít šťastně. Egoistická síla motivuje člověka být hrdým na sebe, snažit se povznést nad ostatní.
Namísto investování do společnosti a dostávání od něj jen to nezbytné, jako harmonické fungující orgány těla, každý chce vládnout nad ostatními, dát méně a získat více.
Sobectví je zvláštní moc, která patří pouze člověku. Pravě egoizmus nám brání v dosažení teto unii a ničí lidskou společnost.
Celá příroda se nachází v absolutní rovnováze, i když to nevidíme ani necítíme. Jediná síla, která porušuje tuto rovnováhu – sobeckost člověka, který chce ovládnout neživou přírodu, rostliny, zvířata a dokonce i lidi – celý svět!
Historie nám ukazuje, že v míře svého rozvoje, lidstvo budovalo různé druhy společenských vztahu, ale pokaždé náš egoismus kazil rovnováhu a vedl k novým formám otroctví, středověkému kapitalismu, pak k více modernějšímu. Všude egoismus roztrhával ty správné kontakty mezi lidmi, a toto vedlo ke konci současného systému.
Sváry ve společnosti je jako disharmonie mezi orgány jakéhokoli živého těla – znamená smrt. Život je pouze ve správném spojení.
[# 161059]
Ze studia článku "Národ" ("Auma"), 09.06.2015
Strana 5 z 24« První...34567...1020...Poslední »