Category Archives: muž a žena

Žena – záhada přírody

Žena je záhada přírody, protože symbolizuje naše přání získávat. Toto přání je uvnitř nás skryté a odhaluje se pouze v míře, ve které odhalujeme Stvořitele. Z toho vyplývá, že pokud se snažíme odhalit Stvořitele, začínáme potom rozumět ženské přirozenosti. Nedokážeme pochopit ženu, dokud nepochopíme tuto pravdu, protože ženská přirozenost je vytvořena Stvořitelem. Je to jediné jeho stvoření „a stvořil Bůh ženu“. Muž je něco, co se jen málo vzdálilo od Stvořitele a existuje v našem světě jen proto, aby oplodnil ženu, naplnil ji a připravil podmínky rodit. Výsledkem spolupráce ženského přání dostávat a mužského přání dávat (bod v srdci), vzniká společný napravený stav – jejich dítě.

Stane se to v momentě, kdy je ženská přirozenost připravená k nápravě. Muž tady má roli zprostředkovatele. Proto je žena, ženská přirozenost, přání dostávat, záhada přírody, která postupně kabalistovi odhaluje, nakolik je protikladná Stvořiteli a nakolik je možné ji učinit Stvořiteli podobnou.

[192059]

A Bůh stvořil ženu

Otázka: Je-li ženská podstata počátkem všeho, existuje muž pro ženu?

Ano, Stvořitel nestvořil muže. Stvořil ženu „z Adamova žebra“, jak se praví v Tóře. Je jen nezbytné tato slova interpretovat přesněji.
Adam je charakteristika Stvořitele , kterou Stvořitel zamýšlel jako vztah k budoucímu stvoření, k ženě. A tak je přirozené, že ženská část, která chce dosáhnout splynutí se Stvořitelem, motivuje mužskou část ke společnému úsilí na sjednocení, což vede k objevování světa. Zdá se, jako by to byla jeho destrukce, ale není. Spíše se jedná o typ korekce poté, co jsou objeveny nedostatky a chyby, které jsou skryty v hloubce spojení mezi námi.

Adam a Eva objevují hloubku poničeného spojení. Činí tak nevědomky. Poté co mystérium ženství začíná být postupně objevováno. Eva je ženská přirozenost, která chce dosáhnout plné podobnosti, plného splynutí se Stvořitelem skrze víru, že je to možné, ale bez pochopení toho, že něco je skryto v hlubinách touhy.

V Adamovi nebyl žádný pohyb, žádná snaha přijmout všechno světlo uvnitř sebe. A pouze ženská přirozenost to v něm může probudit. Bez ženské podstaty by „chodil po zahradě nahý“, jak se píše, a „zpíval svou vlastní píseň“. Zůstal by ve stavu Katnut (malosti) a nechtěl by nic jiného.

Objevení ženské podstaty uvnitř Adama, je objevením nesmírné touhy uvnitř něj po dosažení Stvořitele. Aby dosáhl Stvořitele, musí skutečně objevit jeho podstatu, jak protikladný a jdoucí proti vlastnostem Stvořitele on sám je. Tak byl pro Adama a Evu přichystán „hřích Stromu Poznání“. A tímto způsobem byl  objev nesmírného egoistického potenciálu v nich počátkem celého lidského rodu.

A od toho okamžiku dále se začaly objevovat taková spojení mezi ženskou a mužskou přirozeností, touhou přijímat (ženská přirozenost) a záměrem dávat (mužská přirozenost), která byla už oděna do nové formy duší kabalistů.

Bezdětnost: duchovní kořeny

Otázka: Jaké jsou duchovní kořeny bezdětnosti?

Odpověď: Bezdětnost je velký problém. Například, všechny naše pramáti na začátku byly bezdětné, až po dlouhé době a po mnoho úsilí byly schopny porodu.

Takže bezdětnost není něco neobvyklého. Může být považováno za trest a těhotenství za zázrak.

Otázka: Má bezdětnost nějaký hluboký duchovní smysl? Vždyť je pravda, že naše pramáti dlouhou dobu neměly děti.

Odpověď: Ano. To znamená, že nebyly připraveny stát se matkami – rodit nové duše. Takže kořen neplodnosti je velmi hluboký. Existuje několik typů pomoci v bezdětnosti i z hlediska kabaly.

Dokonce i v našem světě bezdětná žena může využít určité možnosti, jako například ponoření do jakékoli přírodní nádrže: pramene, řeky, jezera, moře nebo do bazénu s  přírodní vodou.

[# 176749]

Z lekci v ruštině, 06/12/2015

Láska, která neumírá

Otázka: Říkáte, že láska mezi manželskými páry je nedostatečná a že potřebují dosáhnout lásky Stvořitele ke stvoření?

Odpověď: V dnešní době u manželských párů nenacházíme žádnou lásku. Naše rodinné vztahy jsou ve stavu dne smutku 9. ava. Zkáza je pociťována ve všech oblastech našeho života – ve vztazích mezi rodiči a dětmi, nadřízenými a zaměstnanci, stejně jako mezi členy vlády. Nikde není pochopení.

Otázka: Je mnoho druhů lásky – láska k dětem, rodičům, blízkým příbuzným a další. Proč však láska mezi mužem a ženou obsahuje zvláštní romantičnost?

Odpověď: Láska znamená, že naplňuji touhu jiné osoby a dávám této touze přednost před mou vlastní. Potřebuji vědět a cítit, co druhá osoba chce, aby se její touha pro mě mohla stát důležitější než je moje touha.

Toto je nejvíce univerzální definice lásky, ale platí pro všechny případy. Manželské spojení pouze zahrnuje více oblastí, protože k němu patří vzájemné závazky, společné soužití, důkladnější poznání partnera, společné děti, domov a peníze, stejně jako pocit bezpečí a záruka podpory v těžkých časech. Sňatek je sjednocením v tomto světě se všemi důsledky, které přináší.

Avšak v duchovním světě můžeme poznávat partnera každý okamžik jiným způsobem. Je psáno, že Malchut se stává panenskou každý den znovu, a tak začíná každý den úplně nový vztah.

Zdá se, že právě tento aspekt nám chybí v každodenním životě a rodině. Kdyby byl manželský pár na duchovním stupni, obnovoval by svůj vztah v každém okamžiku.

Před třemi a půl tisíci lety národ Izraele žil tímto způsobem. Doufejme, že se brzy k tomuto stavu navrátíme a naučíme se odhalovat nové vlastnosti jeden v druhém každý den. Pak to bude správná, pravá láska, která se neustále obnovuje.

Do té doby jsme však nuceni oživovat naše vztahy a cítit v nich alespoň nepatrné spojení prostřednictvím vzájemného boje. Tím se pohasínající příchuť lásky obnovuje.

Z duchovní lásky není možné učinit si zvyk. Stále se mění, protože se mění podmínky. Láska je tak neustále oživována.

[164261]

Z besedy č. 600. O novém životě, 30.07.2015

Láska – nebezpečná nemoc

Studie: Zamilovanost ovlivňuje tělo jako nemoc. Láska – je nebezpečná nemoc, která způsobuje vážné poškození lidského zdraví. Když je člověk zamilovaný, prožívá hodně emocí.
To má negativní dopad na zdraví a nakonec to skončí spoustou nemocí. V době zamilovanosti člověk není schopen adekvátně uznat, že se jeho zdravotní stav zhoršil.
Euforie ze stavu štěstí je nad zdravým rozumem. Tragédie, kterou prožívá zamilovaný v moment zhoršení vztahu nebo v jiných situacích spojených s druhou polovinou může být pro člověka smrtelným.
Poznámka: Ve skutečnosti to jde říci zcela opačně. Ale skutečnost je taková, že láska v našem světě – je nejsilnější egoistický šok, vyšší egoistická touha, která chytí člověka do svých sítí a pevných objetí až do úplného odpojení rozumu.
Pomocí tohoto pocitu člověk rozšiřuje své sobecké touhy a zároveň se omezuje pouze na ně. Ale pokud je láska skutečná, tj. altruistická, „od sebe“ k ostatním, aniž by byl ohled na sebe, taková láska člověka neomezuje, naopak, otevírá nové pocity „mimo něj“ – a takto člověk pochopí svět mimo sebe.
[# 160988]

Šťastná rodina je v paralelním vesmíru

Otázka: Jak zařídit mír v rodině?

Odpověď: K tomu je jediný recept – každý se musí povznést nad vlastním egoizmem s cílem vytvořit mír v rodině, v domě. Pak budeme mít pocit vyšší existence.

A člověk by měl cítit, že společnost vidí a odsuzuje jeho rodinné hádky. Společnost musí podporovat člověka v jeho úsilí o posílení rodiny. Vždyť názor společnosti natolik působí na člověka, že není schopen jednat opačně.

Umět se zastavit se ve chvíli hněvu je výhra natolik vzácná, že se má cenu tomu naučit. Odměna je veliká.

Stejně, jako ovládáme svoji nespokojenost v práci před šéfem ze strachu z propuštění, stejně tak je nutné se držet doma. K tomu ale nepotřebujeme vynakládat úsilí, nebudeme v sobě dusit hněv, skřípět zuby a hrozit výbuchem.

Všeobecné veřejné mínění bude podporovat takovou atmosféru, že každý pocítí, jak je nepatřičné být nervózní a vylévat si svůj hněv na ostatních. Budeme žít jinak, podle jiných zákonů, v radosti a klidu, jako na dovolené.

Skončí všechny hádky a konkurence, křičení po dětech. Není třeba k tomu nic vysvětlovat – bude se to vznášet v atmosféře, stane se to normou chování a ovlivní každého.

Poznámka: Mluvíte o nějakém paralelním vesmíru s naprosto odlišným vnímáním života.

Odpověď: Dá se říct, že se ocitneme v budoucím světě, který je ovládán silou lásky a dávání. A každý se bude přidávat k této síle lásky, chránit ji.

Existuje mnoho opravdovějších zájmů, než jsou skandály. Člověk je unavený z takového života a sní o změně. Neví, co má dělat – zůstává pouze rozvod a únik. Nevidí žádnou cestu ven z této slepé uličky. Navrhuji vám krásnou, vyrovnanou, snadnou cestu ven.

[# 159138]

Z 522. rozhovoru o novém životě, 02.15.2015

Tajemství úspěšného manželství

Pokud chce mít nevěsta dobré manželství, musí se ze všech sil snažit vytvořit takovou domácnost, na kterou je ženich zvyklý.

V tom případě bude rodina žít dobře a přátelsky. Od dávných dob se nevěsta stěhovala do domu ženicha a tam se učila od tchyně, jak hospodařit.

Muže bude taková rodina přitahovat, bude se o ni starat a nebude ji chtít ztratit, pokud v domě bude stejná vůně, stejné jídlo, stejné vztahy jako v dětství v domě jeho matky. Nedokáže potom takovou ženu opustit.

Otázka: Co je třeba udělat, aby měla žena stejný pocit?

Odpověď: Pro ženu je hlavní, aby byl muž svázán s rodinou a staral se o ni. Žena má mnohem praktičtější vztah k rodině a mnohem snadněji si zvyká na změny, než muž. Žena rodí a toto mění celý její vnitřní svět. Pokud má po boku starostlivého manžela, který je svázán s domovem, nepotřebuje nic víc.

Žena je připravena na změny. Není náhodou, že bylo zvykem, že mladá rodina žila v domě rodičů muže a ne u rodičů nevěsty. Žena má schopnost zvednout se a jít za svým manželem, zvyknout si na něco nového. Koneckonců, jejím úkolem je vytvořit nový domov. Domov – to je žena, ne muž.

Otázka: A rodina závisí na ženě nebo na muži?

Odpověď: Rodina se zakládá uvnitř domácího hnízda. Rodina – to jsou naše vzájemné vztahy.

[#158626]

 Z 521- ho rozhovoru o novém životě, 02.15.2015