Category Archives: Modlitba

Písmo a duch

Dr. Michael Laitman

Otázka: Baal HaSulam říká v „Úvodu do studia deseti Sefirot,“ bod 155, že i když nerozumíme kabalistickým textům, přitahujeme sílu k nápravě, okolní světlo, tím, že je čteme. Proč tedy lidé, kteří znají tyto texty nazpaměť, nikdy nepřišli k dosažení?

Odpověď: Nepřitahují sílu nápravy, protože okolní světlo by mělo být obráceno na vnitřní světlo, když získáte Masach (clonu), což znamená, záměr odevzdávat. Otázka je zda toužíte dosáhnout Masachu? Jste připraveni na nápravu? Chcete odhalit zlý sklon? Jste připraveni tím projít, i když je to nepříjemné? Vidíte to jako povinnost a nutnost? Investujete veškerou svou energii do společnosti, abyste byly pod vlivem přátel? Teprve pak vás vyzvednou od vašich přání a vytáhnout vás z této bažiny.

Když někoho nenávidíte, musíte se snažit, abyste ho milovali. Jakoby vám udělal něco špatného a vy se nad to pozvedáte, i když cítíte pozůstatky nenávisti, budete pracovat jen pro lásku tím, že mu budete chtít dát víc, než svému vlastnímu dítěti.

Děláte to a držíte se této inklinace s ohledem na tyto nápravy? Pokud ano, přitahujete okolní světlo, které na vás pracuje a poskytuje vám potřebné atributy.

Zároveň jste odkláněni z cesty, a vaše snaha mařena dalšími vyrušeními, ale stále musíte postupovat tím, že jste pokorní před přáteli a žádáte je o pomoc. Tak na sebe přivoláváte okolní světlo, toužíc po vlastnosti dávání a lásky nad nenávistí a zavržením. I když máte naprostou pravdu ve všech svých tvrzeních, pokud jde o přátele, stále se snažíte postupovat „nad rozumem.“

Pokud jde o ty, na které se ptáte, zabývají se moudrostí a ne Tórou, nikoli metodou nápravy, v níž se skrývá Reformující světlo. Čtou texty bez jakékoli souvislosti se zlým sklonem, který bude odhalen, nebo který již odhalen byl. Nepřicházejí na lekci, aby napravili sami sebe a nestudují Tóru, ale moudrost. Proto se říká: „moudrost mezi národy, věřte.“ „Národy“ odkazují na ty, kteří se nechtějí sami napravit. Avšak ti, kteří chtějí dosáhnout jednoty, se nazývají „židé,“ a to je celý rozdíl.

Abraham dal „dary“ dětem konkubín, což znamená přechodné metody. Studovali pro radost, dostali mírné osvětlení, ale nenaplnili nápravu a ani nevystoupali po žebříku duchovních stupňů. Takoví lidé studují materiál srdcem, diskutují, argumentují ….

My neargumentujeme a nic nediskutujeme, pro nás je důležité pouze Reformující Světlo. Nezáleží na tom, jak moc člověk ví, co je důležité je udržet se v kontaktu s textem, který mu přináší sílu korekce.

Nicméně, náprava je každého díl, a já nikoho nepodceňuji. Pokud člověk otevře knihy kabaly, i když chodí ve tmě, jde stále kupředu.
[78701]
Z 4. části denní lekce kabaly 23/5/2012, „Úvod do studia na deseti Sefirot“

Co předchází našim záměrům

Dr. Michael Laitman

Můžeme mluvit o našem rozvoji a o sobě, stejně jako si představit pohled shora od pramene reality. Naši práci odhalujeme zespoda, zatímco její příčinu shora.

Jaký byl účel stvoření? Říká se, že taková je touha vyššího: vytvořit bytost tak dokonalou, jako je On. Proto ve všech našich akcích a záměrech, když zkoumáme co se s námi děje, bychom měli vždy pamatovat, že konečným cílem toho všeho je odhalit Stvořitele, odhalit přesně Jeho.

Cokoli cítím, myslím, rozmýšlím, nebo o co usiluji je správné, taková je cesta analýzy. Ale co na této cestě odhalím, vlastní já? Ne, odhalím svůj opak ke Stvořiteli. To znamená, že ve skutečnosti odhaluji Jej.

Víme z moudrosti kabaly, že ve světě nekonečna není nedostatek v ničem, pouze v poznání Dárce. Stvoření, zvané Malchut ze světa nekonečna, musí pochopit, pocítit, a dosáhnout Ho.

To je důvod, proč toto kolo stvoření je nutné: sestup do našeho světa a výstup zpět do Malchut Nekonečna, který musíme provést. Tato cesta zdola je určena výhradně pro účely vzestupu v dosažení Dárce.

Dosáhneme ho podle ekvivalence formy: čím více se Mu podobáme, tím více Ho chápeme a cítíme, a tím blíže se k němu přitahujeme. Konečný výsledek je ve své počáteční myšlence, a proto v první řadě musíme utvořit záměr, což je, čeho chci dosáhnout skrze všechny své činy? Co se stalo, stalo se, ale proč to potřebuji?

Avšak ještě předtím, než objasním záměr, potřebuji počáteční myšlenku prvotního původu tohoto záměru, protože myšlenka je odhalit Dárce, Stvořitele. To je náš cíl.

Odhaluji v sobě myšlenky, záměry, touhy a postoje, ale v podstatě, prostřednictvím těchto akcí Ho hledám. „Jak to mohu udělat? Co si myslím? Co chci? Jak komunikuji s někým nebo s něčím?“ Před každým takovým zkoumáním se připravuji na správný postoj: Všechno, co dělám má odhalit Stvořitele.

Potřebuji k tomu nějaké souvislosti:

• Kdokoli jsem, to On pro mě připravil
• Cokoli si myslím každou vteřinou, mi dává On;
• Cokoli se se mnou stane, teď během této analýzy, se děje podle jeho vůle;
• Jakkoli reaguji na to, co cítím, mi také dává On.
Je jen jedna myšlenka, jeden příkaz, který by měl být vždy můj: „Vše, co se děje se mnou přichází od Stvořitele“ První článek Shamati o tom hovoří: „Není nikdo jiný kromě Něj.“

Teď, když jsem objasnil své záměry, ať už z důvodu příjmu nebo z důvodu odevzdání, určitě přichází od Stvořitele. Avšak, co je pro mě důležité v této analýze je, že ho odhaluji, upřesňuji kdo je On.

Ze všech těchto zkoumání, se ve mně utváří mozaika skutečnosti. Moji přátelé, svět kolem mě, jeho události a okolnosti, všechno by se mělo sloučit do jednoho obrazu Stvořitele. Do té míry, do které se objeví uvnitř, samostatné kousky se dávají dohromady: všechny stvoření, celý tento svět, a všechny světy do jedné celistvé struktury, jejíž vnitřní forma se nazývá „Stvořitel.“ V plném rozsahu, tato struktura představuje Malchut světa Nekonečna nebo, jinými slovy, nádobu, touhu. Je to právě Jeho forma, Jeho struktura a interakce všech jeho částí: touhy, myšlenky a záměry, které mají formu Dárce.

Stvořitel sám, Azmuto, nemá formu. Nicméně, provádíme neustálé analýzy v sobě a postupně vytváříme formu Jemu podobnou. Výsledkem toho, může být odhalen. Stejným způsobem, k detekci vln, které jsou nám neznámé, budujeme zařízení, ve kterém mohou být duplikovány a reprodukovány. To nám umožňuje je objevit a studovat jejich povahu.

Vnitřní zkoumání nám pomáhá vytvořit „místo“ pro odhalení Stvořitele, jinak nám zůstane skryt. To je důvod, proč se říká, že Stvořitel chce přebývat v těch nižších, což znamená odhalit Se jim. To je důvod, proč stvořil svět nekonečna, a naše práce se skládá z Jeho odhalení skrze naše úsilí.

To znamená, že odhalení Stvořitele je výsledkem našeho vnitřního zkoumání. On se sám neodhalí – je zde třeba naše snaha a úsilí. Vynakládáme naše úsilí, chceme to a nechceme to, síly přijímaní a odevzdání se uvnitř nás sráží, a tím neustále připravujeme místo pro jeho odhalení.

Nakonec se toto místo stane dostatečně „tvárným“, že v něm můžeme detekovat malé „vlny“, Stvořitelovu formu v materiálu touhy. Čím více změkčíme náš materiál, tím více se v něm Stvořitel odhaluje. On sám je skrytý, nicméně materiál začne přebírat jeho podobu. Toto zahrnuje všechna naše vysvětlení: S jejich pomocí připravujeme naši touhu vzít na sebe Jeho otisk, Jeho zjevení.

Proto s každou naší akcí je nutné si uvědomit, že my, svět, a vše ostatní obecně existuje jen proto, abychom odhalili Stvořitele. Není to téma k diskusi, ale skutečnost sestupující od zdroje stvoření. Pokud bych položit základy pro jakékoli z mých akcí, myšlenek nebo záměrů s tímto faktem na mysli, kdybych měl tento směr, a pokud budu směřovat k odhalení Stvořitele, protože taková je Jeho touha, pak jsem zaměřen na nekonečno na tento cíl. A všechno co pak udělám, později jistě vstoupí do depozitáře úsilí, který musíme naplnit.

Vše ostatní se bude dít tak jako tak. Jen jedna věc záleží na nás: namířit veškeré naše úsilí k odhalení Stvořitele.

Později vyvstane následující otázka: Co toto odhalení představuje? Jak se dá realizovat? Jaké akce se ukáží jako nejúčinnější? Na kom to závisí: na mě, ostatních nebo naší interakci? Celkově vzato, jedná se o metodu, kterou pro nás popisují kabalisté a která vysvětluje, jak provádět činnosti nejvýhodnější pro odhalení Stvořitele.

Dnes celé lidstvo stojí na počátku tohoto odhalení. Vývoj dospěl k závěru, že svět si již uvědomil potenciál materialistického pokroku. Nemáme co hledat na jiných planetách a nic co bychom vytěžili ze země, vše jsme také zkusili i na jejím povrchu, a viděli jsme, že náš život je omezen a vede do slepé uličky.

Je to začátek Stvořitelova odhalení všem tvorům. Kvůli této překážce se lidé začnou ptát na otázku: „K čemu a proč žijeme? Co je smyslem života?“

Od teď se dozvídáme, že smyslem našeho života je odhalit Stvořitele, nebo přesněji řečeno, připravit se na jeho odhalení. Dosahujeme toho prostřednictvím sjednocení, a tím zjemňujeme naši touhu přijímat, tak aby se mohla stát altruistickou a začala přebírat různé druhy odevzdání. Koneckonců, Stvořitel je kvalita dávání, a pokud vytvoříme takové spojení mezi sebou navzájem, pomáháme Mu odhalit Jeho samotného mezi námi, připravujeme pro to půdu, materiál, který bude schopen převzít jeho vlastnosti, jeho obraz.

Proto vyvíjíme sami sebe v přesné ekvivalenci s jeho formou.
[71271]
Z kongresu Arava 23/2/12, lekce # 2

Řekni mi, jak vidíš skupinu, a já ti řeknu, kdo jsi

Dr. Michael Laitman

Otázka: Kde by měl každý z nás začít vytvářet vlastní prostředí?

Odpověď: Začněte tím, že vyvoláte inspiraci a zapůsobíte na všechny vaší touhou vytvořit prostředí. Pokuste se podnítit je beze slov, abychom všichni toužili po tom, vytvořit prostředí, které nás zaváže, změní nás a přiblíží nás tak, že se propojíme. To je nezbytnost. Bez takové společnosti, bez správného spojení mezi námi, nemáme kde  spiritualitu odhalit. Spiritualita je odhalena pouze ve spojení mezi námi.

Forma spojení mezi námi je forma duchovního světa, forma úrovně, na které člověk je. V okamžiku, kdy mě ovlivňuje a já ji chci objevit, bude úroveň spojení záviset na mě. Ve stejné skupině jsou ti, kteří ji vidí na úrovni 50 a jsou tací, kteří vidí, že je na úrovni 5 a jiní ji vidí jako naprosto dokonalou v Gmar Tikkun (závěrečná korekce).

Duchovní realita nemá předem stanovenou formu, vše závisí na člověku. To je důvod, proč tolik potřebuji prostředí, které mě bude nutit, abych s ním zacházel správně. To je vše, co potřebujeme.

Vlastně, když vidím, že je napraveno, vidím, že to tak bylo vždy, a mě jen chyběla touha to objevit, chyběla mi citlivost. I nyní jsme ve skupině a v prostředí, které je v Gmar Tikkun, ve světě nekonečna. Ale to mě nepodněcuje k tomu, abych to odhalil. Tím, že probouzím přátele vytvářím efekt, který mi pomáhá zjistit, že jsou absolutně napravení.

V důsledku tohoto cyklu, který se ke mně vrací, se sám napravuji. Toto je nazýváno modlitba, soudit sám sebe, jak se vrátit do správného postoje prostřednictvím prostředí. Musíme tomu dát hodně rozmyslu, protože to všechno začíná a končí zde.
[67843]
Z 3. části denní lekce kabaly 20/1/12, „Úvod ke knize Zohar“