Category Archives: Modlitba

Nejdříve poděkuj a potom požádej

Otázka: Jaká má být práce každého z přátel, aby stále držel všechny ve stavu modlitby?
Odpověď: Každý v sobě musí rozkrýt touhu týkající se skupiny a prezentovat ji ostatním, to znamená ukázat svoji lásku k přátelům. Navíc musíme probudit všechny k péči o nápravu světa, aby byl celý svět jako rodina.
Musíme si o tom povídat mezi sebou a taky toto šířit po celém světě. Dodat každému jistotu, že právě toto si přeje Stvořitel. K takové formě, kde je lidstvo jako jedna rodina, musíme směřovat a za to se modlit.
Především je nutná sláva a poděkování, mluvit o důležitosti poslání a všeho, co je s tím spojeno. A potom žádat o rozkrytí Stvořitele, aby každý pocítil důležitost dávání. Toto se nazývá rozkrytí Stvořitele stvořením.

[131982]
Z lekce článku Rabaše, 07.04.2014

Částečka hmoty vedle jiskry světla

Dr. Michael LaitmanJsme ve světě Ein Sof (Nekonečna). Avšak ve světě Ein Sof  se nachází velmi malé Světlo: Nefesh de Nefesh, které stvořilo stvoření jako “něco z ničeho,” coby malé zrnko touhy přijímat. To je první fáze, „kořenová fáze“ světa Ein Sof. Proč je tedy nazývána nekonečnou?

Je to proto, že není ničeho, než jiskřičky Světla a nepatrné částečky hmoty. Vše ostatní je velikost Světla v pocitech částečky stvoření, způsobené ohromným respektem vůči Světlu, které jej stvořilo, a které se o něj stará. Z uvědomění si velikosti pramení pocit světa Ein Sof.

Pak se tato částečka začne rozvíjet a postupně je nezávislejší, a v jejích pocitech se zrodí celé světy. Prve k tomu dojde instinktivně, pod vlivem Světla. Eventuelně však jeho vývoj dosáhne bodu, ve kterém se nacházíme nyní. Pokud nyní, z tohoto stavu, se pozvedáme zpět s využitím všech příprav, které pro nás byly vykonány, dosáhneme skutečného poznání Světla.

Skutečným jej však můžeme nazvat pouze podmíněně, neboť ve vztahu ke stvoření je nemožné dosáhnout skutečné podstaty a výšky Stvořitele . Když se však znovu pozvedneme, objevíme Světlo NRNHJ, a míru, do které nám Stvořitel dovolí Ho dosáhnout, se nazývá „přilnutím.” Do té míry, podle Jeho vůle, musíme být jako On.

Je řečeno, “On pozvedne chudé z prachu” (Žalmy 113). My si však nežádáme,  aby nás byl z prachu pozvednul, abychom byli bohatí, ale spíše se chceme pozvednout jen proto, abychom Stvořitele respektovali a velebili. To je jediný důvod, proč Ho žádáme, aby nás pozvedl z prachu: abychom dosáhli Jeho velikosti a ne abychom zlepšili naši vlastní situaci.

Tento vzestup slouží k tomu, abychom pochopili, kdo nás stvořil, a kdo se o nás staral. Hmota jako taková, může zůstat v absolutní chudobě, protože pro nás je důležité se spojit s vyšším Světlem, atributem dávání, ne pro svůj vlastní prospěch, ale abychom Stvořiteli přinášeli radost. To je naše jediná naděje. Tak přesně zasáhneme obraz, představu, která je ve světě Ein Sof: částečku hmoty vedle jiskry Světla, a vše ostatní je nekonečná velikost Stvořitele.

[102097]
Z přípravy na denní lekci kabaly 7/3/2013

Recept na výbornou modlitbu

Dr. Michael LaitmanOtázka: Při čtení Zoharu jsou momenty, kdy je složité text vnímat, a tehdy je jednodušší zůstat v záměru. Co však mohu udělat v případě jiného stavu, kdy při svém studiu cítím vzrušení a radost?

 
Odpověď: Procházíme různými stavy, dokud nevytvoříme tu správnou žádost. Ta zahrnuje množství komponent. Můžeme to porovnat s výborným jídlem, které se skládá z tuctů ingrediencí.
My tyto ingredience nemusíme držet v naší hlavě, naší mysli, neboť se akumulují a zformují v nás, a co je vytvořeno, je ve vás. Něměli byste se tím trápit; starejte se o jiné věci, jako kuchař, který připravuje jídlo, a který automaticky ví, co má přidat a co vyžaduje jeho pozornost.

Jelikož naše nádoba, Kli, je touhou, ne rozumem, pak se zvyk stává druhou přirozeností. Takže se netrápte tím, co už je v přání obšaženo, ale pozvedněte se nad něj k dalším, k pokročilejším obavám.
[99030]
Ze 2. části denní lekce kabaly 29/1/2013, Zohar

Ani moudrostí, ani silou, jen vytrvalostí

Dr. Michael LaitmanBaal HaSulam, “Úvod do studia Deseti sefirot,” Bod 141: „Nejsem nikde než v Tóře. Proto dodržujte Tóru a v ní Mě hledejte, a Světlo vás napraví a vy Mě naleznete,“ jak je psáno, „Ti, jež Mě hledají Mě najdou.“

O tohle se snažíme, snažíme se spojit jako jeden muž s jedním srdcem, dosáhnout vzájemné záruky a „milovat bližního svého jako sebe sama“ tím, že ukazujeme naši připravenost na takové spojení během studia. A pak během každé chvíle, odhalujeme nakolik toho nejsme schopni a pak se opět, navzdory všemu, snažíme myslet na sjednocení a spojení.

Doufáme, že naše studium a spojení nám pomůže odhalit Stvořitele, abychom Mu přinesli potěšení. Během studia se toto stává modlitbou, činem nápravy, a to nás posunuje blíže k cíli. Pokud se přátelé snaží správným způsobem spojit, pozvednout své body v srdci nad jejich ego, osvobodit je od jeho řízení, a spojit je, k čemuž dochází během lekce, kde se o takových stavech hovoří, pak tím přitahujeme reformující světlo. A to je vlastně naším úsilím.

Vždy budou nějaké překážky, bude jich víc a víc. Proto se musíme navzájem posílit a právě tehdy, kdy přichází zoufalství a na cestě se objevují velké obtíže, člověk je z nich bezradný, neví co má dělat, chce uniknout, unaví se a usíná, nebo naopak, začne být rozlobený a nedokáže takový stav unést. Ale právě takové stavy jsou nejprospěšnější, protože přidávají další kapku práce, kterou na sebe přitahujeme Světlo.

Ten, který si nezoufá a poddá se, je tím, který uspěje. Tady ani moudrost, ani síla nepomůže, jen vytrvalost. Čas to udělá.

“Čas” symbolizuje mnohé snahy, které člověk každou chvílí vyvíjí, dokonce i ty nejmenší. Tyto pokusy se nahromadí, spojují a na závěr přináší i řešení.
[98320]
Z 1. části denní lekce 7/1/2013, „Úvod ke studiu Deseti sefirot“

Využít každou příležitost!

Dr. Michael LaitmanKdyž jsem studoval s Rabašem, jedli jsme v absolutním tichu. Byl to prostě stav ticha, nikdo nic nikomu neřekl, lidé se na sebe ani nepodívali, jen prostě jedli a pili ve velkém vnitřním napětí, a bylo to absolutně tiché. Vždycky to vyžadoval, a byl velmi přísný vůči jakémukoli narušení, když někdo náhle vydal zvuk, nebo došlo k nějakému vyrušení. V té době jsme neměli mnoho příležitostí se scházet, pouze během lekce nebo jídla.

Dnes máme mnoho možností. To může být důvod, proč zapomínáme na záměr. Stává se z toho taková obyčejná událost. Musíme věnovat pozornost záměru. Každá akce, která se provádí společně, a to i v případě, že je to ve dvou lidech, již vede k nesmírnému výsledku, je-li se správným záměrem.

To platí zejména, když se scházíme na kongresech na různých místech, a děláme tak mnoho úsilí, abychom byli společně. Tedy je to škoda, pokud uplyne minuta bez záměru.
[92783]
Z jídla na Gruzínském kongresu 7/11/2012

Je to možné přesvědčit Absolutno?

Dr. Michael Laitman

Otázka: Je-li Stvořitel láska a nekonečná pravda, pak jak je možné se napojit na jeho frekvenci?

Odpověď: Tóra mluví v jazyce lidí, a proto si spojujeme Stvořitele s našimi vlastními vlastnostmi.

Ve skutečnosti žijeme ve světě zákonů. Já jsem před zákonem. Jsem v nějakém prostoru, kde působí jedna síla, a já mohu na sebe přilákat její vliv ve větší či menší míře. Tedy, síla se nemění, já jsem ten, kdo se mění.

V mé mysli ale převádím své změny na ni a to vede ke zmatku. Chci, aby mě Stvořitel miloval víc, navzdory skutečnosti, že jeho láska je již kompletní. Chci, aby mi odevzdával více, a to navzdory skutečnosti, že on už mi odevzdává na 100 procent. Žádám ho o dobro, žádám ho, aby nahradil jeho spravedlnost milosrdenstvím, ale jak můžete žádat absolutno? Jaké změny lze očekávat od síly dobra, která neustále dělá dobro dobrým i špatným lidem? Tak si představte, že Stvořitel neslyší, necítí, ale celou dobu jen dává, vždy odevzdává.

Jsi postaven takovým způsobem, že cítíš svůj stav v touze přijímat. Touha cítí, co ji naplňuje a toto povědomí způsobuje určité pocity. Máme pocity, a proto se vždy mluví o naší emocionální reakci na něco. Například, když se tě dotknu elektrickým drátem s napětím 100 voltů, pak to budeš cítit. Problém zde není v elektrickém drátu ani v touze samotné, ale v kontaktu mezi nimi, v doteku, a to je to, co dává vzniknout pocitu. Takovým způsobem, se v nás rodí všechny pocity, a ne ve Stvořiteli, ale my jakoby připisujeme své pocity Němu.

Proto je nejlepší, nepředstavovat si Stvořitele jako někoho živého. Jednáme se zákonem a v rozsahu změn uvnitř nás, znovu objevujeme jeho vliv. Zde vše závisí pouze na naší citlivosti, našem vnímání.
[92043]
Z 3. části denní lekce kabaly 02/11/12, „předmluva ke knize Zohar“

Profesor dává zkoušky permanentně

Dr. Michael Laitman

Otázka: Včera v průběhu semináře jsme opravdu cítili, že chceme dosáhnout cíle velmi moc a jsme zcela neschopni to udělat. Ale pak pachuť zoufalství zůstala: bezpočet těchto stavů.

Odpověď: Správně. Toto synové Izraele cítili v Egyptě, hrozbu zůstat navždy pod vládou faraona.

Otázka: V reálném životě, pokud chce člověk něčeho dosáhnout, naučit se něco, potřebuje projít zásadní zkouškou. Přijde na zkoušku v zoufalství, protože nemůže vědět všechno.

Odpověď: Naše zkouška není založena na znalostech. Úkol není v tom, dát správné odpovědi, ale v tom že je žádáte.

Představte si, že já jsem zkoušející. Neříkejte mi o svých pozitivních a negativních potenciálech, které se nahromadily během tréninku. Nesnažte se mě obměkčit svým zmatením. Musíte zde jednat jinak: Pokud opravdu vidíte, že neexistuje žádná alternativa, pak přineste vědomí o vlastní bezmoci a ochotu změnit se. Nic víc, jen tyto dvě věci: „Já nemohu“ a „musím“ a obě musí být stejné síly.

Zatím jste od skupiny nedostali ani jednu, ani dostatečnou poptávkou, ani dostatečnou frustraci. Ale oni jsou naproti sobě a na sobě vzájemně závislé: Pokud netoužíte po cíli, neobjevíte jeho nedosažitelnost. Oba póly dosud nemají sílu. Ano, oba se již objevily v důsledku našich seminářů, ale podstata je, jak vyplnit čas mezi semináři.

Otázka: A přesto, v tomto světě, je datum zkoušky, které znám předem.

Odpověď: Doba duchovní zkoušky přichází, když jste schopni ji projít. Chceš to dnes? Prosím. Jakmile jste připraveni, není nic, co vám může zabránit.
[90918]
Z 4. části denní lekce kabaly 10/22/12, „Matan Torah (Dávání Tóry)“

Filtr na cestě ke Stvořiteli

Dr. Michael LaitmanOtázka: Které žádosti dosáhnou Stvořitele?

Odpověď: V prvé řadě musíme pochopit, že když žádost nepochází z kolektivní žádosti, není vůbec akceptována. Lidé volají na Stvořitele z hloubi jejich srdcí, když se zhroutí a ve chvíli smrti, ale nic nepomáhá. Proč? Protože jejich modlitba neprochází filtrem, který je tou jedinou cestou, jak je žádost akceptována. Pouze prostřednistvím systému, pouze prostřednictvím spojení mezi námi, a nezáleží na tom, zda je dobré či zlé, je to pouze s ohledem na spojení, kdy je žádosti vyhověno. 

Otázka: Jak mohu spojit své přání s přáním někoho jiného, když jej vlastně necítím?

Odpověď: Snaž se cítit anebo alespoň brečet, protože cítit nemůžeš. Prostě nechápeš, že tvé osobní, individuální přání nemůže konat jinak. Když přijdou dvě, je to skvělé! Takže, co chceš? Ustanovit spojení, sjednotit? Hádáte se? Jste ale dva; vyjasnili jste si vztah mezi sebou? Skvělé!

Proč je nyní čas k nápravě? Je to tím, že lidé začínají cítit, že ve spojení mezi nimi není něco vpořádku. Bylo to však OK už dříve? Předtím žádné spojení nebylo. Dnes cítíme, že je něco špatně, a že to musíme napravit; takže náprava začíná ode dneška a dále.

Pokud nebudeme brát spojení mezi námi v úvahu, bez ohledu na to jaké je, není nic, s čím můžeme ke Stvořiteli přijít. Osobně nemohu udělat nic; ve mně není nic k napravení. To jediné, co musíme napravit je spojení mezi mnou a ostatními. 

Otázka: Jednou jste o systému řekl, že převádí nereálnou žádost v reálnou. Měl jste na mysli žádost jednotlivce nebo obecně?

Odpověď:  Žádost jednotlivce  není! Skutečnost, že individuálně křičím neznamená, že má žádost je individuální. Důležitou věcí je, ohledně čeho křičím. To je to, co určuje, zda je má modlitba modlitbou mnoha anebo není.

Lidé si myslí, že když se Minyan (deset mužů) shromáždí, že se jedná o modlitbu. Může to však být jeden člověk, který si žádá spojení, nápravu systému, a pak se to nazývá „modlitbou mnoha.“

Takže, když přistupujeme ke studiu, je velice důležité přijít se správnou žádostí. V opačném případě nás studium vzdaluje, namísto elixíru života se z něj stává lektvar smrti. Vidíme, že lidé odchází, utíkají a upadají. Proč se to děje? Je to proto, že to samé Světlo, které operuje ve špatném směru, přináší temnotu, což znamená, že Vás k cíli vede delší cestou. 
[82775]
Z 2. části denní lekce kabaly 12/7/2012, Zohar

Písmo a duch

Dr. Michael Laitman

Otázka: Baal HaSulam říká v „Úvodu do studia deseti Sefirot,“ bod 155, že i když nerozumíme kabalistickým textům, přitahujeme sílu k nápravě, okolní světlo, tím, že je čteme. Proč tedy lidé, kteří znají tyto texty nazpaměť, nikdy nepřišli k dosažení?

Odpověď: Nepřitahují sílu nápravy, protože okolní světlo by mělo být obráceno na vnitřní světlo, když získáte Masach (clonu), což znamená, záměr odevzdávat. Otázka je zda toužíte dosáhnout Masachu? Jste připraveni na nápravu? Chcete odhalit zlý sklon? Jste připraveni tím projít, i když je to nepříjemné? Vidíte to jako povinnost a nutnost? Investujete veškerou svou energii do společnosti, abyste byly pod vlivem přátel? Teprve pak vás vyzvednou od vašich přání a vytáhnout vás z této bažiny.

Když někoho nenávidíte, musíte se snažit, abyste ho milovali. Jakoby vám udělal něco špatného a vy se nad to pozvedáte, i když cítíte pozůstatky nenávisti, budete pracovat jen pro lásku tím, že mu budete chtít dát víc, než svému vlastnímu dítěti.

Děláte to a držíte se této inklinace s ohledem na tyto nápravy? Pokud ano, přitahujete okolní světlo, které na vás pracuje a poskytuje vám potřebné atributy.

Zároveň jste odkláněni z cesty, a vaše snaha mařena dalšími vyrušeními, ale stále musíte postupovat tím, že jste pokorní před přáteli a žádáte je o pomoc. Tak na sebe přivoláváte okolní světlo, toužíc po vlastnosti dávání a lásky nad nenávistí a zavržením. I když máte naprostou pravdu ve všech svých tvrzeních, pokud jde o přátele, stále se snažíte postupovat „nad rozumem.“

Pokud jde o ty, na které se ptáte, zabývají se moudrostí a ne Tórou, nikoli metodou nápravy, v níž se skrývá Reformující světlo. Čtou texty bez jakékoli souvislosti se zlým sklonem, který bude odhalen, nebo který již odhalen byl. Nepřicházejí na lekci, aby napravili sami sebe a nestudují Tóru, ale moudrost. Proto se říká: „moudrost mezi národy, věřte.“ „Národy“ odkazují na ty, kteří se nechtějí sami napravit. Avšak ti, kteří chtějí dosáhnout jednoty, se nazývají „židé,“ a to je celý rozdíl.

Abraham dal „dary“ dětem konkubín, což znamená přechodné metody. Studovali pro radost, dostali mírné osvětlení, ale nenaplnili nápravu a ani nevystoupali po žebříku duchovních stupňů. Takoví lidé studují materiál srdcem, diskutují, argumentují ….

My neargumentujeme a nic nediskutujeme, pro nás je důležité pouze Reformující Světlo. Nezáleží na tom, jak moc člověk ví, co je důležité je udržet se v kontaktu s textem, který mu přináší sílu korekce.

Nicméně, náprava je každého díl, a já nikoho nepodceňuji. Pokud člověk otevře knihy kabaly, i když chodí ve tmě, jde stále kupředu.
[78701]
Z 4. části denní lekce kabaly 23/5/2012, „Úvod do studia na deseti Sefirot“

Co předchází našim záměrům

Dr. Michael Laitman

Můžeme mluvit o našem rozvoji a o sobě, stejně jako si představit pohled shora od pramene reality. Naši práci odhalujeme zespoda, zatímco její příčinu shora.

Jaký byl účel stvoření? Říká se, že taková je touha vyššího: vytvořit bytost tak dokonalou, jako je On. Proto ve všech našich akcích a záměrech, když zkoumáme co se s námi děje, bychom měli vždy pamatovat, že konečným cílem toho všeho je odhalit Stvořitele, odhalit přesně Jeho.

Cokoli cítím, myslím, rozmýšlím, nebo o co usiluji je správné, taková je cesta analýzy. Ale co na této cestě odhalím, vlastní já? Ne, odhalím svůj opak ke Stvořiteli. To znamená, že ve skutečnosti odhaluji Jej.

Víme z moudrosti kabaly, že ve světě nekonečna není nedostatek v ničem, pouze v poznání Dárce. Stvoření, zvané Malchut ze světa nekonečna, musí pochopit, pocítit, a dosáhnout Ho.

To je důvod, proč toto kolo stvoření je nutné: sestup do našeho světa a výstup zpět do Malchut Nekonečna, který musíme provést. Tato cesta zdola je určena výhradně pro účely vzestupu v dosažení Dárce.

Dosáhneme ho podle ekvivalence formy: čím více se Mu podobáme, tím více Ho chápeme a cítíme, a tím blíže se k němu přitahujeme. Konečný výsledek je ve své počáteční myšlence, a proto v první řadě musíme utvořit záměr, což je, čeho chci dosáhnout skrze všechny své činy? Co se stalo, stalo se, ale proč to potřebuji?

Avšak ještě předtím, než objasním záměr, potřebuji počáteční myšlenku prvotního původu tohoto záměru, protože myšlenka je odhalit Dárce, Stvořitele. To je náš cíl.

Odhaluji v sobě myšlenky, záměry, touhy a postoje, ale v podstatě, prostřednictvím těchto akcí Ho hledám. „Jak to mohu udělat? Co si myslím? Co chci? Jak komunikuji s někým nebo s něčím?“ Před každým takovým zkoumáním se připravuji na správný postoj: Všechno, co dělám má odhalit Stvořitele.

Potřebuji k tomu nějaké souvislosti:

• Kdokoli jsem, to On pro mě připravil
• Cokoli si myslím každou vteřinou, mi dává On;
• Cokoli se se mnou stane, teď během této analýzy, se děje podle jeho vůle;
• Jakkoli reaguji na to, co cítím, mi také dává On.
Je jen jedna myšlenka, jeden příkaz, který by měl být vždy můj: „Vše, co se děje se mnou přichází od Stvořitele“ První článek Shamati o tom hovoří: „Není nikdo jiný kromě Něj.“

Teď, když jsem objasnil své záměry, ať už z důvodu příjmu nebo z důvodu odevzdání, určitě přichází od Stvořitele. Avšak, co je pro mě důležité v této analýze je, že ho odhaluji, upřesňuji kdo je On.

Ze všech těchto zkoumání, se ve mně utváří mozaika skutečnosti. Moji přátelé, svět kolem mě, jeho události a okolnosti, všechno by se mělo sloučit do jednoho obrazu Stvořitele. Do té míry, do které se objeví uvnitř, samostatné kousky se dávají dohromady: všechny stvoření, celý tento svět, a všechny světy do jedné celistvé struktury, jejíž vnitřní forma se nazývá „Stvořitel.“ V plném rozsahu, tato struktura představuje Malchut světa Nekonečna nebo, jinými slovy, nádobu, touhu. Je to právě Jeho forma, Jeho struktura a interakce všech jeho částí: touhy, myšlenky a záměry, které mají formu Dárce.

Stvořitel sám, Azmuto, nemá formu. Nicméně, provádíme neustálé analýzy v sobě a postupně vytváříme formu Jemu podobnou. Výsledkem toho, může být odhalen. Stejným způsobem, k detekci vln, které jsou nám neznámé, budujeme zařízení, ve kterém mohou být duplikovány a reprodukovány. To nám umožňuje je objevit a studovat jejich povahu.

Vnitřní zkoumání nám pomáhá vytvořit „místo“ pro odhalení Stvořitele, jinak nám zůstane skryt. To je důvod, proč se říká, že Stvořitel chce přebývat v těch nižších, což znamená odhalit Se jim. To je důvod, proč stvořil svět nekonečna, a naše práce se skládá z Jeho odhalení skrze naše úsilí.

To znamená, že odhalení Stvořitele je výsledkem našeho vnitřního zkoumání. On se sám neodhalí – je zde třeba naše snaha a úsilí. Vynakládáme naše úsilí, chceme to a nechceme to, síly přijímaní a odevzdání se uvnitř nás sráží, a tím neustále připravujeme místo pro jeho odhalení.

Nakonec se toto místo stane dostatečně „tvárným“, že v něm můžeme detekovat malé „vlny“, Stvořitelovu formu v materiálu touhy. Čím více změkčíme náš materiál, tím více se v něm Stvořitel odhaluje. On sám je skrytý, nicméně materiál začne přebírat jeho podobu. Toto zahrnuje všechna naše vysvětlení: S jejich pomocí připravujeme naši touhu vzít na sebe Jeho otisk, Jeho zjevení.

Proto s každou naší akcí je nutné si uvědomit, že my, svět, a vše ostatní obecně existuje jen proto, abychom odhalili Stvořitele. Není to téma k diskusi, ale skutečnost sestupující od zdroje stvoření. Pokud bych položit základy pro jakékoli z mých akcí, myšlenek nebo záměrů s tímto faktem na mysli, kdybych měl tento směr, a pokud budu směřovat k odhalení Stvořitele, protože taková je Jeho touha, pak jsem zaměřen na nekonečno na tento cíl. A všechno co pak udělám, později jistě vstoupí do depozitáře úsilí, který musíme naplnit.

Vše ostatní se bude dít tak jako tak. Jen jedna věc záleží na nás: namířit veškeré naše úsilí k odhalení Stvořitele.

Později vyvstane následující otázka: Co toto odhalení představuje? Jak se dá realizovat? Jaké akce se ukáží jako nejúčinnější? Na kom to závisí: na mě, ostatních nebo naší interakci? Celkově vzato, jedná se o metodu, kterou pro nás popisují kabalisté a která vysvětluje, jak provádět činnosti nejvýhodnější pro odhalení Stvořitele.

Dnes celé lidstvo stojí na počátku tohoto odhalení. Vývoj dospěl k závěru, že svět si již uvědomil potenciál materialistického pokroku. Nemáme co hledat na jiných planetách a nic co bychom vytěžili ze země, vše jsme také zkusili i na jejím povrchu, a viděli jsme, že náš život je omezen a vede do slepé uličky.

Je to začátek Stvořitelova odhalení všem tvorům. Kvůli této překážce se lidé začnou ptát na otázku: „K čemu a proč žijeme? Co je smyslem života?“

Od teď se dozvídáme, že smyslem našeho života je odhalit Stvořitele, nebo přesněji řečeno, připravit se na jeho odhalení. Dosahujeme toho prostřednictvím sjednocení, a tím zjemňujeme naši touhu přijímat, tak aby se mohla stát altruistickou a začala přebírat různé druhy odevzdání. Koneckonců, Stvořitel je kvalita dávání, a pokud vytvoříme takové spojení mezi sebou navzájem, pomáháme Mu odhalit Jeho samotného mezi námi, připravujeme pro to půdu, materiál, který bude schopen převzít jeho vlastnosti, jeho obraz.

Proto vyvíjíme sami sebe v přesné ekvivalenci s jeho formou.
[71271]
Z kongresu Arava 23/2/12, lekce # 2