Category Archives: Láska

Propast pod našima nohama

Dr. Michael Laitman

Není možné dosáhnout skutečné lásky bez základny nenávisti. Bez nenávisti existuje pouze zvířecí láska, hra hormonů: jedna dávka a milujete, další dávka a láska upadá. V našem světě je láska vlastně snaha o naplnění. Pokud chcete jíst, máte rádi koláč, když chcete založit rodinu, milujete svého manžela a děti. Jsou to jen různé druhy naplnění, které lze zrekonstruovat, pokud bychom zavedly nějaké elektrody do lidského mozku.

Pravá láska je postavena pouze nad nenávistí. V opačném případě ji není možné cítit. V našem světě není láska, mluvíme o lidské lásce, ne zvířecí přitažlivosti, která přináší egoistické potěšení.

Otázka: Připomíná mi to kreslené filmy, kde se postavičky ocitají ve vzduchu nad propastí a stále běží do chvíle, než se podívají dolů.

Odpověď: Přesně tak, zjistí, že visí nad propastí a pak spadnou. To je přesně to, co se děje v dnešním světě. Opravdu pěkný popis krize. To je důvod, proč ti, co jsou u moci, se bojí podívat dolů.

Otázka: Jak se můžeme něčeho držet v této situaci? Jak můžeme dosáhnout skutečné lásky?

Odpověď: Skutečně, jsem malý člověk a necítím vznešené věci, ovšem jsem zmaten jen ve svém současném stavu. Tak co mám dělat?

Odpověď je jednoduchá: Potřebujete skupinu. Ta je jak diagnostikou onemocnění, tak i jeho léčbou.
[68209]
Z 4. části denní lekce kabaly 31/1/12 „Úvod do studia deseti Sefirot“

Zlatý důl pocitů

Dr. Michael LaitmanOtázka: Jakým směrem bychom se měli držet, aby byl kongres co nejúspěšnější?

Odpověď: Musíme se pokusit najít své nejintenzivnější pocity z našich společných akcí a stále je rozvíjet uvnitř nás samých. Musíme pěstovat to, co jsme zažili v poušti, na lekcích a nyní při přípravných pracích pro kongres.

Je třeba najít tyto pocity uvnitř sebe. Není možné je vyjádřit slovy. Držte se v těchto pocitech více a výrazněji. Kdekoli jsme a cokoli můžeme cítit, musíme se pozvednout nad všechno ostatní, především nad všechny problémy, které vznikají, tak že problémy pouze posilují pocity, které můžeme získat z okamžiků jednoty.

Snažte se v sobě sbírat, neustále zvyšovat a nechat růst tyto pocity jednoty. Na konci nám tyto pocity umožní dosáhnout pocitu obecné kvality odevzdání, jednoty mezi námi. V něm budeme cítit vyšší svět.
[61702]
Z nedělní virtuální lekce 20/11/2011

Bezvýhradně milující

Dr. Michael LaitmanOtázka: Každý uznává a respektuje princip lásky k bližnímu, jako k sobě. Jak se můžeme obrátit k lásce namísto nenávisti a rozdělení v nové éře?

Odpověď: Aby se to podařilo, postupně přecházíme od egoistických záměrů k těm altruistickým. Každý člověk chce, aby byl milován takový, jaký je. Jinými slovy, láska stojí nade všemi pro a proti. Někdo se mi zdá hezký a někdo ošklivý. Někdo se mi zdá jako dobrák, jiný zlý. Pokud zatím někoho miluji, pak ho miluji jako své vlastní děti, bez ohledu na to, jaký je.

Je správné, že milujeme naše děti přirozeně, zatímco zde potřebujeme lásku, která se dostane nad naši přirozenost. Je psáno, „Každý člověk odmítá ostatní podle svých vlastních chyb.“ Pokud na někom pozorujete chyby, znamená to, že tato chyba je uvnitř Vás. 

Nicméně, zpočátku jsme neschopní dosáhnout bezvýhradné lásky, protože v naší přirozenosti je se nenávidět navzájem. Vždycky hledám chyby v ostatních, protože to způsobí, že se cítím lépe a výše než druzí, což je samo o sobě příjemné. Když hledám sebeuspokojení, musím vidět chyby v ostatních a mít je před sebou alespoň v nějakém ohledu. Pokud se mi někdo jeví, že je výše než já, a já to nedokáži ospravedlnit, upádám do deprese.

Tak jak můžeme lásky dosáhnout? Nejdříve, „milovat“ znamená být prodchnut touhami druhého a být připraven je naplnit. Právě nyní jsem připraven využít a  těžit z druhého, ale je mi řečeno, „použij sebe k tomu, abys naplnil jeho.“ To je úplným opakem mé přirozenosti. Nikdy na tu zeď nemohu vyšplhat. 

To je důvod, proč Hillel, mudrc, udělal výzvu snazší tím, že jí položil takto, „Nedělej druhým to, co sám nemáš rád.“ Tím že jsem neutrální, vzdávám se nenávisti a lásky kvůli druhému. Tím, že tuto podmínku dodržujete, překonáte první polovinu cesty. 

Proto se odpoutáte od egoismu, od předchozích tužeb. Vzdáte se špatně zamýšlených plánů a záměrů. Od nyní už nebudete chtít druhé ranit, ať už nedopatřením či úmyslně.  Nechcete ho využívat, protože to jej vždy zraní. A dokonce ikdyž si stále myslíte, že můžete z druhého profitovat, začnete už chápat, že sám nakonec tratíte. Co je dobré pro něj, je dobré i pro Vás, a co je špatné pro něj, je špatné pro Vás. Už porozumíte, že jste oba spojení dohromady globální sítí, která začíná být v dnešním světě zjevná. To je důvod, proč nemáte jinou možnost, než si přinejmenším neubližovat navzájem.

To je první fáze: Odpojíte svou Malchut a vzrostete do Biny, do malého stavu, Katnutu, Hafetz Hesed. A pak musíte pokračovat po cestě k lásce. 

Všechny tyto fáze jsou realizovány za podmínky, že postupujete “od Lo Lišma k Lišma,” pokud ve svém egoismu přesto aspirujete k altruistickému cíli. „Je pro mě prospěšné starat se o svého bližního dobře,” uvažujete. “ Vždyť jsme všichni navzájem propojení a není jiná možnost….” A třeba, protože kráčíte touto cestou, vyvoláte světlo, které napravuje, které upraví vaši mysl a pocity. 

A pak porozumíte, “Musím milovat druhé, ne kvůli tomu, že se budu cítit dobře a ne kvůli tomu, že jsme v jednom systému, nezáleží jak globální a propojení můžeme být.“ O tom to není. Jednoduše jste uchvácen kvalitou dávání samou. Nevíte, co jí dělá dobrou, ale cítíte, že kromě dávání nechcete nic jiného. Nenaplňujete sebe a  potěšení neočekáváte. Dáváte z respektu, úcty, významu, z poznání dávání jako takového v čisté formě. Teď je to pro Vás vším.  

Ze 4. části denní lekce kabaly 27/10/2011, “Láska ke Stvořiteli a láska ke stvořením”
[58899]

Vzájemná záruka je něco co závidět

Dr. Michael Laitman

Otázka: Co bude egoista, který se ocitne ve společnosti vzájemné záruky závidět?

Odpověď: Bude závidět, že lidi kolem něho mají něco, co mu chybí. Oni si užívají svůj život, své vztahy, zatímco on nemá tento druh vztahů a neužívá si života.

Nakonec, mluvím o touze a potěšení. Pokud se stane zázrak a váš postoj k bližnímu se změní, budete vnímat věčný svět. Budete cítit, že byste měli žít a zároveň přijímat miliardkrát více než přijímáte v tomto světě. Celý tento svět se napájí od jiskry, která ho vytvořila, když prorazila z vyššího světa. Všechna potěšení jsou zde jen jiskrou vyššího světla, které odhalíte v duchovním světě.

To se nedá vyjádřit, ale člověk postupně zjišťuje, že je v tom velký přínos: jsem osvobozen a vycházím ze sebe, nejsem nikdy nemocný, povznáším se nad životem a smrtí, jsem zcela ponořen do nekonečna, nekonečného naplnění a dokonalosti. A vše, co potřebujete udělat, abyste toho dosáhli je vnitřní přechod od režimu „pro mě“ k režimu „pro druhé“.

Ve skutečnosti, člověk trpí hodně v jeho životě, aniž by si to uvědomoval. Již jsme si zvykli na neustálý spěch, tlak, různé povinnosti a obavy. Je opravdu možné žít bez obav, omezení a starostí? Nevíme, co to znamená být svobodný, když všechno dobro je před vámi a nic vás omezuje.

Kdybychom jen dokázali, aby se lidé sami přesvědčili, co se dá získat ve srovnání s jejich současným životem, uviděli by, že jsou v nejhorším stavu, v nejhorším ze světů. A oni mají možnost ho opustit: vše co potřebují udělat, je změnit svou pozornost od „Pro mě“ na „Pro nás.“ Nakonec, vše závisí na našem šíření, „agitaci“, jak Baal HaSulam na ni odkazuje.
[57978]
Z 5. částí každodenní lekce kabaly 18.10.2011, „Mír ve světě“

Letmé myšlenky na Shamati: „Co je den Páně a noc Páně v práci“

Dr. Michael Laitman

Je řečeno: „Temnota bude zářit jako světlo.“ Neexistuje žádný den nebo noc v naší vnitřní práci. Světlo svítí ve všem a vyplňuje celou Malchut nekonečna. Žijeme v oceánu světla. Jak může být noc?

V duchovnu nemáme žádný den nebo noc, ale cítíme různé změny v našich stavech. Je nutné rozlišovat tyto změny. Možná to jsou mé dny a noci, které cítím ve svém egoismu, kdy den znamená, že jsem vydělal a zvítězil, zatímco noc ukazuje, že nejsem tak šťastný. Mezitím, Stvořitelův den a noc jsou opačné. Pro něj je den možnost odevzdávat, milovat, naplnit a spojit, zatímco noc, naopak, je nedostatek sil odevzdání a lásky.

Proto musíme vždy rozlišovat, v čem žijeme: v temnotě noci nebo v denním světle, ve svém nebo Stvořitelově, a pokusit se zůstat ve správném rozlišení.
[57316]
Z 6. lekce kongresu v Torontu 18.9.2011

Událost Vzájemná záruka v Jeruzalému, 20.09.2011

Zde jsou některé fotografie z akce “Vzájemná záruka: všichni spolu” v Jeruzalému,  20. září 2011.

Mutual guarantee – in Jerusalem, 20.09.2011

mutual-guarantee-jerusalem-20-09-2011-01
mutual-guarantee-jerusalem-20-09-2011-02
mutual-guarantee-jerusalem-20-09-2011-03
mutual-guarantee-jerusalem-20-09-2011-04
mutual-guarantee-jerusalem-20-09-2011-05
mutual-guarantee-jerusalem-20-09-2011-06
mutual-guarantee-jerusalem-20-09-2011-07
mutual-guarantee-jerusalem-20-09-2011-08
mutual-guarantee-jerusalem-20-09-2011-09
mutual-guarantee-jerusalem-20-09-2011-10
mutual-guarantee-jerusalem-20-09-2011-11
mutual-guarantee-jerusalem-20-09-2011-12
mutual-guarantee-jerusalem-20-09-2011-13
mutual-guarantee-jerusalem-20-09-2011-14
mutual-guarantee-jerusalem-20-09-2011-15
mutual-guarantee-jerusalem-20-09-2011-16
mutual-guarantee-jerusalem-20-09-2011-17
mutual-guarantee-jerusalem-20-09-2011-18
mutual-guarantee-jerusalem-20-09-2011-19
mutual-guarantee-jerusalem-20-09-2011-20
mutual-guarantee-jerusalem-20-09-2011-21
mutual-guarantee-jerusalem-20-09-2011-22
mutual-guarantee-jerusalem-20-09-2011-23
mutual-guarantee-jerusalem-20-09-2011-24
mutual-guarantee-jerusalem-20-09-2011-25
mutual-guarantee-jerusalem-20-09-2011-26
mutual-guarantee-jerusalem-20-09-2011-27
mutual-guarantee-jerusalem-20-09-2011-28
mutual-guarantee-jerusalem-20-09-2011-29
mutual-guarantee-jerusalem-20-09-2011-30

Proč Stvořiteli závidím?

Dr. Michael LaitmanOtázka: Jak je možné Stvořiteli závidět?

Odpověď: Závidím Stvořiteli, že je tím, který dává.Vždyť se těmto vlastnostem učím od Něj, a jak jinak se mohu učit?

Problémem je, že co se týče nás, závist je přímo spojená s egoismem. A pokud někomu závidím, je to jako nechtít, aby měl něco dobrého. To je špatná závist. 

Dobrá závist je taková, když si přeji být takový jako je ten, kterému závidím.  Potíž s naším vnímáním je v tom, že nevidíme rozdíl mezi kvalitami jako takovými, které nejsou dobré ani špatné sami o sobě, a jejich implementací, která určuje vše. Naše egoistické přání přiřazujeme k těmto vlastnostem od počátku, protože takovým způsobem jsme pracovávali, totiž že všechny vlastnosti, všech “prvních 9 Sefirot”, se odívá na egoistické přání, pokaženou Malchut.

Nicméně, pokud si tyto kvality přestavím jako oděné na napravenou Malchut, pak závist, chtíč a  čest se budou zdát jako užitečné vlastnosti, které nám pomohou vyjít z tohoto světa a vzrůst výše. Vše záleží na tom, zda je použijeme k dosažení dávání. 

[52422]
Z 1. části denní lekce kabaly 21/8/2011

Budoucnost světa je v našich rukou

Dr. Michael LaitmanVážení přátelé!
Máte-li dobré materiály, vhodné pro šíření po celém světě s cílem propagovat jeho obecnou nápravu, prosím, pošlete nám je (v jakémkoli jazyce). [49447]

Ničíme své vlastní životy

Dr. Michael LaitmanVe vyšším světě je pouze láska a jednota, ale v okamžiku, kdy dosáhne našeho světa, se převrátí, protože náš svět je opakem toho duchovního. Shora, od Stvořitele, k nám sestupuje absolutní láska, ale zde, našima očima, vidíme nejhorší ze všech světů! Svatý čin odevzdání ve vyšším světě ovlivní naši egoistickou touhu zde v tomto světě, vyvolávaje v něm opačné reakce. Avšak síly jako takové byly úžasné!

Je to, jako když k tobě přijdu s láskou a dárky ze samé hlouby svého srdce a přeji si sdílet s tebou všechny své poklady, avšak vida, jak tě miluji, jsi šťastný, protože toho můžeš využít a vysát ze mě vše co mám. Myslíš si, „Jak báječné je to, že je tak laskavý, protože nyní ho můžu obrat na kost a zničit.”

Ode mě přichází láska a laskavý přístup, ale ty to vnímáš a používáš zcela opačným způsobem. Tak nám Stvořitel dává všechnu tu dobrotu a příležitosti, ale my využíváme jeho laskavý přístup obrácením v náš egoismus. Aktivujeme jej do plné síly a vše děláme opačným způsobem!

Stvořitel je dobrý, dokonalý a neměnící se. Je to jediná síla, která řídí celý svět. Avšak uvnitř nás se toto dobro odhaluje prostřednictvím činů a formy, ve které jsme ji schopni jako Jeho dobro vnímat. Proto v našem světě vidíme lidi zabíjet se navzájem, a že žijeme ve světě, který nemůže být horší!

Změním-li však svou představu, pak spatřím dokonalý svět Nekonečna, vyšší Světlo naplňující celý vesmír, svatou Šechinu. Avšak ve skutečnosti se nic nezměnilo. Jednoduše jsem koupil nové brýle.

[34921]
Ze 4. části denní lekce kabaly 9.2.2011, „Podstata moudrosti kabaly”

Náboženský odpor vůči kabale

Dr. Michael LaitmanOtázka: Proč existuje takový odpor k učení kabaly na straně věřícího, Ortodoxního světa?

Odpověď: Moudrost kabaly byla odhalena díky Adamovi (“prvnímu muži”) před 5,770 lety. Napsal o ní knihu pod názvem Raziel HaMalach (Anděl Raziel). Toto učení se předávalo přes jeho žáky a o dvacet generací později přišel Abraham, mudrc, který žil ve starém Babylonu. 

Abraham uctíval hvězdy, duchy a stromy a vyráběl modly, dokud mu nebyla odhalena moudrost kabaly ve své celkové podobě. Napsal o tom v knize Sefer Yetzira (Kniha stvoření).

Abraham vyvedl své učedníky ven z Babylonu do země Canaenské. Zorganizoval z nich kabalistickou skupinu, která přetrvávala do doby samého pádu Chrámu. Všichni žili propojeně jako globální, integrální společnost, jako jeden muž s jedním srdcem. Avšak před 2,000 lety, v době pádu Chrámu, upadli z bratrské lásky do neodůvodněné nenávisti. 

Tato událost je to, co je nazýváno “pádem”, neboť z globálního světa upadli do našeho lidského egoismu. Tímto způsobem ztratili vnímání duchovního světa, vyšší dimenze, a začali se cítit tak, jako každý z nás nyní, myšleno pouze v tomto světě, každý odděleně, egoisticky. 

Namísto existence v moudrosti kabaly a kolektivu, uceleném systému, začali prociťovat pouze náš svět, jako jej lidé prožívají do dnes. V té době byla kabala, která je moudrostí, dosažením, poznáním a duchovní vědou, nahrazena náboženstvím a zbožnou vírou. Poté duchovní svět z jejich pohledu zmizel.

V této formě existujeme do dnes. Objevila se náboženství jako Judaismus, které dalo zrod Křesťanství, následované Islámem. Všechna tato náboženství existují, protože duchovní, globální a integrální svět je před námi skrytý. 

Nicméně, jak vyjde najevo, nebude pro náboženství místo. Stanou se kulturní tradicí národa. Proto je mezi kabalou a Judaismem taková resistence, která trvala posledních 2,000 let.

Věřící nenávidí kabalu, protože jim vysvětluje, že žijí ve tmě a neuvědomují si, kde se nacházejí a co činí. Přijde však čas, a především v naší době, kdy se budeme muset pozvednout z úrovně slepé víry na úroveň duchovního poznání.

[35040]
Z mé lekce v Paříži, 2/1/2011