Category Archives: Krize

MMF: Globální ekonomika teď potřebuje společnou akci

Dr. Michael LaitmanVe zprávách (z BBC News): „Výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) paní Christine Lagarde vyzvala země, aby „jednali nyní a jednali společně“ na cestě za hospodářským oživením. 

“‘Nejsme si v žádném případě cizinci, jsme propojeni společným osudem,“ řekla na výročním zasedání MMF a Světové banky ve Washingtonu. ‘A tyto neklidné doby nás musí spojit ještě blíže k sobě.’

“Paní Lagarde řekla: ‘Je tu cesta k oživení. Je užší, než byla před třemi lety, ale je tu cesta a máme na výběr.´

“‘…Odstraňme mračna a nejistotu. Snadněji se řekne, než udělá, a vyžaduje to jasnou a společnou akci. 

“‘Jsme v tom všichni společně a nikdo by neměl žít v iluzi, že se může nějak odpoutat.’

“Pády trhů ve čtvrtek vyvolaly potřebu, aby G 20 oznámila závazek ´že podnikne veškerá nezbytná opatření, aby zachovala stabilitu bankovního systému a finančních trhů, jak bude potřeba.’

“Analytici tvrdí, že investory toto oznámení nijak neovlivnilo. ‘Snad tento výrok skupiny G20 ze včerejšího večera poněkud „oříznul“ hořkost tržní nálady, ale opakované ujišťování od ministrů financí za sebou nemá podstatu,’ řekla Jane Foley z Rabobanky.

“‘Trhy pracují v rámci vteřin, kdežto politici nejspíše podle měsíčního kalendáře,’ řekl Jeremy Stretch z CIBC pro BBC.”

Můj komentář: Ale oni stále musí pochopit, že krize je v našich hlavách, v našem přístupu ke světu a k společnosti, a ne ve společnosti a světě samotném – krize je v nás. Musí se dostat do bodu, kdy si všimnou našich návrhů, a nejen to, ale uvědomí si, že to, co navrhujeme, je jediná cesta k záchraně, kterou je vlastně sebenáprava, a ne náprava přírody či kohokoli jiného.

Lidstvo musí pochopit, že skončila doba, kdy jsme měnili přírodu tak, aby to vyhovovalo našim potřebám – když jsme následovali princip “Nečekejme, až nám příroda dá, nečekejme na její milost, vezměme si, co potřebujeme.”. Nyní je řada na nás se jí přizpůsobit!

Lidé, kteří se sami sebe ptají, co je smyslem života, a chtějí znát úplnou a přesnou odpověď, nachází Kabalu. Podobně, ekonomové a ostatní najdou nás, ačkoli projdou utrpením a ztrátou času.

[55830]

Příroda netoleruje nerovnováhu

Dr. Michael LaitmanPřibližujeme se  rovnováze s přírodou. Snaží se uvést všechny své části do rovnováhy. Srovnávají se teplotní rozdíly, vítr srovnává rozdíly v tlaku vzduchu, hozený objekt padá směrem k místu, kde dosáhne rovnováhy silou gravitace. Tento proces je zaměřen na rovnovážný stav kdekoli a v jakémkoli ohledu. V jakékoli oblasti, ať už je to chemie, fyzika, biologie atd.., vše je založeno na tomto principu. Vše směřuje k rovnováze, úlevě od tlaku. Vše se podřizuje zákonu entropie. Příroda si přeje se uklidnit. Rozdíly a výkyvy netoleruje v žádných parametrech.

Nakonec vše dosáhne rovnováhy. A nyní zákon přírody vyžaduje rovnováhu v lidské společnosti. Vidíme výbuchy a  nepokoje, což je cesta přírody, která vyžaduje rovnováhu. Neživé, rostliné a živé úrovně už byly na tahu a nyní je na řadě člověk. Uvnitř nás se objevuje touha po rovnováze, avšak být mezi sebou v rovnováze znamená být „jako jeden muž s jedním srdcem.“ Každý můžeme být jiný, ale je tu jedno kritérium: Jsme zavázáni se mezi sebou vzájemně podporovat. 

A ohledně toho se nedá nic dělat: Ať už to chceme či nikoli, příroda vyhraje, protože je to ohromná síla. 

Vystává otázka: Proč nezmizíme jako mamuti a dinosauři? Proč zkrátka neopustíme scénu jako část, která tam nepasuje? Vždyť náš nesoulad s přírodou je mnohem větší, než ten vymizelých dinosaurů. Nicméně, na rozdíl od nich, máme úkol, předurčení, cíl: Musíme se napravit a změnit naši původní povahu. Oni toho nebyly schopní a tak vymizely přirozeně v průběhu evoluce, zatímco my jsme povini uvést se do rovnováhy se stávající fází vývoje. 

To je důvod, proč jsme přešli do stádií, kde náš nedostatek harmonie s přírodou se projeví v těch nejzávažnějších formách, nepovede však k úplnému vyhubení. 90% světa může zmizet, ale někteří lidé i přesto zůstanou, aby změnili lidskou povahu a dosáhli nezbytné rovnováhy. 

To je cíl a není jiné cesty. 
Z 5. části denní lekce kabaly 29/08/2011, “Národ”
[52967]

Celý svět je pod stejným deštníkem

Jako člověk žijící v tomto světě, jsem stvořen tak, abych stále automaticky myslel na sebe: co je pro mě výhodné a jak toho dosáhnout. Takového mně stvořil Stvořitel, jak je řečeno: „Stvořil jsem zlo“. Já pouze více a více otevírám své zlo, stále více myslím na sebe a zjišťuji, že právě tohle je zlo. Ale tohle už je zvláštní stav.

A teď chci toto zlo přeměnit na dobro, protože nenávidím tento egoizmus. Dobro – to je myslet na celý svět a cítit, že mi to všechno zcela patří. Chovat se ke všem, jako by k součásti mne samotného.

Ale jestli odstraním toto „jako by“ – pak znovu zůstanu jen „Já“, pouze více egoistický! Například, kdybych teď objevil, že jsou všichni lidi dohromady „mé malé dítě“, a já nesmírně miluji toto dítě, tento obraz, celým svým srdcem.

Čeho jsem tím to vztahem dosáhl? Ve skutečnosti se teď chovám ke všem jako k sobě samému ale egoisticky!

Proto říkám: „Ne! Nenávist a vzdálenost mezí námi stále zůstávají! Ale všechno zlo pokryje láska“. Jinak nebudeme mít odpor – „clonu„. Co budeme překonávat? Ve vztahu ke svému dítěti nemusíme nic překonávat, jsme připraveni mu dát všechno. Vždyť k tomu nás zavazuje přirozená láska.

A když říkáme, že chceme, aby celý svět byl pro nás jako by já sám – nechápeme jaké tady spojujeme protiklady a jaký se buduje vztah. Neodstraňujeme odtržení, ale budujeme na něm celou svoji lásku.

Proto se teď ve světě otevírá tak zvláštní stav. Všude jsou nějaké boje, hádky, konflikty, projevují se rozdíly – celý svět je ve zmatku, nikdo se navzájem nesnese. Ale pokud se sžít nedokážeme, hádky budou stále více narůstat, dokud nepochopíme, že všechny hříchy se musejí otevřít a my se budeme muset spojit nad nimi. Nemusíme se bát, že se otevírají – naopak! Když se otevírají a ukazují naše slabé stránky, pak pochopíme, že potřebujeme pomoc. Uvidíme, že každý sám nic udělat nedokáže – a potřebujeme světlo vracející ke zdroji.

Proto pozorujeme tak hodně konfliktů odlišných sil a cílů, takové vzájemné nepochopení. Ale nad vším tím budeme muset postavit jeden velký deštník – vzájemnou záruku.

A přesto, uvnitř nás, všechny rozdíly a odlišné názory zůstanou. Je to zázrak, kterému nerozumíme! Zázrak je v tom, že se nacházíme spolu pod deštníkem, vybudovaném z lásky a záruky.

Budeme se  navzájem milovat, nehledě na všechny rozdíly mezi námi. Jsme natolik různí, protože z hora se tak otevřela Malhut. Já nechci měnit jiného člověka, pouze chci vysvětlit, že má cenu spojit se mezi sebou v dobrem a nabízím: „Spojíme se nád všemi osobními zájmy a rozdíly mezi námi.”

Vždyť proto jsme od Stvořitele dostali takové protiklady a od přirody jsme tak různí, aby se kvůli rozdílům mezi námi, projevíla harmonie stvoření.  Vždyť symfonii na jednom hudebním nástroji zahrát nelze, všichni musí společně – tohle právě rodí harmonii a skutečné dílo.

[#50955]

Z lekce „Úvod do vědy Kabala“ (Pticha), 10.08.2011

Norská lekce

Dr. Michael LaitmanVyjádření: (Dr. Jacques Attali, světově proslulý ekonom, politolog, spisovatel, Čestný člen Rady státu, President PlaNet Finance): “Někteří… v tom vidí počátek náboženské války, mezi křesťanstvím a islámem….

“Ostatní stále… vidí v této tragédii další znak návratu nacionalismu a toho, co následuje: odmítnutí cizinců a tak zvané „internacionální“ doktríny, jejíž součástí je Evropský projekt a sociální demokracie…..

“‘Ve skutečnosti, nic z toho nedává skutečné měřítko toho, co se v Norsku skutečně stalo: Tato tragédie je ve skutečnosti krutou metaforou dominantní hodnoty dnešního světa: touhy každého starat se o sebe, co ho omezuje,’ píše Jacques Attali na svém blogu. ‘Na Západě se mnoho lidí obává toho, že bude známa jejich identita a jejich životní standardy ohroženy, a nemají jiné plány, než si užívat svého komfortu a udržovat své zvyky, a aby je uchránili, nesdíleli s kýmkoli dalším.’”

Můj komentář: Nenávisti se nedá zbavit žádnými prostředky. Existuje pouze jediná příčina všech našich problémů – náš egoismus a pouze jediné řešení – napravit jej v opak.

Všechny problémy by neměly být vnímány jako problémy, ale jako stavy, které nás probouzí, tlačí směrem k nápravě, abychom vzrostli na další úroveň vývoje, do stavu harmonie se vším kolem nás. V tom případě začneme prožívat přírodu v její věčnosti a dokonalosti a my se budeme cítit stejným způsobem!
[50063]

Stav absolutní svobody

Dr. Michael LaitmanStvořitel vše stvořil proto, aby potěšil člověka. Potřebujeme ale nádobu, touhu, abychom přijali dobro, které nám chce dát. Chtěl dát radost, ze které se sám těší: odevzdání. Na světě žádná další radost neexistuje!

Nicméně, abychom cítili tuto radost, musíme mít opačné vlastnosti, nedostatek naplnění, protože opakem přání odevzdávat je přání přijímat potěšení.  Proto Stvořitel stvořil přání těšit se, umělé stvoření, které předtím neexistovalo, opačný otisk sebe sama.

A nyní v sobě stvoření cítí tyto protiklady. Na jednu stranu cítí, že je možné se radovat z naplnění svého přání. Pak ale provede kalkulaci a začne si přát odevzdávat. To jest, že už více nehledá naplnění.

Odevzdání není naplnění, ale vlastnost, přání dávat. V odevzdání, člověk není potěšen tím, co přijme na oplátku, ale sám akt odevzdání se pro něj stane naplněním.  Avšak v přijímání, čin je oddělen od naplnění. A když do mě naplnění vstoupí, cítím se potěšen. Tak mé přání a naplnění jsou dvě opačné věci a já musím tvrdě dřít, abych se naplnil, protože je mi opakem.

Avšak, v odevzdání potřebuji pouze cítit něčí přání a uspokojit je. A přímo tento čin, ku druhé osobě, kterou uspokojuji, se stává naplněním. Neočekávám, že bych přijal na oplátku jakoukoli odměnu. Mým potěšením je akt dávání.

Kvůli tomuto rozdílu se musí člověk, pracující s přijímáním, vždy kontrolovat a zvážit: Kolik jsem dal a kolik mi zaplatí? Je to tím, že platba nezáleží na mně, ale na druhém, na tom, kolik by mi chtěl dát. Pokud však pracuji v odevzdání a chci pouze to, nejsem závislí na nikom a mohu se sám rozhodnout, kde jsou mé hranice!

Proto ten, který kráčí po cestě odevzdání sám určuje, do jaké míry v ní chce být. A Stvořitel s ním souhlasí! Existuje tu pouze jeden obecný zákon odevzdání a lásky, který obklopuje a naplňuje celé stvoření. Na odevzdání neplatí žádné omezení či zákaz! Proto se každé stvoření může samo rozhodnout, na jaké úrovni vzhledem k této kvalitě, myšlence, úmyslu odevzdávat, chce být.

Nemůže tu být žádná kalkulace, kolik jsem dal a kolik mi bude zaplaceno. Není zapotřebí se bát, dal-li jsem méně, měl bych dostat méně. Jsem v tomto všezahrnujícím zákoně vzájemného odevzdání, obalujícím a naplňujícím celý vesmír, neboť „není nikoho jiného kromě Něj.” Já sám určím, na jakém stupni chci být. V souladu s tímto stupněm prožívám odhalení či ukrytí mé schopnosti odevzdávat, a do té míry se raduji.

[49673]
Z 1. části denní lekce kabaly 29/07/2011, Shamati #61

Změňme se společně

Dr. Michael Laitman

Fyzické činy v naší době neurčují nic. Příroda od nás žádá správný přístup. A to je ten problém. Neměli bychom rozdávat pomoc lidem, nebo se vzdát poslední košile. To co se od vás žádá, je jiný postoj. Musíte změnit sebe a nikoli způsob jak jednat.

Až dosud jsme jednali fyzicky, tak jak náš egoismus nebo falešný altruismus žádal. Dali jsme chleba pro chudé, a obecně řečeno, snažili jsme se změnit svět, jakkoliv se nám líbilo. Ale toho už bylo dost. Výsledky hovoří samy za sebe. Od této chvíle, jsme my ti, kteří se musí změnit.

Místo toho, abychom měnili svět, chceme změnit sami sebe s pomocí vnějších sil. To je nový trend. Na této cestě uvidíme, jak se vše co se nám podařilo zavařit napravuje.

Pro člověka je ale těžké to přijmout. Myslí si: „Co mám změnit? Proč si místo toho nevezmete 10% více na daních.“ A proto to vyžaduje, veřejný konsensus, který učiní snadné, co se jeví jako obtížné. A pak už to tak těžké nebude. Kdyby o tom každý začal přemýšlet, pak se k nim šťastně připojím. Koneckonců, vliv lidí kolem mě pracuje sám o sobě. Nezáleží to na mně, já nic neurčuji. Jsem závislý na druhých.

A proto se nemusíme obrátit na každého člověka individuálně. Nejdůležitější je změna prostředí, obecný způsob myšlení ve světě. A vše ostatní se dostaví.
Z 5. části denní lekce kabaly 14.7.2011, „Arvut“

Když se problémy neřeší, jeden za druhým

Dr. Michael Laitman

Otázka: Když nám člověk začne naslouchat, přirozeně se začne ptát: Co mám dělat?

Odpověď: Musíte získat více informací o tom, že světový blahobyt závisí na dobrém spojení mezi lidmi. A záleží na tom absolutně. Peníze, pracovní místo, důchod, dovolená, zdraví, ekologie, počasí, vzdělání, manželské vztahy – a vše co si jen lze představit, nesmí být postaveno nebo napraveno „přímo“.

Co je za problém? Pokud máme finanční krizi, tak budeme tisknout více peněz a dáme je komukoli je třeba. Existuje problém s Libyí? Pak bychom měli tlačit na Libyi. To je nesmysl, ale nikoli takový, kterému se můžeme smát. Je to velmi hořký nesmysl.

Bez ohledu na to v čem je problém, dnes není možné to řešit čelně, přímo, i když jsme přesně tak jednali v minulosti. Jak snadné vše bývalo: Něco se stalo tady, takže jsme to opravil, něco co se stalo tam, opravili jsme to tam. Ale toto přestává fungovat. Nyní to již není možné.

Skončili jsme v uzavřeném systému, a zatímco opravujete jednu z jeho částí, další část se porouchá. Dnes musíte znát celý systém. Dnes ho musíte zahrnout dovnitř sebe, myslet globálně jako on, a cítit ho jako celek. To je jediný způsob, jak dosáhnout úspěchu.

Proč jsou G7, 8 nebo 20 setkání k ničemu? Proč ani jediný vládní program nás nedostane z krize? To je celý důvod.

Musíme si uvědomit, že vzájemná záruka je řešení a správný přístup k problému.
Z 5. části denní lekce kabaly 14.7.2011, Arvut

Dejme věci do pořádku

Dr. Michael LaitmanModerní technologie umožňují zajistit všechny naše potřeby v 3-4 hodinovém pracovním dnu. Egoismus nás ale nutí usilovat o vyšší příjmy, což znamená, že produkujeme více a vnucujeme zbytečné výrobky a služby spotřebitelům.

To je důvod, proč téměř 60% nákladů na výrobek je jeho propagace. Jsme zvyklí na získávání a konzumování, procházení v obrovských obchodních domech místo parků a nahrazujeme „staré“ novým, protože se nepředpokládá, že rozbité věci by se měli opravovat, musí skončit v určitém čase, a musí být nahrazeny novými předměty. Toto vede k vyčerpání neobnovitelných zdrojů a drží lidi v práci osm hodin denně.

Pokud bychom odmítli výrobu veškerého nepodstatného zboží, kdybychom zastavili výrobu předmětů, které jsou záměrně vyrobeny tak aby rychle přestaly sloužit a nešlo je opravit, pak se uvolní až 80% zpracovatelského průmyslu, který by poskytl potřebnou úroveň existence veškeré světové populaci.
[46626]

Eurozóna se rozpadne do dvou let

Dr. Michael LaitmanV novinách (Centrum pro ekonomiku a obchodní výzkum (CERB))): „Dle dnes zveřejněné nové prognózy, je téměř jisté, že se eurozóna rozpadne do pěti let a pravděpodobně už roku 2013.

Kombinace úsporných balíčků, vývoz bržděný celkovou hodnotou eura a strukturální dopad tradičního exportu čelícímu obrovské konkurenci z východní Asie znamená, že vyhlídky růstu pro jižní Evropu v eurozóně jsou pochmurné. “

Můj komentář: EU není společenstvím, ale bazarem, fraškou, abych tak řekl, ale nikoli společenstvím. Ačkoli EU není nic víc, než unie egoistů, vybudované pro sebe posílení proti celému světu, jeho kolaps povede k degradaci členských států, protože jakékoli odcizení je proti silám přírody.

Bude to podobné starověkému Babylonu, který zanikl při rozdělení společnosti do jednotlivých částí v době Abrahama a Nimroda před 3700 roky.
[46779]

Jeden milionář na každých 500 lidí na Zemi

Dr. Michael Laitman

V médiích (z bog.com): Boston Consulting Group uvádí, že navzdory globální krizi, „milionářské domácnosti rostou co do počtu i bohatství. Představovaly pouze 0,9 procenta všech domácností, které však vlastní 39 procent světového bohatství, oproti 37 procentům v roce 2009. Počet milionářských domácností vzrostl o 12,2 procenta v roce 2010 asi na 12,5 mil.“ Jinými slovy, existuje jeden milionář na každých 500 lidí na Zemi.

Můj komentář: Tendence k rostoucímu počtu milionářů ukazuje rychlý pohyb směrem k realizaci zla, nerovnosti, která je v rozporu s celkovou rovnováhou, hlavním přírodním zákonem. Ale jak si to uvědomíme: přes katastrofy, nebo rozum? Jak se staneme toho tak vědomi, abychom zavedli jeden zákon sjednocení a rovnosti v rozumné spotřebě?
[47045]